9 C 42/2014

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro 116 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 85.000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky 85.000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobci po žalované 2. domáhali zaplacení částky 31.000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky 31.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, jíž se žalobci po žalovaném 1. domáhali zaplacení částky 116.000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky 116.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným na nákladech řízení částku 133 239 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 1. na nákladech řízení částku, jejíž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám České republiky, Okresního soudu v Šumperku.

VI. Žalovaná 2. je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku náklady státu částkou, jejíž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobci na žalovaném 1. domáhali zaplacení částky 116.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Dne datum žalobci s žalovaným 1. a jeho manželkou uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl (ideální polovina) na nemovitostech, včetně technologie anonymizována tři slova v část obce (dále anonymizováno). Dne datum žalovaný 1. a jeho manželka předmětné nemovitosti a technologie anonymizováno darovali své dceři, žalované 2. Dne datum žalovaná 2. ohledně předmětu daru s žalovaným 1. uzavřela nájemní smlouvu. Licence k výrobě elektrické energie byla po celou dobu vydaná na žalovaného 1. Žalovaný 1. žalobcům nezaplatil žádnou náhradu za rok rok, rok ani rok. Nároky žalobců za uvedená období jsou předmětem jiných soudních sporů. Předmětem nyní projednávané žaloby je nárok žalobců vůči žalovanému 1. z titulu bezdůvodného obohacení za období datum – datum. Při stanovení žalované částky žalobci vychází z výnosové metody – přehledu žalovaným 1. fakturovaných částek. Podáním doručeným soudu dne datum žalobci rozšířili žalobu vůči žalované 2. V podání, doručeném soudu dne datum, žalobci namítli promlčení žalobcem uplatněných výdajů (nákladů na údržbu společné věci), když tyto procesně uplatnil až podáním ze dne datum. Dále žalobci poukázali na to, že nájemní smlouva, uzavřená mezi žalovanou a žalovaným, je absolutně neplatná z důvodu, že žalovaná je spoluvlastníkem pouze poloviny anonymizováno. Zdůrazňují také, že pokud není soudem vyřešena otázka účinnosti darování, žalobci nemají možnost zjistit, májí-li se vypořádat s žalovaným či s žalovanou. Žalobci dále namítají, že účelně vynaložené náklady na provoz a údržbu anonymizováno za žalované období žalovaný předložil opožděně, když řízení bylo již koncentrováno. Nadto žalobci rozporují jednotlivé položky uvedené žalovaným v soupisu výdajů, jakož i jejich vyčíslení. Pokud v závěrečném návrhu žalobci žádali zaplacení částky 85.000 Kč nebo 101.000 Kč s příslušenstvím, tak toto vyjádření soud nepovažoval za částečné zpětvzetí žaloby, ale pouze za polemiku se závěry znaleckého posudku.

