9 C 264/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 84 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 44 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 000 Kč ve výši 7 % ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 7 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Šumperku dne [datum] se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 84 000 Kč s příslušenstvím od [datum]. V odůvodnění žaloby uvádí, že na základě usnesení o dědictví ze dne [datum] nabyl vlastnictví ideální ½ bytové jednotky [číslo] na ulici [ulice] v [obec] a odpovídajícího podílu na společných částech domu a pozemku. Žalovaná byla spoluvlastníkem druhé ideální ½ označené bytové jednotky do [datum]. Po smrti matky účastníků se do bytu nastěhovala paní [celé jméno svědkyně], dcera žalované. Mezi žalobcem a žalovanou od nabytí dědictví probíhala jednání o vypořádání spoluvlastnictví. Vlastnicí celého bytu se měla stát žalovaná, strany se ovšem nedohodly na výši vypořádacího podílu. Dcera žalované byt užívala s vědomím žalobce, který však k užívání bytu nikdy neudělil výslovný souhlas. Mezi žalobcem a žalovanou bylo dohodnuto, že do doby, než dojde ke shodě na výši vypořádacího podílu, bude žalovaná posílat žalobci splátky na vypořádací podíl. Žalovaná si dala podmínku, že zajistí odhad ceny bytu, to však neučinila. V roce 2020 žalobce žalovanou telefonicky urgoval o zajištění odhadu. Hovor byl předčasně ukončen urážkou. Žalobce proto písemně odstoupil od prodeje podílu, vyzval protistranu, ať přestane posílat peníze a začal jí peníze vracet. Přes opakované výzvy žalovaná pokračovala v posílání peněz. Všechny peníze jí byly vráceny. Od [anonymizováno] 2020 žalobce žalovanou žádal o vyřešení vlastnictví bytu, úhradu za služby spojené s bytem a uzavření nájemní smlouvy. Dopisy žalovaná neotevřené zasílala zpět. Žalobce žalovanou prostřednictvím právní zástupkyně vyzval k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 144 000 Kč do [datum]. Žalovaná žalobci neuhradila ničeho. Žalobce vyšel ze sdělení realitních kanceláří, dle kterých by se tržní nájem obdobného bytu v daném místě v době od roku 2020 - 2022 pohyboval kolem částky 4 000 Kč za ideální polovinu bytu bez služeb a energií. Bezdůvodné obohacení žalobce požaduje za období od [datum] do [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Potvrdila, že s žalobcem nabyli spoluvlastnictví (každý ideální polovinu) bytu [číslo] společných částí domu a pozemku na ulici [ulice] [číslo] jako dědictví po jejich zemřelé matce. Byt byl oceněn částkou 725 000 Kč. Usnesení o dědictví nabylo právní moci [datum]. Matka účastníků si ještě za života přála, aby po její smrti v bytě bydlela dcera žalované paní [celé jméno svědkyně]. Po smrti matky se žalovaná s žalobcem dohodla, že ½ bytu od bratra odkoupí. Dohoda byla ústní, žalobce následně přijímal splátky bytu. Od roku 2020 začal žalobce žalované psát dopisy z důvodu, že cena nemovitostí rapidně vzrostla, odstoupil od původní dohody a začal splátky kupní ceny za byt žalované vracet. Žalovaná odmítla platit nájemné za polovinu bytové jednotky, když původní dohoda byla taková, že byt odkoupí. Žalovaná se svou dcerou měla uzavřenu smlouvu o nájmu s tím, že veškeré platby posílala SBD – správci domu a zbytek jako splátku za byt žalobci. Žalovaná se na úkor žalobce neobohatila, v bytě nikdy nebydlela. Dále žalovaná namítla, že jí žalobce nevrátil 40 000 Kč. Dne [datum] žalovaná darovací smlouvou převedla svůj podíl na projednávaném bytě své dceři [celé jméno svědkyně].

