9 C 217/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jurášem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 297 943,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 245 656,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 88 255,27 Kč a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 292 167,47 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 292 167,47 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 28 099 Kč tyto k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 4. 2024 domáhá se žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 297 943,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 34 065,70 Kč (splatnost pohledávky 28. 2. 2024), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 902,60 Kč (splatnost pohledávky dne 28. 2. 2024), úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 297 943,42 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 297 943,42 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, (dále jen „Smlouva o úvěru“), jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně měsíčními splátkami o výši každé 5 748 Kč splatnými vždy 15. dne příslušeného měsíce počínaje dnem 15. 10. 2022; první splátka úroků za dobu od poskytnutí jistiny úvěru do zahájení jeho splácení byla 2 957,50 Kč splatná dne 15. 9. 2022. Žalobkyně svou povinnost ze Smlouvy o úvěru splnila dne 24. 8. 2022 platbou částky 300 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný povinnost platit splátky úvěru a úroků plnil řádně až do dne 15. 3. 2023, kdy zaplatil pouze část splátky, a to platbou ve výši 5 559,90 Kč. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně s žalovaným uzavřela Dodatek ke Smlouvě o úvěru, jímž byla odložena splatnost splátek žalovaného v době od 15. 4. 2023 do 15. 5. 2023 z důvodu jeho nepříznivé „finanční situace“, ale jistina úvěru bude i po tuto dobu úročena. Ode dne 15. 6. 2023 tak měl žalovaný nadále splácet splátky o výši každé 6 094 Kč splatné vždy 15. dne měsíce. Žalovaný však nebyl schopen splátky řádně a včas plnit, poslední splátku zaplatil ve výši 6 094 Kč dne 7. 9. 2023, a proto jej žalobkyně vyzvala písemně dne 10. 1. 2024 k zaplacení celého zbytku dluhu, protože se žalovaný dostal do prodlení a toto právo žalobkyni založilo ujednání v čl. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) Podmínek Smlouvy, kdy dluh představovala částka 292 167,47 Kč jako jistina úvěru. Na základě právního poměru s žalovaným pak žalobkyně uplatnila poplatky v celkové výši 10 040 Kč, které podrobně rozepsala na jednotlivé položky. Žalobkyně na tuto částku započetla úhradu žalovaného ve výši 4 364,05 Kč a žalobou požaduje zaplacení částky poplatků ve výši 5 775,95 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 16,90 % z jistiny úvěru za dobu od poskytnutí úvěru do dne 7. 12. 2023, kdy došlo ke snížení úroku na výši 15 % z jistiny úvěru podle § 122 odst. 4 zákona č. 25/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“); na úrok započetla žalobkyně platby žalovaného ve výši celkem 18 282 Kč, žalobci tak má náležet úrok ve výši 34 065,70 Kč. Úroky z prodlení žalobkyně požaduje v kapitalizované výši 1 902,60 Kč za dobu od 28. 2. 2024 do dne 15. 3. 2024 a dále v zákonné výši od 16. 3. 2024 do zaplacení. K povinnosti žalobkyně prověřit schopnost žalovaného jako spotřebitele splatit úvěru, uvedla žalobkyně v žalobě, že vycházela z údajů bankovních a nebankovních registrů, informací získaných prostřednictvím SOLUS, dále z dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a žalobkyně měla konfrontovat údaje doložené žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Žalobkyně poté shledala, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. K výzvě soudu, aby žalobkyně uvedla, jak ověřila totožnost žalovaného při sjednání Smlouvy o úvěru a jakým konkrétním způsobem, tedy na základě jakých konkrétních dokumentů a údajů, které si vyžádala, svou povinnost ověřit schopnost žalovaného splácet úvěr splnila, žalobkyně uvedla, že ověření totožnosti žalovaného proběhlo prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jeho totožnost byla ověřena již při uzavírání smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a při aktivaci přístupu žalovaného do aplikace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž přístup k podpisu dokumentů adresovaných žalovanému měl pouze a jen žalovaný. Ke splnění povinnosti ověřit schopnost žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že údaje od žalovaného posuzovala podle skóringových modelů, které vyhodnocují kreditní rizika v rámci skupiny žalobkyně, zopakovala, že vycházela z údajů o žalovaném v registrech a databázích. Žalobkyně nakonec uvedla, že vycházela z prohlášení žalovaného o jeho příjmech, kde žalovaný čestně prohlásil, že má příjem ze závislé činnosti , částka, a příjmy jeho rodinných příslušníků jsou , částka, . Žalobkyně ověřila z výpisů z účtu žalovaného za 7 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, že za tuto dobu je průměrný příjem žalovaného , částka, . Příjmy žalovaného pak žalobkyně konfrontovala s výdaji, které uvedl žalovaný v žádosti a dále se statistickými výdaji a instituty státní sociální politiky a analýzou regionálních dat Českého statistického úřadu. Žalovaný v žádosti o úvěru uvedl, že je svobodný, bezdětný, tudíž bez vyživovací povinnosti, žalobkyně si také vyžádala prohlášení o zdravotním stavu žalovaného, v němž žalovaný čestně prohlásil, že mu v současné době není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalobkyně uzavřela, že vycházela z výdajů v částce , částka, sestávající z částky pojištění , částka, , částky , částka, na bydlení a částky životního minima , částka, . K opakované výzvě soudu, a to dle § 118a zákona č. 99/1933 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobkyně uvedla, že částku odpovídající výdajům na bydlení odvodila ze statistických dat, nikoli z podkladů od žalovaného; k důkazu o příjmech pak doložila výpisy z účtu žalovaného za měsíce předcházející sjednání a uzavření Smlouvy o úvěru.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

