10 C 137/2018

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum sídlem adresa, obec - obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti 1. žalovaným: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa původní účastnice a žalovaného ; 2. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Řízení se vůči 2. žalované zastavuje.

II. Podílové spoluvlastnictví žalobce příjmení celé jméno žalobce a žalovaného celé jméno žalovaného k nemovitosti, a to pozemku parcelní číslo zahrada, o výměře 1160 m2 zapsaném na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. okres u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy, se zrušuje a pozemek parcelní číslo zahrada, o výměře 1160 m2, zapsaný na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. okres u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce příjmení celé jméno žalobce, rodné číslo, bytem adresa, PSČ obec.

III. Žalobce je povinen vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 14 500 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení 2 398 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se původně vůči 1. žalované celé jméno původní účastnice a 2. žalované celé jméno žalované domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, v žalobě uváděl, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku p. číslo zahrada, zapsaným na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k. ú. obec, Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy, s id. podílem ½. Tento pozemek přitom náleží do souboru nemovitostí, které na základě kupní smlouvy uzavřené 27. 4. 1977 a sepsané tehdejším Státním notářstvím ve Svitavách, nabyly do podílového spoluvlastnictví paní jméno příjmení a její dcera, matka žalobce, paní jméno příjmení. Jednalo se o nemovitosti - stavba adresa na st. p. 26 o výměře 514 m2, - pozemek p. číslo zahrada, o výměře 99 m2, - pozemek parcelní číslo, zahrada, o výměře 1222 m2, - pozemek parcelní číslo, zahrada, o výměře 292 m2, - pozemek parcelní číslo, lesní pozemek, o výměře 252 m2, - pozemek číslo, lesní pozemek, o výměře 1266 m2, - pozemek 151, lesní pozemek, o výměře 3510 m2, pozemek 152, lesní pozemek, o výměře 381 m2, - pozemek číslo, lesní pozemek, o výměře 1074 m2, - pozemek číslo, lesní pozemek, o výměře 11668 m2, to vše v k. ú. obec, obec Želivsko, okres okres, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy. Předmětné nemovitosti si kupující, tedy matka a babička žalobce, prohlédly, přičemž se jednalo o rodinný dům a přilehlé zahrady, což je patrné z přiložené fotodokumentace. Právní předchůdci žalovaných, pan jméno příjmení a paní jméno příjmení, prodali výše uvedené nemovitosti jako soubor nemovitostí náležejících k sobě, přičemž neměli v úmyslu si některé z nemovitostí ponechat a vyčlenit je tak z převáděných objektů kupní smlouvou. Matka a babička žalobce kupní smlouvou nabyly soubor nemovitostí tak, jak jim je označili právní předchůdci žalovaných. Matka žalobce tak nikdy neměla důvod pochybovat o tom, že by nebyla vlastnicí všech nemovitostí, jež užívala. Pan příjmení příjmení zemřel dne datum v obec a paní jméno příjmení zemřela datum v obec, přičemž při vypořádání dědictví nebylo zjištěno, že by jim některé z výše specifikovaných nemovitostí stále náležely. V roce 2012 se babička žalobce rozhodla darovat uvedené nemovitosti žalobci darovací smlouvou, jelikož vzhledem ke svému věku již nebyla schopna se bez pomoci o nemovitosti starat. Bylo však zjištěno, že pozemek p. číslo zahrada, k. ú. obec, územní celek, okres okres, zapsán na listu vlastnictví číslo Katastrální úřad pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy, nebyl evidencí nemovitostí v roce 1977 evidován jako její majetek a je stále evidován jako majetek manželů jméno a jméno příjmení. Vzhledem k nesprávnému stavu záznamu vlastnického práva v katastru nemovitostí iniciovala babička žalobce dodatečné projednání dědictví po zemřelém jméno příjmení a jméno příjmení, aby nadále mohla jednat s právními nástupci zemřelých. příjmení jméno příjmení, se sídlem v obec, pověřený k provedení úkonů jako soudní komisař, projednal řízení o dědictví a přípisem ze dne datum sdělil, že po jméno příjmení, zemřelém datum, poz. dcera celé jméno původní účastnice, datum narození, bytem adresa původní účastnice a žalovaného, poz. dcera celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa, poz. dcera jméno příjmení, datum narození, bytem adresa dcera jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, nabyly rovným dílem nemovitost v katastrálním území Želivsko, zapsaném na listu vlastnictví číslo polovinu zahrady parcelní číslo o výměře 1160 m2. příjmení notář jméno příjmení, se sídlem v obec, pověřený k provedení