10 C 125/2021
č. j. 10 C 125/2021-43
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba sídlem právnická osoba jméno příjmení anonymizováno , SG anonymizováno , příjmení jméno , Maltská republika zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 24 054 Kč</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dalších 5 946 Kč</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %.</b> <b>-) s úrokem z prodlení od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a dalších 5 933,24 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 942,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalovaná uzavřela dne 1. 11. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 6. 11. 2008. Žalobkyně od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 14 946,76 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 35 933,24 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši: 30 000 Kč, souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši: 5 933,24 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 11. 2007 soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 1. 11. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek.
5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015.
6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 17. 9. 2018.
7. Uzavřením smlouvy o půjčce a jejím poskytnutím jistě vzniklo právo věřitele (žalobkyně či jejích právních předchůdců) na vrácení poskytnutých prostředků, tedy na vrácení částky 30 000 Kč, a to s odkazem a ustanovení § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.).
8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce dohodnout úroky, Uvedená smlouva o půjčce sice ujednání o tom, že by žalovaná jako dlužnice měla zaplatit i výslovně úroky neobsahuje, obsahuje však ujednání o tom, že žalovaná má věřiteli zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. Je jistě možno přisvědčit žalobkyni, že„ souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce.“ Současně je však evidentní, že sjednaný úrok nemůže být nepřiměřený. Požadavek na zaplacení úroku v nepřiměřené výši by pak jistě výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Ustanovení § 3 obč. zák. pak výslovně říká, že výkon práv nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Lze tedy uzavřít, že sjednaný úrok v míře, která převyšuje míru přiměřenou je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy a není možné ho žalobkyni v takovém případě přiznat.
9. Žalobkyně respektive její právní předchůdkyně poskytla žalované půjčku ve výši 30 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit v 53 týdenních plátkách, tedy v zásadě ve lhůtě jednoho roku. Za ještě přiměřený roční úrok soud považuje úrok 30% ročně. Při půjčce ve výši 30 000 Kč by tak dle soudu maximálně ještě přiměřená výše úroku činila 9 000 Kč. Nad tuto částku je tedy sjednaný úrok nepřiměřeně vysoký a dle názoru soudu jej nelze přiznat. Žalované tak nevznikla povinnost zaplatit úrok ve výši 20 800 Kč, ale„ jen“ ve výši 9 000 Kč.
10. Žalobkyně v žalobě uváděla, že od právního předchůdce neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 14 946,76 Kč. Žalovaná se vůči tomuto tvrzení žalobkyně, ostatně tak jak k celé žalobě, nijak nevymezila, neuvedla, že by na dluh zaplatila více. Proto soud vycházel z tohoto tvrzení žalobkyně. Jak shora uvedeno, žalovaná měla žalobkyni respektive jejím právním předchůdcům zaplatit 39 000 Kč. Žalovaná na dluh zaplatila shora uvedených 14 946,76 Kč, zbývá jí tedy doplatit 24 054 Kč. Tuto částku tedy soud uložil žalované zaplatit s odkazem na ustanovení § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák.
11. S ohledem na prodlení žalované pak soud žalobkyni vůči ní přiznal i právo na zaplacení úroku z prodlení s odkazem na ustanovení 517 odst. 2 obč. zák.
12. Naopak uplatněný nárok na zaplacení„ jistiny“ ve výši dalších 5 946 Kč (rozdíl mezi částkou 30 000 Kč a 24 054 Kč), včetně požadovaného úroku z prodlení a úroku – poplatku ve výši 5 933,24 Kč se shora uvedeným odůvodněním a s odkazem na ustanovení § 3 obč. zák. zamítl.
13. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná z 67 % a tedy neúspěšná z 33 %. Má tedy právo na náhradu nákladů ve výši 34 % (67 – 33). Náklady řízení žalobkyně pak spočívaly v soudním poplatku ve výši 1 500 Kč (v částce 1 200 Kč byl zaplacen, v částce 300 je doměřován), v odměně advokáta za dva plné a jeden poloviční úkon právní služby podle § 14b) odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč (tedy v částce 750 Kč), v paušálních náhradách po 100 Kč (3 x) s odkazem na ustanovení § 14b) odst. 5 advokátního tarifu a v náhradě DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem. Náklady tak celkem činí 2 771 Kč a 33% z nich činí 942,14 Kč.
14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
15. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 1 200 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1. sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1. sazebníku, tedy do výše 1 500 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.