9 C 192/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zvýšení výživného

I. Výživné stanovené pro žalobce naposledy usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 2. 2021, č. j. 7 C 97/2020-60, se zvyšuje účinností od [datum] na částku 3 300 Kč měsíčně. Výživné pro žalobce je žalovaný povinen platit vždy do patnáctého dne toho kterého měsíce k rukám žalobce.

II. Dlužné výživné vyplývající ze zvýšení za období od [datum] do [datum] ve výši 3 200 Kč je žalovaný povinen zaplatit do patnácti dnů od doručení toho rozhodnutí žalovanému k rukám žalobce.

III. Zvýšené výživné, splatné od [datum] do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalovanému, je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od doručení tohoto rozsudku žalovanému.

IV. Návrh žalobce na zvýšení výživného na částku 3 300 Kč měsíčně od [datum] do [datum] se zamítá.

V. Návrh žalobce na zvýšení výživného se co do částky 900 Kč měsíčně od [datum] zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zvýšení výživného od [datum] do [datum] na částku 3 300 Kč měsíčně a od [datum] na 4 200 Kč měsíčně s následujícím odůvodněním. Rozhodnutím Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 2. 2021, č. j. 7 C 97/2020 bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobce od [datum] částku 3 100 Kč měsíčně a od [datum] částku 2 900 Kč měsíčně. Rozhodnutí bylo výsledkem smíru mezi účastníky. Žalovaný v době rozhodování neuvedl všechny své příjmy, neboť čerpal OČR na dítě, se kterým mohla být doma matka. Dále byla výplata ponížena o stravné a spoření, takže příjmy byly vyšší, než, z jakých bylo vycházeno. Příjmy žalovaného byly srovnatelné s příjmy, se kterými se počítalo v předchozím rozsudku, přičemž v [anonymizováno] 2021 byl žalovanému vyplacen nadstandardní příjem. S přihlédnutím k tomu, že k nepatrnému snížení výplaty došlo pro změnu směnování a čerpání OČR, což nebylo zahrnuto do jeho příjmů, k tomu, že v době jednání již opět vydělával stejně jako před [datum] a také k tomu, že návrh na zvýšení či snížení výživného je možno podávat při dlouhodobé změně, žalobce požádal o dorovnání výživného od [datum] na původní částku 3 300 Kč měsíčně. Na základě zvýšených příjmů žalovaného od [anonymizováno] 2021 a přijetí na [anonymizováno] v [obec] od [datum] pak žalobce požádal o zvýšení výživného na 4 200 Kč měsíčně od [datum] vždy do patnáctého dne v měsíci. V souvislosti se studiem na vysoké škole došlo u žalobce ke zvýšení nákladů, a to za kolej 2 976 Kč měsíčně (za [číslo] 2021) a od [číslo] za 3 193 Kč měsíčně. Na období [číslo] 2021 žalobce obdržel ubytovací stipendium 2 600 Kč, které zřejmě získá též na další tři měsíce. Za MHD žalobce vydá 275 Kč měsíčně, za jízdné z [obec] nebo ze [anonymizováno] do [obec] a zpět cca 800 Kč měsíčně, za zřízení mobilních dat 599 Kč za měsíc, za stravu 2 500 Kč měsíčně. Brigádně si žalobce nevydělává, majetek vyšší hodnoty nevlastní.