2. Žalovaný 1. v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, doručeném soudu dne datum, žalobní nárok neuznal. Uvedl, že žalobci nevzali v úvahu, že částky, vyplývající z faktur právnická osoba, jsou platbou nikoliv ziskem z provozu anonymizováno, což bylo lze vyvodit ze tří žalobcům doručených znaleckých posudků. Ve svém vyjádření, doručeném dne datum, žalovaný doplnil, že z daňového přiznání za rok rok je zřejmé, že provoz anonymizováno byl ztrátový, neboť výdaje (516.912 Kč) převyšovaly příjmy (333.189 Kč). Žalovaný zdůrazňuje, že zajišťoval veškerý provoz, údržbu a opravy svépomocí či s pomocí rodinných příslušníků a kamarádů. Dne datum došlo na anonymizováno k havárii, o které žalovaný žalobce informoval dopisem z datum. Zajištění oprav se ujal žalovaný, který žalobce dopisem ze dne datum o zahájení oprav informoval. Opravy stály cca 200.000 Kč, opravy stavební části rovněž 200.000 Kč. Na těchto výdajích se žalobci nepodíleli. Žalovaný uvádí další práce, které vyčísluje počtem hodin, které bylo nutno provést v anonymizováno rok. Zdůrazňuje, že provedené práce nejsou ohodnoceny a nevyplývají ani z žádných faktur. Další výdaje, jak uvedl žalovaný, souvisejí s dojížděním z místa bydliště žalovaného do část obce a za jízdy na nákupy dílů a materiálu nutného pro provoz a údržbu anonymizováno, za provoz pracovních strojů, tedy za spotřebu benzínu a nafty. Žalovaný měl také výdaje za mobilní telefon a internet a výdaje související s administrativní činností, za nájem pozemků nutných k provozu anonymizováno vůči anonymizována dvě slova (206 Kč měsíčně) a vůči obci obec (44 Kč měsíčně), za internet (200 Kč měsíčně) a vůči společnosti právnická osoba (290 Kč měsíčně). Podáním, doručeným soudu dne datum, žalovaný písemně specifikoval práce provedené v souvislosti s provozem anonymizováno v žalovaném období, předložil ilustrativní fotografie a ručně psaný přehled výdajů včetně jejich vyčíslení. V e-mailu z datum, zaslaném soudu, zástupkyně žalovaného doplnila, že se opírá o znalecký posudek Ing. příjmení (bez předložení či bližší identifikace posudku).

3. Podáním, doručeným soudu dne datum, žalovaná 2. navrhla zamítnutí žaloby s tím, že anonymizováno nikdy neprovozovala, neboť nebyla a není držitelem licence pro výrobu anonymizována dvě slova. Z provozu anonymizováno také nikdy neměla žádný zisk v podobě nájemného, neboť provoz anonymizováno byl ztrátový.

4. Rozsudkem zdejšího soudu z datum rozhodnutí, č. j. 9 C 42/2014-312, bylo žalovanému 1. uloženo zaplatit žalobcům částku 116.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 7,75 % od datum do zaplacení. Žaloba, jíž se žalobci vůči žalované 2. domáhali zaplacení částky 116.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 7,75 % od datum do zaplacení, byla zamítnuta.

5. Usnesením odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. 69 Co 58/2020-368, byl rozsudek zdejšího soudu zrušen. Soudu prvního stupně bylo uloženo znovu se zabývat otázkou pasivní legitimace ve světle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, dle které umožní-li jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu druhého spoluvlastníka užívání společné věci třetí osobě (aniž by zde bylo platné rozhodnutí spoluvlastníků přijaté podle principu majorizace či rozhodnutí soudu ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák.), vzniká opomenutému spoluvlastníkovi proti spoluvlastníkovi, který svůj podíl na věci nadužíval tím, že ji přenechal do dispozice třetí osobě, právo na vydání bezdůvodného obohacení, ledaže nadužívající spoluvlastník prokáže existenci smlouvy, která by opravňovala k bezplatnému užívání společné věci. Uzavřel-li jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu druhého spoluvlastníka smlouvu, jíž umožnil třetí osobě užívat předmět spoluvlastnictví, není opomenutý spoluvlastník (ten, který nedal k užívání společné věci souhlas) legitimován požadovat po této třetí osobě vydání bezdůvodného obohacení, které jí užíváním předmětu spoluvlastnictví podle neplatné smlouvy vzniklo; je povolán požadovat vydání bezdůvodného obohacení pouze po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl nadužíval.

