9 C 255/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 110.237,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 110.237,06 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 106.530,47 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 106.530,47 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 5.010 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 110.237,06 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla možnost povoleného přečerpání zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] až do výše 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit společně s úrokem ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný kontokorentní úvěr průběžně čerpal, dne [datum] přečerpal povolenou výši kontokorentního úvěru a ke dni [datum] nesplatil limit kontokorentu ve lhůtě, přestože byl žalovanou upomínán. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a upozornila ho, že nedojde-li ke splacení dlužné částky, dojde k zesplatnění dlužné částky ke dni [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil a dne [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru, který byl převeden na evidenční účet č. [bankovní účet]. Ke dni zesplatnění žalovaný na jistině dlužil částku 106.530,47 Kč, na dlužném smluvním úroku částku ve výši 2.539,03 Kč a na zákonném úroku z prodlení částku 1.170,56 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala předžalobní výzvu. Žalovaný ovšem ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru bylo zjištěno, že tuto smlouvu žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. [bankovní účet], limit byl stanoven ve výši 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit přečerpanou částku vždy do 1 roku společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně.

5. Z posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný měl příjem ve výši 24.812 Kč. Výdaje žalovaného stanovila na 6.989 Kč. Žalobkyně pomocí interních informací banky a kontrolou výpisů z účtu žalovaného zjistila, že nové splátkové zatížení žalovaného činí 13.634 Kč a k pokrytí životních nákladů žalovanému zbude částka ve výši 11.178 Kč.

6. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, jak žalovaný čerpal předmětný kontokorentní úvěr. Žalovaný v měsících [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] 2021 přečerpal povolený limit ve výši 100.000 Kč. Dne [datum] převedla žalobkyně dluh ve výši 106.530,47 Kč na evidenční účet [bankovní účet].

7. Z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu po splatnosti.

8. Z upomínky ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 104.803 Kč a to do [datum]. V případě neuhrazení dluhu bude žalobkyní vypovězena smlouva o kontokorentním úvěru a žalobkyně celý úvěr zesplatní.

9. Z oznámení o zesplatnění s dodejkou soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn a převeden na evidenční účet. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne [datum].

10. Z předžalobní výzvy s dodejkou bylo zjištěno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě celé dlužné částky a tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum].

11. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně podepsali dne [datum] pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o kontokorentním úvěru. Před podepsáním úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, když si ověřila jeho příjmy i výdaje, zejména z interních zdrojů a výpisu z účtu žalovaného. Žalovaný měl příjem ve výši 24.812 Kč, nové splátkové zatížení žalovaného činilo 13.634 Kč a žalovanému zbyla částka ve výši 11.178 Kč k pokrytí životních nákladů. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k účtu č. [bankovní účet] až do výše 100.000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal kontokorentní úvěr splatit do jednoho roku společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný kontokorentní úvěr průběžně čerpal, nehradil ovšem řádně a včas, když v měsících [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] 2021 přečerpal povolený kontokorentní limit. Žalobkyně proto žalovaného opakovaně vyzývala k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku nesplatil a žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] smlouvu o kontokorentu ke dni [datum] vypověděla a úvěr zesplatnila. Dlužná jistina ve výši 106.530.47 Kč byla převedena na evidenční účet [bankovní účet]. Žalovaný ani po zesplatnění ničeho neuhradil a ke dni žaloby činí dlužná částka na jistině 106.530.47 Kč, na dlužném kapitalizovaném úroku ke dni [datum] částku 2.536,03 Kč a na dlužném úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] částku 1.170,56 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou doručenou žalovanému dne [datum] k zaplacení celé dlužné částky, žalovaný neuhradil ničeho.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 100.000 Kč a tuto povinnost splnila, když žalovaný úvěr průběžně čerpal. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný překročil sjednaný úvěrový limit v měsících [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] 2021, ani přes výzvy žalobkyně vyčerpaný úvěr řádně a včas neuhradil a žalobkyně ke dni [datum] všechny závazky ze smlouvy zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění již ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby byl žalovaný v prodlení se splácením jistiny úvěru i smluvního a zákonného úroku. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku zaplatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou, včetně požadovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tyto úroky žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni [datum]. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.010 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.410 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

21. Lhůtu k plnění určil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod.