9 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.500 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.200 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.

2. Předmětem tohoto řízení, zahájeného žalobním návrhem podaným u Okresního soudu v Šumperku dne datum, je zaplacení částky ve výši 2.500 Kč s příslušenstvím za pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne datum.

3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byl žalovaný převezen do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Při přijetí mu byla naměřena hladina alkoholu ve výši 3,27 promile. Za tento úkon žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2.500 Kč. Dne datum žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč za ošetření v protialkoholní záchytné stanici uskutečněné dne datum, a to do 8 dnů. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou zaslanou žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne datum.

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný je ze zákona povinen zaplatit žalobkyni za vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici žalobkyně náklady na poskytnutou záchytnou službu, a to v souladu s § 89e odst. 1 SZS. S výší ceny za tuto službu, která mu byla poskytnuta dne datum, žalovaný souhlasil, a svůj dluh uznal, což vyplývá i z listiny podepsané žalovaným dne datum, která mj. splňuje všechny náležitosti předepsané pro toto právní jednání dle § 2053 o. z. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od datum.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a paušální náhrady dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za dva úkony, a to za výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 ve výši 200 Kč. Podmínky ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného a údaje o datu pobytu v záchytné stanici) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2933/15, (odst. 16 a 19 nálezu), ze kterého vyplývá, že i na anonymizována dvě slova, jakožto příspěvkovou organizaci zřízenou stát. instituce a hospodařící tak s majetkem státu, je třeba nahlížet dle dosavadní judikatury Ústavního soudu ČR, dle které stát tam, kde je vybaven příslušnými organizačními složkami, nemá důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromý subjekt (advokáta) a pokud tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako účelně vynaložené. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.