9 C 52/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva k vydrženému pozemku

I. Určuje se, že část pozemku p. číslo zapsaného na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, pro katastrální uzemí, a to geometrickým plánem číslo který je součástí tohoto rozsudku, označená jako pozemek p. číslo o výměře výměra, je ve vlastnictví žalobce celé jméno žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 39 605,41 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Šumperku se žalobce domáhá určení vlastnictví k nově vytvořenému pozemku p. číslo s následujícím odůvodněním. Žalobce je, na základě kupní smlouvy ze dne datum, výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku p. číslo v katastrální uzemí. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník sousedního pozemku p. číslo trvalý travní porost, o výměře výměra, v katastrální uzemí. Vůči části pozemku p. číslo žalobce uplatňuje námitku mimořádného vydržení. K dané části pozemku p. číslo žalobce nechal zpracovat geometrický plán číslo v němž je předmětný vydržený pozemek označen jako pozemek p. číslo trvalý travní porost, o výměře výměra. Vydržecí doba předchůdců žalobce – anonymizováno – začala běžet datum. Žalobce pokračoval v držení části pozemku žalovaného od nabytí vlastnického práva k označeným nemovitostem v roce 2007. V době koupě byl pozemek p. číslo spolu s částí pozemku p. číslo oplocen stávajícím způsobem, kdy na projednávané části pozemku je umístěna i stavba zahradního skleníku a žalobce tuto část pozemku běžně užíval v poctivém úmyslu (například zde pravidelně sekal trávu a využíval skleník). Pokud je žalobci známo, oplocení, které zahrnuje i oplocení části pozemku p. č číslo, je původní, a bylo postaveno již v roce 1971, kdy byla zkolaudována zástavba rodinných domů bývalého Státního statku obec. Žalobce žalovaného vyzýval k poskytnutí součinnosti při podání návrhu na dělení pozemku p. číslo dle geometrického plánu číslo následné podání návrhu na zápis vlastnického práva k nově vzniklému pozemku p. číslo o výměře výměra, formou záznamu, ve prospěch žalobce. Žalovaný součinnost neposkytnul, na předžalobní výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani písemně ani u jednání konaného dne datum, kdy pouze konstatoval, že by byl ochoten prodat projednávanou část pozemku za částku částka za 1m2. S uvedeným návrhem žalobce souhlasil, ke smírnému vyřešení sporu z důvodu na straně žalovaného však nedošlo. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy o převodu pozemků spisová značka s datem datum rozhodnutí soud zjistil, že stranami smlouvy byli jméno příjmení a jméno příjmení jako nabyvatelé a anonymizována tři slova jako převádějící. Předmětem smlouvy je pozemek p. číslo o výměře výměra a p. číslo (zahrada).

4. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že stranami smlouvy byli jméno příjmení a jméno příjmení jako prodávající a celé jméno žalobce a jméno příjmení jako kupující. Předmětem smlouvy je prodej budovy adresa, pozemku st. parcelní číslo a pozemku p. číslo v k. ú. obec u anonymizováno.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemku p. číslo (zahrada o výměře výměra) v k. ú. obec u anonymizováno, vše zapsáno na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, a to nejprve na základě smlouvy kupní z datum a následně dle smlouvy darovací ze dne datum.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p. a pozemků číslo, číslo a pozemku číslo o výměře výměra v k. ú. obec u anonymizováno, vše zapsáno na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce 7. Z čestného prohlášení jméno příjmení, narozeného datum, soud zjistil, že tento bydlí v obci obec od roku 1971 a potvrzuje, že oplocení„ bytovek“ bývalého státního statku obec je původní od roku 1971 1972, nikdo jej nepředělával.

8. Ze svědecké výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že oplocení projednávaného pozemku žalobce se od roku 1972 nebo 1973 nezměnilo.

9. Z geometrického plánu anonymizováno jméno příjmení z datum, číslo soud zjistil grafické znázornění a rozměr nově vytvořeného pozemku p. číslo.

10. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce žalovanému oznamuje, že došlo k mimořádnému vydržení pozemku nově označeného jako číslo na úkor pozemku žalovaného p. číslo neboť oplocení, které zahrnuje i pozemek p. číslo je původní a bylo užíváno již předchůdci žalobce. Žalobce žalovaného požádal o poskytnutí součinnosti při zápisu vydrženého pozemku do katastru nemovitostí. Z podací stvrzenky je zřejmé odeslání písemnosti datum. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

11. Od roku 2001 právní předchůdci žalobce (jméno anonymizováno a jméno příjmení) užívali jako vlastníci na základě smlouvy o převodu pozemků z datum (mimo jiné) pozemek p. číslo (zahrada) o výměře výměra. Žalobce označený pozemek začal užívat jako vlastník v roce 2007 na základě kupní smlouvy z datum. Pozemek p. číslo byl nejpozději od roku 2001 oplocen spolu s částí pozemku p. číslo geometrickým plánem číslo z datum nově označenou jako číslo, o výměře výměra. Předchůdci žalobce od roku 2001 a žalobce od roku 2007 pozemek p. číslo část pozemku p. číslo o výměře výměra v rámci oplocení užívali jako vlastní, aniž by proti rozsahu užívání a umístění oplocení kdokoliv vznesl námitky.

12. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 cit. ustanovení do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

13. Podle § 130 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Soud dospěl k těmto právním závěrům:

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vydržel část pozemku žalovaného specifikovanou ve výroku I. rozsudku, neboť byly naplněny podmínky ustanovení § 134 odst. 1 a 3 obč. zák., tedy že se započtením doby oprávněné držby svých právních předchůdců držel předmětný pozemek 10 let a tato držba byla v souladu s § 130 odst. 1 obč. zák. s ohledem ke všem okolnostem oprávněná. Soud vycházel z úpravy vydržení občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2014, a to s ohledem na počátek držení předmětného pozemku a datum vydržení, kdy obě tyto události se staly za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Předchůdci žalobce začali držet projednávanou část pozemku žalovaného, objektivně v dobré víře, v roce 2001, kdy nabyli vlastnické právo k pozemku p. číslo v k. ú. obec u anonymizováno. Žalobce pak pokračoval v užívání pozemku jako vlastního taktéž v dobré víře, takže ke datum označenou část pozemku vydržel. Žalovaný k dobré víře žalobce nebo jeho předchůdců ve vztahu k užívání projednávané části pozemku ničeho neuvedl. U jediného jednání, kterého se zúčastnil, souhlasil s prodejem projednávané části pozemku za dohodnutou cenu, dále již k předmětu sporu neuvedl ničeho a k jednání se nedostavil. Soud tak má z výše uvedených důvodů zato, že návrh žalobce je po právu a žalobě vyhověl.

15. Nad rámec již uvedeného soud dodává, že zákon č. 89/2012 Sb. zavedl ve svém ustanovení § číslo institut mimořádného vydržení. Tento stanoví, že uplynula-li dvojnásobná doba stanovená pro vydržení, tedy 20 let v daném případě ohledně nemovitých věcí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. S ohledem na přechodná ustanovení tato doba nemohla skončit dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy dříve jak v roce 2019. Jak dovodila aktuální judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3387/2021),„ podmínkou mimořádného vydržení (§ číslo ObčZ) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 ObčZ), ani – pro dobu držby před datum – držba oprávněná (§ 130 odst. 1 ObčZ1964), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele“. V § číslo až číslo je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení neaplikují. Soud má za to, že v daném případě, pokud by nebylo prokázáno, že předchůdci žalobce a žalobce byli v období od roku 2001 do roku 2011 skutečně objektivně v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, tak bylo možné na daný případ aplikovat i právní úpravu institutu mimořádného vydržení a v takovém případě by to byl žalovaný, kdo by musel prokázat žalobcův nepoctivý úmysl, tedy že jednání žalobce při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu, neboť je to žalovaný, koho v takovém případě tíží břemeno tvrzení a důkazní, přičemž otázka dobré víry žalobců by v takovém případě soudem vůbec řešena nebyla.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 605,41 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 1 250 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne datum včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 664,39 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 424,80 Kč za 30 ujetých km v částce 224,80 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 409,66 Kč za 30 ujetých km v částce 209,66 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 409,66 Kč za 30 ujetých km v částce 209,66 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 420,27 Kč za 30 ujetých km v částce 220,27 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 814,39 Kč ve výši 4 791,02 Kč a výdaje spojené s opatřením geometrického plánu se všemi kopiemi v částce 7 000 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejich zástupce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.