10 C 133/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 23 097,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit 23 097,18 Kč s 12% úrokem z prodlení od 14. 3. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit 1 524 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 6. 2025 domáhala vůči žalované zaplacení 23 097,18 Kč s příslušenstvím z titulu práva na náhradu škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobkyni tím, že ve svém odběrném místě na adrese , adresa, v období od 9. 12. 2024 do 13. 2. 2025 neoprávněně odebírala elektřinu z distribuční soustavy, jejímž je žalobkyně provozovatelem. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že ke dni 9. 12. 2024 byla ukončena smlouva na dodávku elektřiny do odběrného místa žalované č. , hodnota, na adrese , adresa, . Byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru, jelikož ale nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa, nemohla být demontáž elektroměru provedena. Zmocněncem žalobkyně pak bylo dne 13. 2. 2025 zjištěno, že žalovaná provádí na daném odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny z elektrifikační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení výše náhrady škody žalobkyně postupovala podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny v účinném znění. Vycházela přitom z toho, že žalovaná neoprávněně odebrala elektřinu v množství 896 kWh, což odpovídalo rozdílu mezi stavem elektroměru v daném odběrném místě při ukončení smlouvy 9. 12. 2024 a stavem při kontrole provedené dne 13. 2. 2025. Výpočet náhrady škody byl žalobkyní proveden tak, že množství neoprávněně odebrané elektřiny vynásobila cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinným v době neoprávněného odběru elektřiny (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2024 a č. 4/2024) a výslednou částku navýšila o DPH. Cena za neoprávněně odebranou elektřinu tak činila 10 048,54 Kč. Dle vyhl. č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, tyto žalobkyně vyčíslila na 13 048,64 Kč a skládají se z práce kontrolních techniků a doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením, zamezením neoprávněného odběru a ekologickou daní ve výši 25,36 Kč. Škoda způsobená neoprávněným odběrem odpovídá žalované částce 23 097,18 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zmíněné částky fakturou splatnou k datu 13. 3. 2025, doposud však svůj dluh žalobkyni neuhradila ani zčásti. Ta se proto vedle zaplacení náhrady škody domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti shora uvedené faktury, tj. od 14. 3. 2025, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 19. 8. 2025, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto její souhlas předpokládal.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 13. 2. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, ., která pro žalobkyni provádí kontroly neoprávněných odběrů (plná moc ze dne 27. 12. 2024), provedla v odběrném místě žalované demontáž bezesmluvního elektroměru.

5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa žalované soud zjistil, že dne 13. 2. 2025 byl zjištěn odběr elektřiny bez platné smlouvy. Byla provedena demontáž měřícího zařízení v čase 14:39 hod – elektroměru č. , hodnota, , čímž došlo k přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa. Stav elektroměru činil 4 013 kWh. Dále bylo zjištěno, že žalovaná toto oznámení vlastnoručně podepsala.

6. Z listiny označené jako výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že počáteční stav elektroměru ke dni 9. 12. 2024 činil 3 117 kWh, konečný stav ke dni 13. 2. 2025 činil 4 013 kWh. Celkem tak žalovaná neoprávněně odebrala 896 kWh elektřiny, přičemž celková náhrada za neoprávněný odběr dle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb. včetně DPH činí 23 097,18 Kč.

7. Z čestného prohlášení ze dne 10. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně čestně prohlásila, že na základě smlouvy uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jsou zaměstnanci této společnosti zplnomocnění k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům. Dále bylo zjištěno, že částka 13 048,64 Kč představuje prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti , právnická osoba, . na zjištění neoprávněného odběru. Tuto částku uhradila žalobkyně této společnosti na základě faktury č. , hodnota, vystavené dne 18. 3. 2025, a to dne 8. 4. 2025.

