9 C 179/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o 27.494 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 27.494 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 27.494 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 8.906 Kč k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, , Anonymizováno, ., do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení částky 27.494 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je vlastníkem bytu na adrese , adresa, . Žalovaní uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu tohoto bytu pro období od , datum, do , datum, . Při uzavření smlouvy žalovaní složili kauci ve výši 18.000 Kč. Smlouva o nájmu byla opakovaně prodlužována, a to až do , datum, . Za rok , Anonymizováno, předložila žalobkyně vyúčtování služeb ve výši 43.994 Kč. Žalovaní dne , datum, dohodou o splácení dluhu uznali svůj dluh ve výši 43.994 Kč co do důvodu i výše a zavázali se jej uhradit do , datum, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaní ovšem neuhradili ničeho. Po odečtení složené kauce ve výši 16.500 Kč, když částka 1.500 Kč byla uhrazena na opravu zničených dveří, činí dlužná částka 27.494 Kč. Dne , datum, zaslal právní zástupce žalobkyně žalovaným předžalobní upomínku.

2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili, ve věci byl zcela nečinní.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o pronájmu nemovité věci bylo zjištěno, že tuto smlouvu podepsali účastníci řízení dne , datum, . Předmětem smlouvy byl byt č. , Anonymizováno, . nadzemním podlaží na adrese , adresa, . Žalobkyně se ve smlouvě zavázala přenechat předmětný byt k užívání žalovaným, a žalovaní se zavázali platit měsíční nájemné a zálohy za služby ve výši 10.780 Kč. Žalovaní se ve smlouvě zavázali složit kauci ve výši 18.000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, .

5. Z dohody o ukončení nájmu nemovité věci bylo zjištěno, že účastníci tuto dohodu podepsali dne , datum, a na základě této dohody byla výše ukončená nájemní smlouva ukončena ke dni , datum, .

6. Z dohody o splacení dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaní touto dohodou prohlásili, že dluží žalobkyni částku 43.994 Kč, a to za nesplacené vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, . Žalovaní se zavázali svůj dluh splatit , datum7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s podací stvrzenkou bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby upomínala žalované k uhrazení dlužné částky8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Smlouvou o pronájmu nemovité věci podepsanou účastníky řízení dne , datum, se žalobkyně zavázala přenechat výše uvedený byt k užívání žalovaným, a žalovaní se zavázali platit měsíční nájemné a zálohy za služby ve výši 10.780 Kč. Žalovaní se ve smlouvě zavázali složit kauci ve výši 18.000 Kč. Žalovaní podepsali dne , datum, dohodu o splacení dluhu, ve které uznali co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 43.994 Kč, který vznikl vyúčtováním služeb za rok 2022. Žalovaní se zavázali dluh uhradit do , datum, . Žalovaní ovšem neuhradil ničeho a po započtení části kauce dluží žalobkyni 27.494 Kč. Před podáním žaloby byli žalovaní vyzváni k úhradě dlužné částky výzvou právní zástupkyně žalobce ze dne , datum, .

9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu, ohledně kterého s žalovanými podepsala smlouvu o pronájmu bytu. Žalovaní se zavázali hradit nájemné a zálohy za služby ve výši 10.780 Kč měsíčně. Žalovaní při podpisu smlouvy složili kauci ve výši 18.000 Kč. Žalovaní ovšem neuhradili vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, ve výši 42.994 Kč. Žalovaní dne , datum, podepsali dohodu o placení dluhu. Žalovaní svým podpisem na listině uznali svůj dluh vůči žalované co do důvodu i výše. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání trval závazek žalovaných doplatit žalobci dlužnou částku, která po odečtení části zaplacené kauce činí 27.494 Kč. Žalovaní tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátili ani neprokázali, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobkyni také vznikl nárok na úrok z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne , datum, , když žalovaní se v dohodě o uznání dluhu zavázali uhradit dluh do , datum, .

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 8.906 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27.494 Kč sestávající z částky 2.220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.450 Kč ve výši 1.356 Kč.

13. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.