10 C 131/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 9 564,53 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 9 564,53 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 11. 12. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 564,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 12. 2020 do zaplacení z titulu náhrady škody, která měla být žalobkyni způsobena tím, že žalovaná ve své odběrném místě na adrese [adresa žalované], jejímž je žalobkyně provozovatelem. Žalobkyně tvrdila, že neoprávněný odběr byl zjištěn kontrolou provedenou dne 16. 10. 2020 pracovníky společnosti [právnická osoba], kterou žalobkyně zplnomocnila k odhalování neoprávněných odběrů elektřiny a dalším souvisejícím úkonům. Žalovaná částka sestává ze škody vzniklé neoprávněným odběrem ve výši 1 040,08 Kč a částky odpovídající nákladům vynaloženým v souvislosti se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru ve výši 8 524,45 Kč. Žalobce dopisem ze dne 20. 10. 2020 informoval žalovanou o zjištěném neoprávněném odběru a způsobené škodě. Obě uvedené částky žalobkyně žalované řádně vyúčtovala, žalovaná je však doposud ani zčásti neuhradila.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jeho souhlas předpokládal.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

5. Z plné moci udělené žalobkyní společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], soud zjistil, že žalobkyně zmocnila uvedenou společnost k tomu, aby prováděla kontrolu jednotlivých odběrných míst za účelem zjišťování a řešení neoprávněných odběrů elektřiny a činila veškeré související úkony.

6. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 16. 10. 2020 soud zjistil, že uvedeného dne byla techniky společnosti [právnická osoba] provedena kontrola odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované]. Na uvedeném odběrném místě byla dne 8. 7. 2020 k žádosti obchodníka s elektřinou přerušena dodávka elektřiny pro neplnění smluvených platebních povinností se stavem VT [číslo] kWh.

7. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 16. 10. 2005 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že v jejím odběrném místě [číslo] byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění (dále jen„ energetický zákon“), a že tímto neoprávněným odběrem byla žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy způsobena škoda, kterou je žalovaná povinna uhradit, a to včetně nákladů souvisejících s neoprávněným odběrem.

8. Při stanovení výše náhrady škody žalobkyně postupovala dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr se skládá z rozdílu konečného stavu na měřidle a počátečního stavu na měřidle vysokého tarifu, vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny dle §9 odst. 9 vyhlášky, ke které je připočítáno DPH. Výpočet náhrady škody je 13.630 kWh – 13.448 kWh) x 5, 71475/ 1 040,08 Kč Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny na částku 8 524,45 Kč (včetně 21% DPH) a tvoří je částka ve výši 5 920 Kč bez DPH za zjištění a přerušení neoprávněného odběru dodavatelskou společností a částka ve výši 1 125 Kč bez DPH za přezkoušení v Autorizovaném metrologickém středisku (AMS) z důvodu utržených úředních značek.

9. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne 19. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny a související náklady v celkové výši 9 564,53 Kč. Uvedená částka byla dle faktury splatná k 10. 12. 2020.

10. Z upomínky z 22. 12. 2020 a z předžalobní upomínky ze dne 26. 1. 2021, která byla dle přiložené poštovní dodejky odeslána žalované na adresu [adresa žalované], soud zjistil, že žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 9 564,53 Kč a upozornila ji, že v případě nezaplacení přistoupí k soudnímu vymáhání své pohledávky.

11. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná ve svém odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [obec] neoprávněně odebírala elektřinu z distribuční soustavy provozované žalobkyní. Žalobkyni tímto způsobem vznikla škoda způsobená neoprávněným odběrem ve výši 1 040,08 Kč. Neoprávněný odběr byl zjištěn na základě kontroly prováděné společnostmi [právnická osoba], jimž žalobkyně za tímto účelem udělila plnou moc. Uvedené společnostem vznikly v souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru a dalšími souvisejícími úkony náklady v celkové výši 8 524,45 Kč, které jí žalobkyně uhradila. Fakturou vystavenou dne 27. 10. 2015 žalobkyně vyúčtovala žalované škodu způsobenou neoprávněným odběrem a náklady s tímto odběrem související v částce 10 722,66 Kč, která byla splatná k 19. 11. 2020. Následně byla žalovaná žalobkyní opakovaně písemně vyzývána k úhradě této částky.

12. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

13. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

14. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

15. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem dle odstavců 3 a 8.

16. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ve svém odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu z elektrizační soustavy provozované žalobkyní, když ve smyslu § 51 energetického zákona odebírala elektřinu. Tím porušil zákaz stanovený v § 51 odst. 2 energetického zákona a dle § 51 odst. 3 energetického zákona jí vznikla povinnost nahradit žalobkyni neoprávněným odběrem vzniklou škodu, jakož i nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru. Množství neoprávněně odebrané elektřiny byla dle § 9 odst. odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. oprávněna určit sama žalobkyně, a to výpočtem dle odstavců 3 a 8 citované vyhlášky. Žalobkyně předložila soudu výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem, který soud neshledal v rozporu s citovaným § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Žalovaná ostatně v průběhu řízení existenci ani výši žalobou uplatněného nároku žádným způsobem nesporovala.

18. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud uzavřel, že žalobkyni v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným vznikl nárok na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 9 564,53 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala, že by tuto částku žalobkyni byť alespoň zčásti již uhradila, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Uložil proto žalované povinnost zaplatit žalobkyni zmíněnou částku, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení pak ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila, neboť měla ve věci plný úspěch. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Tyto náklady řízení v celkové výši 1 000 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.