9 C 109/2019

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky [částka] od [datum] a s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] představující nezaplacené náklady na energie spotřebované žalovanou v souvislosti s nájmem nebytových prostor (zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalobkyně) v období od [datum] do [datum]. V podrobnostech žalobkyně uvádí, že žalovaná se v nájemní smlouvě uzavřené s žalobkyní zavázala kvartálně platit energie dle elektroměru a sazby [právnická osoba] dle faktury vystavené pronajímateli. Žalobkyně žalované vyúčtovala za čtvrté čtvrtletí roku 2018 částku [částka] fakturou [číslo] splatnou dne [datum] a za první čtvrtletí roku 2019 částku [částka] fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Počáteční i konečný stav plynoměru byl zjištěn z vyúčtování [právnická osoba]; výchozí stav elektroměru byl žalobkyni hlášen panem [celé jméno svědka] (manželem žalované), konečný stav byl zjištěn panem [celé jméno svědka]. Žalobkyně po žalované požaduje toliko polovinu spotřebované elektrické energie a plynu s ohledem na dříve dobré vztahy s manželem žalované. Vyúčtování z [datum] převzala žalovaná spolu s fakturou [číslo] vyúčtování ze dne [datum] bylo zasláno žalované doporučenou poštou, kterou nepřebrala a následně emailem. V administrativní budově, která je napojena na plynoměr [číslo] elektroměr č. Nr [číslo], byla pronajata pouze kancelář žalované, o čemž žalovaná věděla. Nikdo jiný, ani pronajímatelka, plyn ani elektřinu v administrativní budově neužíval. Žalovaná byla poučena, jak ovládat spotřebu energií, přesto nechávala topení přes víkend zapnuté. Nesprávnost měření žalovaná vůči žalobkyni nikdy nenamítla. Pokud jde o podružný elektroměr, povinnost kalibrace se na něj nevztahuje. Žalobkyně měla zájem pronajímat kancelářské prostory v administrativní budově až po rekonstrukci budovy, tj. v roce 2019. Nájemní smlouvu s žalovanou už v roce 2018 uzavřela na naléhání žalované a jejího manžela. Po skončení nájmu žalobkyně ukončila odběr plynu a od dalších pronájmů ustoupila. K zaplacení dlužných částek žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyni za spotřebovaný plyn a elektřinu nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Nájemní smlouva je podle ní neplatná, když pronajatý prostor není konkretizován. Dále žalovaná tvrdí, že žalobkyně nepostupovala v souladu se sjednanými podmínkami pro vyúčtování, a že žalobní nárok není řádně a věrohodně podložen vyúčtováním se zákonnými náležitostmi. Spotřeba energie nebyla fakturována dle skutečného rozsahu spotřeby kanceláře užívané žalovanou (cca 20 m2), ale dle vstupních měřidel do areálu [anonymizováno] [právnická osoba], v němž však působilo vícero uživatelů. Správně měla žalobkyně rozúčtovat spotřebovanou energii na jednotlivé nájemce. Žalovaná tvrdí, že žalobkyně také neprokázala, že v relevantním prostoru byla osazena měřidla a nepředložila revizní zprávu elektroinstalace ani kalibraci měřidel. Tvrzení, že mohla ovládat spotřebu kotle, žalovaná považuje za nepodložené, neboť povinnost obsluhovat kotel jí neplyne ze smlouvy ani ze zákona a bylo na pronajímateli, aby zajistil otop pronajatých prostor. Po žalované nelze požadovat úhradu za plyn spotřebovaný na udržování radiátorů v administrativní budově v nezámrzné teplotě, ani za ztráty způsobené odtokem teplé vody při havárii ve skladu kol. Dále po žalované nelze požadovat úhradu za elektřinu spotřebovanou na chod podružného elektroměru.