3. U jednání dne [datum] žalovaná uznala žalovanou částku 84 000 Kč za užívání bytu v žalovaném období a navrhla započtení částky 40 000 Kč, kterou dne [datum] žalobci poslala jako jednu ze splátek bytu, a kterou si žalobce ponechal.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a [celé jméno svědkyně] jsou evidováni jako spoluvlastníci bytu [adresa] v [obec] na st. [parcelní číslo], jakož i podílu na společných částech domu a pozemku v [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] jsou u [stát. instituce], [stát. instituce], každý ideální 1/2. Žalobce na základě usnesení soudu o dědictví [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a paní [celé jméno svědkyně] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum].

5. V dopisu s datem [datum] žalobce žalované sdělil, že se rozhodl byt neprodat a navrhl zavedení nájemního vztahu. Dále uvedl, že ví o tom, že matka účastníků měla přichystané peníze pro vnuky, 20 000 Kč pro každého.

6. V dopise z [datum] žalovaná mimo jiné uvedla, že mezi účastníky byla na základě dědického řízení uzavřena dohoda, dle které žalované měl připadnout byt v hodnotě 725 000 Kč s tím, že tento bude žalobci splácet částkou 1 500 Kč a žalobce si ponechá pozemky. Žalovaná uvedla, že poslala již 244 000 Kč a zbylou 1/3 splátek uhradí do [datum]. Dále žalovaná uvedla, že žalobci ze svého účtu zaslala 281 000 Kč.

7. V dopisu s datem [datum] žalobce mimo jiné uvedl, se mu vrací korespondence ohledně bytu. Svůj podíl na projednávaném bytě neprodá s tím, že zálohové splátky ve výši 244 000 Kč vrátí. Upozornil, že další užívání bytu je možné jen na základě nájemní smlouvy.

8. V dopisu z [datum] žalovaná žalobci mimo jiné sdělila, že na dědický podíl na byt zaplatí částku 362 750 Kč do [datum].

9. Z výpisu z účtu u [anonymizováno] vedeného na jménu [celé jméno žalobce] za období [datum] – [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobci dne [datum] na jeho účet převedla částku 40 000 Kč s označením„ dědický podíl“.

10. V dopisu z [datum] žalobce žalované mimo jiné sdělil, že žalovaná již nemá posílat zálohy na byt. Uvedl, že dle domluvy měla být stanovena cena bytu obvyklá v místě a v době podpisu kupní smlouvy.

11. V dopisu ze [datum] žalovaná žalobci mimo jiné sdělila, že inkaso za byt platí [jméno] s [jméno], žalovaná od nich nic nepobírá. Do úplného vyrovnání za byt chybí 24 500 Kč, které žalovaná zaplatí do [datum]. Po pohřbu matky žalovaná našla 40 000 Kč v jedné obálce, částku vynaložila za pohřeb, hostinu, službu kameníka, výměnu okna v dětském pokoji a nájem za byt (2 x 4 266 Kč v [anonymizováno] a [anonymizováno] 2012).

12. V dopisu s datem [datum] žalobce žalované mimo jiné sdělil, že okradla jeho děti o dědictví a zmařila výkon poslední vůle matky.

13. V dopise z [datum] žalobce žalovanou upozornil na dluh na nájemném minimálně 36 000 Kč.

14. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že jejími účastníky jsou žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Předmětem smlouvy je bytová jednotka [číslo] v [obec] na ulici [adresa] za nájemné 4 000 Kč měsíčně na dobu od [datum] do [datum] Smlouva je opatřena datem [datum]. Na smlouvě chybí podpisy účastníků.

15. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že jejími účastníky jsou žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Předmětem smlouvy je bytová jednotka [číslo] v [obec] na ulici [adresa] za nájemné 5 000 Kč měsíčně na dobu od [datum] do [datum] Smlouva není opatřena datem ani podpisy účastníků.

16. Z výzvy s datem [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalobce žalovanou vyzvala k zaplacení bezdůvodného obohacení za 17 měsíců po 4 000 Kč a ve výši celkem 68 000 Kč za neoprávněné užívání ideální poloviny projednávaného bytu.