3. Soud nařídil k projednání věci samé jednání, u kterého provedl dokazování ke skutečnostem tvrzeným žalobkyní a skutečnostem, potřeba jejichž prokázání vyplynula za řízení. Ze Smlouvy úvěru registrační číslo smlouvy , Anonymizováno, soud zjistil, že jde o písemnost v elektronické podobě s prohlášením žalobkyně, že potvrzuje její podepsání žalovaným prostřednictvím aplikace , jméno FO, dne 24. 8. 2022 v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod., písemnost byla podepsána elektronickým podpisem žalobkyně a opatřena elektronickou pečetí žalobkyně, obojí platné ke dni , datum, , jak soud zjistil, ze Záznamu o ověření elektronického podání (č. l. 2); obsahem Smlouvy o úvěru je sjednání úvěru, který je označen jako spotřebitelský, který, jak žalobkyně prohlašuje, poskytne žalovanému ve výši 300 000 Kč, aniž by byl sjednán účel, doba trvání je 96 měsíců se splatností do 15. 8. 2030, za úrokovou sazbu 16,90 % ročně (p. a.), výše splátky je 5 748 Kč, je hrazena vždy k 15. dni v měsíci, poprvé 15. 10. 2022; dále je uvedeno, že úvěr bude čerpán jednorázově na účet ř. , č. účtu, . Z Dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jde o písemnost v elektronické podobě s prohlášením žalobkyně, že potvrzuje její podepsání žalovaným prostřednictvím aplikace , jméno FO, dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod., písemnost byla podepsána elektronickým podpisem žalobkyně a opatřena elektronickou pečetí žalobkyně, obojí platné ke dni , datum, , jak soud zjistil Záznamu o ověření elektronického podání (č. l. 2verte); obsahem je dodatek ke Smlouvě o úvěru uzavřený na přání a podle potřeb žalovaného, je zde uvedena celková výše úvěru 292 167,47 Kč jako vyčerpaná část úvěru, výše splátky 6 094 Kč. doba trvání 69 měsíců. Ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že údaje o obsahu spotřebitelského úvěru jsou formou informace sdělovány žalovanému. Z Návrhu na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení registrační číslo , hodnota, soud zjistil, že jsou zde o žalovaném uvedeny informace, je , Anonymizováno, , bytové poměry jsou vymezeny jako „, Anonymizováno, “, měsíční výše příjmu , částka, , příjmy rodinných příslušníků v domácnosti měsíčně , částka, , náklady spojené s bydlením , částka, , ostatní výdaje žadatele včetně výživného: , částka, , počet dětí do 10 let: , Anonymizováno, , Anonymizováno, nad 10 let: , Anonymizováno, , soud dále zjistil, že jsou zde uvedeny příjmy žalovaného květen , částka, , červen , částka, , červenec , částka, , průměr , částka, , zaměstnavatel , právnická osoba, .; květen , částka, , červen , částka, , červenec , částka, , průměr , částka, , zaměstnavatel , právnická osoba, . Z Prohlášení o zdravotním stavu číslo úvěrového účtu: , č. účtu, soud zjistil, že jde zjevně o formulář s předtištěným textu, bez konkrétních údajů o žalovaném a bez doplnění ze strany žalovaného, nejsou uvedeny žádné údaje o výši příjmů nebo výdajů Z písemnosti Otisk z registrů BRKI/NRKI, Solus soud zjistil, že žalovanému byla jinou bankou zamítnuta dne 23. 8. 2022 žádost o úvěr ve výši 200 000 Kč. Z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , soud zjistil, že dne 24. 8. 2022 je uveden údaj o příchozí úhradě z účtu č. , č. účtu, ve výši 300 000 Kč s identifikací transakce „Čerpání úvěru“. Z Výpisu periodického při pohybu ze dne , datum, k účtu: , č. účtu, soud zjistil, že dne 24. 8. 2022 je evidován pohyb na účtu „čerpání úvěru , jméno FO, , č. účtu, částka 300 000 Kč.“4. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když neměl pochybnosti o pravosti a správnosti písemností, proti nimž nebylo účastníky ničeho namítáno; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedla žalobkyně, a došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný sjednali a uzavřeli písemnou Smlouvu o úvěru elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalovaného na této smlouvě byl nahrazen elektronickými prostředky. Ke ztotožnění osoby žalovaného došlo při elektronické komunikaci prostřednictvím aplikace v zařízení žalovaného, o čemž soud nemá důvod pochybovat, když žalobkyně vedla pro žalovaného účet už v době před uzavřením Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy o úvěru poskytla následně dne 24. 8. 2022 žalobkyně peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč žalovanému na účet č. , č. účtu, z účtu , č. účtu, . Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru, smluvní úroky a vzhledem k prodlení žalovaného s řádným splácením těchto pohledávek žalobkyně dle Smlouvy o úvěru požaduje žalobkyně i úroky z prodlení a zaplacení poplatků, které jsou spojeny s administrativním řešením prodlení žalovaného jako příjemce úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný poté uhradil žalobkyni pouze částku 54 343,55 Kč; tyto platby žalovaného žalobkyně započetla v části 7 832,53 Kč na jistinu úvěru, v části 42 146,97 Kč na úroky smluvní a v části 4 364,05 Kč na poplatky.

5. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle rozhodné právní úpravy. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 8. 2024 (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli;dle § 7 odst. 1, písm. a) z. s. ú. je banka oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako podnikatel;dle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy;dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem;dle § 104 z. s. ú. vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu […];dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat;dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby;dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

6. Soud nejprve dospěl k závěru, že žalobkyně jako banka a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli písemnou smlouvu jako dvoustranné právní jednání; Smlouva o úvěru tedy vznikla. Jde přitom o↓smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť jejími stranami jsou banka a spotřebitel, žalobkyně ani jinou skutečnost o postavení žalovaného v tomto právním poměru netvrdila, a tato skutečnost vyplývá z jejího tvrzení v žalobě, pokud jde o ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, a také zejména přímo z obsahu této smlouvy, která sama prohlašuje, že jde o sjednání spotřebitelského úvěru. Na základě obsahu Smlouvy o úvěru soud též dospěl k závěru, že smlouva je smlouvou o poskytnutí úvěru. Soud posuzoval, zda je Smlouva o úvěru platná a založila práva a povinnosti žalobkyně a žalovaného, a tedy práva, jichž se žalobkyně žalobou domáhá. Soud zjistil skutkový stav dále tak, že žalobkyně skutečně poskytla žalovanému částku 300 000 Kč jako úvěr dle Smlouvy o úvěru a žalobkyně žalobou následně uplatňuje kromě vrácení části této částky také smluvní úrok z úvěru a jiné poplatky, právo na než měla založit Smlouva o úvěru. Základní podmínkou platnosti smlouvy o úvěru, která je spotřebitelskou smlouvou, je, že poskytovatel úvěru jej poskytl spotřebiteli, (až) pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; v opačném případě, pokud zde důvodné pochybnosti jsou, resp. je má poskytovatel mít, a přesto je úvěr spotřebiteli poskytnut, je úvěrová smlouva neplatná. Soud tedy posuzoval, zda žalobkyně poskytla shora označené peněžní prostředky jako úvěr nemaje pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr, resp. zda zde alespoň objektivně nebyly takové pochybnosti.

7. Ke splnění povinnosti žalobkyně ověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr uvedla žalobkyně v žalobě standardní floskule o prověření této schopnosti na základě údajů poskytnutých žalovaným jako klientem, údajů interních i externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů a insolvenčního rejstříku. Soud považuje za jediný podklad v dané věci, který odpovídá smyslu shora citované právní úpravy § 86 z. s. ú., žalobkyní označené a předložené výpisy z účtu vedeného žalobkyní pro žalovaného za dobu bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru. Pouze z objektivních údajů o obvyklém chodu věcí, tedy stavu pohybu peněžních prostředků (příjmy a výdaje a jejich původ a důvod), totiž může poskytovatel mít reálnější představu o tom, zda bude spotřebitel schopen splácet úvěr; absence údaje o jeho osobě v registrech, rejstřících a databázích může být až sekundárním podkladem (srov. § 86 odst. 1 z. s. ú.: „a pokud je to nezbytné“). Podstatu právní úpravy povinnosti poskytovatele prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr je třeba hledat ve smyslu právní úpravy úvěru jako institutu dočasného poskytnutí peněžních prostředků. Podstatou je, že jde o poskytnutí osobě, která nemá takové prostředky najednou k dispozici, je však schopna je v budoucnu postupně nashromáždit (ušetřit). Úvěr tedy slouží k tomu, aby se překlenul časový prostor mezi potřebou použití prostředků a jejich nashromážděním. Z logiky věci tak vyplývá, že úvěr má být poskytnut pouze takovému spotřebiteli (ostatně obecně ekonomicky i podnikateli), který je výhledově schopen našetřit masu prostředků odpovídajících úvěru, který je po poskytnutí ihned spotřebován (použit). Tato schopnost musí vyplývat z jeho dosavadních příjmových a jiných majetkových poměrů v porovnání s jeho výdaji, jak zcela jasně právní úprava § 86 odst. 2 z. s. ú. vymezuje: „na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele“. Pokud tedy poskytovatel úvěru zjistí, že zde dle obvyklého chodu věcí není dostatečná hladina příjmů a disponibilních prostředků spotřebitele, ze kterých lze očekávat placení sjednávaných splátek úvěru pro uvažovanou budoucí dobu (tedy ono našetření), a to právě vedle jeho jiných výdajů, pak nevyskytnutí osoby spotřebitele, např. v insolvenčním rejstříku, je již bezpředmětné; naopak pokud zde z objektivních údajů o hladině příjmů po zohlednění výdajů a očekávaných nových splátek úvěru vyplývá schopnost splátky splácet, pak samozřejmě teprve absence výskytu osoby spotřebitele v registrech dlužníků či insolvenčním rejstříku má další význam, neboť potvrdí, že tyto prostředky spotřebitele nejsou určeny k hrazení jiných, dřívějších dluhů. Poskytovatel spotřebitelského úvěru tedy splní povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet uvažovaný úvěr pouze tehdy, pokud ověří v odpovídajícím rozsahu, že spotřebitel má dostatečné příjmy ve vztahu k výdajům, aby měl i po navýšení výdajů o splátky úvěru v dané době dostatek prostředků z příjmů pro jejich hrazení. A pokud poskytovatel takto nezjišťuje poměry vůbec nebo dostatečně, má tedy ex lege důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet úvěr, a pak nemůže úvěr poskytnout, poskytne-li jej i přesto, činí tak na základě neplatné smlouvy o úvěru (§ 87 z. s. ú.).

