10 C 17/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 900 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 712,55 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 3 325 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 17. 4. 2019 do zaplacení, s 10,64% úrokem ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 1 825 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 17. 4. 2019 do zaplacení, s 10,64% úrokem ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a 3 037,45 Kč, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 5. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 900 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 8 450 Kč (úvěr 5 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 3 450 Kč) v 13 měsíčních splátkách po 650 Kč. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 16. 4. 2019 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 4 950 Kč, úroku ve výši 80 Kč, poplatku za uzavření úvěru ve výši 55 Kč a administrativního poplatku ve výši 65 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 637,65 Kč a od 21. 5. 2020 zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 5 030 Kč a úrok z úvěru ve výši 10,64 % p. a. z částky 4 950 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. V úvěrové smlouvě byl sjednán úrok 28 % z jistiny, úrok je požadován ve výši 10,64 % podle úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu od 17. 4. 2018 do 20. 5. 2020 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to ve výši 3 037 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 2. 2. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky 712,55 Kč na smluvní pokutě za období od 17. 4. 2018 do 20. 5. 2020.

5. Soud tedy dle ustanovení § 96 odst. 1, 4 o. s. ř. řízení co do částky 712,55 Kč zastavil.

6. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum], [číslo] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč, a to za úplatu v celkové výši 3 450 Kč. Úrok představuje 28 % z jistiny, ročně potom 25,85 % (bod II. odst. 1 úvěrové smlouvy), RPSN potom 189,38 % (bod IV odst. 1 úvěrové smlouvy). Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách po 650 Kč. V článku V. bod 4 se strany dohodly pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Z předloženého výpisu úhrad vyplývá, že žalovaný celkem na úvěr zaplatil částku 3 300 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] (právní nástupce [právnická osoba]) na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 136,62 Kč nejpozději do 2. 1. 2021.

9. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanoven.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal a s podmínkami souhlasil. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 69 % (za 13 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 30 % z půjčené částky. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 3 300 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 30 % ročně z půjčky, v tomto případě tedy částku 1 625 Kč (30 % ročně z částky 5 000 Kč, přepočteno na 13 měsíců), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 3 325 Kč (5 000 Kč + 1 625 Kč – 3 300 Kč zaplacených žalovaným). Částka 1 625 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 1 825 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (3 450 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 69 % poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právní předchůdkyní žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 30 % ročně z poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné a pro částku 1 825 Kč žalobu zamítl.

16. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % z jistiny (25,85 % p. a.) za období, na které byl úvěr poskytnut. Proto soud po uplynutí období, na které byl úvěr poskytnut, žalobkyni přiznal běžný úrok v požadované výši s odkazem na ustanovení § 2395 o. z.

17. Co se týká smluvní pokuty, tato byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, požadováno je celkem 3 037,45 Kč. S ohledem na stanovení maximální výše smluvní pokuty v zákoně o spotřebitelském úvěru i ve smlouvě samotné na polovinu poskytnutého úvěru, považuje soud smluvní pokutu za nepřiměřeně vysokou, zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný na dluh částku 3 300 Kč zaplatil, a ujednání o jejím sjednání je tedy právním jednáním, které se příčí dobrým mravům, a je podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatné. Proto žalobu ohledně smluvní pokuty zamítl.

18. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 3 325 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 17. 4. 2019 do zaplacení a s běžným úrokem od 21. 5. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části pro 1 825 Kč (část souhrnného poplatku) s příslušenstvím a pro smluvní pokutu 3 037,45 Kč byla žaloba zamítnuta.

19. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 odst. 1 písm. a) činí výše soudního poplatku z žalované částky 8 900 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku V. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění).

20. Žalovaný měl ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. mu náleží právo na náhradu nákladů řízení. Soud však nezjistil, že by mu takové náklady vznikly. Proto rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.