10 C 198/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně:I Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o zaplacení 151 795,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 122 448,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 29 347,21 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 380,37 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 167,33 Kč a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 158 275,82 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit částku, jejíž výše bude uvedena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku a která představuje 28 % účelně vynaložených nákladů žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 1 518 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 29. 7. 2021 Smlouvu o úvěru č. hodnota, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 876,29 Kč, a to počínaje dnem 18. 8. 2021, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 11,50 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak je Sazebník poplatků žalobkyně. Při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Žalobkyně příjmy žalovaného posuzovala na základě potvrzení o výši příjmu. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta a na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítal s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytovaný úvěr postupovala zcela v souladu se zákonem a s takovou péčí, kterou po ní zákon požaduje, čímž v důsledku došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 29. 7. 2021 úvěr žalovanému poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr dopisem ze dne 16. 10. 2023 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobyni na jistině částku 150 895,45 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 7 380,37 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 900 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 31. 5. 2024 ve výši 14 167,33 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 158 275,82 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení.

2. Usnesením ze dne 8. listopadu 2024, č.j. 10 C 198/2024 – 64, soud připustil, aby společnost Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. IČ IČO, se sídlem adresa, vstoupila do soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 198/2024, namísto dosavadní žalobkyně právnická osoba. IČ: IČO, se sídlem adresa. Toto usnesení soud vydal na návrh žalobkyně a se souhlasem nabyvatele práva z důvodu, že dne 20. 9. 2024 uzavřela žalobkyně jako postupitel se společností Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČ IČO, se sídlem adresa, jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, což bylo prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 7. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela sžalovaným dne 29. 7. 2021 Smlouvu o úvěru č. hodnota, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 876,29 Kč, a to počínaje dnem 18. 8. 2021, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 11,50 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak je Sazebník poplatků žalobkyně.

6. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala příjem žalovaného. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 19. 5. 2021 vyplynulo, že příjem žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba. v měsících 2/21 – 4/21 činil 85 797 Kč čistého, tedy 28 599 Kč měsíčně. Takto zjištěný příjem pak v zásadě koresponduje se mzdou žalovaného, která mu byla poslána na účet dne 12. 8. 2021. Pokud jde o výdaje žalovaného, žalobkyně uváděla pouze nespecifikované pojmy dosavadní interní splátky 5 683,29 Kč a externí náklady bez bližší specifikace 8 501,72 Kč.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vzal soud za prokázané, že žalovanému byl úvěr ve výši 180 000 Kč dne 29. 7. 2021 poskytnut a dále, že žalovaný úvěr splácel v pravidelných měsíčních splátkách po 2 876,29 Kč počínaje dnem 18. 8. 2021 a konče dnem 13. 2. 2023. V březnu 2023 na úvěr nic nezaplatil a 4. 4. 2023 zaplatil částku 2 902,25 Kč. Celkem tak na dluh zaplatil žalovaný 57 551,76 Kč.

8. Ze systému ISAS zdejšího soudu vzal soud za prokázané, že žalovaný čerpal u žalobkyně následující úvěry: 21. 5. 2021 100 000 Kč, 22. 7. 2021 180 000 Kč, 29. 7. 2021 25 000 Kč, 29. 7. 2021 180 000 Kč, 8. 7. 2022 210 000 Kč, 7. 10. 2022 70 000 Kč a 12. 11. 2022 85 000 Kč. Všechny úvěry jsou u OS Svitavy předmětem žalob. Z výpisu z účtu žalovaného pak vyplynulo, že tento čerpal dne 19. 7. 2021 ještě úvěr ve výši 25 000 Kč a dne 23. 8. 2021 doplácel exekuci v částce 7 025,50 Kč. Je tedy zřejmé, že v době, kdy si žalovaný bral úvěr u původní žalobkyně měl uzavřenu smlouvu o úvěru již dne 21. 5. 2021 na částku 100 000 Kč, 22. 7. 2021 180 000 Kč a 29. 7. 2021 (stejného dne jako předmětný úvěr) 25 000 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaný musel být ve finanční tísni, kdy si tyto úvěry musel brát. V této souvislosti se pak soudu jeví jak zcela nedostatečné, že žalobkyně blíže a konkrétněji neprověřovala výdaje žalovaného při prověřování úvěruschopnosti a spokojila se jen s obecnými výpočty.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

10. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že původní žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nezkoumala konkrétní výdaje žalovaného a neprověřila tak jeho úvěruschopnost a nesplnila tak povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je neplatná s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 180 000 Kč poníženou o zaplacenou částku 57 551,76 tedy částku 122 448,24 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku, neboť citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jinou povinnost žalovanému neukládá.

13. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a to z 64 % (požadovaný běžící úrok kapitalizovaný ke dni rozhodnutí činí 16 651,50 Kč), neúspěch ze 36 %. Má tedy právo na náhradu nákladů řízení z 28 % podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení žalobkyně spočívaly v zaplaceném a doměřovaném soudním poplatku ve výši celkem 7 590 Kč, v odměně advokáta podle § 7 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 7 180 Kč, ve třech paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ave 21 % DPH z odměny a paušálů. Celkem tak nálady žalobkyně činí 34 742,40, 28 % z nich pak 7 727,90 Kč.

14. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 6 072 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.c) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.a) sazebníku, tedy do výše 7 950 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 518 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.