8 C 66/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: určení vlastnického práva k nemovité věci <b>I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], je žalobkyně.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 63.783 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala určení, že ve výroku I. tohoto rozsudku uvedená nemovitost je v jejím vlastnictví s tím, že naléhavý právní zájem na rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti je dán nutností rozhodnutí soudu, aby byl zápis v katastru nemovitostí uveden do souladu se skutečným stavem. V katastru nemovitostí je v současnosti jako vlastník předmětné nemovitosti evidován žalovaný. Vlastníkem shora uvedené předmětné nemovitosti je však žalobkyně, nicméně tato skutečnost není uvedena v katastru nemovitostí. Skutečnost, že je v daném případě dán naléhavý právní zájem žalobkyně, vyplývá také např. z judikatury Nejvyššího soudu, např. z rozsudku 30 Cdo 4593/2010:„ Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník.“ Právní předchůdci žalobkyně, paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození] a pan [jméno] [příjmení], [datum narození] se na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 1988 stali vlastníky pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemku [parcelní číslo] – zahrada, vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec]. Následně se na základě usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka] ze dne 9. 3. 1999 stala výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemku [parcelní číslo] – zahrada, vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně se na základě darovací smlouvy ze dne 8. 6. 2013, právní účinky vkladu práva ke dni 18. 6. 2013, řízení vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo], stala vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemku [parcelní číslo] – zahrada, vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] (dále také jen„ darované nemovitosti“). Právní předchůdci žalobkyně i žalobkyně se o tyto shora uvedené darované nemovitosti po celou dobu trvání svého vlastnického práva, tedy od roku 1988, řádně starali a udržovali pozemky v dobrém stavu. Po celou dobu užívání darovaných nemovitostí byli právní předchůdci žalobkyně i žalobkyně přesvědčeni, že celé pozemky, které užívali, byly v jejich oprávněném vlastnictví. Teprve až v březnu roku 2021 byla žalobkyně nucena začít řešit situaci ohledně svého vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, a to s ohledem na požadavky třetích osob provádějících rekonstrukci na budově umístěné na sousedním pozemku, kdy se tyto osoby dožadovaly vstupu na pozemek p. [číslo] jako na pozemek ve vlastnictví žalovaného. Teprve tehdy tak žalobkyně zjistila, že po celou dobu trvání svého vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] (a taktéž její právní předchůdci již od roku 1988) užívali i pozemek [parcelní číslo] – ostatní plocha, který sousedí s pozemkem p. [číslo] je zapsán jako pozemek ve vlastnictví žalovaného. Tyto dva pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] však nejsou rozděleny žádnou přírodní hranicí a přímo spolu sousedí, kdy plot ve vlastnictví žalovaného je po celou dobu vlastnictví darovaných nemovitostí žalobkyní a jejími právními předchůdci umístěn až na hranici pozemků p. [číslo] p. [číslo] nikoliv na hranici pozemků p. [číslo] [parcelní číslo]. Z tohoto umístění plotu a užívání darovaných nemovitých věcí tak žalobkyně i její právní předchůdci logicky nabyli dojem, že jde o jeden souvislý pozemek, který je v jejich vlastnictví. Shora uvedený pozemek [parcelní číslo] je žalobkyní a jejími právními předchůdci nepřetržitě užíván od roku 1988. Žalovaný za celou dobu neprojevil o tento pozemek žádný zájem, své vlastnické právo k pozemku nijak nenárokoval, žalobkyně ani její právní předchůdci tedy nemohli z ničeho usuzovat ani vědět, že nejsou vlastníkem pozemku [parcelní číslo]. Do začátku roku 2021 tedy právní předchůdci žalobkyně a žalobkyně užívali a spravovali pozemek více než 32 let s přesvědčením, že jsou vlastníky pozemku [parcelní číslo]. Dle znění § 1091 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle znění § 1095 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle znění § 1096 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího. Dle znění § 3066 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Mimořádné vydržení tedy ještě více než řádné vydržení akcentuje ochranu právní jistoty žalobkyně o jejím vlastnickém právu k předmětné nemovitosti. Jeho smyslem je povolit vydržení i v těch případech, které vylučuje řádné vydržení. Jediným důvodem pro nepovolení vydržení je tak nepoctivý úmysl. Nepoctivý úmysl dle zákonodárce má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Z důvodové zprávy vyplývá, že mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně„ zjevné lsti a podvodu“, z čehož implicitně vyplývá, že mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. S ohledem na tuto úpravu je více než zjevné, že žalobkyně řádně vydržela vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že se žalobkyně stala vlastníkem předmětného pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, a to z titulu mimořádného vydržení dle § 1095 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně se na žalovaného obracela opakovaně ve věci nabytí svého vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, a to naposledy předžalobní výzvou ze dne 16. 