10 C 141/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO bytem adresa žalované zastoupená advokátem MGr. jméno příjmení , sídlem adresa žalované o zaplacení 3 061,49 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení 3 061,49 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 28. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. M016 ze dne 2. 5. 2018, uzavřené mezi žalobkyní (prostřednictvím zmocněnce [příjmení] [jméno]) na straně jedné jako odběratelem a žalovanou na straně druhé jako dodavatelem, dodávala žalovaná žalobkyni plyn. Žalobkyně ukončila smluvní vztah výběrem jiného dodavatele. Toto ukončení bylo akceptováno a žalobkyni byl zaslán doklad - souhrnná faktura za sdružené služby dodávky zemního plynu [číslo]. Vzhledem k nesrovnalostem ve vyúčtování uplatnila žalobkyně reklamaci konečného vyúčtování. Žalobkyni byl vyúčtován deaktivační poplatek v částce 8 000 Kč s tím, že žalobkyně měla, dle vyúčtování fakturačního období, přeplatek na zálohách v částce 3 061,49 Kč, a po zaúčtování uvedeného deaktivačního poplatku měla dle souhrnné faktury doplatit částku 4 939 Kč. Deaktivační poplatek v částce 8 000 Kč byl vyúčtován neoprávněně, neboť ujednání o smluvní pokutě je neplatné. Dle ust. § 1800 odst. 1) zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. Žalovaný nejednal poctivě, když ujednání o smluvní pokutě skryl v části označené jako "Závěrečná ustanovení", které se svou povahou blíží všeobecným obchodním podmínkám tvořícím přílohu ke spotřebitelské smlouvě. Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu (nález ze dne 11.11.2013, sp.zn. I. ÚS 3512/11) nesmí být v obchodních podmínkách včleněných do smluv uzavíraných se spotřebitelem (nad rámec obecného zákazu překvapivých ustanovení podle § 1753 obč. zák.) ujednání o smluvní pokutě nebo rozhodčí doložka. Ke sjednání smluvní pokuty tak může dojít pouze ve spotřebitelské smlouvě samotné. Ústavní soud ve svém nálezu dále vyslovil, že v obchodních podmínkách ve spotřebitelských smlouvách nesmějí být nepřehledně složitě formulovaná a malým písmem psaná ujednání nevýhodná pro spotřebitele, o kterých se předpokládá, že spotřebiteli nejspíše uniknou. V obchodních podmínkách tak mohou být toliko ustanovení spíše technického či vysvětlujícího rázu, reprodukce zákonných ustanovení či rozšíření povinností podnikatele. V rámci spotřebitelských smluv pak musí mít ujednání zakládající smluvní pokutu dostatečnou velikost písma, nesmí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmí být umístěno v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. (rozsudek Okresního soudu v Jihlavě čj. 9 C 197/2014-87 ze dne12. 11. 2014) Dle rozsudku Okresního soudu v Jihlavě čj. 3 C 174/2014-37 ze dne 2. 12. 2014 je třeba považovat zahrnutí ujednání smluvní pokuty do smluvních podmínek za neplatné. Na tomto závěru nic nemění ani to, že podpis odběratele se nachází až za textem těchto "smluvních ujednání", neboť ujednání stran o smluvní pokutě by mělo být v části smlouvy upravující konkrétní podmínky smluvního vztahu v hlavní části smlouvy. Takto formulované ujednání o smluvní pokutě je tedy v rozporu s požadavkem dobré víry a znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a proto je neplatné. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 7. 1. 2020, avšak ta na dlužnou částku neuhradila ničeho. Žalobkyně dále svoji argumentaci doplnila tak, že společnost [právnická osoba] nikdy nezmocnila, aby za ni sjednávala jakékoliv smluvní pokuty s dodavatelem energie. Navíc jedním z jednatelů a současně 50 % společníkem této společnosti byl v době od 9. 6. 2014 do 6. 7. 2017 i jediný společník a jednatel žalované [jméno] [příjmení]. Nelze proto logicky ani uvažovat o tom, že by tato společnost mohla nestranně a objektivně hájit zájmy žalobkyně a sjednaná smluvní pokuta, i pokud by čistě hypoteticky byla sjednána platně, by byla v rozporu s dobrými mravy.