8. V poměrech předmětné věci tedy soud posuzoval, zda z obsahu důkazů předložených k tvrzení žalobkyně, vyplývá, že poskytla úvěr žalovanému nemaje důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr, resp. jej poskytla alespoň za objektivního stavu schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ze Smlouvy o úvěru je proto podstatné, že výše peněžitého plnění žalovaného ve prospěch žalobkyně v případě poskytnutí úvěru z důvodu jeho splacení měla činit částku 5 748 Kč každý měsíc, a to následujících 96 měsíců a posléze od uzavření Dodatku částku 6 094 Kč. Žalobkyně předně netvrdila, tedy ani neprokazovala, že by v rámci prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr vyžádala od žalovaného vyúčtování mzdy žalovaného za měsíce předcházející uzavření Smlouvy o úvěru, pracovní smlouvu nebo jiné doklady o zdrojích příjmů a zejména jejich pravidelnosti a zaručenosti. Žalobkyně tvrdila mimo již zmíněné floskule o databázích a registrech, že schopnost žalovaného splácet úvěr prověřila prostřednictvím stavu běžného účtu, který žalobkyně vedla pro žalovaného pod č. , č. účtu, . K důkazu tohoto tvrzení žalobkyně předložila výpisy z označeného účtu za měsíce leden, resp. únor až červenec, resp. srpen 2022, tj. měsíce předcházející uzavření Smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru dne 24. 8. 2022. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že ve skutečnosti v době posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr přihlížela žalobkyně pouze k výpisům z účtu za měsíce květen až červenec 2022 (viz shora Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení registrační číslo , hodnota, ). Soud nicméně přihlédl ke všem výpisům z účtu, které žalobkyně předložila, aby bylo posouzeno, zda objektivně byly nebo nikoli pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet úvěr. Soud z těchto výpisů zjistil, že žalovanému byly vypláceny pravidelně částky od plátce , Anonymizováno, , adresa, , v únoru 2022 částka , částka, a březnu 2022 částka , částka, , poté od společnosti , právnická osoba, . v dubnu až srpnu 2022 částky postupně , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a od společnosti , právnická osoba, . v únoru až srpnu 2022 částky postupně , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a , částka, , , částka, a , částka, , , částka, a , částka, , , částka, a , částka, , , částka, a , částka, , , částka, a , částka, a , částka, , tyto příjmy vyplývají i z důkazu Výstup příjmů.pdf (č. l. 22). Soud zejména vzhledem k označení plateb od , Anonymizováno, , adresa, jako mzdy a vzhledem k následné pravidelnosti a výši ostatních plateb je považuje za mzdy žalovaného. Soud má tedy za jištěné, že žalobkyně v rámci ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr zjistila, že žalovaný pobírá pravidelnou mzdu (alespoň v období května až července, na které se, jak zjištěno shora, žalobkyně omezila); pravidelnost tohoto příjmu žalovaného vyplývá z výpisů z účtu, periodicity příjmu a totožnosti plátce. Z těchto výpisů z účtu žalovaného pak soud dále zjistil, a toz Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v této době bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka , částka, poukázána žalovanému jako výživné pro , jméno FO, , tato platba se sice v následujících měsících opakuje, účelem platby však není příjem žalovaného, ale výživné patrně pro nezletilé dítě, tuto platbu tedy nelze zahrnovat do příjmů žalovaného, částka , částka, poukázána žalovanému plátcem , jméno FO, , bez uvedení důvodu platby, tato platba se v následujících měsících neopakuje, nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, částka , částka, poukázána plátcem , právnická osoba, ., bez uvedení důvodu platby, tento plátce se v následujících měsících opakuje pouze v červenci s platbou ve výši , částka, a v téže výši v srpnu, nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, a částka , částka, plátce , Anonymizováno, s poznámkou , podezřelý výraz, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, -, datum, . Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda a dávka státní sociální podpory v dočasné pracovní neschopnosti; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , příjmy tak převýšily reálné výdaje na účtu o (+), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v této době bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka , částka, poukázána žalovanému jako výživné pro , jméno FO, , tato platba se sice v předchozím a následujících měsících opakuje, účelem platby však není příjem žalovaného, ale výživné patrně pro nezletilé dítě, tuto platbu tedy nelze zahrnovat do příjmů žalovaného, částka , částka, poukázána žalovanému plátcem , právnická osoba, ., bez uvedení důvodu platby, tento plátce se opakuje pouze v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, částka , částka, poukázána plátcem , jméno FO, , bez uvedení důvodu platby, tento plátce se opakuje pouze v , Anonymizováno, , Anonymizováno, s platbou ve výši , částka, , nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, a částka , částka, plátce , Anonymizováno, s poznámkou , podezřelý výraz, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, -, datum, . Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda a dávka státní sociální podpory v dočasné pracovní neschopnosti; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , výdaje tak převýšily reálný přírůstek pravidelných příjmů na účtu o (-), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v této době bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka , částka, poukázána žalovanému jako výživné pro , jméno FO, , tato platba se sice v předchozích a následujících měsících opakuje, účelem platby však není příjem žalovaného, ale výživné patrně pro nezletilé dítě, tuto platbu tedy nelze zahrnovat do příjmů žalovaného, částka , částka, poukázána žalovanému plátcem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .“, bez uvedení důvodu platby, tento plátce se v předchozích ani následujících měsících neopakuje, nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, částka , částka, poukázána vkladem přes bankomat, bez uvedení důvodu platby, vklad se v následujících měsících opakuje jen v , Anonymizováno, (částka , částka, ) a , Anonymizováno, (částka , částka, ), nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, který by hotovost vkládal pravidelně. Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , výdaje tak převýšily reálný přírůstek pravidelných příjmů na účtu o (-), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v této době bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka , částka, poukázána žalovanému jako výživné pro , jméno FO, , tato platba se sice v předchozích a následujících měsících opakuje, účelem platby však není příjem žalovaného, ale výživné patrně pro nezletilé dítě, tuto platbu tedy nelze zahrnovat do příjmů žalovaného, částka , částka, poukázána plátcem , jméno FO, , bez uvedení důvodu platby (viz shora platba ve výši , částka, ), nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, a částka , částka, plátce , Anonymizováno, s poznámkou , podezřelý výraz, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, -, datum, , částka , částka, poukázána vkladem přes bankomat, bez uvedení důvodu platby, vklad se v opakuje jen v , Anonymizováno, (částka , částka, ) a , Anonymizováno, (částka , částka, ), nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, který by hotovost vkládal pravidelně. Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda a dávka státní sociální podpory v dočasné pracovní neschopnosti; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , výdaje tak převýšily reálný přírůstek pravidelných příjmů na účtu o (-), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v této době bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka , částka, poukázána žalovanému jako výživné pro , jméno FO, , tato platba se sice v předchozích a následujících měsících opakuje, účelem platby však není příjem žalovaného, ale výživné patrně pro nezletilé dítě, tuto platbu tedy nelze zahrnovat do příjmů žalovaného, částka , částka, poukázána žalovanému plátcem , právnická osoba, ., bez uvedení důvodu platby, tento plátce se opakuje pouze v , Anonymizováno, , Anonymizováno, (viz shora), nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, částka , částka, poukázána plátcem , Anonymizováno, jako vratka nákupu, nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného. Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , příjmy tak převýšily reálné výdaje na účtu o (+), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období:, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v této době bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka, částka , částka, poukázána plátcem , právnická osoba, ., bez uvedení důvodu platby, tento plátce se v opakuje pouze v , Anonymizováno, , Anonymizováno, s platbou , částka, a v , Anonymizováno, s platbou ve výši , částka, , nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, částka , částka, poukázána žalovanému plátcem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , bez uvedení důvodu platby, tento plátce se v předchozích ani následujících měsících neopakuje, nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, částka , částka, poukázána vkladem přes bankomat, bez uvedení důvodu platby, vklad se opakuje jen v , Anonymizováno, (částka , částka, ) a , Anonymizováno, (částka , částka, ), nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného, který by hotovost vkládal pravidelně. Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , výdaje tak převýšily reálný přírůstek pravidelných příjmů na účtu o (-), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;z Výpisu periodického k účtu: , č. účtu, za období: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . - , datum, , že v době do , datum, , kdy byl již úvěr poskytnut, bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, , přičemž z této částky byla částka , částka, poukázána žalovanému jako výživné pro , jméno FO, , tato platba se sice v předchozích a následujících měsících opakuje, účelem platby však není příjem žalovaného, ale výživné patrně pro nezletilé dítě, tuto platbu tedy nelze zahrnovat do příjmů žalovaného, částka , částka, poukázána plátcem , právnická osoba, ., bez uvedení důvodu platby, tento plátce se opakuje pouze v , Anonymizováno, , Anonymizováno, s platbou ve výši , částka, a v , Anonymizováno, s platbou , částka, , nejedná se tedy o pravidelný příjem žalovaného. Celkem v této době tvořily pravidelné příjmy a tedy rozhodné pro závěr o prostředcích dostupných žalovanému pro splácení úvěru ve skutečnosti , částka, , což je mzda; ostatní kladné položky jsou zcela nepravidelné (nahodilé) příjmy; výdaje přitom představuje částka , částka, , příjmy tak převýšily reálné výdaje na účtu o (-), částka, ; nutno doplnit, že žádný záporný pohyb na účtu neodpovídal pravidelné platbě z důvodu nájmu nebo obdobné úplaty spojené se zajišťováním bytových potřeb;za celou posuzovanou dobu tak byly průměrné příjmy žalovaného ze mzdy , částka, a výdaje , částka, , tedy průměrně přesahují každý měsíc výdaje v této době příjmy o (-) , částka, .