12. 2021, která byla žalovanému doručena dne 16. 12. 2021. Žalovaný však s vydržením vlastnického práva žalobkyně k předmětné nemovitosti nesouhlasí, a tedy nebyl ochoten dohodnout se na napravení stavu zapsaného v příslušném katastru nemovitostí.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že uzavřel dne 25. 11. 2008 Smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí č. [spisová značka] [číslo] s Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále„ ÚZSVM“), na základě které se stal vlastníkem nemovitých věcí při ulici [ulice] (v současné době se zde nachází [anonymizováno] [stát. instituce]). Mimo jiných byl předmětem shora citované smlouvy i pozemek [parcelní číslo] o výměře 48 m2 v k. ú. [obec]. Dne 1. března 2021 žalovaný obdržel žádost žalobkyně o odkoupení pozemků v k. ú. [obec], a to pozemku p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] v rozsahu dle náčrtku přiloženého k žádosti. Svou žádost žalobkyně odůvodnila tím, že současná dispozice umístění plotu na hranici mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] jí výrazně komplikuje provádět jakoukoliv údržbu, opravu a plánovanou rekonstrukci fasády budovy [adresa], jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo], jehož vlastníkem je žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že v případě, že žádosti bude vyhověno, je připravena provést na vlastní náklady odstranění stávajícího plotu, který spadá do vlastnictví pozemku p. [číslo] současně navrhla, aby se ve věci uskutečnilo jednání na místě samém. Ohledně žádosti žalobkyně proběhlo několik jednání. Žalovaný s odkoupením pozemků v rozsahu, jak navrhla žalobkyně, nesouhlasil, navrhl žalobkyni směnu nemovitostí dle přiloženého návrhu geometrického plánu, přičemž žalovaným navrhovaná směna nemovitostí měla vyřešit jak přístup žalobkyně k její nemovitosti, tak přístup žalovaného k jeho nemovitostem. K navrhované směně poslal právní zástupce žalobkyně žalovanému nesouhlasné vyjádření, s tím, že požadoval po žalovaném, aby souhlasným prohlášením vloženým na katastr nemovitostí uznal vlastnictví žalobkyně k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] z důvodu jeho vydržení. Podle ustanovení § 1089 zákona č. 89/2012 Sb. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu (u nemovité věci 10 let), vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nový občanský zákoník zavedl institut mimořádného vydržení v ustanovení § 1095, podle kterého uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, to neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle ustanovení § 1092 se do vydržecí doby ve prospěch vydražitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Žalobkyně podala dne 1. 3. 2021 žalovanému žádost o odkoupení tohoto pozemku. Tím, že sama podala žádost o odkoupení pozemku ve vlastnictví [územní celek] p. [číslo] prokázala svou nepoctivou držbu, když si tedy musela být vědoma, že pozemek, který užívá, je ve vlastnictví [územní celek] a nemá tedy důvod si z přesvědčivého důvodu myslet, že jí náleží vlastnické právo k tomuto pozemku. Na jednání, které bylo svoláno k této její žádosti, přitom sama potvrdila, respektive její manžel, že již v době, kdy byl pozemek [parcelní číslo] vlastnictvím České republiky – ve správě ÚZSVM, žádal její předchůdce o převod tohoto pozemku. Žalobkyně i její právní předchůdci si tedy museli být vědomi, že užívají pozemek, který není jejich vlastnictvím. Tomuto tvrzení odpovídá i skutečnost, že ÚZSVM jako vlastník pozemku [parcelní číslo] v roce 2006 podal žádost o vyjádření k dělení pozemku p. [číslo] z něhož byl geometrickým plánem pro dělení pozemku [číslo] 2006 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], vydělen pozemek [parcelní číslo] o výměře 48 m2, který byl zaměřen evidentně podle plotu a v souladu se žádostí předchůdců žalobkyně. K realizaci převodu však již nedošlo a pozemek [parcelní číslo] byl společně s dalšími pozemky v dané lokalitě převeden na žalovaného shora uvedenou smlouvou o bezúplatném převodu. Původního vlastníka ÚZSVM žalovaný žádal o doložení příslušných listin, ovšem s negativním výsledkem s tím, že pokud taková žádost nevedla k převodu pozemku, není tedy uložena ve spise jako archiválie a musela být tedy v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů skartována. Skutečnost, že měla být žádost podána, uvedl manžel žalobkyně na jednání, kterého byli přítomni zaměstnanci [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. S ohledem na shora uvedené žalovaný neuznává, že žalobkyně naplnila ustanovení občanského zákoníku k vydržení vlastnického práva k nemovité věci a navrhuje, aby soud žalobu, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], zamítl v celém rozsahu.