6. Odvolací soud soudu prvního stupně dále připomenul, že stejných nároků, tj. vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání anonymizována tři slova a provozování anonymizována dvě slova v ní, se žalobci vůči žalovanému 1. domáhali již za období od datum do datum v řízení vedeném u téhož okresního soudu pod sp. zn. 109 EC 440/2011, kdy rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. 109 EC 440/2011-194, soud žalovanému celé jméno žalovaného uložil povinnost zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 287.527 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, když toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. 69 Co 293/2015-276. V tomto řízení okresní soud za účelem zjištění výše nájemného obvyklého v daném místě a čase ustanovil znalecký ústav právnická osoba, který zvolil postup ocenění tak, že hodnotu nájemného určil ve výši, kterou by měli obdržet podíloví spoluvlastníci anonymizována tři slova z výnosu, který daný majetek produkuje. Znalecký ústav vycházel přitom z příjmu žalovaného z výroby anonymizována dvě slova, současně však zohlednil náklady související s provozem, opravami a údržbou anonymizována tři slova, a to kombinací skutečných výdajů, výdajů, které znalecký ústav odhadl jako reálně možně vzniklé v souvislosti s technickým stavem anonymizována tři slova a se stavem přírodně klimatických podmínek z důvodu nedostatečně prokazatelných informací o provozu této anonymizována dvě slova, zejména co se týká nákladů na provoz a údržbu (jednalo se o náklady činnosti správy a běžné údržby, činnosti a úkony mimořádné opravy, drobné výdaje a činnost nad rámec běžné údržby), které ocenil za období roku rok částkou 205.070 Kč, kterou žalovaný musel vynaložil. Na základě těchto údajů pak znalecký ústav vyčíslil hodnotu čistého podílu na zisku z provozu anonymizována tři slova částkou 287.527 Kč, jež tvoří polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji. S tímto postupem zjištění výše bezdůvodného obohacení se odvolací soud zcela ztotožnil a Nejvyšší soud ČR dovolání žalovaného odmítl (28 Cdo 2326/2016-339). Pokud se týká samotné výše bezdůvodného obohacení, dle názoru odvolacího soudu nebyl dán důvod se ani v poměrech projednávané věci od stejného postupu jako ve výše uvedeném rozhodnutí odchylovat. Výše bezdůvodného obohacení neodpovídá hrubému výnosu žalovaného z provozu anonymizována tři slova, ale obvyklé úplatě za její užívání (obvyklému nájemnému). Ve věci byly provedeny následující důkazy, z nichž soud učinil skutková zjištění:

7. Z darovací smlouvy z datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi jméno a jméno příjmení jako dárci a jméno příjmení jako obdarovanou. Předmětem darování je ideální polovina na nemovitostech zapsaných na list vlastnictví v k. ú. obec - objekt anonymizována tři slova vystavěné na parcele č. rok a anonymizováno na stavební parcele rok a číslo. Ve smlouvě jsou dále specifikovány součásti předmětných nemovitostí. Předmětem darování je též ideální polovina na dalších nemovitostech zapsaných na list vlastnictví a list vlastnictví v k. ú. obec – ve smlouvě označené pozemky a ideální polovina na nemovitosti zapsané na list vlastnictví v k. ú. obec č. rok.

8. Z nájemní smlouvy z datum podepsané žalovanou (jako pronajímatelkou) a žalovaným (jako nájemcem), soud zjistil, že předmětem nájmu byly nemovitosti (ve smlouvě označené) – objekt anonymizována tři slova a anonymizováno; úplata za užívání byla sjednána s tím, že bude stanovena po ročním provozu anonymizováno za kalendářní rok rok a uhrazena zpětně za dobu od uzavření smlouvy do datum.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví, v k. ú. obec, soud zjistil, že žalobci a jméno a jméno celé jméno žalovaného byli ke dni datum evidováni jako vlastníci (každý ideální polovinou) pozemků č. rok, rok číslo, rok číslo, rok číslo.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví, v k. ú. obec, soud zjistil, že žalobci a jméno příjmení byli ke dni datum evidováni jako vlastníci (každý ideální polovinou) pozemků číslo. Právní účinky vkladu spoluvlastnického práva jméno příjmení na základě darovací smlouvy nastaly ke dni datum.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví v k. ú. obec soud zjistil, že žalobci a jméno příjmení byli ke dni datum evidováni jako vlastníci (každý ideální polovinou) pozemku č. rok. Právní účinky vkladu spoluvlastnického práva jméno příjmení na základě darovací smlouvy nastaly ke dni datum.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví v k. ú. obec soud zjistil, že žalobci a jméno příjmení byli ke dni datum evidováni jako vlastníci (každý ideální polovinou) pozemků č. rok, rok číslo, rok, anonymizována tři slova, rok číslo. Právní účinky vkladu spoluvlastnického práva jméno příjmení na základě darovací smlouvy nastaly ke dni datum.

