9 C 45/2016

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o číslo <b>I. Žaloba, jíž se žalobci vůči žalované domáhali zaplacení částky [částka] společně a nerozdílně s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalované.</b> 1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum], následně měněnou, se žalobci po žalované domáhají zaplacení částky [částka], společně a nerozdílně, se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení za období od [datum] to [datum]. Žalobu odůvodnili tím, že jsou od [datum] (s právními účinky vkladu ke dni [datum]) vlastníky pozemků [parcelní číslo] (vodní plocha, koryto vodního toku umělé), [parcelní číslo] (trvalý travní porost) a [parcelní číslo] (vodní plocha, koryto vodního toku umělé). Součástí uvedených pozemků žalobců je náhon k vodnímu dílu [ulice] vodní elektrárna [příjmení] (dále také [anonymizováno]). Žalovaná je vlastníkem jezu, vlastní vodní elektrárny a odpadního kanálu. Bezdůvodné obohacení žalobci spatřovali nejprve v tom (viz žaloba z [datum]), že žalovaná„ využívá celé vodní dílo, a tedy i náhon“ a žalobcům za to nic neplatí. Výši bezdůvodného obohacení stanovili jako 12 % z odhadovaného výnosu z výroby el. energie. Ve vyjádření z [datum] žalobci odůvodňují, proč mají za to, že se bezdůvodného obohacení mají domáhat vůči žalobci (pronajímateli) a nikoli nájemci MVE. Ve vyjádření ze [datum] (č. l. 157) žalobci dále argumentují ve prospěch pasivní legitimace žalované, když uvádí, že„ i pokud by žalovaná vodní dílo (spolu s … pozemky tvořícími náhon) pronajala [právnická osoba] ([právnická osoba]) vzniklo by bezdůvodné obohacení žalované“. Na pasivní věcnou legitimaci žalované podle žalobců ukazuje i to, že areál byl v části, kde se nachází pozemky žalobců, oplocen a opatřen cedulí s označením žalované. U jednání dne [datum] žalobci uvedli, že uplatňují nárok z bezdůvodného obohacení, jelikož z nájemní smlouvy, kterou žalovaná uzavřela s nájemcem elektrárny, je zřejmé, že byla pronajata malá vodní elektrárna, včetně příslušenství, tedy včetně náhonu a žalovaná tedy disponovala s něčím, k čemu neměla dispoziční právo. Ve vyjádření z [datum] (č. l. 184) pak žalobci uvedli, že žalované vzniká bezdůvodné obohacení, pokud náhon„ využívá k provozu MVE“; výši bezdůvodného obohacení pak nově odvíjí od znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který ohodnotil výši prospěchu tržní cenou nájemného na částku [částka] ročně. V závěrečném návrhu dne [datum] potom žalobci tvrdí, že žalovaná se na úkor žalobců bezdůvodně obohatila tím, že použila buď„ k výrobě elektřiny nebo k nájmu“ MVE nemovitosti ve vlastnictví žalobců, za které nezaplatila a navrhli vyhovět žalobě dle petitu navrženého v žalobě dne [datum] (tedy [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení). Ve vyjádření z [datum] žalobci tvrdí, že bezdůvodné obohacení vzniklo pronájmem náhonu a pobíráním nájemného. Z podaného odvolání je pak zřejmé, že žalobci po žalované požadují toliko částku [částka]. U jednání dne [datum] (číslo listu 245) pak žalobci tvrdí, že„ jednání, kterým se žalovaná na úkor žalobců obohatila, je uzavření nájemní smlouvy s provozovatelem malé vodní elektrárny“. U jednání dne [datum] žalobci uvedli, že žalovaná [právnická osoba] pronajala Malou vodní elektrárnu [příjmení] [jméno], včetně přívodního kanálu (náhonu), který se nachází na pozemku [parcelní číslo] a na části pozemku [parcelní číslo] (levý břeh přívodního kanálu). V podání z [datum] žalobci upřesnili svá skutková tvrzení tak, žalovaná pronajala náhon, který je součástí pozemků žalobců [parcelní číslo], vodní plocha, koryto vodního toku umělé o výměře 8 281 m² a p. [číslo] trvalý travní porost o výměře [číslo] m², který tvoří hráz náhonu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí; navrhuje její zamítnutí. Ve svém podání uvádí, že je sice vlastníkem předmětné malé vodní elektrárny (částečně již od roku [rok]), ale tuto neužívá, neboť ji na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] provozuje (od [datum]) [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]). Na uvedenou společnost se žalovaná pokusila vodní elektrárnu převést, vkladové řízení u katastrálního úřadu však bylo přerušeno z důvodu vydání předběžného opatření. Ve svém vyjádření z [datum] žalovaná doplnila, že nájemce a provozovatel ve skutečnosti neužívá pozemky žalobců, ale toliko vodu, která náhonem protéká, přičemž voda není předmětem vlastnictví, součástí ani příslušenstvím pozemku. V následném vyjádření z [datum] žalovaná namítla, že žádný z pozemků žalobců není předmětem nájmu dle smlouvy o nájmu a zároveň že žalobci nepředložili žádný důkaz o tom, že jsou její (sporné) pozemky užívány. Pokud jde o umístění cedule s nápisem„ [anonymizována dvě slova]“ na oplocení areálu MVE, žalovaná tvrdí, že se nejedná o její obchodní název, ale toliko o označení ochranné známky. K oplocení žalovaná dále uvedla, že jej nevytvořila, a že již není uzamčené. Žalovaná dále zdůrazňuje, že náhon se nenachází na všech pozemcích, o nichž to žalobci tvrdí. Žalovaná si byla vědoma toho, že pozemky, jejichž součástí je náhon, nevlastní, i toho, že s pozemky pod náhonem hospodaří jiný subjekt. Proto náhon nemohl být učiněn předmětem nájemní smlouvy. Žalovaná také namítla, že žalobci po žalované nájemné požadovali teprve u ujednání [datum], nárok z bezdůvodného obohacení, ke kterému mělo dojít pobíráním nájemného v době tří let přede dnem [datum], je tedy promlčen. V návaznosti na vyhlášení usnesení o připuštění změny žaloby žalovaná navrhla promlčení celého nároku žalobců.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci jsou evidováni jako vlastníci pozemků [parcelní číslo] (vodní plocha a koryto vodního toku umělé), [číslo] (trvalý travní porost), [číslo] (vodní plocha, koryto vodního toku umělé) zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek].