3. Soud ve věci provedl důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor z [datum] soud zjistil, že byla podepsána mezi [právnická osoba], spol. s r.o., jako vlastníkem nemovitosti a pronajímatelem a [celé jméno žalované], [IČO], jako nájemcem. Předmět nájmu je vymezen jako„ kancelářské prostory“ v nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v [obec] bez uvedení pronajaté plochy kanceláře. Smlouva je podepsána jednatelem žalobkyně a žalovanou. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně (bez DPH). V čl. 3 odst. 3 smlouvy je uvedeno, že poplatky za elektrickou energii, plyn, vodné a stočné nejsou součástí nájemného a nájemce je tak bude hradit kvartálně dle elektroměru a sazby [právnická osoba] fakturované samostatnou fakturou na účet pronajímatele. K částce bude připočtena DPH.

5. Z daňového dokladu č. 19 2014 za zúčtovací období [datum] až [datum] vystaveného [právnická osoba] pro [anonymizováno] [právnická osoba], bylo zjištěno, že stav měřidel plynu v době od [datum] do [datum] byl neměnný ([číslo] m3).

6. Z daňového dokladu [číslo] za zúčtovací období [datum] až [datum] vystaveného [právnická osoba], pro ST- [právnická osoba], bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl stav měřidel [číslo] m3, dne [datum] pak [číslo] m3. Dne [datum] byl stav [číslo] m3, který se do [datum] nezměnil.

7. Z kopie emailu ze dne [datum] Kč od [email] pro žalobkyni soud zjistil stav měřidel ke dni [datum] –„ kola 2“ - [číslo] kW,„ kola 1“ - [číslo] kW,„ [celé jméno svědka]“ - [číslo] kW,„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] kW, vodoměr [číslo] m³, plyn [číslo] m³. E-mail je opatřen podpisem [celé jméno svědka].

8. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného [datum] žalobkyní pro žalovanou s datem splatnosti do [datum] soud zjistil, že zní na částku [částka] za elektrickou energii v množství 178, při jednotkové ceně 4,30 tj. vč. DPH [částka] a plyn v množství 581 m3 při jednotkové ceně 10,9, tj. vč. DPH [částka].

9. Z listiny označené jako„ Vyúčtování 4q 2018 [celé jméno žalované]“ datované dnem [datum] a opatřené podpisem [celé jméno svědka], soud zjistil, že rozdíl mezi počátečním stavem spotřebovaného plynu k [datum] a konečným stavem k [datum] byl [číslo] m³ s uvedením„ účtováno dle dohody“ 581 m³. Rozdíl mezi počátečním stavem spotřebované elektrické energie k [datum] a konečným stavem k [datum] byl 355 kWh s uvedením„ účtováno dle dohody“ 178 kWh.

10. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného žalobkyní pro žalovanou dne [datum] s datem splatnosti [datum] soud zjistil, že zní na částku [částka] za plyn spotřebovaný od [datum] do [datum] v množství 804 m při jednotkové ceně 10,9, tj. vč. DPH [částka] a elektrickou energii za stejné období v množství 128 kWh při jednotkové ceně 4,30, tj. vč. DPH [částka] Celkem k úhradě [částka].

11. Z listiny označené jako„ Vyúčtování 4q 2018 [celé jméno žalované]“ datované dnem [datum] a opatřené podpisem [celé jméno svědka], soud zjistil, že rozdíl mezi počátečním a konečným stavem spotřebovaného plynu v období [datum] – [datum] činil [číslo] m³, s uvedením„ účtováno dle dohody“ 804 m³. Rozdíl mezi počátečním stavem spotřebované elektrické energie a konečným stavem za stejné období byl 257 kWh s uvedením„ účtováno dle dohody“ 128 kWh.

12. Z kopie emailu žalobkyně pro žalovanou z [datum] soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna, že faktura [číslo] na částku [částka] za energie ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018, je již po splatnosti. Žalovaná byla požádána o okamžitou úhradu.

13. Z kopie emailu žalované pro žalobkyni ze [datum] soud zjistil, že žalovaná vyjádřila nesouhlas s výší vystavené faktury za energie ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018, když částka je neadekvátní pronajaté ploše 20 m². Žalovaná požádala o projednání vyúčtování a porovnání odpočtových měřičů.

