Okresní soud v Šumperku · Rozsudek

9 C 103/2020

č. j. 9 C 103/2020-151

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-12 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSU:2021:9.C.103.2020.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 7.155 Kč <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7.155 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 8.349 Kč.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna na nákladech státu Okresnímu soudu v Šumperku do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit částku 18.882 Kč.</b> 1. Návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 742 Kč jako dlužného nájemného za období od 1. 9. 2019 do 11. 10. 2019 jakož i nákladů na vybavení pokoje. Dne [datum] žalobkyně s žalovaným uzavřela podnájemní smlouvu části bytu, nájemné bylo žalovanému strháváno na základě dohody o srážkách ze mzdy. Dne [datum] žalobkyně žalovanému zrušila pracovní poměr pro hrubé porušení kázně. Za září již žalovaný nájem neuhradil. Pro neplacení nájemného byla nájemní smlouva s žalovaným ukončena ke dni [datum] a žalovanému byla zaslána výzva k úhradě nedoplatku, na kterou nereagoval. Podáním ze [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a žalovanou částku ponížila na 7.155 Kč.

2. Žalovaný žalobní nárok neuznal. Ve svém vyjádření uvedl, že podpis nájemní smlouvy je falzifikát, a že žalobkyně nájemné požaduje za dobu, kdy žalovaný z důvodu pracovní neschopnosti již v pronajatém bytě nepobýval. Odjezd z ubytovny žalovaný oznámil osobně panu [příjmení], koordinátorovi a spolubydlícím.

3. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalobkyni prováděl nábor zaměstnanců a žalovaného seznamoval s podmínkami práce pro žalobkyni, kdy mu mimo jiné sděloval, že ubytování a doprava do práce je zdarma jako bonus pro všechny pracovníky žalobkyně. Smlouvu s žalovaným svědek nepodepisoval. O tom, že ubytování pro pracovníky agentury žalobkyně mělo být zdarma, svědek věděl, protože to viselo na nástěnce, a bylo to též na internetu. Skutečnost, že ubytování má být hrazeno zaměstnavatelem, byla uvedena buď ve smlouvě nebo v dodatku ke smlouvě.

4. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že práci pro žalobkyni domlouval s panem [jméno] [příjmení]. Žalovaný věděl o tom, že doprava na pracoviště má být zajištěna žalobkyní; hovořilo se i o příspěvku na dopravu z místa bydliště. Pracovní smlouvu a mzdové ujednání žalovaný podepsal asi týden po začátku práce na parkovišti ve spěchu. Smlouvy žalovaný nečetl. Zajímal se pouze o výši mzdy. V práci žalovaný vydržel 1 a půl měsíce hlavně proto, že podmínky ubytování byly nepřijatelné. Žalovaný byl také nemocný a potřeboval se léčit. K [datum], po skončení nemocenské, žalovaný podal výpověď z důvodů nevyplacení mzdy. Když žalovaný z ubytování žalobkyně odjížděl, oznámil to vedoucímu a koordinátorovi, kteří reagovali pouze tak, že je to v pořádku.

5. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalovaný místo výkonu práce opustil dne [datum].

6. Z listiny označené jako„ Podnájemní smlouva části bytu“ soud zjistil, že byla sepsána pro žalobkyni jako nájemce a žalovaného jako podnájemce. Předmětem smlouvy je 1/6 bytu [číslo] o velikosti 2+1 v druhém nadzemním podlaží domu [adresa] ulice [ulice], [územní celek]. Doba trvání podnájmu byla sjednána jako určitá, a to počínaje dnem podpisu smlouvy a konče [datum] s automatickým prodloužením o šest měsíců. Výše nájemného činí [částka] měsíčně. V této úhradě jsou zahrnuty paušální zálohy na služby spojené s užívání bytu a společných prostor v domě. Nájemné je splatné k patnáctému dni kalendářního měsíce na měsíc následující. V den vzniku smluvního vztahu předal nájemce podnájemci k užívání postel, matraci, nový polštář, novou deku a nové lůžkoviny vše v hodnotě [částka] Tyto náklady podnájemce podpisem smlouvy uznává a zavazuje se k jejich jednorázové úhradě v případě, že od smlouvy odstoupí nebo se odstěhuje dříve než po 90 dnech od uzavření smlouvy. Smlouva je datovaná dnem [datum] a opatřená podpisy za nájemce a podnájemce.

