9 C 137/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 29 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 500 Kč od [datum] do [datum].

II. Řízení se zastavuje co do částky 12 246 Kč.

III. Žaloba o zaplacení částky 12 754 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 12 754 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 29 500 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytl dne [datum] úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen do [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, stanoveného dle čl. 8 smlouvy o úvěru. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh akceptovala a původní věřitel úvěr žalované dne [datum] vyplatil. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr nebyl žalovanou uhrazen. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru představuje náklady původního věřitele související se sjednáním závazku poskytnout na požádání peněžní prostředky, tj. zejména náklady související se zpracováním a vyhodnocením žádosti, vyhotovením a doručením návrhu, zajištěním zdrojů peněžních prostředků a jejich rezervací pro úvěr, uzavřením smlouvy o úvěru a vyplacením peněžních prostředků žalované. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto žalobkyně nenavrhuje žádných dalších důkazů. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovanou ve výši 0 Kč činí celkem 29 500 Kč splatných dne [datum].

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor. Uvedla, že částky, které po ní vymáhací agentura požadovala ve svých výzvách, se od sebe liší. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uznala dluh ve výši 20 822 Kč a požádala o možnost splácení ve splátkách po 2 000 Kč až 3 000 Kč. Dále žalovaná mimo jiné uvedla, že v době, kdy byla posuzována její úvěruschopnost, měla další půjčky, které byly v některém z registrů určitě zaznamenány. U jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že při množství půjček a úvěrů, které si sjednala, už nemá přehled o tom kolik a jestli dle projednávané smlouvy něčeho zaplatila.

3. Podáním z [datum] vzala žalobkyně zpět svůj návrh co do zákonného úroku z prodlení z částky 29 500 Kč od [datum] do [datum]. Soud ve věci provedl důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

4. Z rámcové smlouvy [číslo] s datem [datum] soud zjistil vymezení pojmů, parametry uživatelského účtu, informaci, že smlouvy o úvěru se uzavírají prostřednictvím elektronických prostředků (textových zpráv SMS), a že klient je oprávněn přijmout návrh odesláním přijetí prostřednictvím uživatelského účtu. Smlouvou o úvěru se úvěrující se zavazuje poskytnout ve prospěch klienta peněžní prostředky v částce uvedené v jednotlivé smlouvě o úvěru, klient se zavazuje prostředky vrátit, zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. Úvěrující se zavazuje poskytnout peněžní prostředky klientovi prostřednictvím bankovního účtu klienta. Klient se zavazuje úvěrujícímu vrátit v době splatnosti peněžní prostředky ujednané v jednotlivé smlouvě.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že věřitel [právnická osoba] informuje (k datu [datum]) o parametrech spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč na dobu 30 dní s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit, tzn. výše vypůjčené jistiny plus úroky a případné náklady související s úvěrem je 29 500 Kč; RPSN činí 649 %.

6. Z jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníky smlouvy byla společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako klient. Dle smlouvy bude žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na bankovní účet klienta do dvou pracovních dnů od uzavření smlouvy na dobu 30 dní. Zápůjční úroková sazba činí 649 % ročně. Platba úroku z úvěru je zahrnuta v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, která činí 4 500 Kč RPSN na spotřebitelský úvěr je 649 %. Celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit do [datum], je 29 500 Kč Smlouva je opatřena podpisem v elektronické podobě.

7. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka 25 000 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že postupitelem byla společnost [právnická osoba], postupníkem společnost [právnická osoba] Byly postoupeny pohledávky specifikované v příloze 1, která je součástí smlouvy. Ze seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla označena variabilním symbolem [číslo] a byla postoupena co do částky 18 372 Kč.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že dopisem z [datum] původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni, zástupce Mgr. [jméno] [jméno] následně v právním zastoupení žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě částky 26 212 Kč s tím, že částka se skládá z jistiny 18 372 Kč a nákladů právního zastoupení 7 840 Kč. Z podacího lístku soud zjistil odeslání dopisu dne [datum].

10. Okresní soud v Šumperku vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 5 T 21/2021-4304 trestní příkaz, jímž uznal žalovanou vinnou, mimo jiné, skutkem, kdy dne [datum] prostřednictvím elektronické komunikace uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] se společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], kterou se zavázala uhradit částku 29 500 Kč do [datum]. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, když uhradila ke dni [datum] ve 14 nepravidelných splátkách celkovou částku 12 754 Kč a svým jednáním způsobila společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 12 246 Kč. V souvislosti s jiným právním jednáním měla žalovaná společnosti [právnická osoba] způsobit dále škodu ve výši 19 051 Kč Trestním příkazem byla žalované uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti [právnická osoba] částku ve výši 31 297 Kč Trestní příkaz nabyl právní moci [datum].

11. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] uzavřel s žalovanou prostřednictvím SMS zpráv smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytl na její bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] dne [datum] úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen částkou 29 500 Kč do [datum]. Žalobkyně a původní věřitel dne [datum] podepsali Smlouvu o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši 26 212 Kč s tím, že částka se skládá z jistiny 18 372 Kč a nákladů právního zastoupení 7 840 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem předaným poštovní přepravě [datum]. Žalovaná na uvedený úvěr uhradila ke dni [datum] ve 14 nepravidelných splátkách částku 12 754 Kč Trestním příkazem zdejšího soudu byla žalované uložena povinnost poškozené společnosti [právnická osoba] nesplacenou částku ve výši 12 246 Kč zaplatit.

12. Výrokem I. soud řízení částečně zastavil podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) v části, v níž žalobkyně vzala žalobu zpět 13. Výrokem II. pak soud řízení zastavil podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř., v části, o které bylo pravomocně rozhodnuto trestním příkazem Okresním soudem v Šumperku, když věc nemůže být v uvedeném rozsahu dle § 159a odst. 4 o. s. ř. projednávána znovu.

14. Předmětem řízení pak zůstala částka 12 754 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“ 21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované tvrdila pouze obecně, že ověřila úvěruschopnost žalované lustrací z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizována tři slova], k uvedenému však nenavrhla žádných důkazů. Žalobkyně v řízení nedostála své povinnosti tvrdit a prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí řádně zkoumala schopnost žalované splatit předmětný úvěr. Protože se žalobkyně k jednání soudu nařízenému ve věci na den [datum] nedostavila, nemohla být soudem o této své povinnosti poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaná v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na který soud v plném rozsahu odkazuje. Žalovaná však na projednávaný úvěr, jak se podává z výše citovaného trestního příkazu, již (žalobou požadovanou) částku jistiny 12 754 Kč, zaplatila. Soud výrokem III. tohoto rozsudku zamítl žalobu v rozsahu částky 12 754 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jejím možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

22. Pokud jde o vyjádření v rámci odporu k platebnímu rozkazu, v němž žalovaná uznala dluh ve výši 20 822 Kč, z tohoto uznání soud nevycházel, neboť žalovaná jednala v omylu a uznala neexistující závazek.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 1 51 o dst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (vyjádření k žalobě a účast u jednání).

24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.