10 C 196/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 15 626 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 11 632 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 001,53 Kč, úrokem ve výši 8 480,62 Kč, 10% úrokem z prodlení ročně z částky 10 565,25 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s 29% úrokem ročně z částky 10 565,25 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 3 994 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 177 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 626 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8480,62 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 10 565,25 Kč za dobu od 2. 6. 2019 do 28. 1. 2022, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 565,25 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 001,53 Kč z částky 10 565,25 Kč za dobu od 18. 3. 2020 do 28. 1. 2022 a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 565,25 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a žalovaným dne 1. 6. 2017. Na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 15 526 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 592 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 994 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář (24 měsíčních splátek po 1 481 Kč) a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu (poslední splátku zaplatil 18. 2. 2020. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Po tomto postoupení již žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 565,25 Kč a z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 5 060,75 Kč.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 1. 6. 2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 15 526 Kč, který sestával z úroku ve výši 6 592 Kč, poplatku zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 994 Kč, to vše ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 481 Kč. První splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdne. Poslední splátka měla být zaplacena dne 1. 6. 2019 Výpůjční úroková sazba zápůjčky činila dle smluvních podmínek 29 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 podmínek 84,16%.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupena na žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalovanému skutečnost, že došlo k postoupení žalované pohledávky, a vyzval ho, aby ode dne doručení oznámení plnil na svůj dluh již pouze výhradně ve prospěch žalobkyně. Uvedené oznámení bylo dle přiloženého poštovního podacího lístku odesláno žalovanému dne 24. 2. 2022.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 28 248 Kč vzniklé z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce ve lhůtě do 18. 8. 2022 a upozornila jej na skutečnost, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

8. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 1. 6. 2017 poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 15 526 Kč, který sestával z úroku ve výši 6 592 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní ve výši 4 940 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní - hotovostní splácení ve výši 3 994 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách po 1 481 Kč, respektive 1 463 Kč, pokud jde o poslední splátku. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla s účinností k 28. 1. 2022 postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně písemně informován. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy o zápůjčce.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě předmětné smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 obč. zák. závazkový právní vztah. Zatímco právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z tohoto závazku splnil, když žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši, žalovaný porušil sjednané smluvní podmínky, neboť zápůjčku nesplácel řádně a včas. Žalobkyně v žalobě uvedla informaci o tom, kolik žalovaný na svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce celkem uhradil, a to 19 900 Kč.

17. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 2390 o. z. v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč a ve smyslu § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., rovněž na zaplacení smluvního úroku. Výše samotného sjednaného úroku dle smlouvy činila 6 592 Kč. Žalovaný se však ve smlouvě zavázal také k úhradě poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč. Tento poplatek sice dle smlouvy představuje samostatnou platbu, v podstatě je však třeba jej rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí zápůjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť stejně jako sjednaný úrok, i poplatek za administrativní činnost sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný poplatek za administrativní činnost hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí zápůjčky a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že částku 11 532 Kč, která odpovídá součtu smluvního úroku a poplatku za administrativní činnost, lze považovat za přiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč, a doby trvání zápůjčky (24 měsíců). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyni a rovněž před tím právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši úroku a poplatku v této výši.

18. Předmětem smlouvy o zápůjčce bylo dále i ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, tedy hotovostní inkaso splátek ve výši 3 994 Kč. Soud toto ujednání hodnotil z hlediska jeho přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Vycházel v prvé řadě z toho, že zde existovala možnost úhrady sjednaných splátek zápůjčky formou bezhotovostních plateb, které jsou již dlouhou dobu v platebním styku naprosto běžně využívány. I pokud by soud pominul fakt, že mnohé bankovní domy již delší dobu podobné platby provádí bez jakýchkoliv poplatků, je evidentní, že náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobkyně při bezhotovostní formě splácení zápůjčky by oproti shora uvedenému poplatku byly naprosto minimální. Obecně lze samozřejmě konstatovat, že je zcela na vůli smluvních stran, jakou formu splácení zápůjčky si ve smlouvě sjednají. V řešené věci však byla mezi účastníky uzavřena smlouva formulářového typu, přičemž soud nepochybuje o tom, že některé její předem právním předchůdcem žalobkyně nastavené parametry žalovaný reálně neměl možnost jakkoliv ovlivnit, a to mimo jiné právě i formu, jakou bude právnímu předchůdci žalobkyně hradit sjednané splátky zápůjčky. Těžko si lze totiž představit, že by si žalovaný dobrovolně zvolil formu hotovostního splácení zápůjčky za situace, kdy je tato výrazně zpoplatněna a přitom bezhotovostní forma splácení by pro něj byla v podstatě beznákladová. Soudu je navíc z úřední činnosti známo, že ve smlouvách právního předchůdce žalobkyně je hotovostní forma splácení naprosto standardním ujednáním. Soud doposud rozhodoval již desítky či spíše stovky sporů vzniklých ze smluv o půjčkách a zápůjčkách poskytnutých právním předchůdcem žalobkyně, přičemž se doposud ani v jednom případě nesetkal s tím, že by ve smlouvě byl ujednán bezhotovostní způsob splacení (zá) půjčky. Za těchto okolností v žádném případě nelze akceptovat, aby poplatek za hotovostní inkaso splátek činil de facto pětinu částky, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, a flagrantně tak navyšoval celkové náklady žalovaného v souvislosti s poskytnutím zápůjčky. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 994 Kč se zjevně příčí dobrým mravům a je tudíž neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., přičemž soud podle § 588 o. z. k této neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti.

19. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 6. 2016 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč, úrok ve výši 6 592 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč, celkem tedy částku 31 532 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tento dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 19 900 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl shora uvedený celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit 11 632 Kč. Uložil proto žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného smluvního úroku. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 2392 odst. 1 větu prvou o. z., výše nárokovaného smluvního úroku pak odpovídá příslušnému ujednání smluvních podmínek, které tvořily součást uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dále soud zavázal žalovaného k úhradě požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 10 565,25 Kč, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, je za toto prodlení odpovědný a dle § 1970 o. z. je tedy povinen žalobkyni uhradit i úrok z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo.

20. Ve zbývající části, v které se žalobkyně zaplacení dalších 3 994 Kč, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 15 626 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 11 632 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 3 994 Kč byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 74 % ku 26 % ve prospěch žalobkyně, což odpovídá rozdílu ve výši 48 %. Z toho vyplývá, že žalobkyni svědčí dle shora citovaného ustanovení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 48 %.

22. Žalobkyně účtovala na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (zaplacený ve výši 800 + doplatek ve výši 200 Kč a náklady svého zastoupení ve výši 1 452 Kč, které sestávaly z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhlášky, ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky a z náhrady za 21% DPH z uvedených položek podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.

23. Celkem tedy činí účelně vynaložené náklady žalobkyně 2 452 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 177 Kč (48 % z částky 2 452 Kč), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

25. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 800 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.b) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.b) sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.