úkonů jako soudní komisař, projednal řízení o dědictví a přípisem ze dne datum sdělil, že po jméno příjmení, zemřelé datum, poz. dcera celé jméno původní účastnice, datum narození, bytem adresa původní účastnice a žalovaného, poz. dcera celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa, poz. dcera jméno příjmení, datum narození, bytem adresa dcera jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, nabyly rovným dílem nemovitost v katastrální uzemí, zapsaném na listu vlastnictví číslo polovinu zahrady parcelní číslo o výměře 1160 m2. Babička žalobce kontaktovala jméno příjmení s žádostí o sdělení jejího stanoviska, jelikož chtěla tento stav vyřešit smírně tak, aby faktický stav byl shodný se stavem právním. Následně všechny právní nástupce zemřelých kontaktoval i právní zástupce babičky a matky žalobce. I přesto, že matka a babička žalobce za všechny převáděné nemovitosti v roce 1977 řádně zaplatily sjednanou kupní cenu ve výši 50 000 Kčs, právní nástupkyně zemřelých prodávajících požadovaly další úhradu ceny za pozemek parcelní číslo ve výši vyšší, než je cena obvyklá, na což rodina žalobce v té době odmítla přistoupit. S ohledem na skutečnost, že předmětné nemovitosti byly kupní smlouvou ze dne datum převedeny na matku a babičku žalobce z vůle zesnulých manželů příjmení jako soubor nemovitostí, které k sobě náleží, a jelikož se žalobcova rodina o předmět sporu, tedy pozemek p. číslo po dlouhá léta starala a užívala jej jako vlastní, obrátil se žalobce na právní nástupce zesnulých manželů příjmení s nabídkou odkoupení jejich podílů na předmětném pozemku. Kupní smlouvou uzavřenou dne datum mezi poz. dcerou jméno příjmení a žalobcem byl na žalobce převeden id. podíl ve výši ¼ na pozemku p. číslo. Před podáním této žaloby došlo k úmrtí poz. dcery jméno příjmení, jejímž právním nástupcem se tak stal její manžel, pan jméno příjmení. Žalobce tedy v prosinci 2017 uzavřel kupní smlouvu na převod id. podílu ve výši ¼ pozemku p. číslo původně náležející zesnulé paní jméno příjmení, s insolvenčním správcem JUDr. jméno příjmení, zastupujícím dlužníka pana příjmení. Žalobce kontaktoval také žalované s nabídkou odkoupení jejich příslušných podílů na předmětné nemovitosti, kdy obě žalované odprodej svých podílů kategoricky odmítají a žalobce je tak přes veškeré své snahy sjednotit soubor pozemků v souladu s kupní smlouvou z roku 1977 a vůlí původních vlastníků, zesnulých manželů příjmení, nucen setrvávat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanými z důvodů, které mu nelze klást za vinu. Dle ust. § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle ust. § 1143 občanského zákoníku pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Ust. § 1147 občanského zákoníku stanovuje taxativní výčet způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to rozdělení věci, a pokud toto není dobře možné, pak přikázání za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a konečně prodej věci veřejné dražbě. Žalobce setrvává v podílovém spoluvlastnictví nedobrovolně, přičemž důvody, které daly vzniknout této situaci, žalobce svým jednáním nemohl nijak ovlivnit. Rodina žalobce měla za to, že pozemek p. číslo nabyla matka a babička žalobce řádně sepsanou kupní smlouvou již v roce 1977, kdy za celý soubor nemovitostí uhradily kupní cenu číslo Kčs. Tento soubor nemovitostí matka a babička žalobce následně užívaly po řadu let, bez přerušení, bez domáhání se jakýchkoli práv ze strany právních nástupců prodávajících manželů, či snad samotných manželů. Všechny tyto osoby se totiž domnívaly, že došlo k převodu všech pozemků, které manželé příjmení vlastnili v uvedené obci, na matku a babičku žalobce, a neměly tudíž důvod domáhat se nakládání s pozemkem parcelní číslo. Žalobce tedy ve snaze zachovat celistvost tohoto souboru nemovitostí v podobě, v jaké měl být z vůle smluvních stran kupní smlouvy v roce 1977 převeden, nabídl žalovaným a dalším právním nástupcům zesnulých manželů příjmení odkup jejich příslušných podílů na pozemku p. číslo přičemž žalované jakýkoli odprodej svých podílů na předmětném pozemku odmítají a tímto žalobce nutí v podílovém spoluvlastnictví s nimi setrvávat. Na tomto místě si žalobce dovoluje podotknout, že kupní cena za pozemek p. číslo byla již fakticky uhrazena v rámci převodu souboru nemovitostí specifikovaných v čl. I na babičku a matku žalobce, a to za kupní cenu ve výši 50.000 Kčs. S ohledem na nemožnost dospět se žalovanými k dohodě je žalobce nucen požádat soud o zrušení a následné vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, k pozemku p. číslo zahrada, o výměře 1160 m2, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy, na list vlastnictví pro územní celek, okres okres.