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku z 21. 10. 2019, č. j. 40 P 42/2009-553, soud zjistil, že výživné stanovené otci na dříve nezletilého [jméno] [jméno], narozeného [datum], a nezletilé děti [anonymizováno], [jméno] a [jméno], rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka [obec] ze dne [datum], se zvyšuje s účinností od [datum] na částku 3 300 Kč měsíčně pro dříve nezletilého [jméno], na částku 2 600 Kč měsíčně pro nezletilého [jméno] a od [datum] na částku 3 200 Kč měsíčně pro nezletilou [jméno]. K poměrům účastníků z provedených důkazů soud zjistil, že [celé jméno žalobce] žil ve společné domácnosti s matkou a ostatními sourozenci, studoval ve třetím ročníku střední odborné školy v [obec], dojížděl pravidelně na univerzitu [ulice] do [obec], kde se věnoval programování mikroprocesorů a absolvoval bezplatný vzdělávací program zaměřený na tuto tématiku. Měl výdaje s dojížděním jednou týdně za dopravu 25 Kč za jednu cestu. Stravoval se ve škole, neměl žádnou hrazenou volnočasovou aktivitu. Nejvyšší výdaje měl za pořízení vybavení na programování, a to 12 000 Kč za osciloskop, 1 500 Kč za laboratorní zdroj, 600 Kč za multimetr a 25 000 Kč za nový počítač. K poměrům matky soud zjistil, že měla vyživovací povinnost k pěti dětem, kromě čtyř dětí [anonymizováno] též k nejmladšímu [jméno] [příjmení] narozenému [datum]. Matka žila v rodinném domě pana [příjmení], za bydlení vynaložila 2 780 Kč za elektřinu, 2 770 Kč za plyn, 1 000 Kč měsíčně za vodu a 15 000 Kč ročně za otop. Za telefon matka vynaložila 2 000 Kč měsíčně, dětem hradila pojištění částkou 1 050 Kč. Matka byla zaměstnána ve [právnická osoba] [anonymizováno] s čistým průměrným měsíčním příjmem [částka], jiné příjmy neměla, na vypořádání společného jmění vyplácela přes [částka] a dlužila vysoké částky za náklady soudního řízení a zastoupení. Matka vlastnila byt, který přenechávala kamarádce, která hradila náklady bytovému družstvu; matka z pronájmu neměla žádný majetkový prospěch. Matka vlastnila automobil Škoda Fabia rok výroby 2007 a řadovou garáž, ze které neměla majetkový prospěch. K poměrům otce soud zjistil, že žil v bytě přítelkyně [jméno] [příjmení], za bydlení vynakládal 600 Kč měsíčně, na splátku hypotéky 4 000 Kč. Vyživovací povinnost měl kromě dětí [anonymizováno] též k [jméno] [příjmení] narozené [datum]. Otec byl zaměstnán ve společnosti, [anonymizováno] s průměrným čistým měsíčním příjmem [částka]. Partnerka otce byla zaměstnána prostřednictvím agentury [anonymizováno] s průměrným čistým měsíčním příjmem [částka]. Otec nesplácel dluhy, nevlastnil hodnotný majetek, neměl zvýšené výdaje se zdravotním stavem. Pro nejstaršího [jméno] hradil výživné částku 3 000 Kč. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že od poslední úpravy výživného došlo ke změně poměrů, která odůvodňuje zvýšení výživného na straně nezletilé [jméno], došlo také k mírné změně poměrů na straně obou rodičů, kterým se navýšil příjem, otci přibližně o 5 000 Kč měsíčně, matce přibližně od 3 000 Kč měsíčně. V poměrech nezletilých [jméno] a [jméno] nedošlo k žádným podstatným změnám. Na základě uvedených zjištění soud rozhodl o zvýšení výživného pro nezletilého [jméno] o 600 Kč měsíčně s účinností od prvního dne následujícího po vyhlášení rozhodnutí. Soud při vyměření výživného vyšel ze zjištění, že při posledním rozhodování bylo krajským soudem výživné pro [jméno] stanoveno v částce odpovídající 11,5 % z čistého měsíčního příjmu otce a soud proto vyměřil výživné dle téže procentuální sazby z aktuálního zjištěného příjmu otce. U nezletilé [jméno], která nastoupila na střední školu, soud přistoupil ke zvýšení procentuální sazbou 11,2 %.

4. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze 4. 3. 2020, č. j. 70 Co 44/2020-590, byl rozsudek okresního soudu č. j. 40 P 42/2009-553 potvrzen. V odůvodnění rozhodnutí krajský soud uvedl, že poměry otce a zejména okruh jím vyživovaných osob nepřipouští další navýšení výživného oproti rozhodnutí okresního soudu. Okresním soudem určené výživné je nastaveno na samé horní hranici možností a schopností otce. Krajský soud zdůraznil, že se kvalifikovaným způsobem změnily i poměry matky, která oproti době posledního rozhodování o výživném s ohledem na věk dětí svůj finanční příspěvek již nijak nekompenzuje výkonem osobní péče.