14. Z obálky zaslané doporučeně žalované na adresu [adresa žalované a svědka], soud zjistil, že obsahuje dopis zástupkyně žalobkyně žalované z [datum] a vyúčtování z [datum]. Dle záznamu pošty byl dopis uložen do [datum] a z důvodu nevyzvednutí vrácen odesílateli. V dopise zástupkyně žalobkyně uvádí, že vyúčtovaní bylo přiloženo již k faktuře [číslo]. Žalovaná byla dopisem informována o chystaném odpojení energií k datu [datum].

15. V e-mailu z [datum] zástupkyně žalobkyně pro žalovanou uvádí, že dopis z [datum], který žalovaná nepřevzala, je přeposílán na e-mailovou adresu žalované.

16. V dopisu adresovaném zástupkyni žalobkyně žalovaná uvádí„ v reakci na dopis z [datum]“ … skutečnost, že jsem byla jediným nájemcem v objektu, nevysvětluje, proč bych měla hradit spotřebu plynu pro celý objekt… 17. E-mailem zástupkyně žalobkyně označeným jako„ Výzva k plnění podle ust. § 142 občanského soudního řádu“ datovaným dnem [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky [částka] do [datum]. K e-mailu byla přiložena elektronická podoba faktury [číslo] vyúčtování z [datum].

18. V dopisu ze dne [datum] zástupkyně žalobkyně žalované prostřednictvím jejího zástupce sděluje, že žalované byla zaslána 2 vyúčtování, a to ze dne [datum] a ze dne [datum] s uvedením, že vyúčtování je provedeno podle skutečných stavů elektroměru a plynoměru, ceny dle faktur dodavatelů. Předloženými vyúčtováními fakturovala žalobkyně žalované polovinu skutečné spotřeby s tím, že pokud by žalovaná částky dle vyúčtování uhradila, žalobkyně by nepožadovala, s ohledem na doposud dobré vzájemné vztahy s manželem žalované, již na náhradu za služby ničeho. Vyúčtování z [datum] převzala žalovaná spolu s fakturou [číslo] vyúčtování ze dne [datum] bylo zasláno žalované doporučenou poštou, kterou nepřebrala a následně emailem. Žalované byla stanovena lhůta pro úhradu částky [částka] do [datum].

19. V dopisu ze dne [datum] zástupce žalované zástupkyni žalobkyně sděluje, že k faktuře [číslo] ze dne [datum] nebylo doručeno vyúčtování. Vyúčtování bylo předloženo teprve v předžalobní výzvě dne [datum]. V dopisu žalovaná namítá, že vyúčtování nemá náležitosti ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. Pro pronajatou kancelář nebyl určen samostatný elektroměr ani plynoměr. Tvrzení o rozsahu spotřebovaných energií žalovanou nebylo řádně podloženo věrohodným vyúčtováním. Stav měřidel se vztahuje k celé nemovitosti a žalobkyně má právo po žalované požadovat pouze úhradu alikvótní části odebrané energie připadající na plochu jí užívanou.