3. Výpisy z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], má soud za prokázané, že žalobkyně je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí a to pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 130 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a dále jako vlastník pozemku p. [číslo] zahrada, o výměře 521 m2. Vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Jako nabývací titul je uvedena darovací smlouva ze dne 8. 6. 2013 s právními účinky vkladu ke dni 18. 6. 2013. Její právní předchůdkyní byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána na základě usnesení soudu o projednání dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne 9. 3. 1999.

4. Kupní smlouvou uzavřenou dne 15. 8. 1988 mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou [datum] jako prodávajícími a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako kupující, má soud za prokázané, že mezi výše uvedenými byla uzavřena 15. 8. 1988 kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovitosti a to obytný dům [adresa] se st. pl. [parcelní číslo] a pozemek p. [číslo] zahrada, zapsané v [anonymizováno] u [anonymizováno] [obec] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

5. Částečným výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], má soud za prokázané, že žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí a to mimo jiné pozemku p. [číslo] ostatní plocha, o výměře 48 m2. Vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce].

6. Souhlasem s rozdělením pozemků datovaným 5. 10. 2006, sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka] a geometrickým plánem [číslo] [rok] pro rozdělení pozemku vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že dne 27. 9. 2006 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Odloučené pracoviště [obec], požádal [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] o vyjádření k rozdělení pozemků st. p. [číslo] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] Odbor výstavby žádost posoudil a udělil souhlas s tímto rozdělením. Následně byl vypracován Ing. [jméno] [příjmení] geometrický plán, na jehož základě došlo k rozdělení pozemku p. [číslo] to mimo jiné na pozemek [parcelní číslo] o výměře 48 m2.

7. Smlouvou o bezúplatném převodu nemovitostí č. [spisová značka] [číslo] – [anonymizováno], datovanou 25. 11. 2008, uzavřenou mezi Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jako převodcem a žalovaným jako nabyvatelem, má soud za prokázané, že mezi uvedenými účastníky byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu, jejímž předmětem byl mimo jiné pozemek p. [číslo] ostatní plocha o výměře 48 m2.

8. Žádostí žalobkyně o odkoupení pozemků datovanou 28. 2. 2021, má soud za prokázané, že žalobkyně se uvedenou žádostí obrátila na žalovanou s tím, že žádala o odkup pozemků ve vlastnictví žalované, a to pozemku p. [číslo] ostatní plocha a části pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí] a to v rozsahu dle přiloženého polohopisného náčrtku. Dále uvedla, že odkup požaduje z toho důvodu, že současná dispozice – umístění plotu mezi pozemky p. [číslo] jí výrazně komplikuje provádět jakoukoliv údržbu, opravu a plánovanou rekonstrukci fasády včetně oken budovy [adresa]. Jedná se o jediný možný přístup na její pozemek [parcelní číslo]. Řešení navržené žalobkyní byl odkup části pozemku p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] v šířce cca 3 metrů k hranici garáže [číslo] dle přiloženého polohopisného náčrtku. V případě, že by bylo její žádosti vyhověno, byla žalobkyně připravena provést na vlastní náklady odstranění stávajícího plotu, který spadá do vlastnictví pozemku p. [číslo] je dle ní v havarijním stavu a postavit po dohodě plot nový. Dále navrhla, aby se ve věci uskutečnilo jednání na místě samém.