5. Usnesením z 15. 2. 2021, č. j. 7 C 97/2020-60, soud schválil smír účastníků dle kterého se snížilo výživné stanovené žalobci na žalovaného naposledy rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 21. 10. 2019, č. j. 40 P 42/2009-553, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 4. 3. 2020, č. j. 70 Co 44/2020-590, částkou 3 300 Kč měsíčně, s účinností od [datum] na částku 3 100 Kč měsíčně a dále s účinností od [datum] na částku 2 900 Kč měsíčně. Ze spisu sp. zn. 7 C 97/2020 soud zjistil, že od [datum] byla u [jméno] [jméno], narozeného [datum], změněna pracovní doba z dvanáctihodinového pracovního fondu na osmihodinový pracovní fond. V období od [anonymizováno] 2020 do [anonymizováno] 2020 byl průměrný čistý příjem [celé jméno žalovaného] za odpracované měsíce [částka]. Od [datum] otec [celé jméno žalovaného] pobíral dávky ošetřovného ve výši [částka], matka [jméno] [příjmení] pobírala dávky nemocenského pojištění od [datum] do [datum] ve výši [částka] a od [datum] do [datum] dávky ošetřovného ve výši [částka] a [jméno] [příjmení] pobírala dávky nemocenského pojištění od [datum] do [datum] ve výši [částka]. [jméno] [příjmení] dosahovala příjmu [částka] měsíčně.

6. Rozsudkem z 8. 3. 2021, č. j. 40 P 42/2009-651, Okresní soud v Šumperku zamítl návrh otce na snížení výživného pro [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a [jméno] [celé jméno žalobce] narozeného [datum]. Zároveň byl zamítnut návrh matky na zvýšení výživného pro uvedené děti. Otec se domáhal snížení výživného od [datum] z důvodu poklesu příjmu, matka naopak s účinností od [anonymizováno] 2020 požadovala zvýšení výživného pro nezletilého [jméno] na 3 500 Kč měsíčně. Soud v řízení z provedených důkazů zjistil, že otec měl vyživovací povinnost k pěti dětem, žil ve společné domácnosti s partnerkou [jméno] [příjmení], jejími dvěma dětmi z předchozího vztahu a společnou dcerou [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. Za bydlení otec s partnerkou vynakládali 7 000 Kč měsíčně, včetně energií, hypotéku hradil částkou 4 000 Kč. Otec byl zaměstnán ve [právnická osoba], za období od ledna 2020 do února 2021 dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu [částka], jiný příjem neměl. Partnerka otce pracovala u téhož zaměstnavatele prostřednictvím agentury s průměrným čistým měsíčním příjmem okolo [částka]. Krom hypotéky otec jiné dluhy nesplácel. Kromě automobilu Volkswagen Candy, rok výroby 2008, otec jiný hodnotný majetek nevlastnil. K poměrům matky soud zjistil, že měla vyživovací povinnost k pěti dětem, kromě dětí [anonymizováno] ještě k nejmladšímu synovi [jméno] [příjmení] narozenému [datum]. Nejstarší syn [jméno] studoval medicínu, žil odděleně, s ostatními dětmi žila matka v rodinném domě pana [příjmení]. Na bydlení matka hradila 5 000 Kč měsíčně za energie. Na nezletilého [jméno] hradil jeho otec, pan [příjmení], výživné 2 000 Kč měsíčně. Od [datum] byla matka zaměstnána ve [právnická osoba] [anonymizováno], od [datum] do [datum] byla matka v pracovní neschopnosti, od [datum] do [datum] pobírala ošetřovné. Za odpracované měsíce dosahovala ze zaměstnání průměrného čistého měsíčního příjmu [částka]. V době od [datum] byla matka opět v pracovní neschopnosti, očekávala nemocenské dávky ve výši okolo [částka] měsíčně. Kromě příjmu ze zaměstnání matka jiné příjmy neměla, dluhy nesplácela, za léky měsíčně vynaložila dle svého tvrzení 2 000 Kč. V řízení matka vypověděla, že vlastní automobil Opel Zafira asi 15 let starý a družstevní byt, který pronajímá svému známému. Z vlastnictví bytu nemá dle svého tvrzení žádný majetkový prospěch, neboť nájemce hradí pouze výdaje spojené s užíváním bytu a náklady bytovému družstvu, když nájemce provede v bytě úpravy a rekonstrukci. Ohledně pronajímaného bytu otec vypověděl, že v podzimních měsících byl pronájem bytu inzerován na internetu za nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně. Matka připustila, že byt byl sice za tuto cenu inzerován, nebyl však takto pronajat. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nedošlo v souladu s ustanovením § 923 občanského zákoníku k takové změně poměrů, která by odůvodňovala novou úpravu výživného. Na straně obou rodičů nedošlo k žádné změně ohledně počtu vyživovacích povinností, na straně matky došlo k mírnému nárůstu jejího průměrného měsíčního příjmu, avšak v době rozhodování byla v pracovní schopností. Na straně otce došlo k poklesu příjmu v průměru [částka] měsíčně. S ohledem na skutečnost, že od předchozího rozhodování o úpravě výživného uplynula teprve krátká doba, nedošlo na straně nezletilé [jméno] k žádné podstatné změně. Na straně nezletilého [jméno] došlo ke změně spočívající v nástupu na střední školu, s nímž by mohl být spojen nárůst výdajů nezbytných k uspokojení jeho potřeb, avšak s ohledem na distančních výuku reálně k takovému nárůstu výdajů nedošlo. Očekávané zvýšení výdajů po obnovení prezenční výuky je kompenzováno skutečností, že na straně otce došlo ke snížení příjmu. Soud dospěl k závěru, že ve věci péče o nezletilé, včetně rozhodování o výživném, je třeba zachovávat jistou stabilitu poměrů a není možné na základě každé, byť nepodstatné změny poměrů, měnit předchozí rozhodnutí. Ve věci 9 C 192/2021 byly provedeny následující důkazy a učiněna uvedená zjištění.

7. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že má příjem od zaměstnavatele [anonymizována dvě slova]. V [anonymizováno] nebo [anonymizováno] 2021 a asi v [anonymizováno] 2021 měl též nemocenské dávky, když nejprve pečoval o dceru [jméno] a pobíral ošetřovné a v říjnu byl v karanténě. [příjmení] [jméno] [příjmení] také pracuje u [anonymizováno]. Žalovaný bydlí v bytě ve vlastnictví přítelkyně o velikosti 3+1 v [obec] spolu dvěma dětmi přítelkyně, a to [jméno] (17 let) a [jméno] (14 let), na které jejich otec přispívá 2 000 Kč měsíčně na každého. Společně s přítelkyní má žalovaný dceru [jméno], které je 8 let a chodí do základní školy. Žalovaný má zvýšené výdaje za brýle, přítelkyně vynaloží asi 500 Kč za léky. [jméno] nosí brýle. Za bydlení žalovaný platí 4 300 Kč měsíčně jako zálohu SBD. Na hypotéku 4 000 Kč měsíčně, za telefon 800 Kč měsíčně za všechny, za internet 350 Kč měsíčně, za plyn a elektřinu 1 700 Kč měsíčně a televizní a rádiový poplatek 180 Kč měsíčně. Za odpady pro 5 lidí celkem 5× 840 Kč za rok, pojištění bytu za rok 3 049 Kč, pojištění automobilu 500 Kč měsíčně. [příjmení] [jméno] stojí 750 Kč na pololetí, dále má [jméno] výdaje za gymnastiku to je 1 900 Kč, [jméno] chodí do aikido za 3 400 Kč za rok. Starší dcera přítelkyně hraje volejbal za 250 Kč měsíčně. Stravné pro 3 děti činí 1 600 Kč měsíčně. Na výživné žalovaný platí pro [celé jméno žalovaného] 3 000 Kč, pro žalobce 2 900 Kč, pro [jméno] [příjmení] 3 200 Kč a [jméno] [celé jméno žalobce] 2 600 Kč měsíčně. Nad rámec výživného nepřispívá. Na dovolené v roce 2021 byl v [anonymizováno] [obec] v kempu na 5 dní.

8. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného, [právnická osoba] ze [datum] soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného období od [anonymizováno] 2021 do [anonymizováno] 2021 byl [částka] a od [anonymizováno] 2021 do [anonymizováno] [částka].

9. Z potvrzení zaměstnavatele matky žalobce, [anonymizována dvě slova], ze dne [datum], soud zjistil, že v období od [anonymizováno] 2021 do [anonymizováno] 2021 byl průměrným měsíční příjem matky žalobce cca [částka].

10. Z potvrzení o studiu vydaného ke dni [datum] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v [obec], Fakultou [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že žalobce studuje v akademickém roce 2021 v prvním ročníku prezenční formy studia bakalářského studijního programu.

11. Ze zprávy studijního oddělení Fakulty [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec] z [datum] soud zjistil, že žalobci bylo za dobu studia vyplaceno ubytovací stipendium 2 600 Kč za [anonymizováno] až [anonymizováno] 2021.

12. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] z [datum] soud zjistil, že žalobce ani žalovaný v době od [datum] nepobírali dávky pomoci v hmotné nouzi.

13. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] z [datum] soud zjistil, že žalobce ani žalovaný od [datum] nepobírali dávky státní sociální podpory.

