10 C 201/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti 1. žalovaným: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2. ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně celé jméno žalobkyně, rodné číslo, trvale bytem adresa žalobkyně a žalovaného, je vlastnicí ideální ½ pozemku parcelní číslo o výměře 32 m2 v obci a k. ú. obec, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če.

II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit každý 6 614 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví k ideálnímu spoluvlastnickému podílu, a to ½ pozemku parcelní číslo o výměře 32 m2 v obci a k. ú. obec, jehož součástí je stavba garáže bez čp/če. V žalobě uvedla, že dne 23. 12. 2002 byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě mezi budoucí prodávající jméno celé jméno žalované a žalobkyní jako budoucí kupující. Budoucí kupující je matkou 1. žalovaného a ve smlouvě se zavázala prodat nemovitosti, a to bytovou jednotku číslo v domě adresa v obci a k. ú. obec, včetně všech součástí a příslušenství a dále spoluvlastnický podíl číslo na společných částech domu, včetně všech součástí a příslušenství, mimo jiné i dvojgaráže, dále spoluvlastnického podílu ideální ½ p. číslo – zastavěná plocha p. číslo – zahrada v obci a k. ú. obec včetně součástí a příslušenstvím, a to za kupní cenu 1 200 000 Kč. Dne 22. 12. 2003 byla uzavřena vlastní kupní smlouva mezi výše uvedenými smluvní strany na shora specifikovaný předmět řízení, s tím, že žalobkyně zaplatila za tyto nemovitosti sjednanou kupní cenu 1 200 000 Kč a stala se tak vlastnicí uvedených nemovitostí, tedy měla za to, že se na základě kupní smlouvy zakoupila i ideální ½ shora uvedené dvojgaráže, která je součástí domu adresa, o čemž byla žalobkyně při koupi ujišťována. Druhou ideální ½ dvojgaráže tehdy vlastnili majitelé druhé bytové jednotky v domě, a to manželé příjmení. V srpnu 2022 se žalobkyně z úřední desky města Moravská Třebová dozvěděla, že usnesením soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení, Exekutorský úřad Praha – východ ze dne 22. 8. 2022, č.j. 081 EX 21239/08-377 ve věci oprávněného právnická osoba proti prvnímu žalovanému v této věci celé jméno žalovaného, byla vydána dražební vyhláška, kde předmětem dražby je jeho spoluvlastnický podíl ve společném jmění manželů ve výši jedné ideální poloviny pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří a garáže na tomto pozemku stojící. Žalobkyně zjistila, že se má jednat o ideální jednu polovinu garáže, kterou v roce 2003 od matky prvého žalovaného (povinného v uvedené exekuční věci) odkoupila. 1. žalovaný vlastnické právo žalobkyně k předmětné jedné ideální polovině garáže uznával, nicméně s ohledem na probíhající exekuci nebyl schopen věc řešit mimo soudně. K tomu, že uvedený spoluvlastnický podíl ke garáži je v katastru nemovitostí veden jako předmět společného jmění žalovaných, došlo zřejmě tak, že v roce 2002, kdy byla uzavírána smlouva o budoucí kupní smlouvě, nebyla uvedená dvojgaráž zkolaudována, fakticky však již existovala. Proto byla také ve smlouvě uvedena jako součást domu. Stavebníky dvojgaráže byli manželé příjmení a manželé celé jméno žalovaného. Dne 7. 5. 2003 vydal MÚ v obec, odbor výstavby a územního plánování pod č.j. VÁST 326/03/S kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání přístavby rodinného domu adresa v obec a to mimo jiné novostavbu zděné přízemní nepodsklepené garáže se sedlovou střechou na východní straně domu. Dne 19. 6. 2003 pak tentýž úřad sdělil Katastrální úřadu ve obec, že se jedná o novostavbu dvojgaráže –samostatný objekt se sedlovou střechou, navenek uzavřený, který není propojen se stávajícím rodinným domem a že novostavba garáže je umístěna na pozemku p. číslo v k. ú. obec dle přiloženého geometrického plánu číslo 2003 ze dne 24. 3. 2003 zpracovaného Geodézií obec, který byl ke zprávě přiložen. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli stavebníky – účastníky kolaudačního řízení, došlo k tomu, že byli zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 32 m2 v rozsahu ideální jedné poloviny včetně stavby na tomto pozemku bez čp/če, předmětné garáže. Toto nebylo žalobkyni známo. Z tohoto důvodu a zřejmě i důvodu, že právník sepisující v prosinci 2003 kupní smlouvu si pravděpodobně neověřil nový stav v katastru a do kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003 uvedl jako předmět prodeje předmětnou dvojgaráž jako součást domu adresa, tak jak to bylo uvedeno již ve smlouvě o smlouvě budoucí. Žalobkyně garáž užívala po celou dobu od roku 2003 a byla v dobré víře, že garáž je jejím vlastnictvím, udržovala ji a ve všech směrech se chovala jako vlastník předmětné ideální poloviny garáže a pozemku. Žalobkyně má za to, že ve smyslu § 1089 a násl. obč. zák. vydržela vlastnické právo k předmětnému ideální spoluvlastnickému podílu na nemovitostech, neboť po dobu více jak deseti let byla v poctivé držbě, zakládající se na existujícím právním důvodu, tedy kupní smlouvě z 22. 12. 2003. Naléhavý právní zájem na tomto určení je dán tím, že jiným způsobem nelze provést změnu záznamu o vlastnictví v katastru nemovitostí.

2. Oba žalovaní nárok žalobkyně zcela uznali ve svém písemném podání ze dne 19. 12. 2022, kdy bylo podáno u soudu a které je datováno dnem 16. 12. 2022. Krom samotného uznání oba žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že souhlasí i s úhradou nákladů řízení. O nesrovnalosti v zápisu v katastru nemovitostí se dozvěděli až při nařízení zástavního práva, když nesměli s nemovitostí nakládat.

3. Žalovaní učinili uvedené písemné uznání po té, co byli usnesením ze dne 30. 11. 2022, č.j. 10C 201/2022 – 27, s odkazem na ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. vyzvání k vyjádření k žalobě v němž jim bylo uloženo uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznávají a s tím, uznají-li nárok rozhodne soud o žalobě tzv. rozsudkem pro uznání podle § 153a o.s.ř. S ohledem na toto uznání tedy soud ve smyslu § 153a o.s.ř. vyhověl návrhu na určení vlastnictví, že žalobkyně vlastnické právo k žalovanému spoluvlastnickému podílu na nemovitostech nabyla vydržením, tj. desetiletým užíváním v dobré víře s odkazem na ustanovení § 1089 a násl. obč. zák. s tím, že jde o tzv. řádné vydržení vzhledem k uzavřené kupní smlouvě ze dne 22. 12. 2023, která by jinak ke vzniku vlastnického práva žalobkyně postačovala.

4. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, v odměně advokáta za dva úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3, písm. a), odst. 4, písm. b) advokátního tarifu, ve dvou paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a ve 21% DPH. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. U odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o.s.ř.). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon tohoto rozsudku, či nařízení exekuce.