9 C 128/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro určení vlastnického práva <b>I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [anonymizováno] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám jeho právní zástupkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 24 600 Kč.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá určení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] zapsanému v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] [anonymizováno] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek]. V odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že dne [datum] na něj rodiče darovací smlouvou převedli (mimo jiné) nemovitosti – dům [adresa] na pozemku [parcelní číslo] a pozemky p. [číslo] ve [obec]. Dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že žalobce užívá pozemek státu [parcelní číslo] – zahradu, který si neprávem oplotil a byl vyzván k uzavření pachtovní smlouvy a k zaplacení úhrady za užívání nemovitosti. Žalobce tvrdí, že od rodičů pozemky převzal oplocené; oplocení se nachází stále v těch místech, jak jej provedli již prarodiče. Pozemky, které se nacházely uvnitř oplocení, všichni vlastníci obhospodařovali jako své vlastnictví. Od roku [rok] žalobce ani jeho předchůdce nikdo na skutečnost, že obhospodařují cizí pozemek, neupozornil. Pozemky ve [obec], které byly později očíslovány jako [číslo], [číslo] a [číslo] nabyli prarodiče žalobce [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] rozhodnutím o přídělu Státního pozemkového úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [spisová značka]. Se skutečností, že do plochy přidělených pozemků, u kterých ze dvou stran tvoří přirozenou hranici obecní cesta, byl vklíněn cizí pozemek, prarodiče žalobce nebyli obeznámeni. Žalobce dále uvádí, že pozemek [parcelní číslo] navazující na předchůdcům žalobce přidělenou parcelu [číslo] který vznikl při mapování v roce 1990, byl od počátku zahradou. [příjmení] pozemek s parcelou [číslo] tvoří jeden celek, který žalobce i jeho předchůdci užívali jako vlastní.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že oplocení sporného pozemku spolu s pozemky žalobce neznamená, že žalobce či jeho právní předchůdci drželi pozemek v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem. Právní předchůdci žalobce si v době převodu nemovitostí na žalobce museli být vědomi zápisu v katastru a tedy i toho, že nejsou vlastníky pozemku [číslo] který proto na žalobce nepřevedli. V době uzavření darovací smlouvy v roce [rok] právní předchůdci žalobce ani žalobce nemohli být v dobré víře o tom, že jsou vlastníky pozemku [číslo]. Žalovaná dále uvádí, že parcela [číslo] vznikla z parcely [číslo] která byla označena v pozemkové knize jako silnice. Dle seznamu II vedeného u pozemkové knihy pro [katastrální uzemí] byl pozemek součástí veřejného statku a jako takový byl podle zákona [číslo] sb. z. s. občanského zákoníku (ABGB) platného a účinného do 31. 12. 1950 určen k obecnému použití; převod třetím osobám nebyl možný. Žalovaná zdůraznila nutnost ctít zásadu materiální publicity.

3. Z listiny označené jako„ Rozhodnutí o přídělu“ s datem [datum] ve věci„ Velkostatek [obec]“ soud zjistil, že [název žalované] v [obec] přidělil [jméno] a [jméno] [příjmení] nemovitosti ve [obec] označené [číslo].

4. Z originálu listiny označené jako„ Nákres na přístavbu domu čís. [anonymizováno] ve [obec]“ s datem„ v červnu [rok]“ soud zjistil grafické znázornění pozemků [číslo]. Z nákresu je evidentní, že v něm není zachycen sporný pozemek později očíslovaný jako [číslo].

5. Z listiny označené jako„ Notářský zápis“ označené datem registrace [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] a manželé [příjmení] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], uzavřeli darovací smlouvu, ke které dodatečně přistoupila spolupřevodkyně [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy jsou nemovitosti zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy v [katastrální uzemí], to je rodinný dům [adresa] a pozemky [číslo].

6. Z listiny označené jako„ Darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene“ datované dnem [datum], opatřené podpisy [obec] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], soud zjistil, že předmětem smlouvy jsou mimo jiné následující nemovitosti: dům [adresa] na parc. [číslo] pozemky p. [číslo] ve [obec].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že [obec] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] byli evidování jako vlastníci pozemku [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [číslo] v obci [obec].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku [parcelní číslo], jehož součástí stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] v obci [obec] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] na základě darovací smlouvy ze [datum].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemku [parcelní číslo] – zahrada - v obci [obec].

10. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce], z [datum], soud zjistil, že parcela [číslo] (původně [číslo]) byla vedena na seznamu II – veřejný statek - a vznikla z parcely [číslo] taktéž vedené na seznamu II. Listina [číslo] v k. ú. [obec] uvedená v seznamu II u parcely [číslo] není ve sbírce pozemkové knihy založena. Na [list vlastnictví] – [anonymizováno] [obec] byla parcela zapsána při Komplexním zakládání evidence nemovitostí [anonymizována dvě slova] [rok] bez listiny.

11. Z mapy na čísle listu 14 spisu soud zjistil grafické znázornění pozemku [parcelní číslo], jakož i pozemků bezprostředně sousedících.

12. Z dopisu datovaného dnem [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobce upozornila, že pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] je oplocen a žalobcem užíván, aniž by žalovaná evidovala nájemní/pachtovní smlouvu, která by žalobce opravňovala k užívání tohoto pozemku.

13. Z listiny označené jako srovnávací sestavení parcel s datem [datum] soud zjistil, že parcela původně označená [číslo] byla nově označená jako parc. [číslo] s označením druhu pozemku jako zahrada.

14. Ze zprávy [stát. instituce], [stát. instituce] s datem [datum] soud zjistil, že parcela [číslo] v [katastrální uzemí] vznikla při mapování dne [datum] z parcely [číslo] která byla vedena jako ostatní plocha se způsobem využití silnice. Při mapování, kdy se zjišťoval skutečný stav, byla vytvořena parcela [číslo] s kulturou zahrada.

15. Z náčrtu na čísle listu 148 spisu je evidentní grafické znázornění parcely [číslo] vklíněné do parcely [číslo].

16. Z originálů historických fotografií označených datem 1941 je patrné oplocení a zatravnění pozemku [číslo] ([číslo]).

17. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva“ s datem [datum] má soud zjištěné, že žalobce vyzval žalovanou k učinění souhlasného prohlášení o vzniku vlastnického práva k parcele [číslo] v obci [obec].

18. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva“ s datem [datum] soud zjistil, že žalovaná odmítla souhlasně prohlásit vznik vlastnického práva žalobce k pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí].

19. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že od doby, kdy byly pozemky sousedící se sporným pozemkem přiděleny jeho prarodičům, se sporný pozemek užíval stejným způsobem, to je jako zahrada. Otec žalobce stavěl nový plot asi před 55 lety. V té době zřejmě žádal o úřední povolení, přitom byl požádán o posun plotu o 1 m pro lepší možnost údržby příkopu. Žalobce následně, asi v roce 1990, zjistil, že se dělalo nové zaměření, když byly na nový plot (posunutý o 1 m v neprospěch pozemku, který žalobce považoval za svůj) umístěny zaměřovací značky. Do roku 2019 žalobce žádný státní úřad nevyzval k tomu, aby napravil vztahy k pozemku [číslo]. Žalobce neměl žádný důvod nechat si zaměřit parcely, které mu byly rodiči darovány, když pozemky měly jasně dané hranice. Žalobce tvrdí, že k místnímu šetření, týkajícímu se zaměření hranic, přizván nebyl. Neví o tom, že by nějaké místní šetření proběhlo. Žalobce v době zaměřování bydlel ve vedlejším domě. Ve vztahu k pozemku [číslo] žalobce na katastru nikdy nic neřešil.

20. Ze sdělení MÚ v [obec] s datem [datum] soud zjistil, že ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nebylo dohledáno žádné povolení ani řízení.

21. Ze zprávy [stát. instituce], [stát. instituce] s datem [datum], soud zjistil, že v rámci obnovy operátu mapováním v [katastrální uzemí] probíhalo místní šetření hranic, kdy jednotliví vlastníci byli pozváni k místnímu šetření v terénu; šetření probíhalo za účasti zástupců obce. Ke každému náčrtu o místním šetření byl vyhotoven soupis nemovitostí, do kterého vlastníci stvrdili svými podpisy souhlas či případný nesouhlas s vytyčenou hranicí. V rámci námitkového řízení byla vlastníkům znovu dána možnost nahlédnout do operátu [anonymizováno] a vznést případné námitky. K výsledkům obnoveného operátu se vlastníci mohli znovu vyjádřit v řízení o námitkách, které probíhalo ve dnech 23. a [datum].