20. Ve své výpovědi žalovaná uvedla, že si nebyla vědoma toho, jak vysoká bude částka za energie, která po ní bude požadována. Kdyby takovou informaci měla, nikdy by do nájmu k žalobkyni nešla. O energiích si s žalobkyní nedohodly nic. Žalovaná se zajímala o to, jaká bude spotřeba, ale dozvěděla se to až z faktury. Plynový kotel se zprovozňoval asi až v listopadu, do té doby nebyl funkční. Z nájmu neodešla ani poté, když už věděla, jaká byla spotřeba za poslední čtvrtletí roku 2018, protože čekala, že žalobkyně předloží nové vyúčtování podle skutečné spotřeby. Žalobkyni neplatila ani částečně, protože čekala na předložení řádné faktury, také proto, že ji to nenapadlo. Fakturu dostala asi v lednu na adresu manžela. Fakturu za první čtvrtletí roku 2019 ani vyúčtování z [datum] a z [datum] nemá. Žalovaná ví o tom, že žalobkyně měla další 3 nájemce – [anonymizována dvě slova], ve stejné budově jako žalovaná, nájemcem žalobkyně byl dále manžel žalované a [právnická osoba]. Kde jsou umístěny měřiče energií, žalovaná neví. Žalovaná se s jednatelem žalobkyně bavila o termohlavicích, tyto ovládat umí. Přístup k elektroměru i plynoměru žalovaná prostřednictvím manžela mohla získat, ale tyto hodnoty ji nezajímaly, protože věděla, že neměří spotřebu v jí pronajaté kanceláři. Žalovaná počítala s tím, že žalobkyně spotřebovanou částku rozúčtuje na plochu, kterou žalovaná užívala, a že zbytek zřejmě zaplatí žalobkyně. Žalovaná také předpokládala, že přibydou další nájemci. Jestli přibyl někdo další, neví. Nějaký pohyb v budově byl podle stop na podlaze, žalovaná však nikoho nepotkávala. Žalovaná krom kanceláře užívala i WC a přístupovou chodbu a počítala s tím, že i za toto bude nějakou částku platit. V předchozích nájmech se nezajímala o spotřebu energií, v tomto případě však měla zájem zjistit, jaká bude spotřeba, protože nebyly dohodnuté žádné zálohy. Částku za elektřinu žalovaná odhadovala podle předchozích zkušeností, když má pořád stejné elektro spotřebiče. Za elektřinu očekávala platbu do [částka] měsíčně. [příjmení] [celé jméno svědka] k jeho dotazu žalovaná potvrdila, že kotel stále běží i při zastavení všech radiátorů.

21. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že už 15 let pracuje jako dělník pro [právnická osoba] ve skladu žalobkyně na adrese [adresa]; pracoval zde i v roce 2018 a 2019 [anonymizováno] užívá sklad, vedle skladu je menší budova. Ve skladu [anonymizováno], pokud svědek ví, není žádný další nájemce. Svědek neví o tom, že by pan [celé jméno svědka] dával nějaké instrukce ohledně topení ve skladu. Ve skladu jsou kola, netopí se v něm; svědek nikdy topení nepouštěl. Sklad je dlouhý asi 200 metrů, ani není čím ho vytopit. Jsou tam možná dva radiátory v rohu, v podstatě mimo sklad, asi na chodbě. V práci zaměstnanci chodí oblečení, protože je tam zima. Zatopit by asi šlo, ale radiátor nepouštěli. Elektrická energie je používána na svícení, v místnosti, kde mají věci, je elektrický radiátor. Teplá voda zřejmě neteče. V místnosti, kde svačí, je přenosné elektrické topení a olejový radiátor na elektřinu, žádný fixní radiátor. Svědek neví o tom, že by se fixní radiátory nějak opravovaly, nezajímá se o ně. Ve skladu pracuje asi 4 – 6 lidí.