13. Z faktury číslo rok, číslo smlouvy číslo spisová značka, (číslo listu) soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti právnická osoba, částku 73.384,85 Kč (bez DPH) za dodanou/ vykázanou anonymizováno z anonymizována tři slova část obce za anonymizováno rok.

14. Z faktury číslo rok, číslo smlouvy číslo spisová značka, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti právnická osoba, částku 35.593,60 Kč (bez DPH) za dodanou/vykázanou anonymizováno z anonymizována tři slova část obce za anonymizováno rok.

15. Z faktury číslo rok, číslo smlouvy číslo spisová značka, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti právnická osoba, částku 120.792,35 Kč (bez DPH) za dodanou/vykázanou anonymizováno z anonymizována tři slova část obce za anonymizováno rok.

16. Z faktury číslo rok, číslo smlouvy číslo spisová značka, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti právnická osoba, částku 21.439,95 Kč (bez DPH) za dodanou/vykázanou anonymizováno z anonymizována tři slova část obce za anonymizováno rok.

17. Ze znaleckého posudku společnosti právnická osoba, soud zjistil, že pokud jde o příjmy, znalec vyšel z částky 251.210,75 Kč odpovídající výnosům z prodeje vyrobené anonymizována dvě slova. Způsob zjištění výše výdajů souvisejících s provozem anonymizováno byl komplikován jejich omezenou transparentností. Žalovaný ve své účetní evidenci vedl společné výdaje i s jinými aktivitami, které přímo nesouvisely s provozem anonymizována dvě slova anonymizováno; výdaje dále byly označeny velmi obecně, proto nelze s jistotou určit, které byly vyčleněny na provoz anonymizována dvě slova anonymizováno. Žalovaným tvrzené hodnoty výdajů na zajištění provozu anonymizována dvě slova anonymizováno nelze řádně přezkoumat, respektive potvrdit nebo vyvrátit a proto s nimi znalec ve výsledku nekalkuloval. Výši nákladů znalec stanovil na základě vlastního odhadu možných provozních nákladů souvisejících činností/provozem anonymizována dvě slova anonymizováno. Výsledná hodnota nákladů byla znalcem kalkulována ve výši 81.040 Kč, z čehož na činnost správy a běžné prováděné údržby připadá 29.040 Kč, na ostatní drobné výdaje 20.000 Kč a na činnost nad rámec běžné údržby 32.000 Kč. Za žalované období od datum do datum by obvyklé nájemné za užívání nemovitých věcí vč. technologického vybavení anonymizováno ve výši ideální ½ mělo činit 85.000 Kč. Jedná se o odhad, střední hodnotu.