8. Z výzvy ze dne 10. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na to, že od 10. 12. 2024 není k jejímu odběrnému místu přiřazen žádný dodavatel elektřiny. Žalovaná byla upozorněna na to, že neuzavře-li smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy a současně smlouvu o dodávce elektřiny, případně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, může být situace vyhodnocena jako neoprávněný odběr elektřiny a neoprávněná distribuce. Dále byla žalovaná upozorněna, že může podat žádost o ukončení smlouvy a elektroměr jí bude demontován. Opakovaně vyzývala žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 25. 12. 2024, kde ji upozornila na to, že od 10. 12. 2024 bude odběr elektřiny v jejím odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a neoprávněná distribuce se všemi právními následky. Žalovaná byla vyzvána ke sjednání nápravy s tím, že jinak bude provedena demontáž elektroměru a bude nucena jim uhradit náhradu škody podle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.

9. Z oznámení ze dne 17. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na to, že v jejím odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Celková doba bezesmluvního odběru byla 66 dní a množství neoprávněně odebrané elektřiny činí 896 kWh. Celková výše náhrady škody včetně DPH činí 23 097,18 Kč.

10. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky, a to do 13. 3. 2025.

11. Z upomínky ze dne 25. 3. 2025 a dále z předžalobní upomínky ze dne 9. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě shora uvedené dlužné částky žalobkyní vyzývána opakovaně a byla zároveň upozorněna na to, že v případě dobrovolného neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:Do odběrného místa žalované byla ukončena smlouva na dodávku elektřiny, a to ke dni 9. 12. 2024. Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy vystavila pracovní příkaz na demontáž elektroměru v odběrném místě žalované, jelikož ale elektroměr nebyl zpřístupněn, nemohl být demontován. Pracovníci společnosti , právnická osoba, . (zplnomocnění žalobkyní ke zjišťování neoprávněného odběru) provedli dne 13. 2. 2025 kontrolu v odběrném místě žalované a zjistili, že zde dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie z elektrizační soustavy, a to neoprávněným odběrem elektrické energie bez smluvního vztahu. K neoprávněnému odběru tak docházelo po dobu od 9. 12. 2024 do 13. 2. 2025, tedy celkem , hodnota, dní. Odebíraná elektřina byla měřena elektroměrem č. , hodnota, . Ke dni ukončení smlouvy byl stav elektroměru 3 117 kWh a při kontrole a následné demontáži činil 4 013 kWh, množství neoprávněně odebrané elektřiny tak činilo 896 kWh. Žalobkyně vyčíslila škodu, která jí tímto neoprávněným odběrem elektřiny vznikla, na částku 23 097,18 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou splatnou k datu 13. 3. 2025. Následně žalovanou opakovaně písemně vyzývala k úhradě této částky.

13. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v účinném znění (dále jen „energetický zákon“), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

15. Podle § 51 odst. 3 věty prvé energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

16. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny platí, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

17. Podle § 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb. se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v období od 9. 12. 2024 do 13. 2. 2025 ve svém odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu z elektrizační soustavy provozované žalobkyní, když ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona odebírala elektřinu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena ke dni 9. 12. 2024). Žalovaná tím porušila zákaz stanovený v § 51 odst. 2 energetického zákona a podle § 51 odst. 3 věty prvé energetického zákona jí tak vznikla povinnost nahradit žalobkyni neoprávněným odběrem vzniklou škodu. Množství neoprávněně odebrané elektřiny byla dle § 16 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. oprávněna určit sama žalobkyně, a to výpočtem dle § 17 odst. 3 cit. vyhlášky. Žalobkyně předložila soudu výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem, který soud neshledal v rozporu s citovanými ustanoveními. Žalovaná ostatně v průběhu řízení existenci ani výši žalobou uplatněného nároku žádným způsobem nesporovala.

19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud uzavřel, že žalobkyni v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou vznikl nárok na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 23 097,18 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala, že by tuto částku žalobkyni, byť alespoň zčásti již uhradila, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Uložil proto žalované povinnost zaplatit žalobkyni zmíněnou částku, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení pak ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalované nastalo.

20. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 924 Kč a dále ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 524 Kč.

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.