9 C 133/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 76.561,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76.561,91 Kč se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 76.561,91 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 76.561,91 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 18.893,50 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 331 Kč na účet Okresního soudu v Šumperku do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 87.432,85 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy číslo Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení“). příjmení uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet číslo v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 5.852,44 Kč, a to počínaje dnem datum, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou ve výši 13,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník poplatků. Před uzavřením smlouvy banka hodnotila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 17.878 Kč. Žalovaný zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 27.000 Kč. příjmení porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Dále bylo z interních zdrojů a lustrací v externích databázích zjištěno, že žalovaný nemá žádné další závazky. příjmení svůj závazek splnila a dne datum poskytla žalovanému částku ve výši 300.000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný ovšem nesplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, když poslední řádnou splátku uhradil dne datum a od anonymizováno 2019 byl v prodlení. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s produktovými podmínkami banky, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr dopisem za okamžitě splatný v celé výši ke dni datum, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 87.432,85 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 87.432,85 Kč od datum do zaplacení a smluvní úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 87.432,85 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky, žalovaný ovšem neuhradil ničeho. Po podání žaloby žalovaný uhradil dne datum částku 7.000 Kč a dne datum částku 7.000 Kč; žalobkyně tuto platbu započetla ve výši 10.870,94 Kč na jistinu a ve zbytku na smluvní i zákonný úrok. Žalobkyně tedy vzala žalobu co do úhrad žalovaného zpět a soud řízení usnesením v této části zastavil. Předmětem tohoto řízení je tak nadále částka ve výši 76.561,91 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 76.651,91 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 76.561,91 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet číslo soud zjistil, že dne datum banka a žalovaný podepsali smlouvu, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 300.000 Kč, který může být čerpán od datum, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, v celkovém počtu 84. Výše měsíční splátky byla stanovena na 5.852,44 Kč a první splátka byla splatná dne datum. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 13,90 % ročně, RPSN 14,93 %, celková částka k zaplacení 470.837,30 Kč Součástí smlouvy byly také sazebník a produktové podmínky banky.

5. Z vyjádření k procesu úvěruschopnosti, potvrzení o výši příjmů a formuláře pro standartní informace bylo zjištěno, že banka před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce byl 17.878 Kč a tuto výši příjmů potvrdil i jeho zaměstnavatel. Dále žalovaný uvedl, že příjem domácnosti činí 37.000 Kč. příjmení žalovaného lustrovala v interních i externích systémech a nezjistila žádné další závazky žalovaného. Výdaje žalovaného určila na základě historických dat z ČSÚ a zjistila, že žalovaný je schopný předmětný úvěr splácet.

6. Ze Základních produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně účinných od datum, bylo prokázáno, že v těchto jsou uvedeny podmínky spotřebitelského splátkového úvěru.

7. Ze Všeobecných produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně účinných od datum, bylo zjištěno, že tyto obsahují obecná smluvní ujednání mezi bankou a jejími klienty, která jsou společná všem poskytovaným produktům a službám.

8. Z výpisů z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že k čerpání úvěru ve výši 300.000 Kč došlo dne datum. Žalovaný zpočátku na úvěr hradil řádně a včas, poslední řádnou splátku uhradil dne datum a od anonymizováno 2019 byl v prodlení. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 319.993,32 Kč. Ke dni datum činí dlužná jistina částku 147.829,25 Kč a dlužný úrok z prodlení činí částku 3.013 Kč.

9. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo zjištěno, že banka dne datum vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala, že v důsledku opakovaného porušování smluvních prohlašuje úvěr č. bankovní účet na částku 300.000 Kč za splatný ke dni datum. Celková dlužná částka činila 162.341,30 Kč a tato částka měla být uhrazena nejpozději do datum.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že dne datum banka jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu, kterou postupitel postoupil žalobkyni pohledávky vzniklé mj. ze smluv o úvěru, uvedených v příloze smlouvy, mezi nimi je i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že banka dne datum vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni a toto oznámení bylo dne datum předáno k poštovní přepravě.

12. Z výzvy k úhradě dluhu s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že dne datum právní zástupce žalobkyně vyhotovil předžalobní výzvu adresovanou žalovanému a tato výzva byla dne datum předána k poštovní přepravě.

13. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum banka a žalovaný podepsali smlouvu, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 300.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, v celkovém počtu 84. Výše měsíční splátky byla stanovena na 5.852,44 Kč a první splátka byla splatná dne datum. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 13,90 % ročně, RPSN 14,93 %, celková částka k zaplacení 470.837,30 Kč Součástí smlouvy byly také sazebník a produktové podmínky banky. Před uzavřením smlouvy banka ověřila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, když vycházela zejména z informací poskytnutých žalovaným. příjmení měla ověřený příjem žalovaného ve výši 17.878 Kč, tento příjem srovnala s historickými daty ČSÚ a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen předmětný úvěr řádně splácet. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr ve výši 300.000 Kč byl žalovanému poskytnut bezhotovostně dne datum. Žalovaný zpočátku hradil na úvěr řádně a včas, poslední řádnou splátku uhradil dne datum, od srpna 2019 byl v prodlení a žalobkyně proto úvěr prohlásila dopisem ke dni datum za okamžitě splatný. Celkem žalovaný uhradil částku 319.993,32 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na základě smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka na jistině 87.432,85 Kč. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovaného výzvou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě dne datum, vyzval k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný po podání žaloby uhradil dne datum částku 7.000 Kč a dne datum částku ve výši 7.000 Kč, tuto částku žalovaná započítala na jistinu a smluvní i zákonný úrok z prodlení.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300.000 Kč a tuto povinnost dne datum splnila. Žalovaný se naopak zavázal uvedenou částku spolu s úrokem z úvěru ve výši 13,90 % ročně zaplatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 5.852,44 Kč Poslední řádnou splátku žalovaný uhradil dne datum a od srpna rok byl v prodlení. příjmení využila svého práva a prohlásila úvěr ke dni datum za splatný. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Ke dni podání žaloby byl žalovaný v prodlení se zaplacením částky jistiny 87.432,85 Kč, po podání žaloby žalovaný uhradil částku 14.000 Kč, když tato částka byla započtena na smluvní i zákonný úrok z prodlení a jistinu. Dlužná jistina pro provedení tohoto zápočtu činí 76.561,91 Kč. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku zaplatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou, včetně požadovaného smluvního úroku i úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, jelikož žalovaný úroky částečně uhradil, je povinen žalobkyni uhradit smluvní a zákonný úrok z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18.893,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.829 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87.432,85 Kč sestávající z částky 4.620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. /převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a z částky 2.310 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12.450 Kč ve výši 2.614,50 Kč.

21. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když v řízení nebyly tvrzeny ani shledány důvody pro povolení delší lhůty či plnění ve splátkách 22. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. b). Soudní poplatek činí 3.829 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 3.498 Kč, doplatit proto zbývá 331 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.