22. Z listiny označené jako„ Zápis o námitkovém řízení před vyhlášením platnosti obnovených operátů evidence nemovitostí“ s datem [datum] soud zjistil, že vlastníci (uživatelé) nemovitostí byli k námitkovému řízení pozváni místním rozhlasem. Z náčrtu o místním šetření je evidentní grafické znázornění parc. [číslo] sousedící s pozemkem [číslo]. Z listiny označené jako„ Soupis nemovitostí v katastrálním území Vikýřovice“ je v kolonce„ souhlas uživatele – vlastníka s výsledkem šetření a s vyznačeným průběhem hranic pozemků [číslo]“ podpis [celé jméno žalobce].

23. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že bydlí v blízkosti žalobce o roku 1985. V roce 1985 byl sporný pozemek [číslo] oplocen. Svědek ví o tom, že plot žalobce byl posunutý asi kolem roku 1990, když se dělala kanalizace.

24. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je sousedkou žalobce. V místě bydlí o roku 1949. Svědkyně si pamatuje, že mezi silnicí a pozemkem [číslo] byl vždy plot. Na pozemku [číslo] bývala zahrada, na které hospodařili žalobce a jeho rodiče. Svědkyně neví o tom, že by v souvislosti s uvedeným pozemkem byly nějaké spory.

25. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je sousedkou žalobce. Pamatuje si, že pozemek [číslo] byl od silnice oddělen dřevěným plotem. Když se dělala voda, asi před 40 lety, plot se posouval. Svědkyně v místě bydlí od roku 1947. Pamatuje si, že na pozemku [číslo] byla vždy zahrada a nějaké stromy. Pozemek užívali ti, kdo bydleli v domě.

26. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka], [datum narození], soud zjistil, že je bratrancem žalobce. Do domu [adresa] chodil od dětství. Pamatuje si původní tyčkový plot, po němž se dělal plot drátěný. Svědek má za to, že dřevěný plot byl postaven dříve, než byly pozemky přiděleny prarodičům žalobce. Za plotem na pozemku [číslo] byla vždy zahrada. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

27. Na základě rozhodnutí o přídělu Státního pozemkového úřadu v [obec] z [datum] [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] užívali pozemek označený [číslo] (se stavbou [adresa]) a pozemky [číslo] ve [obec]. V roce 1934 byl vypracován nákres na přístavbu domu [číslo] ve [obec], v němž vedle pozemku [číslo] absentuje zákres pozemku [číslo]. Dne [datum] byl sepsán notářský zápis, jehož předmětem byla darovací smlouva uzavřená mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a manžely [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], k níž přistoupila spolupřevodkyně [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy jsou nemovitosti zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy v [katastrální uzemí], to je rodinný dům [adresa] a pozemky [číslo]. Na základě darovací smlouvy z [datum] byli [obec] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] v katastru nemovitostí evidování jako vlastníci pozemku [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [číslo]. Dne [datum] [obec] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] podepsali darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem jsou nemovitosti: dům [adresa] na parcele [číslo] pozemky p. [číslo] ve [obec]. Na základě darovací smlouvy ze [datum] byl žalobce v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku [parcelní číslo], jehož součástí stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] v obci [obec]. Jako vlastník pozemku [číslo] sousedícího s pozemkem žalobce [číslo] je evidována žalovaná. Parcela [číslo] v [katastrální uzemí] vznikla při mapování dne [datum] z parcely [číslo] která byla vedena jako ostatní plocha se způsobem využití silnice. Při mapování, kdy se zjišťoval skutečný stav, byla vytvořena parcela [číslo] s kulturou zahrada. Žalobce jako vlastník od [datum] užívá pozemky p. [číslo] jakož i pozemek [parcelní číslo], který je spolu s ostatními pozemky žalobce oplocen, tak, jak tomu bylo již za prarodičů žalobce. Ke změně oplocení od doby, kdy pozemky žalobce a sporný pozemek žalované užívali prarodiče žalobce, došlo pouze v tom směru, že byl plot opraven a posunut o 1 m po celé délce směrem od cesty (od příkopu). Žalobce v roce 1990 zaznamenal, že probíhalo mapování, když na plotu, přiléhajícímu k pozemku [číslo] uviděl nové zaměřovací značky. V rámci obnovy operátu mapováním v [katastrální uzemí] probíhalo v terénu místní šetření hranic, ke kterému byli vlastníci nemovitostí pozváni; šetření probíhalo za účasti zástupců obce. Ke každému náčrtu o místním šetření byl vyhotoven soupis nemovitostí, do kterého vlastníci stvrdili svými podpisy souhlas či případný nesouhlas s vytyčenou hranicí. K výsledkům obnoveného operátu se vlastníci mohli znovu vyjádřit v řízení o námitkách, které probíhalo ve dnech 23. a [datum]. Vlastníci (uživatelé) nemovitostí byli k námitkovému řízení pozváni místním rozhlasem. Na listině datované dnem [datum] se v řádku„ souhlas uživatele – vlastníka s výsledkem šetření a s vyznačeným průběhem hranic pozemků [číslo]“ nachází podpis [celé jméno žalobce].

28. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

29. Podle ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

30. Podle ust. § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

31. Podle ust. § 3066 zákona č. 89/2012 Sb. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

32. Podle ustanovení § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

33. Podle ustanovení § 134 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

34. Aplikací výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemkům p. [číslo] darovací smlouvu s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Předmětné pozemky žalovaný nabyl oplocené a to včetně pozemku [parcelní číslo] (předzahrádky domu) evidovaného ve vlastnictví státu. Pozemek [parcelní číslo] (dříve [číslo]) byl spolu s pozemky žalobce oplocen minimálně od roku 1928, kdy vlastnictví sousedících pozemků na základě přídělu nabyli prarodiče žalobce. Již prarodiče žalobce proto měli důvod domnívat se, že pozemky, které jim byly přiděleny, jsou ty, které jsou ohraničeny plotem. Od roku 1928 byl pozemek [parcelní číslo] (dříve [číslo]) právními předchůdci žalobce a následně žalobcem kontinuálně užíván, a to jako zahrada. Teprve dopisem z [datum] byl žalobce upozorněn, že hospodaří s majetkem státu. S ohledem na skutečnost, že až do roku 1990 bylo pozemek [číslo] evidován jako silnice, tedy pozemek nezpůsobilý k vydržení, lze dobu oprávněné držby odvíjet od roku 1990. Po započtení doby, kdy pozemek [číslo] užíval a považoval za vlastní otec žalobce ke dni [datum] uplynulo již 29 let, což je doba téměř trojnásobná, než jakou zákon u vydržení nemovitostí požaduje. Skutečnost, že v době mapování v roce 1990 otec žalobce svým podpisem potvrzoval zaznamenaný průběh hranic svých pozemků, soud jako důkaz o vědomosti otce žalobce o existenci pozemku [parcelní číslo] nepovažoval, když otec žalobce, který nabyl pozemky od svých rodičů již oplocené, neměl důvod o rozloze svých pozemků pochybovat a v katastru nemovitostí zaznamenat existenci pozemku [parcelní číslo]. Vždyť ani žalovaná si uvedené diskrepance po velmi dlouhou dobu nepovšimla, když upozornila žalobce, že hospodaří s pozemkem státu, poprvé až po více než padesáti letech. I v případě, že by žalobce nenabyl vlastnictví k pozemku [parcelní číslo] vydržením dle ustanovení § 130 a § 134 zákona č. 40/1964 Sb., nabyl by jej dle ustanovení § 1095 a § 3066 zákona č. 89/2012 Sb. a to ke dni [datum]. Nepoctivý úmysl přitom v řízení prokázán nebyl, když bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobce při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu sporný pozemek patří (srov. s rozhodnutím Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález]).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladu na převzetí a přípravu věci dne [datum], když tento výdaj považoval za neúčelné vynaložený. Nelze přičítat k tíži žalované, že žalobce změnil právní zástupkyni. Částku 16 200 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám původní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení], částku 8 400 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., věta před středníkem.