9. Při prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně, jak tvrdí, vycházela z označených podkladů a musela tak dojít ke stejnému závěru jako soud, pokud jde o prostředky dostupné žalovanému (v obvyklém chodu věcí) pro splácení uvažovaného úvěru. Žalobkyně však netvrdí (ani po poučení dle § 118a o. s. ř.) a neoznačuje důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyně vedle minimálního ověření příjmů, ověřila i pravidelnost výdajů žalovaného a jejich výši, a to minimálně těch nezbytných výdajů, které vynakládají všechny ekonomicky aktivní osoby, tj. bydlení a výživa nezletilých (potřeba čehož se zde podává z výpisů z účtu a položka výživné , jméno FO, ). Soud z výpisů z účtů nezjistil, jaké byly v rozhodné době výdaje žalovaného ve smyslu pravidelného plnění na uspokojování základních životních potřeb, zejména bydlení. Pokud toto nezjistil soud maje k dispozici totožné podklady, které předložila žalobkyně, nemohla ani tato dojít k žádnému závěru o hladině pravidelných nezbytných výdajů žalovaného (a jejich poměru k pravidelným příjmům). Z výpisů z účtů se toliko podává, že žalovaný velkou část svých pravidelných i nepravidelných příjmů spotřebovával na neznámé účely, když prostředky převážně vybíral z účtu v hotovosti; žádné konkrétní pravidelné výdaje, které by hradil, se však z těchto záznamů nepodávají. Žalobkyně pak dále žádné tvrzení k výši výdajů a podklady k jejich prokázání neposkytuje. Žalobkyně předložila písemnost označenou jako Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení registrační číslo , hodnota, , ze které soud zjistil, že bytové poměry jsou zde žalovaným vymezeny jako „, Anonymizováno, “, náklady spojené s bydlením uvedeny ve výši , částka, a ostatní výdaje žalovaného jako žadatele včetně výživného: , částka, , počet dětí do 10 let: , Anonymizováno, nad 10 let: , Anonymizováno, . Žalobkyně blíže netvrdí, jak ověřila výdaje na bydlení, chybí např. nájemní smlouva nebo list vlastnictví a doklady o výdajích na služby spojené s bydlením, dále z výpisů z účtu vyplývá, že žalovanému bylo měsíčně vyjma jednoho měsíce připisováno výživné pro , jméno FO, , žalobkyně netvrdí, jak se vypořádala s touto skutečností, zda zjistila, že jde o nezletilé dítě žalovaného, sám je narozen , Anonymizováno, , tedy těžko lze předpokládat, že v roce žádosti , Anonymizováno, měl již dospělého syna, nebo jde o jiného příbuzného, proč je výživné připisováno na účet žalovanému, příp. zda je taková osoba zdravá nebo má případně zvýšené náklady na život z důvodu zdravotního postižení apod. Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud přitom ve své rozhodovací činnosti potvrdily, že na poskytovatele úvěru jsou kladeny zvýšené nároky na kvalitu činnosti směřující k ověření schopnosti spotřebitele splácet úvěr. Zásada odborné péče při jednání poskytovatelů, kterou obecně zakotvuje § 75 z. s. ú., pak znamená v poměrech této činnosti, že poskytovatel se nespokojí jen se základním seznámením s údaji od spotřebitele, ale ověří a nechá si objektivně doložit skutečnosti rozhodné pro závěr o tom, zda je spotřebitel v konkrétních poměrech schopen splácet úvěr. Poskytovatel úvěru, má-li jeho jednání být neseno odbornou péčí, musí každý jednotlivý případ posuzovat podle konkrétních poměrů, a to právě se shora vyloženou logikou a podle smyslu institutu úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 – 42 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). To znamená i v případě, že vyplyne skutečnost, že spotřebitel sdílí s někým domácnost, prověřit majetkové poměry i takové osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Žalobkyně musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet uvažovaný úvěr, když měl nově měsíčně žalovaný platit částku 5 748 Kč, ale rozdíl mezi doloženými příjmy a výdaji nedával možnost pro závěr, že tuto částku bude mít žalovaný pravidelně k dispozici (srov. § 86 odst. 2: „zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky“) - průměrně přesahují výdaje žalovaného příjmy každý měsíc o (-) , částka, . Odstranění těchto pochybností mohlo poskytnout ověření a podložení pravidelných výdajů žalovaného, zejména na bydlení a na chod společné domácnosti, ověření počtu osob sdílejících domácnost a jejich nákladů, dětí, nákladů na výživné apod. Sama skutečnost, že v doložených měsících žalovaný vybíral průměrně z účtu v hotovosti více, než činily pravidelné příjmy, ještě sice nevylučuje, že by z těchto prostředků žalovaný mohl úvěr splácet. Avšak bez doložení pravidelných výdajů jde o otázku hypotetickou a automaticky tak vzbuzující pochybnost o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Jinými slovy, smyslem posouzení úvěruschopnosti sice není posoudit „ochotu“ splácet úvěr, ale toliko schopnost jej splácet, avšak objektivně zde alespoň prostředky pro realizaci vůle splácet být musí (alespoň je očekávat), to však lze jistěji ověřit jen z dokladů o obojím, jak příjmech, tak výdajích. Pokud za těchto pochybností přesto žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, pak je dle § 87 z. s. ú. nutno Smlouvu o úvěru považovat na neplatné právní jednání. Soud přitom na základě žalobkyní předložených podkladů má sám pochybnosti o schopnosti žalovaného, který navíc uhradil řádně pouze 5 splátek (10/2022 -2/2023, 6. splátku jen zčásti), splácet úvěr ve výši 300 000 Kč po 5 748 Kč měsíčně. Tedy nebylo ani prokázáno, že by objektivně žalovaný schopen splácet byl, tedy bez ohledu na nedostatečné posouzení jeho úvěruschopnosti žalobkyní.