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná rozporuje závěr, že deaktivační poplatek v částce 8 000 Kč byl vyúčtován neoprávněné. Má za to, že„ Závěrečná ustanovení“ nelze považovat svojí povahou za ustanovení Všeobecných obchodních podmínek, když jejich vtělení přímo do„ hlavní“ části navíc v rozhodné formě přímo vylučuje překvapivost tohoto ustanovení. Žalobkyně se ve své argumentaci odvolává na závěry Ústavního soudu dle nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. ÚS 3512/11, přičemž v tomto nálezu Ústavní soud v rozporu s Žalobkyní konstatujte, že závěry Ústavního soudu interpretovat jako a priori vyloučení (příkladmo) jmenovaných podstatných ujednání ze spotřebitelských smluv obecně, nýbrž zejména jako omezení jejich uplatnění v tzv. všeobecných obchodních podmínkách. Žalovaná rovněž považuje za podstatné, že ačkoliv její povinnosti ve smyslu SSSP byly z její strany plněny řádně, odběrné místo žalobkyně bylo bez řádně podané a akceptované výpovědi odpojeno, přičemž toto jednání žalobkyně představuje jednoznačné porušení SSSP. Žalovaná rovněž uvádí, že poplatek v částce 8 000 Kč byl zásadně ponížen. Pokud by žalovaná měla uplatňovat veškeré nároky, žalovaná doplňuje, že žalobkyni byl proplacen Bonus pro nového zákazníka ve výši 6 050 Kč. Podmínkou platnosti vyplacení Bonusu je dodržení sjednaného úvazku. V opačném případě pokud by nedošlo k naplnění úvazku, byla žalobkyně povinna bonus žalované vrátit. Uvedené žalobkyně stvrdila svým podpisem. Žalobkyně má dále za to, že v případě ukončení smluvní závazku bez řádně podané akceptované výpovědi, vzniká žalované nárok na náhradu škody, jejíž rozsah a způsob náhrady upravuje ustanovení § 2951 a násl. OZ, kdy se hradí škoda skutečná a to, co poškozenému ušlo. Pokud uvážíme, že platně sjednaný závazek mezi žalobkyní a žalovanou byl sjednán do dne 1. 11. 2023, ukončením ke dni 1. 12. 2019 nebyla dodržena více jak polovina sjednané doby. Pokud má žalovaná vyčíslit výši ušlého zisku i při stanovení minimálních standardů to pro žalovanou znamená, že dodávka do odběrného místa žalobkyně nebyla realizována v objemu 60 MWh (při roční spotřebě 15 MWh). Uváží-li žalovaná, že minimální marže spotřebované MWh je vyčíslena částkou 100 MWh/Kč, měla žalovaná pro žalobkyni rovněž uplatňovat nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 6 000 Kč. Ve smyslu výše uvedeném má žalovaná za to, že jednáním žalobkyně jí vznikl nárok na úhradu deaktivačního poplatku ve výši 8 000 Kč, úhradu představující nesplnění podmínek vyplaceného bonusu ve výši 6 050 Kč a částku ve výši 6 000 Kč odpovídající ušlému zisku. Souhrnná částka ve výši 20 050 Kč byla žalované následně ponížena v závěrečném vyúčtování na částku 8 000 Kč. Žalovaná proto navrhuje, aby byl návrh žalobkyně v celém rozsahu zamítnut. Žalovaná dále doplnila, že žalobkyně byla řádně seznámena s celým procesem výběrového řízení a následného uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, když 30. 3. 2018 zmocnila společnost [právnická osoba] k uzavření této smlouvy s vítězným dodavatelem dle výběrového řízení, dne 2. 5. 2018 byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a žalovanou, 45. 5. 2018 žalovaná zaslala žalobkyni uvítací dopis s rozpisem záloh s první vygenerovanou platbou, kterou žalobkyně řádně hradí, součástí je bonusová faktura pro nového zákazníka. Dne 31. 5. 2018 je odběrné místo žalobkyně a zahájeny dodávky dle smlouvy. Dne 18. 8. 2018 žalobkyně zasílá zpět žalované bonusovou fakturu pro nového zákazníka, která je obratem žalobkyní proplacena. 26. 10. 2018 je uzavřen dodatek smlouvy o změně produktové řady. V době od 31. 5. 2018 do 30. 11. 2019 je smlouva řádně plněna včetně řádných plateb a vyúčtování dodávek. Dne 1. 12. 2019 je bez řádné výpovědi odběrné místo odpojeno. K vyjádření žalobkyně žalovaná uvádí, že žalobkyně společnost [právnická osoba] zmocnila ke všem jednáním souvisejícím s uzavřením smlouvy, kdy sjednání smluvní pokuty je nutno považovat za standardní ustanovení smlouvy o sdružených službách plynu. Smlouva s žalobkyní byla uzavřena až po ukončení účasti [jméno] [příjmení] ve společnosti [právnická osoba] Jednáním žalované žalobkyni vznikl nárok na úhradu deaktivačního poplatku ve výši 8 000 Kč, úhradu představující nesplnění podmínek vyplaceného bonusu ve výši 6 050 a úhradu částky 6000 Kč odpovídající ušlému zisku. Žalobkyně v závěrečném vyúčtování požaduje pouze deaktivační oplatek ve výši 8 000 Kč. Žalovaná dále doplnila, že pokud žalobkyně tvrdí, že zprostředkovatel ([právnická osoba]) překročil její zmocnění a že nebyl zmocněn ke sjednání smluvní pokuty, měla žalobkyně od smlouvy odstoupit. Smlouva jí byla po podpisu zprostředkovatelem zaslána a o možnosti od smlouvy odstoupit byla poučena. To se však nestalo.

