9 C 224/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně - Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 28.365 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13.365 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21.000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 28.365 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 15.000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena z jeho občanského průkazu, příjem žalovaného ověřila žalobkyně výpisem z bankovního účtu dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný se zavázal úvěr splatit se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit zčásti nebo zcela kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný ovšem žalobkyni neuhradil ničeho a žalobkyně proto smlouvu přípisem ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje částku 7.365 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od , datum, do , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně tuto podepsala s žalovaným dne , datum, prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit zčásti nebo zcela kdykoli během trvání smlouvy. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.

5. Z občanského průkazu bylo zjištěno, že tento je veden na jméno žalovaného.

6. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši 15.000 Kč na účet číslo , č. účtu, .

7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného.

8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v pronajatém domě, je zaměstnaný u zaměstnavatele , právnická osoba, . a s měsíčním příjmem 19.620 Kč a výdaje uvedl ve výši 5.000 Kč.

9. Z výplatních pásek za měsíce červen až srpen 2023 soud zjistil, že měl po srážkách čistý příjem ve výši 18.440 Kč, 18.059 Kč a 22.361Kč.

10. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu byl 2.565,42 Kč, žalovaný měl na účtu příjmy z nebankovních institucí, dne , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 1.500 Kč, dne , datum, zaplo finance 3.500 Kč, , datum, , Anonymizováno, ve výši 1.000 Kč, , datum, , Anonymizováno, ve výši 1.000 Kč, , datum, , právnická osoba, . ve výši 13.000 Kč,11. Ze zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

12. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .

13. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.

14. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný dne , datum, podepsali smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Žalobkyně dne , datum, zaslala částku 15.000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho a žalobkyně proto úvěr dne , datum, zesplatnila. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to z jeho výplatních pásek a výpisem z účtu. Žalovaný měl před uzavřením smlouvy příjem ze zaměstnání ve výši 18.059 Kč až 22.361 Kč, měsíc před uzavřením smlouvy o úvěru měl žalovaný na účtu příjmy z nebankovních institucí ve výši 22.565 Kč.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“.

21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně ovšem úvěruschopnost žalovaného posoudila nedostatečně. Žalobkyně měla řádně ověřené příjmy žalovaného, ovšem žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobkyní čsrpal minimálně pět dalších nebankovním úvěrů ve výši nejméně 20.000 Kč, žalobkyně ovšem tyto úvěry nijak ve svém posouzení nereflektovala, výdaje žalovaného nijak neověřila, nemohla tak dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto žalovaný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala na jeho bankovní účet celkem částku 15.000 Kč. Žalovaný v řízení neuvedl, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možnosti uvedenou částku splatit. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 15.000 Kč. Soud proto zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatil částku 15.000 Kč. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.