10. Soud tedy dospěl na základě skutkového zjištění o způsobu ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, že v daném případě žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou je Smlouva o úvěru. Z tvrzení a předložených důkazů žalobkyní jasně vyplývá, že neměla a ani nepožadovala dostatečné informace o možnostech žalovaného úvěr splácet, když ze získaných podkladů se podával závěr v podstatě opačný, resp. jednoznačně se nabízejí pochybnosti o poměrech žalovaného. Za tohoto stavu, který vyplývá z tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů, tak dle § 86 odst. 1 z. s. ú. nemohla žalobkyně poskytnout spotřebitelský úvěr žalovanému, protože zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet vzhledem k jeho výši a době, na jakou byl poskytnut. Soud tedy dle § 87 z. s. ú. posoudil Smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, kdy neplatnost je absolutní pro rozpor nejen se zákonem, ale i s dobrými mravy dle § 588 o. z., k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy i bez námitky neplatnosti, kterou by vznesl žalovaný. Jelikož je smlouva neplatná, nezaložila práva a povinnosti stran v ní vymezené, žalovanému tedy nevznikla povinnost platit žalobkyni smluvní úroky a jiné sjednané poplatky a poplatky za upomínky.

11. Protože soud uzavřel, že nároky uplatněné žalobkyní nemohou být dány z důvodu uzavřené Smlouvy o úvěru, bylo na místě, aby posoudil, zda jsou nároky nebo některý z nich dán z jiného právního důvodu. V případech, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, tak jako v tomto případě, je spotřebitel dle § 87 z. s. ú. povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tato právní úprava odpovídá úpravě § 2991 a § 2993 o. z. o bezdůvodném obohacení, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytovateli úvěru pouze to, oč se skutečně obohatil. Obohacením je zde tedy pouze takové plnění, o které se reálně zvýšil majetek spotřebitele nebo plněním poskytovatele snížily jeho dluhy. Nároky žalobkyně tak mohou odpovídat pouze právu na vydání bezdůvodného obohacení, kterým může být jen skutečně poskytnuté peněžité plnění, nikoli smluvní úrok, poplatky za sjednání úvěru či platby jiné. Výše plnění, které má žalovaný v takovém případě poskytnout, a jeho splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí, z. s. ú., podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému skutečně částku 300 000 Kč, vzhledem k neplatnosti Smlouvy o úvěru mu tedy poskytla bez právního důvodu a žalovaný se o tuto částku reálně obohatil. Žalovaný je tedy povinen vydat obohacení získané na úkor žalobkyně. Ze zjištěného skutkového stavu dále vyplývá, že žalovaný zaplatil po poskytnutí této částky celkem 54 343,55 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila; jde přitom o částku právě určenou na vrácení úvěru, tj. při neplatnosti smlouvy zjevně na vrácení poskytnutých prostředků. Celou takto zaplacenou částku je třeba započíst tzv. na jistinu, nikoli na úroky a jiné poplatky, protože ty nebyly platně sjednány. Povinnost žalovaného se tak odvíjí od skutečně obdržených prostředků, které je povinen vrátit, a to po odečtení toho, co již žalobkyni (její právní předchůdkyni) na toto obohacení vrátil, jde tedy o částku 245 656,45 Kč (300 000 – 54 343,55), kteroužto jako povinnost uložil soud žalovanému zaplatit v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně navrhovala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 333 911,72 Kč, což je částka požadované jistiny a kapitalizovaných úroků, dovozená při platné Smlouvě o úvěru, zohledňuje tedy umořování úvěru a úroků, a poplatky. Žalobu v části povinnosti žalovaného zaplatit částku odpovídající rozdílu mezi touto částkou v žalobě a skutečným obohacením, které zbývá vydat, tj. 88 255,27 Kč pak soud ve výroku v části pod bodem II. zamítl.