4. Dle schematické sestavy vodního díla je náhon ohrázovaným korytem dlouhým 345 m lichoběžníkového tvaru, částečně opevněným kamennou dlažbou.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemků p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], jehož součástí je stavba bez číslo popisného, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

6. Z listiny označené jako smlouva o nájmu datované dnem [datum] soud zjistil, že byla podepsána mezi žalovanou jako pronajímatelem a [právnická osoba], jako nájemcem. Ve smlouvě je uvedeno, že pronajímatel je vlastníkem malé vodní elektrárny [příjmení] – objektu bydlení [adresa] na stavební parc. [číslo] včetně technologického zařízení uvedeného v příloze [číslo] ke smlouvě a dále je vlastníkem stavební parcely [číslo] pozemkových parcel [číslo] a [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. V článku II smlouvy je uvedeno, že pronajímatel pronajímá nájemci nemovitosti a technologické zařízení uvedené v článku I se všemi součástmi a příslušenstvím k těmto nemovitostem náležejícím. V článku III smlouvy je uvedeno, že vzhledem k charakteru nemovitostí a technologického zařízení jsou tyto věci pronajímány za účelem provozování malé vodní elektrárny k výrobě elektrické energie. Nájemce je oprávněn tyto věci užívat za podmínek sjednaných smlouvou. Podle článku IV za nájem nemovitostí a technologického zařízení podle těchto smluv se zavazuje nájemce platit pronajímateli nájemné ve výši [částka] měsíčně včetně DPH.

7. Z listiny označené jako kupní smlouva datované dnem [datum] soud zjistil, že byla podepsána mezi žalovanou jako prodávající a [anonymizováno] – [právnická osoba] jako kupující. V článku I. smlouvy je uvedeno, že prodávající je vlastníkem souboru věcí nemovitých a movitých tvořících malou vodní elektrárnu [příjmení], která je specifikovaná níže. [příjmení] [příjmení] je tvořena pozemky p. č. st. [anonymizováno] a [číslo] a p. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], dle oddílu 1.3 smlouvy součástí, respektive příslušenstvím nemovitostí [příjmení] [příjmení] jsou zejména a) stavby - malá vodní elektrárna – stavba technického vybavení [adresa] na parcele [parcelní číslo], včetně odtoku a výtoku, stavidla – stavba technického vybavení bez čísla popisného na stavební parcele [číslo] b) technologické vybavení.