9. E-mailem žalovaného adresovaným žalobkyni a datovaným 22. 4. 2021, má soud za prokázané, že žalovaný na výše uvedenou žádost žalobkyně reagoval tak, že zaslal žalobkyni návrh geometrického plánu, který vyznačoval návrh žalovaného na směnu pozemků tak, aby si žalovaný zajistil přístup ke svým nemovitostem a rovněž žalobkyně si zajistila přístup k jejím nemovitostem.

10. E-mailem zástupce žalobkyně adresovaným žalovanému a datovaným 8. 9. 2021, má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalovanému, že žalobkyně s návrhem směny části pozemku [parcelní číslo] za část pozemku [parcelní číslo] nesouhlasí s tím, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] kdy vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla z titulu vydržení dle § 1092 občanského zákoníku, resp. také § 1095 občanského zákoníku a směnovala by tak dva pozemky ve svém vlastnictví.

11. Čestným prohlášením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozené [datum], ze dne 18. 12. 2022, má soud za prokázané, že se společně se svým manželem [jméno] [příjmení] stali na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 1988 vlastníky pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [parcelní číslo], rodinný dům a pozemku p. [číslo] zahrada, vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí]. Následně se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě usnesení soudu o projednání dědictví [spisová značka] ze dne 9. 3. 1999, stala výlučným vlastníkem uvedených nemovitostí a tyto pak darovací smlouvou ze dne 8. 6. 2013 darovala žalobkyni, která je její dcerou. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ani její manžel [jméno] [příjmení], nikdy nežádali o odkup pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], resp. nežádali o odkup ničeho, co by se nacházelo tzv. na„ jejich“ straně plotu. Po celou dobu trvání jejich vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitostem měli za to, že veškeré jimi fakticky užívané nemovité věci jsou v jejich vlastnictví a nikdy neměli důvod domnívat se o opaku, jelikož samozřejmě užívali vše, co bylo oploceno. Rozhodně jim nebylo známo, že by něco, co je na jejich straně plotu, jim nemělo patřit. Až od žalobkyně se v roce 2021 dozvěděla, že je tu nějaký spor o vlastnictví.

12. Šetřením na místě samém má soud za prokázané, že mezi pozemky p. [číslo] se nachází plot. Pozemek [parcelní číslo] je užíván žalobkyní jako součást přístupu ke garáži, která je součástí budovy [adresa]. Z ohledání je patrné, že přístup do garáže z přilehlé komunikace je možný pouze za současného užití pozemku p. [číslo] který je takto také využíván o čemž svědčí vyjeté„ kolejnice“ od brány ke garáži.

13. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by žalobkyně či její právní předchůdkyně věděly již před rokem 2021, že užívají pozemek p. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaného. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že při jednání mezi žalobkyní a žalovaným na místě samém někdy v létě 2021, kterého se účastnil jako pracovník žalovaného, mělo od manžela žalobkyně pan [celé jméno svědka] zaznít, že už v minulosti se pokoušeli rodiče žalobkyně předmětný pozemek [parcelní číslo] odkoupit, ale neúspěšně. Svědkyně [celé jméno svědkyně], pracovnice žalovaného, která se jednání s žalobkyní a jejím manželem v roce 2021 také účastnila, uvedla, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] na některém z těchto jednání na jaře 2021 řekl, že se už v minulosti snažili pozemek [parcelní číslo] odkoupit. Nevěděla, zda žalobkyně a její manžel nebo rodiče žalobkyně. Žalobkyně tyto skutečnosti v rámci svého účastnického výslechu však popřela stejně jako její manžel vyslechnutý jako svědek, kteří trvali na tom, že o skutečnosti, že předmětný pozemek [parcelní číslo] je zapsán ve vlastnictví žalovaného se dozvěděli až v roce 2021 v souvislosti s rekonstrukcí přilehlé budovy žalované. Vzhledem k tomu, že se žádný záznam z uvedeného jednání mezi účastníky na místě samém v roce 2021 nepořizoval a případná písemná žádost žalobkyně nebo jejích rodičů jakožto jejích právních předchůdců nebyla žalovaným předložena, nemá soud tvrzení žalovaného, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, již v minulosti věděly, že užívají pozemek p. [číslo] který byl ve vlastnictví žalovaného, za prokázané.