3. Podle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

4. Mezi procesními stranami nebylo sporné, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. M016 ze dne 2. 5. 2018, uzavřené mezi žalobkyní (prostřednictvím zmocněnce [příjmení] [jméno]) na straně jedné jako odběratelem a žalovanou na straně druhé jako dodavatelem, dodávala žalovaná žalobkyni plyn. Mezi procesními stranami nebylo rovněž sporné to, že smlouva obsahuje oddíl„ závěrečná ustanovení“, ve kterém strany smlouvy sjednaly smluvní pokuty pro zákazníka, přičemž je sjednán mimo jiné deaktivační poplatek (smluvní pokuta) ve výši 8 000 Kč za porušení povinností uvedených v čl. IV. odst. 4 VOP.

5. Žalobkyně poukazovala na to, že text těchto závěrečných ustanovení je psán tak malým písmem, že jej lze přečíst jen se značnými obtížemi, což prokazovala předložení fotokopie smlouvy, v níž je skutečně tento text psán tak malým písmem, že je téměř nemožné jej přečíst. Žalovaná však předložila originál smlouvy, kdy uvedený text je psán sice menším písmem než vyplňovaná část smlouvy, nicméně velikost písma těchto závěrečných ustanovení je dle názoru dostatečně velká a čitelná, aby se s ním účastník smlouvy mohl bez problémů seznámit. Text těchto ustanovení soud navíc nepovažuje za nějak nelogický či nesrozumitelný a tak dle názoru soudu nemůže být z tohoto důvodu uvedená smlouva v části o sjednání smluvní okuty – deaktivačního poplatku neplatná. Dle názoru soudu není text smlouvy ani na místě (ve smlouvě), který by vzbuzoval dojem, že jde o ujednání nepodstatného charakteru. Závazek k zaplacení smluvní pokuty je ve smlouvě samotné, před datem a podpisem smlouvy a dle názoru soudu není ve smlouvě vhodnější místo, kdy by takový závazek mohl být uveden. Jediný předcházející souvislý text obsahuje totiž samotný závazek poskytnout služby dodávky plynu ze strany dodavatele a poskytnout platbu za tuto dodávku ze strany odběratele.

6. Žalobkyně argumentovala rovněž tím, že zprostředkovatele [právnická osoba] nezmocnila ke sjednání jakékoliv smluvní pokuty. Z plné moci ze dne 30. 3. 2018 vzal soud za prokázané, že žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba], aby ji zastupoval ve všech věcech souvisejících s vyřizováním, sjednáváním, ukončováním dodávek elektrické energie či plynu u všech licencovaných dodavatelů nebo distributorů, zahrnujíc v to jakékoliv jednání s těmito. [příjmení] moc, respektive zmocnění v ní uvedená jsou dle názoru soudu dostatečně široká pro sjednání všech podmínek smluv o dodávkách mimo jiné i plynu, včetně smluvních pokut, když je navíc zřejmé a plyne to například i ze smlouvy dodavatele [anonymizována dvě slova], že smluvní pokuty tohoto typu obsahují i smluvní produkty jiných dodavatelů elektřiny, či plynu. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] navíc vyplynulo, že žalobkyni byla společností [právnická osoba] smlouva o sdružených službách plynu zaslána. O sjednané smluvní pokutě se žalobkyně mohla dovědět ze zaslané smlouvy, mohla však dle smluvních ujednání se zprostředkovatelem od smlouvy odstoupit, respektive uzavření smlouvy z důvodu nesouhlasu se smluvní pokutou odmítnout uzavření smlouvy. V takovém případě by se uzavřela smlouva s dalším odběratelem. Je tedy zřejmé, že případný nesouhlas žalobkyně se sjednanou pokutou tato mohla řešit, ale neučinila to. Smlouva tak dle názoru soudu ani z těchto důvodů neplatná není.

7. Ze souhrnné faktury za sdružené služby dodávky plynu vzal soud za prokázané, že žalobkyni skutečně vznikl nárok na zaplacení přeplatku záloh za dodaný plyn za období od 19. 7. 2019 do 1. 12. 2019 ve výši 3 061,49 Kč. Žalovaná si však vyúčtovala dle názoru soudu platně sjednaný deaktivační poplatek ve výši 8 000 Kč a vyzvala žalobkyni k úhradě částky 4 939 Kč. Jinými slovy přeplatek ve výši 3 061,49 Kč oprávněně nevrátila. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. Výrok o nákladech řízení reflektuje stav, kdy úspěšná žalovaná měla dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, ale tohoto práva se svým výslovným prohlášením vzdala.