22. Z výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že je manželem žalované; od roku 2010 byl nájemcem žalobkyně, od jara 2018 také správcem budovy. Pro žalobkyni svědek čtvrtletně odečítal elektroměry a plynoměr. Ví o tom, že plyn byl spotřebováván na vytápění administrativní budovy a také jej využívala [právnická osoba]. Několikrát byl v prostorách využívaných [právnická osoba] a ví, že topení bylo teplé. Opakovaně se odvzdušňovaly radiátory. Neví, kolik lidí se pohybovalo v prostorách firmy [anonymizováno]. Domníval se, že elektroměr, který byl označen jako„ nová budova“ odečítá spotřebu elektřiny v administrativní budově s kancelářemi, ale poté, co pan [celé jméno svědka] odpojil přívod elektrické energie do administrativní budovy, přestala fungovat el. energie částečně i v prostorách [anonymizováno]. Neví o tom, že by žalobkyně žalované nabídla, že jí vyúčtuje nižší částku za zjištěnou spotřebovanou energii. Svědek byl nájemcem žalobkyně mimo administrativní budovu. V prostorách, které měl pronajaté, byl odečtový elektroměr. Svědek věděl, že žalobkyně výhledově plánuje pronajímat kanceláře, proto [anonymizováno] [celé jméno svědka] požádal o pronájem kanceláře v prvním patře pro manželku. Věděl, že dříve se topilo plynem, a že plynový kotel měl závadu. [příjmení] se zprovozňoval v době trvání nájmu žalované, předtím se prostory [anonymizováno] nevytápěly. Ve všech prostorách žalobkyně byl problém se zavzdušněnými radiátory. V době, kdy se zprovozňoval kotel, asi v září nebo v říjnu r. 2018, byla zjištěna závada na topení, které se nacházelo v prostorách [anonymizováno]. Svědek má za to, že tato závada dosud nebyla odstraněna. V prostorách [anonymizováno] byl problém s radiátory, ze kterých tekla voda. Tehdy zjistil, že pan [celé jméno svědka] o těchto radiátorech nevěděl. V r. 2019 byla provedena elektrorevize objektu žalobkyně, vše bylo v pořádku. Svědek zjišťoval hodnoty ze tří nebo čtyř elektroměrů, byla tam nová budova, kola 1, kola 2, lodě, a pak jeden elektroměr pro svědkem pronajaté prostory. O tom, co všechno jednotlivé elektroměry měří, svědek nevěděl. Svědek se domnívá, že elektroměry měly být kalibrovány, a že nebyly, když na nich chyběly kontrolní nálepky z příslušného roku. Na elektroměru, který odečítal svědkem spotřebovanou el. energii, byla závada, kterou pan [celé jméno svědka] neřešil, přesto, že byl k tomu vyzván. Svědek se domnívá, že vyúčtování spotřebované el. energie nebylo v pořádku, protože hlavní elektroměr byl dvoutarifový, ale podružné elektroměry byly jednotarifové. Svědek odečítal hodnoty jednou za tři měsíce, takže nebylo zjistitelné, kolik přesně spotřeboval v jednom měsíci ve vysokém tarifu a kolik v nízkém tarifu. Hodnoty, které zjistil z elektroměru, vodoměru a plynoměru, a které sdělil žalobkyni, svědek nezpochybnil. V doplňujícím výslechu svědek uvedl, že administrativní budovu mohl navštívit kdokoliv, neví, kdo měl od ní klíče. Z elektroměru nelze dovodit spotřebu kanceláře žalované. Elektroměr, který je uveden ve faktuře, měřil spotřebu elektrické energie v celé administrativní budově, možná i mimo budovu. Podružné elektroměry mají svou spotřebu, která je sice minimální, ale celkovou spotřebu zkresluje. Kdy byla provedena poslední elektrorevize neví, měl zprávu z roku 2014. Co se týče topení, 2 – 3 radiátory byly mimo administrativní budovu ve staré budově, jednalo se o dvě staré kanceláře, na těchto byly termohlavice. Na radiátorech v prostorách [anonymizováno] byla porucha, která se opravovala po dobu asi jednoho týdne. Voda, která vytékala z radiátoru, byla teplá.

23. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že kancelářské prostory byly žalovanou užívány do [datum], že výchozí stav elektroměru byl žalobkyni hlášen panem [celé jméno svědka] (manželem žalované), a že žalovaná žalobkyni za spotřebované nezaplatila energie ničeho.

24. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná s žalobkyní podepsaly dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor. Předmět nájmu byl vymezen jako„ kancelářské prostory“ v nemovitosti žalobkyně zapsané na LV [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen administrativní budova). Žalovaná kancelářské prostory užívala od [datum] do [datum]. V nájemní smlouvě bylo uvedeno, že poplatky za elektrickou energii, plyn, vodné a stočné nejsou součástí nájemného, a že je nájemce bude hradit samostatně kvartálně dle elektroměru a sazby [právnická osoba] fakturované samostatnou fakturou na účet pronajímatele s připočtením DPH. V administrativní budově, která je napojena na plynoměr [číslo] na elektroměr číslo Nr. [číslo], byla pronajata toliko kancelář žalované. [příjmení] žalované tedy v administrativní budově nikdo jiný elektrickou energii ani plyn nespotřebovával. Žalovaná byla jednatelem žalobkyně upozorněna na to, že je třeba regulovat spotřebu plynu termohlavicí. V administrativní budově, v níž se nacházela kancelář žalované, byla v období od [datum] do [datum] naměřena spotřeba plynu [číslo] m3 a elektřiny 355 kWh. Žalované bylo vyúčtováno 581 m³ a 178 kWh. V období od [datum] do [datum] bylo v administrativní budově spotřebováno [číslo] m³ plynu a 257 kWh elektřiny. Žalované bylo vyúčtováno 804 m³ plynu a 128 kWh elektřiny. Počáteční i konečný stav plynoměru byl zjištěn z vyúčtování [právnická osoba]. Výchozí stav elektroměru byl žalobkyni hlášen panem [celé jméno svědka] (manželem žalované), konečný stav byl zjištěn panem [celé jméno svědka] (jednatelem žalobkyně). Pro neplacení spotřebované energie žalovanou došlo k žádosti žalobkyně ke dni [datum] k přerušení dodávky plynu.

25. S fakturou [číslo] z [datum] a s vyúčtováním z téhož dne byla žalovaná seznámena nejpozději dne [datum], jak vyplývá z emailu žalované ze [datum]. S fakturou [číslo] z 12. 3 2019 a s vyúčtováním ze dne [datum] byla žalovaná seznámena nejpozději e-mailem ze dne [datum]. Za spotřebované energie v době užívání kancelářských prostor žalobkyně žalovanou žalovaná nezaplatila ničeho.

26. Skutečnost, že k zahájení odběru plynu došlo pouze pro potřeby žalované, má soud za zjištěnou z vyúčtování [anonymizováno] č. 19 2014 a [číslo] dle kterých v době předcházející počátku užívání kanceláře žalovanou nebyla zaznamenána žádná spotřeba plynu, jakož i ze skutečnosti, že ke dni [datum] došlo k ukončení odběru plynu. Tvrzení, že plynoměr [číslo] odečítal spotřebu plynu v administrativní budově žalovaná nerozporovala. Skutečnost, že plyn nebyl spotřebováván ve skladu kol nájemce [anonymizováno] (mimo administrativní budovu), bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení]. Svědecké výpovědi manžela žalované, který tvrdil, že plyn byl užíván i ve skladu kol, soud neuvěřil, když je v rozporu s výpovědí jednatele žalobkyně a svědka [příjmení]. S ohledem na blízký vztah svědka k žalované v této části hodnotí soud výpověď svědka [celé jméno svědka] jako nevěrohodnou. Skutečnost, že v administrativní budově byla žalovaná jediným nájemcem ani žalovaná v korespondenci s žalobkyní nezpochybnila. Teprve u posledního jednání žalovaná nově tvrdila, že„ v budově byl nějaký pohyb, soudě dle stop na podlaze“. Toto její tvrzení je v rozporu s tvrzením jednatele žalobkyně, podle které krom jednatele, žalované a jejího manžela od budovy nikdo neměl klíče. Pokud jde o spotřebu elektrické energie, je z odečtu elektroměrů zaznamenaných svědkem [celé jméno svědka] patrné, že ostatní nájemci žalobkyně byli napojeni na jiné elektroměry. Naznačované nedostatky elektroinstalace žalovaná blíže nekonkretizovala ani neuvedla, jak měly ovlivnit spotřebu elektrické energie. Chyby měření žalovaná v době trvání nájmu vůči žalobkyni nenamítla ani v řízení konkrétně netvrdila, jak došla k závěru o chybném měření, ani nedoložila, že by s měřiči bylo cokoliv v nepořádku. Pokud žalovaná namítla, že provozem podružného elektroměru dochází ke ztrátě energie, má soud za to, že energii spotřebovanou na provoz elektroměru nelze oddělit od naměřené (celkové) spotřeby a účtovat ji zvlášť. Nadto je zřejmé, že se musí jednat o energii zanedbatelnou. Další dokazování k otázkám množství spotřebované elektrické energie považoval soud za neekonomické a nadbytečné za situace, kdy měsíční spotřeba elektřiny ve výsledku odpovídala spotřebě žalovanou (ze zkušenosti) očekávané. Pokud jde o a spotřebu plynu na udržování teploty radiátorů na nezámrzné hodnotě, která snad měl ovlivnit žalované vyúčtovanou spotřebu plynu, toto tvrzení žalovaná učinila až po koncentraci řízení. Nadto udržování radiátorů na nezámrzné teplotě, i kdyby působilo zvýšenou spotřebu plynu, jde na vrub žalované, když plynové topení v administrativní budově bylo v chodu pouze pro její potřeby. Co se týče tvrzeného úniku teplé vody ve skladu kol [anonymizováno], který také měl navýšit spotřebu plynu, je třeba mít na zřeteli, že žalobkyně po žalované požaduje úhradu za toliko polovinu spotřebovaného plynu. Lze předpokládat, že plyn spotřebovaný na udržování radiátorů v administrativní budově na nezámrznou teplotu, byl-li jaký, i případná spotřeba plynu na ohřev teplé vody, pokud by bylo prokázáno, že unikla z radiátorů ve skladu kol, jsou zahrnuty v polovině spotřeby, kterou uhradila žalobkyně.

