9 C 247/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 14.064,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.924,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.924,30 Kč od , datum, , to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5.396,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.320,56 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.396,26 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 680,80 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 344,62 Kč, částky 4.753,61 Kč, částky 473 Kč a částky 517,17 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 14.064,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a v podání ze dne , datum, tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. S0004756103575718 uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 12 měsíčních splátek ve výši 2.125 Kč. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč a smluvní úrok ve výši 987,27 Kč. Totožnost a úvěruschopnost žalované byla ověřena výpisem z účtu a výplatními páskami. Žalovaná na úvěr řádně nehradila, když ke dni splatnosti poslední splátky uhradila pouze částku ve výši 12.075,70 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení pohledávky se dluh žalované skládal z nesplacené jistiny ve výši 8.320,56 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.753,61 Kč, nesplacených smluvní úroků za poskytnutí úvěru ve výši 344,62 Kč a smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, ve výši 517,17 Kč. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, , avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsána dne , datum, , na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15.000 Kč, žalovaná se naopak zavázala vrátit jistinu společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč a smluvním úrokem v částce 987,27 Kč ve 12 splátkách po 2.125 Kč. Poslední splátka byla spatná dne , datum, . Součástí smlouvy byla také povinnost žalované pro případ prodlení zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty předsmluvní informace o daném spotřebitelském úvěru ve smyslu § 94 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZoSÚ“).

6. Z předpisu splátek bylo zjištěno, jak měla žalovaná na předmětný úvěr platit.

7. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet uvedený žalovanou ve smlouvě dne , datum, částku ve výši 15.000 Kč.

8. Z výpisu z účtu a výplatních pásek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně pomocí těchto dokumentů ověřila totožnost žalované a zároveň ověřila její příjmy, když žalovaná měla příjem za , Anonymizováno, 2019 ve výši 23.173 Kč, červenec 2019 ve výši 18.934 Kč a , Anonymizováno, 2019 ve výši 24.018 Kč, vše z firmy , právnická osoba, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a příloze k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky a zároveň ji vyzvala k uhrazení dlužné částky do 10 dní. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala, prostřednictvím svého právního zástupce, k úhradě celé dlužné částky. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .

12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaná dne , datum, podepsaly smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 9.507,22 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 987,27 Kč, a to ve 12 splátkách po 2.125 Kč. Poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalobkyně dne , datum, zaslala částku ve výši 15.000 Kč na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Totožnost a příjmy žalované byly ověřeny výpisem z účtu a výplatními páskami, žalovaná měla příjem za červen 2019 ve výši 23.173 Kč, červenec 2019 ve výši 18.934 Kč a srpen 2019 ve výši 24.018 Kč, vše z firmy , právnická osoba, . Žalovaná na poskytnuté plnění uhradila pouze částku ve výši 12.075,70 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dopisem odeslaným dne , datum, bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzývala, prostřednictvím svého právního zástupce, k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně ovšem v řízení předložila pouze důkazy prokazující, že žalovaná měla příjem zhruba ve výši 20.000 Kč měsíčně, právní předchůdkyně žalobkyně ovšem žádným způsobem nevyhodnotila výdaje žalované a k tomuto ani nepředložila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala výdajovou stránkou žalované, nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované dne , datum, zaslala na její bankovní účet celkem částku ve výši 15.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila pouze částku ve výši 12.075,70 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně její možnosti uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 2.924,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ode dne , datum, , tedy ode dne následujícího po datu, do kterého měla žalovaná uhradit celou dlužnou částku dle smlouvy. Od uvedeného data ale nelze počítat prodlení žalované, neboť smlouva je neplatná a je neplatné i ustanovení smlouvy o splatnosti celkové dlužné částky. Za první den prodlení tak soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den , datum, neboť oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě byla předána provozovateli poštovních služeb k doručení žalované dne , datum, . Ve smyslu § 573 o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem , datum, . Jelikož žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve lhůtě do 10 dnů, tj. do , datum, , nastalo prodlení žalované až dne , datum, . Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla ve sporu úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu její pasivity v řízení.

20. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalované nebyl shledán důvod.