12. Soud tedy vzhledem k právnímu posouzení skutku, ze kterého dovozovala žalobkyně své právo, již dále neposuzoval tu jeho část, pokud jde o tvrzení ve vztahu k prodlení se splátkami úvěru a úroků, dobu prodlení a zesplatnění. Z týchž důvodů soud neučinil také žádná skutková zjištění rozhodná pro věc z důkazu označených žalobkyní: Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne , datum, , písemnost Stále máte nedoplatek – Spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, k tomu obálka , právnická osoba, , Anonymizováno, , Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele žalobkyně ze dne , datum, , Sazebník , Anonymizováno, pro občany platnost ode dne , datum, , Sazebník , Anonymizováno, pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček platnost ode dne , datum, , Přehled změn v sazebníku , Anonymizováno, účinných ode dne , datum, , Všeobecné obchodní podmínky datum účinnosti šablony , datum, , Potvrzení podání, poštovní operátor , Anonymizováno, datum podání: , datum, , Sazebník , právnická osoba, . - Všechny segmenty platí od , datum, , neboť jde o důkazy k tvrzením o skutečnostech, které mají představovat obsah platného právního poměru ze smlouvy o úvěru. Vzhledem k neplatnosti této smlouvy, ke které soud na základě provedených důkazů dospěl, pak nemohly tyto důkazy přinést žádná skutková zjištění, když otázka obsahu úvěrového vztahu nebyla pro rozhodnutí soudu rozhodná. Konečně písemnosti HISTORICKÝ VÝPIS Datum výpisu: , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Tabulka č. , hodnota, .pdf, Tabulka č. , hodnota, .pdf a Tabulka č. , hodnota, .pdf, soud hodnotil jako skutková tvrzení, neprováděl jej tedy jako důkaz, jde pouze o nepodepsaný text čísel, který učinila i v žalobě žalobkyně pouze součástí svých skutkových tvrzní (viz str. 3 žaloby „ke dni vyhotovení historického výpisu, smluvní úrok kapitalizovaný ke dni vyhotovení historického výpisu a dále úrok z prodlení a smluvní úrok po dni vyhotovení historického výpisu až do zaplacení.“).

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení.Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že „[…]již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)[…]“ Žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1, věta třetí, z. s. ú. vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení. Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Soud tedy v části výroku pod bodem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu v rozsahu jak kapitalizovaného úroku z prodlení, tak úroku z prodlení do zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze z části, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné části, a to ve výši 28 099 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 918 Kč, a dále z náhrady odměny za zastupování právního zástupce podle § 137 odst. 2 o. s. ř., kterou soud určil podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů [dále jen „advokátní tarif“], částkou 9 500 Kč za každý z těchto úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby (včetně jejího doplnění ze dne 8. 10. 2024 a 10. 3. 2025), k tomu dále 3x 300 Kč náhrada hotových výdajů právního zástupce podle § 13 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (podle čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb.), tedy ve výši celkem 900 Kč, a podle § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, částkou 9 500 Kč za úkon: účast u jednání soudu dne 25. 4. 2025, a k tomu 1x náhradu hotových výdajů právního zástupce podle § 13 advokátního tarifu, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., ve výši 450 Kč, celkem tedy částka odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce 39 350 Kč, a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem dle § 137 odst. 3 o. s. ř., ve výši 21 %, z částky 8 263,50 Kč, celkem 47 613,50 Kč, což spolu s náhradou soudního poplatku činí celkem částku 59 531,50 Kč, kterýžto nárok na náhradu nákladů řízení by žalobkyni svědčil při plném úspěchu ve věci. Soud však musel při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednit, že žalobkyně nebyla částečně úspěšná, pokud jde o částku 88 255,27 Kč (333 911,72 – 245 656,45), tedy i v rozsahu nároku na kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 34 065,70 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 902,60 Kč. Úspěch ve věci musí soud posuzovat ve vztahu k celému předmětu řízení, jímž je i uplatněné příslušenství. Soud se tedy musel vypořádat i s neúspěchem žalobkyně ohledně této části nároku (srov. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně tedy celkově uplatňovala jako předmět řízení částku 333 911,72 Kč (jistina + kapitalizované úroky smluvní a z prodlení); úspěšná byla žalobkyně v rozsahu 245 656,45 Kč, což představuje ve vztahu k celku úspěch 73,6 %; naproti tomu úspěch neměla žalobkyně v částce 88 255,27 Kč, což představuje ve vztahu k celku neúspěch 26,4 %. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, protože měla žalobkyně v dané věci úspěch jen v rozsahu 73,6 %, je od něj třeba odečíst úspěch žalovaného, tj. neúspěch žalobkyně, ve výši 26,4 %, když výsledným poměrem je 47,2 % úspěch a tomu odpovídající část nákladů řízení oproti plnému úspěchu, tedy z 59 531,50 Kč, částka 28 098,87 Kč, tedy po zaokrouhlení 28 099 Kč.

15. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.