18. Z výpovědi znalce soud zjistil, že při vypracování znaleckého posudku použili stejnou metodu jako v roce rok, a to je stanovení paušálních výdajů, s ohledem na to, že dříve i nyní panovala neshoda o tom, jaké byly skutečné výdaje související s provozem anonymizována tři slova. Předmětem zkoumání nebylo, zda žalovaný disponoval povolením pro práce ve vodním korytu od vodoprávního úřadu, případně zda byly zohledněny požadavky na ochranu přírody. Pokud jde o práce bagru a nákladního automobilu, nebylo zjišťováno, jaké množství materiálu bylo vytěženo. Jednalo se o malé stroje, neměly by být vybagrovány velké objemy materiálu. Výdaje o uložení vytěženého materiálu na skládku v účetnictví zaznamenány nebyly. Pro práci bagru a nákladního automobilu znalci kalkulovali průměrné hodnoty, tj. 4 dny po 8 hodinách pro každé z vozidel. Za práci na uvedených strojích kalkulovali cenu tržní. V účetnictví se nacházely doklady o platbách za palivo, ale žalovaný měl více vozidel a nebylo možné zjistit, kolik paliva bylo spotřebováno pro provoz bagru a nákladního auta. Reálné výdaje za pohonné hmoty nebyly zjišťovány. Pokud jde o práce v korytě, ty se mohou provádět kdykoliv, kontinuálně, pokud je to aktuálně potřeba. Proto byly v posudku stanoveny paušálně dny a hodiny pro práci bagru a nákladního auta, které by měly postačovat pro průběžnou úpravu koryta. Nelze říct, o kolik se zvýší výkon anonymizována tři slova, pokud se provádí bagrování koryta. Dle znalce zanesené koryto výkon anonymizována tři slova snižuje, ale samozřejmě záleží také na srážkách. V dané lokalitě se právnická osoba nezabývala tím, zda jiné anonymizována tři slova na řece obec používají bagr, ale v jiných lokalitách, pro které zpracovávali znalecký posudek, bylo užívání bagrů pro čištění koryta běžné. Pokud v roce rok v posudku uvedli pro práci bagru 3 dny po 8 hodinách, je to proto, že se jednalo pouze o 3 měsíce, nyní se posuzuje období 4 měsíců, takže kalkulují za jeden měsíc jeden den práce bagru a nákladního auta. Pokud by měli stanovit cenu za práci s bagrem a s nákladním automobilem svépomocí, jednalo by se o nižší hodinovou kalkulaci, ovšem rozdíl by byl pouze v desítkách korun. Přitom záleží také na stavu techniky a na šikovnosti osoby ovládající vozidla, takže by se mohlo stát, že doba strávená svépomocnou prací by byla delší než doba práce profesionála. Proto se rozhodli o průměrnou dobu a tržní hodinovou sazbu. Započítali práci za 4 měsíce 4 dny přesto, že k havárii došlo 6. 4., tedy k začátku měsíce. Mimořádné výdaje, spojené s havárií, do svých výpočtů nekalkulovali, s ohledem na to, že tyto měly být řešeny jako pojistná událost. Vzhledem k tomu, že bylo jaro, dal se očekávat vyšší průtok vody a práce po 4 dny za uvedené období znalci připadala optimální. Přesto, že byla havárie, bylo možné očekávat, že práce bagru a nákladního auta na korytu budou pokračovat, aby po havárii mohl provoz anonymizována tři slova pokračovat. Průtok v řece v žalovaném období nezjišťovali, tento přímo souvisí se zjištěným výkonem, který je zachycen ve vyfakturovaných částkách. Pokud znalec příjmení příjmení bagrování v nadjezí a podjezí nepovažoval za činnosti nezbytné pro výkon anonymizována tři slova, s tímto názorem právnická osoba nesouhlasí. Znalec se domnívá, že údržba vodního koryta musí být stálá a komplexní, aby anonymizována tři slova fungovala optimálně. Je pravdou, že v prvním čtvrtletí bývá vyšší výkon anonymizována tři slova, protože jsou vyšší srážky, vyšší srážky ale mohou být i v druhé polovině roku, na podzim. právnická osoba zohledňovala pouze 4 měsíce z roku rok, tak jak bylo zadáno soudem. Pokud by zohledňovali 12 měsíců, výsledek by mohl být jiný. V roce rok by znalec jako příjem započítal i pojistné plnění po havárii. Zohledněné výdaje byly stanovené jako průměrné, bez ohledu na to, o jaké období v roce se jednalo. Pokud jde o časovou dotaci pro práci bagru a práci nákladního auta, zde právnická osoba vycházela z obvyklosti, tedy z časového hlediska; nezohledňovali skutečný objem vybagrovaného materiálu. Z fotografií objem vybagrovaného materiálu zjistit nebylo možné. Obvyklou dobu prací potřebných na údržbu a provoz anonymizována tři slova konfrontovali s dřívějším posudkem právnická osoba, který zohledňoval tehdejší situaci anonymizována tři slova a dále s ostatními anonymizována tři slova, o nichž dělali posudek. Znalec nezpochybňuje věrohodnost výdajů předložených žalovaným, ale tvrdí, že z těchto nebylo možno vycházet, což odůvodňuje na straně 32 posudku. Nešlo zjistit, které výdaje se týkají pouze provozu anonymizována tři slova, nebylo možné se ve výdajích vyznat, nebyly vnitřně konzistentní. Přihlédli k tomu, že žalobce s tím, jak žalovaný vyčíslil své náklady, nesouhlasí, že na těchto výdajích nepanuje shoda. Proto přistoupili k metodě vyčíslení výdajů pomocí odhadu.

19. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost neučinil žádné závěry o skutkovém stavu věci, když relevantní skutečnosti byly zjištěny z důkazů již provedených.

20. Další důkazy nebyly provedeny, když právně relevantní skutková zjištění byla prokázána důkazy již provedenými.

21. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobci a žalovaná 2. jsou evidováni v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci nemovitostí (každý jednou ideální polovinou) na nichž se nachází anonymizována tři slova ve obec – část obce. Žalovaná 2. je v katastru nemovitostí evidována jako spoluvlastník na základě darovací smlouvy s účinky zápisu ke dni datum. Dne datum žalovaná 2. s žalovaným 1. podepsali nájemní smlouvu, kterou žalovaná 2. žalovanému 1. přenechala do užívání objekt anonymizována tři slova a anonymizováno. V žalovaném období (anonymizováno – anonymizováno rok) předmětnou anonymizována tři slova provozoval výlučně žalovaný 1., který společnosti právnická osoba, za dodanou/vykázanou elektřinu vyúčtoval celkem 251.210,75 Kč (bez DPH). Souhlasným prohlášením účastníků bylo prokázáno, že uvedená částka byla žalovanému 2. vyplacena, a že žalovaný 2. z uvedené částky žalobcům nezaplatil ničeho. S provozem projednávané anonymizována tři slova byly spojeny výdaje, které vynaložil výlučně žalovaný 2., jejich skutečnou výši však žalovaný přes opakovaná poučení v řízení v rámci koncentrační lhůty řádně netvrdil ani neprokázal. Znalec při kalkulaci obvyklého nájemného vycházel z příjmu od právnická osoba ve výši 251.210,75 Kč a z výdajů, které stanovil jako obvyklé/ průměrné ve výši 81.040 Kč. Výše obvyklého nájemného za užívání projednávané anonymizována tři slova v žalovaném období pak byla stanovena částkou 85.000 Kč.

22. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 zákona číslo Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

24. Podle ust. § 136 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.

25. Podle ust. § 137 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

26. Podle ust. § 139 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

27. V projednávané věci soud postupoval v souladu se závěry přijatými v předchozím rozhodnutí zdejšího soudu, když stejných nároků, tj. vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání anonymizována tři slova v část obce a provozování výroby anonymizováno v ní, se žalobci vůči žalovanému 1. domáhali již za období od datum do datum v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 109 EC 440/2011. V projednávaném případě se jedná taktéž o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout žalobcům tím, že spoluvlastník anonymizována tři slova užíval spoluvlastnický podíl na nemovitostech a zařízení anonymizováno bez náhrady nad rámec spoluvlastnického podílu, konkrétně v období od datum do datum. Toto období je však provázeno zásadní změnou, když nemovitosti dříve ve spoluvlastnictví manželů jméno a jméno příjmení byly darovací smlouvou uzavřenou dne datum darovány jejich dceři jméno příjmení.

28. Soud se proto nejprve zabýval otázkou pasivní věcné legitimace. Žalovaná 2. je s právními účinky ke dni datum spolu s žalobci spoluvlastnicí nemovitostí a technologie anonymizována tři slova (s podílem 1/2). Nájemní smlouvu ze dne datum, jejímž předmětem byly nemovitosti a technologie anonymizována tři slova, uzavřela žalovaná 2. s žalovaným 1. bez dohody se spoluvlastníky (žalobci). Tím, že nájemní smlouvou žalovaná 2. žalovanému 1. přenechala k užívání společnou věc (anonymizováno), svůj spoluvlastnický podíl nadužívala. Skutečnost, že žalovaná 2. za užívání anonymizováno od žalovaného 1. nezískala ničeho, není rozhodná, když bylo věcí žalované 2., jak se s žalovaným 1. vypořádá. Uzavřenou nájemní smlouvu soud považuje za neplatnou. Existenci smlouvy, která by žalovanou 2. opravňovala k bezplatnému užívání společné věci (anonymizováno), žalovaná 2. netvrdila ani neprokázala. V souladu s rozhodnutím NS ČR sp. zn. 33 Odo 396/2004, pak platí, že opomenutí spoluvlastníci (žalobci) jsou legitimováni požadovat vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo užíváním předmětu spoluvlastnictví podle neplatné smlouvy, pouze po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl nadužíval. S ohledem na uvedené je v projednávané věci pasivně věcně legitimovanou pouze žalovaná 2.; soud proto výrokem III. žalobu vůči žalovanému 1. zamítl.

29. Za provoz anonymizována tři slova v žalovaném období byla žalovaná 2. povinna žalobcům zaplatit částku odpovídající 1/2 obvyklého nájemného, která byla znaleckým ústavem vypočtena na částku 85.000 Kč. Důvod, proč znalecký ústav nevycházel ze skutečných výdajů uvedených žalovaným 1., je ve znaleckém posudku řádně odůvodněn, a byl dále upřesněn znalcem v jeho výpovědi. Skutečné výdaje nebylo možné zohlednit také z toho důvodu, že žalovaný 1., ani žalovaná 2., tyto v řízení řádně netvrdili, ani v koncentrační lhůtě neprokázali. Pokud jde o nutnost kalkulovat do průměrných výdajů souvisejících s provozem anonymizována tři slova i práci bagru a nákladního auta, soud se ztotožňuje s odůvodněním znalce obsaženém ve znaleckém posudku a doplněném ve výpovědi znalce u jednání. Vzhledem k tomu, že žalovaná 2. žalobcům za nadužívání spoluvlastnického podílu nezaplatila ničeho, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. Znaleckým posudkem byla výše obvyklého nájemného za žalované období stanovena nižší, než jakou požadovali žalobci, soud proto výrokem II. zamítl žalobu v části, která odpovídá rozdílu mezi žalovanou částkou a částkou uloženou žalované 2. k zaplacení.

30. O nákladech řízení žalobců bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Soud přitom, dle ustanovení § 150 o. s. ř. vycházel z tarifní hodnoty ve výši 85 000 Kč Náklady řízení do podání odvolání činí 87 433 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 7 200 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 600 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 523,46 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 122,18 Kč za 124 ujetých km v částce 722,18 Kč (36 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 435/2013 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 435/2013 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 092,84 Kč za 124 ujetých km v částce 692,84 Kč (28,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 154,22 Kč za 124 ujetých km v částce 754,22 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 154,22 Kč za 124 ujetých km v částce 754,22 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 68 424 Kč ve výši 14 369 Kč Náklady řízení po podání odvolání činí 45 806 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 85 000 Kč sestávající z částky 7 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 297,96 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 148,98 Kč za 124 ujetých km v částce 748,98 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 148,98 Kč za 124 ujetých km v částce 748,98 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 698 Kč ve výši 3 507 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne datum dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 10 000 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobců činí 133 239 Kč.

31. Skutečnost, že žalobci žalobou napadli účinnost darovací smlouvy, jejímž předmětem jsou nemovitosti a technologie anonymizována tři slova část obce, uzavřené mezi žalovaným 1. a žalovanou 2., soud nevyhodnotil jako důvod pro neuložení povinnosti žalobcům zaplatit žalovanému 1. náklady řízení, když k darování došlo v roce rok, žaloba byla podána v roce rok a nesprávný právní názor na pasivní věcnou legitimaci nelze přičítat k tíži subjektu, který nesl náklady řízení žalovaného 1. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V.

32. Výrokem VI. soud podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované 2. zaplatit náklady státu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobci a žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci a žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.