14. Ze zprávy [stát. instituce] z [datum] soud zjistil, že žalovaný pobíral dávky nemocenského pojištění od [datum] do [datum] ve výši [částka] (ošetřovné) a od [datum] do [datum] byl v pracovní neschopnosti, dávky nebyly [anonymizováno] vyplaceny. [jméno] [příjmení], matce žalobce, byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění za období od [datum] do [datum] [částka], od [datum] do [datum] [částka] (ošetřovné). Od [datum] je [jméno] [příjmení] v pracovní neschopnosti, dosud byly vyplaceny dávky ve výši [částka].

15. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Podle ustanovení § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

19. Podle ustanovení § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

20. Podle ustanovení § 920 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

21. Podle ust. § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účiny pravomocného rozsudku… 22. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo provedeným dokazováním prokázáno, že v době ve které se žalobce domáhá po žalovaném zvýšení výživného, se soustavně připravuje na budoucí povolání, když po ukončení střední školy pokračuje ve studiu na vysoké škole, a je tak i nadále ve smyslu shora citovaného ust. § 911 o. z. dána vyživovací povinnost žalovaného k žalobci. Od posledního rozhodování soudu došlo ke změně poměrů na straně žalobce, když od [datum] zahájil prezenční formu studia na vysoké škole v [obec], což s sebou nese vyšší náklady na dopravu a ubytování, byť ty jsou částečně kompenzovány ubytovacím stipendiem. Na straně rodičů nedošlo ke snížení počtu vyživovacích povinností ani ke zvýšení příjmu. Příjem žalovaného se, s přihlédnutím k vyplaceným dávkám ošetřovného, od doby posledního rozhodování ([datum]) nijak významně nezvýšil a je srovnatelný s výší příjmu, které žalovaný dosahoval již v roce 2019, kdy krajský soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že okresním soudem určené výživné je nastaveno na samé horní hranici možností a schopností otce. Výživné pro žalobce bylo žalovanému v roce 2019 stanoveno v částce odpovídající 11,5 % z čistého měsíčního příjmu otce. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nedosahuje vyššího příjmu, než v době minulé, soud vyměřil výživné opětovně dle procentuální sazby 11,5 % z aktuálního zjištěného příjmu otce. Ponechání výživného ve výši stanovené v roce 2019 pak také koresponduje s rozhodnutím zdejšího soudu z [datum], kdy ve vztahu k sourozencům žalobce zdejší soud zamítl změnu (snížení i zvýšení) výživného. Při stanovení výše výživného soud přihlédl také ke skutečnosti, že matka žalobce je vlastníkem bytu, o kterém již od roku 2019 tvrdí, že není zdrojem příjmu, neboť jej pronajímá bezplatně. Soud má zato, že takto se matka bezdůvodně zbavuje možnosti významného příjmu. Dále soud neuvěřil tvrzení žalobce, že partner matky žalobce pan [příjmení] nesdílí společnou domácnost s matkou žalobce a nepodílí se na hrazení výdajů za bydlení v domě v jeho vlastnictví, když na dotaz, zda pan [příjmení] bydlí s paní [příjmení], žalobce k dotazu soudu odpověděl, že neví, přestože dříve uvedl, že k matce každý týden na víkend jezdí, když následně s rozpaky připustil, že pana [příjmení] o víkendech v bytě občas vidí.

23. Protože soud rozhodoval o stanovení výživného žalovaného k žalobci za dobu od [datum] do [datum], rozhodl i o splatnosti dospělého výživného. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci na výživném dosud platil 2 900 Kč, zbývá za uvedenou dobu k doplacení částka 3 200 Kč (8 x 400 Kč), kterou soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám žalobce do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, když lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že jde o platbu již dospělého výživného, a s přihlédnutím k poměrům žalovaného.

24. Návrh žalobce na stanovení výživného částkou 3 300 Kč již od [datum] soud zamítl, když o výši výživného bylo rozhodnuto dne [datum] výše citovaným usnesením o schválení smíru, které nabylo právní moci [datum], tedy rozhodnutím, které má stejné účinky jako pravomocný rozsudek a je tedy, když nebylo zrušeno, pro účastníky závazné a následujícím rozhodnutím o výživném nezměnitelné.

25. Vzhledem k tomu, že prokázaným poměrům na straně obou účastníků odpovídá zvýšení výživného pro žalobce na částku 3 300 Kč měsíčně od [datum], v rozsahu, v němž se žalobce domáhal po žalovaném zvýšení výživného na částku 4 200 Kč od [datum] měsíčně, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud rozhodl s přihlédnutím k tomu, že žádný z účastníků ve věci nebyl plně úspěšným, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.