14. Dle ustanovení § 80 občanského soudního řádu se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Soud v předmětné věci shledal existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení vlastnictví ke shora uvedené nemovitosti, a to z důvodu, že žalobkyně, která o sobě tvrdí, že je vlastníkem předmětné nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, není v jako její vlastník v katastru nemovitostí zapsána.

16. Při právním hodnocení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“), konkrétně z § 1091 odst. 2, § 1095 a 1096 odst.

2. Dle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se držba zakládá. To neplatí, pokud se mu neprokáže nepoctivý úmysl. Dle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího. Po provedeném dokazování pak soud dospěl k následujícímu skutkovému a právnímu závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], se na základě usnesení soudu ve věci projednání dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne 9. 3. 1999, stala výlučným vlastníkem nemovitostí a to pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a katastrální úřad [obec]. Jak bylo prokázáno jejím čestným prohlášením, po celou dobu užívala uvedené nemovitosti v rozsahu oplocení, které zahrnovalo a stále zahrnuje také pozemek p. [číslo] ostatní plocha. Následně na základě darovací smlouvy ze dne 8. 6. 2013 s právními účinky vkladu ke dni 18. 6. 2013 převedla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] své vlastnické právo k pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] zahrada, na žalobkyni, která se ujala držby těchto nemovitostí a to v rozsahu oplocení, které zahrnovalo také pozemek p. [číslo] v tomto rozsahu od té doby uvedené pozemky držela a užívala. Tyto skutečnosti byly potvrzeny také soudem provedeným místním šetřením, kdy bylo zjištěno, že příjezd ke garáži, který je součástí domu [adresa] z přilehlé silnice, je dlouhodobě využíván mimo jiné právě přes pozemek p. [číslo] přičemž oplocení se nachází až na hranici pozemků p. [číslo]. Vzhledem k tomu, jak je uvedeno výše, že v řízení nebyl prokázán nepoctivý úmysl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ani žalobkyně, která se o skutečnosti, že drží a užívá také pozemek p. [číslo] dozvěděla až v souvislosti s rekonstrukcí vedlejší budovy ve vlastnictví žalované v roce 2021, dospěl soud k závěru, že žalobkyně splnila podmínky požadované občanským zákoníkem ve výše citovaných ustanoveních upravujících mimořádné vydržení nemovité věci a při započtení držby své právní předchůdkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] počínající 9. 3. 1999 se stala vlastníkem pozemku [parcelní číslo] uplynutím doby 20 let, tedy v 9. 3. 2019. Z uvedených důvodů pak soud žalobě vyhověl. Pro úplnost pak soud dodává, že i kdyby v řízení bylo prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, již v minulosti věděly, že užívají pozemek p. [číslo] který byl ve vlastnictví žalovaného, například z informací z katastru nemovitostí či se tuto skutečnost dozvěděly jinak, neznamenalo by to bez dalšího jejich nepoctivý úmysl.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 31.000 Kč, dle § 7, bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 10 úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby, vyjádření datované 27. 7. 2022 k výzvě soudu, účast na jednání ve dnech 24. 10. 2022, 14. 11. 2022, 9. 1. 2023 a 15. 2. 2023, účast na místním šetření dne 1. 2. 2023, doplnění tvrzení a označení důkazů datované 12. 12. 2022 a sepis závěrečného návrhu). Dále jsou náklady řízení tvořeny 10x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále cestovným na trase z [obec] do Šumperka a zpět k výše uvedeným soudním jednáním a místnímu šetření (5x 270 km) motorovým vozidlem [značka] [typ] [typ], [registrační značka], při průměrné spotřebě 7,9 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 47,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, za jízdy vykonané v roce 2022 a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 44,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, za jízdy vykonané v roce 2023. Tedy 4.547 Kč za jízdy vykonané v roce 2022 a 7.034 Kč za jízdy vykonané v roce 2023. Dále náhrady za zmeškaný čas ve výši 30 x 100 Kč za 30 půlhodin, to vše navýšeno zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a 21 % DPH. Celkem tak náklady žalobkyně činí 63.783 Kč.