8 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8.525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.155 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6.955 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a částku 1.370 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.370 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7.155 Kč s příslušenstvím a částky 1.370 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 22. 1. 2019 do 21. 6. 2019, a to dle pojistné smlouvy číslo uzavřené na období od 22. 7. 2017 do 21. 7. 2034, jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 19.980 Kč s měsíční splatností. Předpis pojistného byl takto stanoven pro oba pojistitele společně. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 22. 1. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, pokud nebude pojistné uhrazeno do datum, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 21. 6. 2019. Za období od 22. 1. 2019 do 21. 6. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 6.955 Kč. Žalobce tedy požaduje uhradit celkovou částku ve výši 7.155 Kč, když tato se skládá z dlužného pojistného ve výši 6.955 Kč a v souladu se smluvními ujednáními rovněž z poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z částky částka od 22. 6. 2019 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že dne datum došlo k převodu pojistného kmene z obec pojišťovna právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Dle ustanovení § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojišťovnictví“) dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. A také dne datum došlo ke změně obchodní firmy právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, IČO. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu číslo na období od 22. 7. 2017 do 21. 7. 2034, a to za účelem sjednání pojistného produktu Investiční životní pojištění. Pojistné je při sjednání pojistné smlouvy životního pojištění ujednáváno tak, že zahrnuje jednak pojistné za pojištěná rizika a dále náklady pojišťovny, které jsou rozpočítávány na celou dobu trvání pojištění. Náklady pojišťovny představují zejména nesplacené počáteční náklady, které vznikají na počátku pojištění a správní náklady. Nesplacené počáteční náklady zahrnují získatelské náklady a náklady, jež pojišťovna musí vynaložit na zavedení pojistné smlouvy do systému (taxace, zdravotní ocenění atd.) Správní náklady pak souvisí se správou pojistné smlouvy, a to po celou dobu trvání pojištění. Jelikož však došlo k zániku pojistné smlouvy dříve, než bylo původně mezi účastníky smlouvy sjednáno, došlo ke dni zániku pojištění k vytvoření nového předpisu pojistného, který představuje pouze rizikové pojistné, počáteční a správní náklady a poplatky do zániku pojištění, přičemž tyto je možné vyčíslit až ke dni zániku pojištění. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 19.980 Kč s měsíční splatností. Předpis pojistného byl takto stanoven pro oba pojistitele společně. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 22. 1. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, pokud nebude pojistné uhrazeno do 21. 6. 2019, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 21. 6. 2019. Za období od 22. 1. 2019 do 21. 6. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1.370 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 24. 9. 2020 k zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud v řízení dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právnická osoba, IČO a obec pojišťovna právnická osoba, IČO a žalovaný uzavřeli dne 21. 7. 2017 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo životní pojištění anonymizována dvě slova, a kterou se žalobkyně a její právní předchůdkyně z pozice pojistitele zavázaly poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit pojistné v částce 18.504 Kč ročně, splatné měsíčně po 1.542 Kč. Dne 20. 7. 2018 strany uzavřely změnu pojistné smlouvy, kterou se žalovaný zavázal hradit pojistné v částce 19.980 Kč ročně, splatné měsíčně po 1.665 Kč. Žalovaný žalobkyni a její právní předchůdkyni neuhradil pojistné splatné dne 22. 1. 2019. Dne 21. 6. 2019 došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za období od 22. 1. 2019 do 21. 6. 2019 činilo pro právnická osoba částku 6. 955 Kč, pro anonymizována dvě slova právnická osoba částku 1.370 Kč. Součástí žalované částky je i upomínací poplatek ve výši 200 Kč účtovaný dle Sazebníku poplatků. Notářským zápisem ze dne datum došlo k převodu pojistného kmene z obec pojišťovny právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Žalobkyně výzvou právního zástupce ze dne datum vyzvala k zaplacení.

6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci řízení uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, a to konkrétně v období od 22. 1. 2019 do 21. 6. 2019. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužné pojistné, poplatek za upomínání, i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné zaplaceno. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady ve výši 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1.489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.