9 C 237/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 27 645 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 5 568 Kč a částku 22 077 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 5 568 Kč od [datum] do [datum] ve výši 570,57 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 568 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 22 077 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 572,53 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 22 077 KČ od [datum] do zaplacení ve výši 9 %.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 990,88 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 5 568 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 568 Kč od [datum] do [datum] částkou ve výši 570,57 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 568 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 1) a částky 24 231 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 231 Kč od [datum] do [datum] částkou ve výši 1 726,46 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 231 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 2).

2. Žalobkyně nárok 1 svého návrhu odůvodnila tak, že dne [datum] žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 8 917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze částku 4 432 Kč.

3. Nárok 2 svého návrhu žalobkyně odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnuta částka 35 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 16 606 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 994 Kč, odměny za zpracování ve výši 500 Kč a za administrativní činnost ve výši 7 112 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 151 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze částku 12 923 Kč.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně následně obě pohledávky za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tj. v případě nároku 1 dlužná jistina ve výši 5 568 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 10 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 4 432 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. počítaný z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] částkou 570,57 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z dlužné jistiny 5 568 Kč od [datum] do zaplacení a v případě nároku 2 dlužná jistina ve výši 24 231 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 35 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 12 923 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p. a. počítaný z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] částkou 1 726,46 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p. a. z dlužné jistiny 24 231 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak marně.

5. Podáním ze dne [datum] ve spojení s opravným podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do částky jistiny ve výši 2 154 Kč a co do částky 153,93 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k [datum] a zákonném úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 2 154 od [datum] do zaplacení. Soud tedy usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 237/2021-28, řízení částečně zastavil. Předmětem tohoto řízení je tak nadále částka ve výši 5 568 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 5 568 Kč od [datum] do [datum] ve výši 570,57 Kč a úrok z prodlení z částky 5 568 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a částka 22 077 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 22 077 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 572,53 Kč a úrok z prodlení z částky 22 077 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

7. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

8. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly tuto listinu, podle které měla právní předchůdkyně poskytnout žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit formou 60 týdenních splátek.

9. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly tuto listinu, podle které měla právní předchůdkyně poskytnout žalované na účet uvedený v záhlaví smlouvy č. ú. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit formou 24 měsíčních splátek.

10. Z nepodepsané kopie listiny s názvem„ Obraty“ soud zjistil, že z účtu č. [bankovní účet] byla dne [datum] provedena ve prospěch účtu č. ú. [bankovní účet] platba ve výši 35 000 Kč.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] a částmi seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětné pohledávky žalobkyni.

12. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem s datem podání [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení.

13. Výzvou k plnění ze dne [datum] s podacím lístkem s datem podání [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě žalované částky.

14. Z dalších důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná zjištění, když skutkový stav ve věci byl spolehlivě zjištěn z výše uvedených důkazů.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná dne [datum] podepsaly listinu označenou jako smlouva o zápůjčce, poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet označený žalovanou ve smlouvě částku ve výši 35 000 Kč. Žalovaná uhradila pouze 12 923 Kč. Dne [datum] tytéž smluvní strany podepsaly listinu označenou jako smlouva o zápůjčce, poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná uhradila pouze 4 432 Kč. Žalovaná podpisem této listiny potvrdila, že převzala v hotovosti poskytnutou částku. Obě uvedené pohledávky za žalovanou byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve kterém vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu. Žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předaná k poštovní přepravě dne [datum].

16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

20. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání.

21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou předchůdkyně žalobkyně žalované dle předmětných smluv vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaná žalobkyni na svůj dluh následně uhradila, soud se platností úvěrové smlouvy nezabýval.

22. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., jehož výše je v souladu s § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] poskytla částku 35 000 Kč a dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná do dnešního dne na první poskytnutou částku uhradila částku ve výši 12 923 Kč a ve druhém případě pak 4 432 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácených částek 22 077 Kč a 5 568 Kč.

23. Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z výše uvedených částek, kterého se žalobkyně domáhala, neboť žalovaná je sice povinna vrátit to, oč se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, ale dle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, tak má učinit ve lhůtě přiměřené jejím možnostem. Toto ustanovení je speciální ustanovení ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána (tak jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení). Občanský zákoník obsahuje obecná ustanovení o splatnosti pohledávek a zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální ustanovení, které neváže splatnost na výzvu věřitele, ale na možnosti spotřebitele. Spotřebitel se tak dostává do prodlení se splacením pohledávky až poté, co nesplácí pohledávku vzniklou z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy, jejíž splatnost je v dané věci stanovena soudem s ohledem na možnosti spotřebitele (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). S ohledem na to, že žalovaná jakkoliv netvrdila, jaké jsou její možnosti žalovanou částku splácet, soud stanovil lhůtu k plnění podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. s. jako lhůtu patnáctidenní, přičemž do prodlení se žalovaná dostane až neuhrazením pohledávky v této soudem stanovené lhůtě, a v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud zavázal neúspěšnou žalovanou, aby žalobkyni, která byla ve sporu úspěšná v rozsahu 72 % a neúspěšná v rozsahu 28 %, po odpočtu úspěchu ve věci od neúspěchu, zaplatila na náhradu nákladů řízení částku ve výši 990,88 Kč jako 44 % vzniklých nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, a to 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a za právní zastoupení odměnu ve výši 900 Kč za tři úkony po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x 100 Kč jako režijní paušál za tři úkony, vše zvýšeno o 21 % DPH, když zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Ve smyslu ustanovení § 149 a 160 o. s. ř. soud zavázal žalovanou, aby náhradu nákladů řízení uhradila žalobkyni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud s ohledem na výši žalované částky v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.