17. Z dopisu s datem [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalované žalobci sdělila, že po úmrtí matky a po projednání dědictví se účastníci dohodli tak, že bytová jednotka připadne do výlučného vlastnictví žalované poté, co žalobci zaplatí polovinu stanovené hodnoty, to je 362 500 Kč. Jednalo se o ústní dohodu mezi sourozenci. Žalovaná žalobci začala posílat jednotlivé částky, až do výše 472 000 Kč. Žalovaný začal splátky od [anonymizováno] 2020 vracet. Vrátil celkem 432 000 Kč, 40 000 Kč si ponechal. Po celou dobu od roku 2012 do roku 2020 se žalobce o byt nezajímal, splátky přijímal, do [anonymizováno] nejezdil. Veškeré platby související s bytem hradila žalovaná. V roce 2021 začal žalobce žalované dopisy sdělovat, že jí polovinu bytu neprodá, a že požaduje nájemné. Žalovaná má za to, že se neoprávněného obohacení vůči bratrovi nedopustila, v bytě nikdy nebydlela. V dopise z [datum] žalovaná navrhla, nechť si žalobce částku 40 000 Kč, kterou žalované nevrátil, započte na nájemné za užívání bytu.

18. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalobce žalované sdělila, že platby žalované žalobce považoval za zálohy na kupní cenu bytu, které neakceptuje, protože od záměru prodat svůj podíl upustil. Pokud jde o částku 40 000 Kč označenou jako dědický podíl, zápočet na nájemné nepřichází v úvahu, když šlo o splnění povinnosti žalovanou (odeslání peněz pro vnuky).

19. Z listiny označené jako tržní ocenění nemovitých věcí soud zjistil, že byla vytvořena realitní kanceláří [právnická osoba] s tím, že tržní nájem za užívání bytové jednotky [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa].

20. Z listiny označené jako vyjádření k ceně obvyklé soud zjistil, že byla vytvořena [právnická osoba] s tím že obvyklá cena pronájmu bez služeb a energií a za byt 1+3 před rekonstrukcí v panelové domě na ulici [ulice] v [obec] v letech 2020 až 2022 se odhaduje na 8000 Kč až 8 500 Kč měsíčně.

21. Dle listiny na č. l. 67 žalovaná žalobci posílala splátky na byt od [anonymizováno] 2012 do [anonymizováno] 2021 v různé výši.

22. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V době od [datum] do [datum] byli žalobce a žalovaná evidováni jako spoluvlastníci bytu [číslo] na adrese [adresa svědkyně]; každý ideální ½. V uvedené době byt se souhlasem žalované a s vědomím žalobce užívala dcera žalované [celé jméno svědkyně]. Za užívání bytu [celé jméno svědkyně] ani žalovaná žalobci neplatily ničeho. Žalobce se po nabytí spoluvlastnictví k projednávanému bytu v rámci dědictví s žalovanou domlouval, že na ni svůj podíl na bytu převede, mezi účastníky však nedošlo k dohodě o výši ceny za žalobcův podíl. V [anonymizováno] 2020 žalobce žalované sdělil, že od prodeje svého podílu na bytě ustupuje, a požádal o uzavření nájemní smlouvy. Žalovaná odmítla uzavření nájemní smlouvy i placení nájemného. Žalobkyně žalovanému od [anonymizováno] 2012 do [anonymizováno] 2021 posílala splátky na projednávaný byt; dne [datum] poslala žalobci na jeho bankovní účet 40 000 Kč s označením„ dědický podíl“. Žalobce žalované vrátil všechny platby, ponechal si pouze částku 40 000 Kč označenou jako dědický podíl. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná částka 84 000 Kč odpovídá výši poloviny nájemného za žalované období. Pokud jde o částku 40 000 Kč odeslanou žalovanou žalobci [datum], v řízení bylo prokázáno, že žalovaná vůči žalobci neměla závazek zaplatit uvedenou částku, když bylo prokázáno matka účastníků neměla k dispozici čtyři obálky po 20 000 Kč jako dar pro každé vnouče, když obsah obálek neviděl ani žalobce ani svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], přičemž žalovaná, svědek [celé jméno svědka] i svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdili, že v projednávaném bytě se čtyři obálky po 20 000 Kč určené pro vnoučata nenacházely. Jak vyplynulo z výpovědi žalované, svědka [jméno] [celé jméno svědka] a svědkyně [celé jméno svědkyně], matka účastníků po sobě zanechala toliko jednu obálku s částkou 40 000 Kč, která byla určena na výdaje spojené s pohřbem a výměnu okna v bytě. Z označení platby žalované jako dědický podíl nelze jednoznačně dovodit, že šlo o platbu pro dvě děti žalobce jako daru po zemřelé matce účastníků. Z korespondence účastníků je zřejmé, že žalovaná nikdy existenci čtyř obálek po 20 000 Kč (finanční hotovosti matky účastníků pro vnuky účastníků) nezjistila a neuznala. Žalovaná žalobci dne [datum] navrhla, že si částku 40 000 Kč může započíst na dlužné nájemné, což žalovaný v dopise ze dne [datum] odmítl.

23. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi již opakovaně vyslovil názor, že umožní-li jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu druhého spoluvlastníka užívání společné věci třetí osobě (aniž by zde bylo platné rozhodnutí spoluvlastníků přijaté podle principu majorizace či rozhodnutí soudu ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák., srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011), vzniká opomenutému spoluvlastníkovi proti spoluvlastníkovi, který svůj podíl na věci nadužíval tím, že ji přenechal do dispozice třetí osoby, právo na vydání bezdůvodného obohacení (srovnej kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 33 Odo 103/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4894/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1986/2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1617/2011), ledaže nadužívající spoluvlastník prokáže existenci smlouvy, která jej opravňuje k bezúplatnému užívání společného objektu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. 28 Cdo 145/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 563/2012).

25. Bezdůvodné obohacení představuje (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Předpokladem odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení není protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává; aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení svědčí subjektu, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno. Pasivně legitimovaným subjektem k vydání bezdůvodného obohacení je ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil. Je jím ten, jehož majetek se na úkor jiného neoprávněně zvětšil, popřípadě, u něhož nedošlo ke zmenšení majetku, které mělo po právu nastat. Jinými slovy řečeno, o obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2009, sp. zn. 30 Cdo 4514/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. 30 Cdo 2262/2009). 28 Cdo 4897/2014.

26. Podle ust. § 1982 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

27. Podle ust. § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Aplikací citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalovaná se na úkor žalobce obohatila, když umožnila své dceři užívat projednávaný byt a za užívání bytu žalobci ničeho neplatila (nedošlo tedy ke snížení jejích aktiv), přestože od [anonymizováno] 2020 žalobce po žalované uzavření nájemní smlouvy i placení nájemného požadoval. Mezi účastníky pak nebyl spor o výši bezdůvodného obohacení, když tuto žalovaná v řízení uznala. S ohledem na vznesenou námitku započtení však soud žalobci přiznal pouze nárok na zaplacení částky 44 000 Kč. Započítanou pohledávku žalované vůči žalobci ve výši 40 000 Kč soud hodnotí jako jistou, určitou a splatnou. Mezi účastníky panovala shoda v tom, že uvedenou částku žalovaná žalobci dne [datum] poslala na bankovní účet a žalobce tuto částku, na rozdíl od všech ostatních, žalované nevrátil. K uvedené platbě došlo za situace, kdy mezi účastníky prokazatelně neexistoval žádný právní důvod k plnění, neboť žalobce odmítl původně ústně dohodnutý způsob vypořádání spoluvlastnictví, kdy celý byt měl za náhradu připadnout žalované. Žalobce tak byl povinen ihned po obdržení všechny platby žalované vrátit a pokud tak neučinil, obohatil se na úkor žalované (když se jednalo o plnění bez právního důvodu, případně z právního důvodu, který odpadl).

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust, § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch žalobce byl toliko poloviční. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.