8. Z listiny označené jako stanovisko vodoprávního úřadu datované dnem [datum] soud zjistil, že Okresní úřad [obec] – Referát životního prostředí, žalované sdělil, že pro [příjmení] [příjmení] vydal rozhodnutí označené jako voda [číslo] – [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], povolení k nakládání s vodami, s tím, že rozhodnutí bylo vydáno předcházejícímu majiteli – [právnická osoba] [obec] a přechází na dalšího nabyvatele, v daném případě žalovanou.

9. Z listiny označené jako rozhodnutí o udělení licence datované dnem [datum] soud zjistil, že Energetický regulační úřad udělil licenci [právnická osoba] pro výrobu elektřiny mimo jiné v provozovně malé vodní elektrárny [příjmení] [jméno].

10. V listině označené jako dohoda o dalším postupu ve věci malé vodní elektrárny [příjmení] datované dnem [datum] a podepsané žalovanou jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující je uvedeno, že do pravomocného ukončení soudního sporu o zaplacení [částka] nebude možné provést vklad vlastnického práva kupujícího. V období od [datum] do doby přechodu vlastnictví k věcem tvořícím malou vodní elektrárnu za užívání a požívání nemovitostí tvořících malou vodní elektrárnu (předmětných pozemků, včetně stavby) se kupující (nájemce) zavazuje prodávajícímu platit [částka] ročně.

11. Z listiny označené jako urgence a žádost o nápravu stavu datované dnem [datum] soud zjistil, že žalovaná likvidátorce [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že v důsledku zanedbání péče o pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] dochází k ohrožení sousední stavby, která je národní kulturní památkou. Usazováním odpadu dochází také ke škodě spočívající ve snížení výroby ve vodní elektrárně, která je ve vlastnictví žalované. Žalovaná žádá nápravu stavu.

12. Z listiny označené jako závazné stanovisko vydané dne [datum] MÚ [obec] pro [anonymizována čtyři slova] v likvidaci, Mgr. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že vytěžení nánosů z koryta náhonu vodní elektrárny ve [obec], o které zažádal vlastník - [anonymizována tři slova], je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné.

13. V dopisu Mgr. [jméno] [příjmení] adresované [právnická osoba], datovaném dnem [datum] Mgr. [příjmení] potvrdila, že jako bývalá likvidátor podniku [anonymizována čtyři slova] v likvidaci opakovaně jednala s jednatele [právnická osoba] v záležitosti vyčištění přívodního kanálu k malé vodní elektrárně (náhonu), který je součástí pozemku [parcelní číslo] k. ú. [obec]. S tímto pozemkem hospodařil citovaný [anonymizováno] v likvidaci.

14. Z listiny označené jako odstranění sedimentů, úprava koryta náhonu malé vodní elektrárny [příjmení] datované dnem [datum] soud zjistil, že účastníkem a investorem akce (odstranění sedimentů, úprava koryta náhonu) byly [anonymizována čtyři slova], v likvidaci.

15. Z listiny označené jako rozhodnutí vydané MÚ [obec] dne [datum] soud zjistil, že MÚ vydal závazné stanovisko pro [právnická osoba] k zásahu do významného krajinného prvku – údolní niva vodního toku [anonymizováno] a vodní tok (náhon malé vodní elektrárny [příjmení]) v souvislosti s prováděním udržovacích prací na MVE v k. ú. [obec].

16. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost neučinil žádná skutková zjištění; s ohledem na přijatý právní závěr soud také zamítl návrhy na provedení dalších důkazů.

17. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná je evidována jako vlastník Malé vodní elektrárny [příjmení] - [obec], tj. nemovitostí (objekt bydlení [adresa] a pozemků st. [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec]), jakož i technologického zařízení elektrárny. Žalovaná malou vodní elektrárnu k výrobě elektrické energie neužívá, neboť tuto nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajala [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]). Předmět nájmu byl vymezen jako: nemovitosti (objekt bydlení [adresa] a pozemky st. [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec]) a technologické zařízení specifikované v příloze 1 smlouvy, se všemi součástmi a příslušenstvím. Nájemné bylo sjednáno částkou [částka] měsíčně včetně DPH. Dne [datum] žalovaná jako kupující podepsala kupní smlouvu se [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) jejímž předmětem je projednávaná malá vodní elektrárna. Vklad do katastru nemovitostí však byl usnesením o předběžném opatření (vydaným zdejším soudem) znemožněn; k převodu vlastnictví MVE proto nedošlo. Dne [datum] žalovaná (prodávající) a [právnická osoba] (kupující), podepsali„ Dohodu o dalším postupu ve věci Malé vodní elektrárny [příjmení]“ s tím, že za užívání a požívání nemovitostí (předmětných pozemků včetně stavby) v období od [datum] do přechodu vlastnictví k [příjmení] [příjmení] na kupujícího, bude kupující hradit prodávajícímu úplatu ve výši [částka] ročně bez DPH. K provozu MVE (k výrobě elektrické energie) je nezbytný přívod vody usměrněný vodním korytem (náhonem). Žalobci jsou evidováni jako vlastníci pozemku pod náhonem k [příjmení] [příjmení] ([parcelní číslo] - vodní plocha, koryto vodního toku umělé), břehu náhonu (p. [číslo] trvalý travní porost) a pozemku pod štěrkovou propustí ([parcelní číslo] - vodní plocha, koryto vodního toku umělé). Náhon je ohrázovaným korytem dlouhým 345 m lichoběžníkového tvaru částečně opevněným kamennou dlažbou. Žalovaná žalobcům v souvislosti s pronájmem MVE nezaplatila ničeho.

18. V prvé řadě se soud zabýval otázkou právní povahy sporného náhonu a jeho způsobilostí být samostatným předmětem práva vycházeje z toho, že v některých případech stavbu nelze fakticky ani hospodářsky oddělit od pozemku, na kterém je zřízena, a stavba tak s tímto pozemkem splývá, je jeho součástí a tvoří s ním jednu věc (např. parkoviště, lom, meliorační zařízení apod.). V některých mezních případech nelze stanovit jednoznačné hledisko pro určení, kdy půjde o samostatnou věc, a kdy o součást pozemku. Bude vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů (např. koupě a prodeje, nájmu apod.) a také k jejímu stavebnímu provedení. Významným hlediskem je, zda lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba; pokud takové vymezení možné není, půjde zpravidla o součást pozemku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 165/2004). V projednávané věci žalobci ani žalovaná ani netvrdili, že by náhon byl stavbou oddělitelnou od pozemku.

19. Pokud jde o vodní díla, těmito jsou podle vodního zákona i některé objekty, o kterých je podle dosavadní judikatury zjevné, že samostatnými věcmi zpravidla nejsou (stavby, jimiž se upravují nebo mění koryta vodních toků, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků). Proto např. samotná okolnost, že hráz rybníka je vodním dílem, ještě neznamená, že tato hráz může být (bez dalšího) samostatným předmětem právních vztahů.“ (Podobně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2004, sp. zn. 22 Cdo 1097/2003). V projednávaném případě je náhon ohrázovaným korytem částečně opevněným kamennou dlažbou. Soud proto došel k závěru, že pokud náhon nelze fakticky oddělit od pozemku, na němž je zřízen, nelze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba, není tedy samostatnou věcí ve smyslu § 496 odst. 1 občanského zákoníku, se kterou by mohlo být samostatně nakládáno, ale toliko součástí pozemku, na němž se nachází. Vlastnictví k náhonu a vlastnictví k pozemkům pod náhonem od sebe nelze oddělit a v souvislosti s náhonem lze proto uvažovat pouze o vlastnictví pozemků pod ním (případně k němu přiléhajících). Předmětem právních vztahů mohou proto být toliko pozemky, případně jejich části, na nichž je náhon vybudován.