2. Původní 1. žalovaná celé jméno původní účastnice uvedla, že s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví souhlasí. Nesouhlasila s částkou, kterou žalobce vyplácel ostatním spoluvlastníkům. Předpokládá, že částka stanovená ve znaleckém posudku, vzhledem k tomu, že se dle jejího názoru jedná o znalecký posudek bude vyšší. Vzhledem k výše uvedenému nesouhlasí s tím, aby jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení. celé jméno původní účastnice dne datum, tedy po podání žaloby zemřela a procesním nástupcem 1. žalované se tak stal postupem podle § 107 odst. 1 a 2 o.s.ř. stal pozůstalý syn celé jméno žalovaného narozený dne datum, který se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu dne datum se nedostavil, svoji nepřítomnost u jednání telefonicky omluvil. 3. 2. žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, předvolání jí bylo k jednání doručeno uložením na poště na adrese dle centrální evidence obyvatel. V době rozhodování navíc již 2. žalovaná nebyla podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, žalobce nabyl její spoluvlastnický podíl dražbou v exekuci na majetek 2. žalované a vzal vůči ní žalobu výslovně zpět.

4. Soud postupoval podle § 101 odst. 2 a 3 a věc projednal bez přítomnosti obou žalovaných u jednání. Vůči 2. žalované pak řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku).

5. Z výpisu z listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. okres k datu 19. 3. 2018 vzal soud za prokázané, že žalobce k uvedenému datu a ještě v době podání žaloby byl podílovým spoluvlastníkem pozemku p. číslo zahrada, zapsaným na tomto listu vlastnictví se spoluvlastnickým podílem ideální ½. Dalšími spoluvlastnicemi byly původní 1. žalovaná celé jméno původní účastnice a druhá žalované, obě se spoluvlastnickým podílem každá ideální ¼.

6. Z výpisu z listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. okres k datu 25. 6. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce k uvedenému datu a ještě v době vyhlášení rozsudku byl podílovým spoluvlastníkem pozemku p. číslo zahrada, zapsaným na tomto listu vlastnictví se spoluvlastnickým podílem ideální 3/4. Dalšími spoluvlastníkem byl a je původní 1. žalovaný celé jméno žalovaného se spoluvlastnickým podílem ideální ¼.

7. Dle ust. § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle ust. § 1143 občanského zákoníku pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Ust. § 1147 občanského zákoníku stanovuje taxativní výčet způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to rozdělení věci, a pokud toto není dobře možné, pak přikázání za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a konečně prodej věci veřejné dražbě.

8. Je zřejmé, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví a žalobce, který je většinovým spoluvlastníkem nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, naopak usiluje o výlučné vlastnictví této nemovitosti. Vzhledem k tomu, že žádná z procesních stran netvrdí, že jde o nemovitost, kterou lze reálně rozdělit podle spoluvlastnických podílů, přichází za této situace v úvahu toliko přikázání věci žalobci s povinností zaplatit žalovanému číslo vypořádací podíl.

9. Ze znaleckého posudku soudního znalce soudního znalce celé jméno znalce číslo vzal soud za prokázané, že obvyklá cena pozemku p. číslo zahrada, zapsaného na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. okres ke dni ocenění činí 58 000 Kč a obvyklá cena spoluvlastnického podílu 1. žalovaného (ideální ¼) k tomuto pozemku činí 14 500 Kč.

10. Soud tedy podílové spoluvlastnictví k nemovitosti podle § 1143 o. z. zrušil, ve smyslu § 1147 o. z. pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s povinností vyplatit 1. žalovanému vypořádací podíl ve výši 14 500 Kč dle zjištěné obvyklé ceny (výroky II. a III. rozsudku).

11. Žalobce měl ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1, o.s.ř., pokud jde o 1. žalovaného by mu příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se však tohoto práva výslovně vzdal, a protosoud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Tento výrok (IV.) zahrnuje i rozhodnutí o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou, kdy soud žádné ze stran nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení rovněž z důvodu, že se žalobce tohoto práva výslovně vzdal a žalované náklady nevznikly.

12. Soud rovněž ve výroku V. rozhodl i o povinnosti nahradit náklady státu za znalečné v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Soud znalci vyplatil znalečné ve výši 7 398 Kč, z čehož 5 000 Kč bylo kryto zálohou zaplacenou žalobcem. příjmení částky 7 398 Kč, tedy částku 2 398 Kč uložil soud zaplatit rovněž žalobci s odkazem na ustanovení § 148 o.s.ř., neboť 1. žalovaný spor nezapříčinil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.