27. Návrh na provedení dalších důkazů soud zamítl, když právně relevantní skutečnosti byly prokázány důkazy výše uvedenými. Obdobně soud pro nadbytečnost neučinil žádné závěry o skutkovém stavu z dalších provedených důkazů.

28. Podle ustanovení § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen. Není-li dále stanoveno, jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

29. Podle ustanovení § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

30. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 - 4 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

31. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Uvedené právní názory jsou využitelné i v poměrech nájmu nebytových prostor (podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do [datum]), resp. nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 a násl. o. z., (včetně ustanovení obsažených v zákoně č. 67/2013 Sb. (viz § 2303 o. z.)) viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5417/2016 a sp. zn. 26 Cdo 4404/2017).

33. Podle ustanovení § 7 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

34. Aplikací citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (dle ust. § 2302 a následující o. z.). Žalovaná se ve smlouvě zavázala (mimo jiné) platit poplatky za elektrickou energii a plyn kvartálně dle elektroměru a sazby [právnická osoba] na základě samostatné faktury na účet pronajímatele. Žalobkyně svou povinnost zajistit dodávku energií splnila a žalovanou následně seznámila se skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb. Za situace, kdy žalobkyně zprovoznila plynový kotel a zahájila odběr plynu pouze proto, aby zajistila přísun tepla pro žalovanou, a kdy žalovaná věděla, že je jediným nájemcem administrativní budovy a uživatelem energií v ní, nelze po žalobkyni požadovat, aby spotřebu energií dotovala. Rozúčtování spotřeby nepřicházelo v dané situaci v úvahu. Žalobkyně přesto z celkově spotřebované elektrické energie a plynu za období trvání nájmu po žalované požaduje toliko polovinu, čímž jsou nepochybně pokryty případné ztráty tepla snad způsobené udržováním radiátorů na v nezámrzné teplotě či únikem teplé vody ve skladu kol. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované též zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni provedenými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení a období od [datum] do [datum] s ohledem na datum prokázaného doručení vyúčtování žalované.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (specifikovaných v závěrečné řeči zástupkyně žalobkyně) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6.3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t.

37. Vzhledem k tomu, že o lhůtách k plnění soud nerozhodl odlišně, platí lhůta třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., věta před středníkem.