20. Z provedených důkazů soud nicméně dospěl k závěru, že žalovaná pozemky žalobců předmětem nájmu ve smyslu ustanovení § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ neučinila, neboť tyto v nájemní smlouvě neuvádí, přičemž si toho, že není vlastníkem pozemků pod náhonem, byla vědoma. Vědomost žalované o tom, že s náhonem nemůže disponovat, má soud za zjištěnou i z důkazů týkajících se vyčištění náhonu v době, kdy pozemky byly ve vlastnictví [anonymizována tři slova], neboť bylo prokázáno, že žalovaná se po bývalém vlastníku pozemků pod náhonem domáhala vyčištění náhonu a byly to [anonymizována tři slova], které odstranění sedimentů a úpravu koryta nakonec nechaly provést. Soud se proto domnívá, že z uvedených důvodů žalovaná, která pozemky žalobců nepronajala, se na úkor žalobců ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. nemohla bezdůvodně obohatit, a proto není ve věci pasivně legitimovaná. Ani skutečnost, že v kupní smlouvě týkající se MVE žalovaná uvedla, že předmětem prodeje je elektrárna včetně vtoku, že v dřívější době se žalovaná vyjadřovala tak, že MVE je jedním vodní dílem, jehož je náhon součástí, případně doložení toho, že to byla žalovaná, jíž MÚ [obec] dne [datum] vydal závazné stanovisko k zásahu do náhonu Malé vodní elektrárny [příjmení] v souvislosti s prováděním udržovacích prací na MVE, na závěru soudu nemůže ničeho změnit.

21. I kdyby bylo lze dojít k opačnému závěru, je nárok žalobců promlčen. V odůvodnění svého rozhodnutí z 26. 8. 2019, č. j. 75 Co 217/2019-229, krajský soud vyzval okresní soud, nechť vyzve žalobce k upřesnění jejich tvrzení, na základě jakého jednání žalované došlo ke vzniku v řízení požadovaného bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobců tak, aby bylo najisto postaveno, na základě jakých skutkových tvrzení žalobci žalobní nárok po žalované uplatňují a po srovnání skutkových tvrzení s tvrzeními žalobců v žalobě případně rozhodne o návrhu na připuštění žaloby s tím, že dle Nejvyššího soudu o změnu žaloby (§ 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě, a to buď zcela nového, nebo doplněného o další rozhodující skutečnosti. Hmotněprávní účinky změněné žaloby - nově uplatněného práva nebo nově uplatněné části práva - nastávají dnem, kdy soudu došlo písemné podání obsahující změnu žaloby, popřípadě dnem, kdy žalobce učinil toto podání ústně do protokolu; tímto dnem se proto staví běh promlčecích a prekluzívních lhůt ohledně takto uplatněných práv.

22. V projednávané věci je zřejmé, že žalobci svá skutková tvrzení opakované měnili, a teprve ve vyjádření z [datum] svůj žalobní nárok specifikovali dostatečně určitě a jednoznačně. Usnesením z 27. 5. 2020, č. j. 9 C 45/2016-280, proto soud připustil změnu žaloby. I po vydání citovaného usnesení žalobci měnili/ doplňovali svá skutková tvrzení, soud proto usnesením z [datum] připustil další změnu žaloby, čímž byl předmět žaloby naposledy vymezen tak, že žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v nezměněné výši [částka], společně a nerozdílně, s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, s tím, že žalovaná se na úkor žalobců obohatila o obvyklé nájemné vypočítané dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] (2 x [částka] pro dva žalobce) tím, že pronajala náhon tvořící součást pozemků žalobců [parcelní číslo], vodní plocha, koryto vodního toku umělé, o výměře [číslo] m² a p. [číslo] trvalý travní porost, o výměře [číslo] m², který tvoří hráz náhonu.

23. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že hmotněprávní účinky změněné žaloby nastaly dnem [datum], kdy soudu došlo písemné podání obsahující relevantní změnu žaloby; tímto dnem se proto staví běh promlčecích lhůt ohledně žalobou uplatněných práv. Vzhledem k tomu, že žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] a žalovaná vznesla námitku promlčení, došlo podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. ke dni [datum] k promlčení celého požadovaného nároku. Za uvedené situace se soud nezabýval otázkou, zda se žalobci mohli na úkor žalované obohatit o obvyklé nájemné vypočítané znalcem za situace, kdy nájemné bylo mezi žalovanou a nájemcem stanoveno určitou částkou, ani otázkou, zda vodní zákon vylučuje náhradu za užívání náhonu v případě malých vodních elektráren či zda měli žalobci možnost žádat náhradu za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to náhrada [částka] za cestovné v částce [částka] podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za cestovné v částce [částka] podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] a dále. Žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení dle jejího písemného podání, mimo náklady na předložení důkazů z [datum], [datum] a [datum], u nichž má soud za to, že je nelze podřadit pod úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 a. t.

25. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.