7. Z listiny označené jako dohoda o srážkách ze mzdy soud zjistil, že byla sepsána pro žalobkyni jako zaměstnavatele a žalovaného jako zaměstnance. Předmětem smlouvy jsou srážky ze mzdy zaměstnance v každém kalendářním měsíci do výše [částka] za ubytování dle nájemní či podnájemní smlouvy, smluvní pojištění odpovědnosti, náklady na pracovní oblečení mimo zákonné ochranné pomůcky, náklady spojené se zdravotní prohlídkou při nástupu do zaměstnání, na stravné hrazené zaměstnavatelem a dopravu do zaměstnání. Listina není datovaná, je podepsaná za zaměstnavatele a zaměstnance.

8. Z listiny označené jako„ Ukončení podnájemní smlouvy z důvodu neplacení, výzva k úhradě nedoplatku“ datované [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila ukončení podnájemní smlouvy ke dni [datum] z důvodu neplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k doplacení dlužného podnájemného za měsíc září ve výši 3 500 Kč a za měsíc říjen ve výši 1 242 Kč. Celková dlužná částka ke dni zrušení podnájemní smlouvy činí 4 742 Kč. Žalobkyně žalovanému zároveň vyúčtovala vybavení bytu z důvodu ukončení podnájemní smlouvy ve lhůtě do 90 dnů od podpisu smlouvy ve výši 5 000 Kč. Z přiložené kopie dodejky je zřejmé dodání listiny dne [datum].

9. Z listiny označené jako„ Zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle § 6 zákoníku práce, mimo jiné pro důvody uvedené v § 55 odst. 1 písm. b)“ datované dnem [datum], soud zjistil, že byla sepsána pro žalobkyni jako zaměstnavatele a žalovaného jako zaměstnance. Dle obsahu listiny se žalovaný v průběhu měsíce srpna 2019 opakovaně nedostavoval do zaměstnání a svou absenci neomluvil. Dne [datum] byl žalovaný domovníkem [jméno] [příjmení] zastižen v podnapilém stavu na chodbě bytového domu [ulice a číslo], kde dezorientovaně močil a nebyl schopen regulérní chůze. Žalovaný se tím dopustil hrubého porušení povinností vyplývajících z pracovních předpisů ve zkušební době. Listina je opatřena podpisem za zaměstnavatele, dále je na listině ručně dopsáno, že pan [celé jméno žalovaného] odmítl výpověď převzít, nereagoval na výzvy, lehl si do postele, kde opilecky spal. Nekomunikuje, zrušení pracovního poměru odmítl převzít. Na listině jsou dále podpisy: [jméno] [příjmení] prokurista, [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

10. Z listiny označené jako„ Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ soud zjistil, že dle potvrzení od [titul]. [jméno] [příjmení] byl žalovaný neschopen práce od [datum] do [datum].

11. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalobkyně na pozici operátor výroby – logistika. Pro zaměstnance svědkyně standardně připravovala dokumentaci spojenou s nástupem do zaměstnání a s ukončením zaměstnání. Jednalo se o pracovní smlouvu, mzdový výměr, pokyn k dočasnému přidělení, bezpečnost práce, podnájemní smlouvu, protokol zachycující předané pracovní pomůcky, případně vybavení bytu, jako například lůžkoviny. Dokumenty byly v kanceláři svědkyně. Svědkyně si pamatuje, že dokumenty se podepisovaly ve spěchu, protože pan [celé jméno žalovaného] měl ten den nastoupit do fabriky. Před svědkyní pan [celé jméno žalovaného] podepisoval pracovní smlouvu, mzdový výměr, bezpečnost práce a pokyn k dočasnému přidělení. Něco dalšího podepisoval v autě. Svědkyně na to čekala venku. Podnájemní smlouvu a asi i předávací protokol, svědkyně přesně neví, podepisoval pan [celé jméno žalovaného] ve firemní dodávce, která ho následně odvezla do zaměstnání. Pan [celé jméno žalovaného] seděl v autě v prostřední řadě, svědkyně stála u zpětného zrcátka spolujezdce. Přímo na pana [celé jméno žalovaného] neviděla, viděla pohyby ruky, pamatuje si, že pan [příjmení] panu [celé jméno žalovaného] podával tužku. Všechny listiny byly zaměstnancům předány ve dvojím vyhotovení, aby jim jedno zůstalo. V autě s panem [celé jméno žalovaného] byl ještě řidič a další zaměstnanci. Podnájemní smlouvu dal pan [celé jméno žalovaného] panu [příjmení], ten dal smlouvu svědkyni. Pan [anonymizováno] potřeboval podnájemní smlouvu proto, že následně hlásil, kolik lidí bydlí v jednotlivých bytech. Podnájemní smlouva byla již předem podepsána za [právnická osoba], zřejmě to bylo ten den dopoledne. Smlouvu svědkyně založila do složky pana [celé jméno žalovaného]. Vše proběhlo asi kolem poledne. Pan [celé jméno žalovaného] jel asi na odpolední směnu. Když pan [příjmení] svědkyni předal podnájemní smlouvu, viděla, že je podepsaná. Svědkyně neviděla, jestli pan [celé jméno žalovaného] měl podnájemní smlouvu na něčem položenou. Smlouvu k podpisu panu [celé jméno žalovaného] zřejmě podával pan [příjmení] do auta. Složka pana [celé jméno žalovaného] byla v uzamykatelné skříňce, do které by se mohla dostat paní účetní, pan jednatel a pan prokurista. Běžní zaměstnanci neměli do kanceláře přístup.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako domovník v domě, kde si žalobkyně pronajímá byty. Při pobytu ve [obec] svědek žalovaného v ubytování vídal podnapilého, viděl ho běžet po chodbě ve spodním prádle, nebo se pomočit na chodbě. Povinností svědka bylo předat nájemní smlouvu, kterou dostal od paní [celé jméno svědkyně]. Žalovaný nájemní smlouvu podepsal v autě na koleně. Svědek se díval, jak se žalovaný podepisuje. Paní [celé jméno svědkyně] čekala venku, svědek jí předal nájemní smlouvu a protokol o předání pracovního oblečení. Po prohlídce bytu šel svědek s žalovaným k autu, kterým měl pan [celé jméno žalovaného] odjet do práce, bylo to auto [příjmení]. U auta někde vpředu stála paní [celé jméno svědkyně], která čekala na podepsanou smlouvu a předávací protokol. Pan [celé jméno žalovaného] smlouvu podepsal v autě, ve kterém s ním byl jenom řidič, nikdo další. Šlo o mimořádnou akci, kdy se pan [celé jméno žalovaného] musel dostat rychle do práce. Smlouvu si svědek vzal, i protokol a předal to paní [celé jméno svědkyně] k založení do složky. Pan [celé jméno žalovaného] si smlouvu prohlížel, žádné otázky neměl. Nájemní smlouva, kterou svědkovi dala paní [celé jméno svědkyně], byla už podepsaná někým od [příjmení].

13. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví [titul] [celé jméno znalce] datovaného dnem [datum] soud zjistil, že sporný podpis, který se nachází pod doložkou„ podpis nájemce“ na podnájemní smlouvě části bytu z [datum] kategoricky není pravým podpisem žalovaného [celé jméno žalovaného]. Je to padělek, který byl vyhotoven napodobením pravého podpisu. Z výpovědi znalce soud zjistil, že trvá na závěrech svého znaleckého posudku. Posuzovaný podpis na podnájemní smlouvě byl natolik odlišný a nekvalitní, že nelze připustit závěr, že by tyto rozdíly a nekvalitu způsobily pouze nekvalitní podmínky. Posuzovaný podpis byl výrazně odlišný od ostatních podpisů, které měly být zhotoveny za stejných podmínek na parkovišti a ve spěchu. Tuto informaci znalci dal výslovně zástupce žalobce, aniž by tvrdil, že některé listiny byly podepisované za standardních okolností, a sporná listina za okolností nestandardních. V projednávané věci bylo velmi příznivé, že znalec měl jako srovnávací materiál k dispozici listiny, které žalovaný podepsal týž den, týkaly se stejné věci a byly podepsané stejnými subjekty. Závěr posudku nestojí na tom, že sporný podpis a srovnávací podpisy byly učiněny za stejných podmínek. Sporný podpis není zdařilým padělkem, takového podpisu by byl schopen téměř kdokoliv, aniž by potřeboval podpis nacvičovat.

14. Z listiny označené jako„ Pracovní smlouva“ soud zjistil, že byla sepsána mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem dne [datum] Smlouva je podepsána za žalobkyni a žalovaným. Předmětem smlouvy je závazek zaměstnavatele zajistit zaměstnanci dočasný výkon práce pro uživatele a závazek zaměstnance vykonávat práci podle pokynů uživatele, která vychází z dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené mezi zaměstnavatelem a jednotlivým uživatelem.

15. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost neučinil žádné závěry o skutkovém stavu věci.

16. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný přicestoval do [obec] za účelem uzavření pracovní smlouvy s žalobkyní a následného výkonu práce pro třetí osoby dle dohody o dočasném přidělení zaměstnance. Do [datum] žalovaný obýval spolu s dalšími osobami byt [číslo] na ulici [ulice a číslo] ve [obec], jehož nájemcem je žalobkyně. Podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl uvedený byt, respektive jeho 1/6, žalobce nepodepsal. Platby za ubytování žalobkyně žalovanému dle dohody srážela ze mzdy. Dne [datum] žalovaný z [obec] odcestoval a do uvedeného bytu se již nevrátil. Pokud svědkyně [celé jméno svědkyně] a svědek [příjmení] před soudem uvedli, že žalovaný podnájemní smlouvu na koleně v autě podepsal, je jejich tvrzení v přímém rozporu se závěry znaleckého posudku, dle kterého je podpis žalovaného na listině falsifikátem, když jeho rozdílnost od ostatních, zaručeně pravých podpisů, které žalovaný vytvořil v blízké časové souvislosti, nemohla být způsobena nekvalitními podmínkami pro podpis. Vzhledem k tomu, že od projednávané události uplynuly již téměř dva roky a lze předpokládat, že oba jmenovaní svědci od té doby přišli do styku s mnoha uchazeči o zaměstnání a ubytování, považoval soud za nedůvěryhodné, že si svědci vybavovali takové detaily, jako například kde přesně stáli přitom, když měl žalovaný v autě podepisovat podnájemní smlouvu. Soud proto uvedeným svědkům neuvěřil a jejich výpověď považoval za nevěrohodnou.

17. Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

18. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka (návrh na uzavření smlouvy) určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu… 20. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaný podnájemní smlouvu nepodepsal, nelze mít smlouvu za platnou. Ubytování žalobkyně při jeho pobytu ve [obec] pak žalovaný užíval bez právního důvodu, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o bezplatném ubytování. Žalovaný však nájemné za dobu jeho pobytu ve [obec] srážkami ze mzdy uhradil. Poté, co žalovaný pronajatý byt vyklidil, již o bezdůvodném obohacení žalovaného nelze hovořit. Stejně tak po žalovaném nelze požadovat zaplacení částky 5.000 Kč za náklady za vybavení pokoje, když žalovaný se k zaplacení této částky platně nezavázal.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla z původní částky [částka] o polovinu zvýšena a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Žalobci nebyla pro neúčelnost přiznána požadovaná náhrada za studium spisu a vyjádření se závěrečným návrhem, když posledně jmenovaný úkon mohl být uskutečněn u posledního jednání, jehož účelem byl právě přednes závěrečných řečí a vyhlášení rozhodnutí. Podle ustanovení § 149 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

22. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud žalobkyni uložil k zaplacení částku [částka] (tj. [částka] za znalecký posudek, [částka] za výdaje spojené s účastí znalce u jednání dne [datum] a [částka] za svědečné.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.