9 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7.427 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7.427 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.427 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 2.089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7.427 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla bankovním převodem na účet číslo [bankovní účet], který žalovaný uvedl ve smlouvě, částku 5.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 %, tj. 1 000 Kč. Dále byl ve smlouvě sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně, v případě, že by se stal celý dluh splatný ve výši 8 % ročně. Jelikož žalovaný byl v prodlení se splátkou ve výši 960 Kč splatnou dne [datum] po dobu delší než dva měsíce žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. Před zesplatněním žalovaný na úvěr uhradil částku 2.446 Kč. Součástí dlužné částky je i smluvní úrok ve sjednané výši 20 % měsíčně z dlužné částky, pro případ, že se celý dluh stane splatným je sjednaný úrok namísto 20 % pouze 8 % ročně. Tento úrok činí celkovou částku 3.510 Kč a dle ujednání ve smlouvě přirostl k jistině dluhu. Dále si účastníci mezi sebou sjednali oprávnění žalobkyně účtovat si vynaložené náklady ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení, nejvýše po dobu 3 měsíců, s tím, že se stávají součástí jistiny. Žalobkyně si takto účtuje 363 Kč za prodlení se splátkou z [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr ohledně jeho hrubého a čistého příjmu a výdajů, tyto od sebe odečetla a ujistila se, že zbylá částka odpovídá výši minimální splátky úvěru. Dále nahlédla do veřejně přístupných rejstříků (insolvenčního, živnostenského, obchodního, centrální evidence exekucí a katastru nemovitostí). Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne [datum]. Žalovaný dosud ničeho neuhradil.

3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115 o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V řízení soud po provedení listinných důkazů dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků na dálku s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal v celkové výši 5.000 Kč a tuto částku se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Žalovaný ovšem na úvěr nehradil řádně a včas, když uhradil za dobu trvání úvěru pouze částku 2.446 Kč. Úvěr se stal ke dni [datum] dle čl. 6 smlouvy o revolvingovém úvěru splatným v důsledku prodlení žalovaného se splátkou dluhu splatnou dne [datum] po dobu delší než dva měsíce. Dle čl. 5 smlouvy o revolvingovém úvěru je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, což v tomto případě činí 1.000 Kč. Dle čl. 6 a násl. smlouvy o revolvingovém úvěru je žalovaný povinen zaplatit z jistiny úvěru smluvní úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za období od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, a po zesplatnění dluhu úrok ve výši 8 % ročně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu a žalobkyně na smluvním úroku požaduje částku 3.510 Kč. Žalovaný je také povinen zaplatit žalobkyni částku 361 Kč za prodlení se splátkou z [datum], [datum] a [datum]. Celková dlužná částka ke dni podání žaloby činí 7.427 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, když zjistila hrubý příjem žalovaného ve výši 15.000 Kč měsíčně, který žalobkyně ověřila výplatními páskou žalovaného, dále žalovaný uvedl, že náklady má ve výši 2.000 Kč. Žalobkyně nahlédla do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí, žalovaný v nich neměl žádný záznam. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak bezvýsledně.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2395 a násl. o. z., uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému po prověření jeho schopnosti úvěr splácet revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal v celkové výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni čerpanou jistinu dluhu včetně smluvního úroku a poplatků spojených s poskytnutím úvěru formou měsíčních splátek. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas, když žalobkyni za dobu trvání úvěru uhradil pouze částku 2.446 Kč a úvěr byl v souladu se smlouvou automaticky zesplatněn. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud tak uložil žalovanému povinnost čerpanou částku úvěru žalobkyni vrátit, a to včetně vynaložených nákladů za první tři měsíce, smluvních úroků a poplatku za čerpání úvěru. Žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné jistiny vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru, tedy ode dne [datum].

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.427 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (u zdejšího soudu kromě této věci např. 10 C 23/2021, 9 C 2/2021).

15. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v účinném znění, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí 1.000 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 400 Kč, doplatit proto zbývá 600 Kč.

16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.