10 C 214/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; země, stát. instituce, IČO, sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 115 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 1 115 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 9. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 115 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaný byl dne 21. 8. 2018 v souladu s ust. §89b odst.1 a 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a ve smyslu ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, anonymizováno stát. instituce dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice obec. Za převoz žalovaného dne 21. 8. 2018 služebním vozidlem žalobkyně z obec do obec si za ujetých 162 km účtovala částku 900 Kč a za vyšetření žalovaného před převozem na PZS uhradila policie Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje částku ve výši 215 Kč. Žalovaný však dlužnou částku ve výši 1 115 Kč neuhradil. Žalobkyně 31. 12. 2018 vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 1 115 Kč od 9. 8. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

4. Z úředního záznamu ze dne 21. 8. 2018 čj. KRPE číslo sepsaného Policii České republiky, Územním odborem obec, Obvodním oddělením obec soud zjistil, že dne 20. 8. 2018 v 23:01 hod bylo hlídce OOP obec předáno oznámení od pracovníků hlídky Celního úřadu Pardubického kraje, že v ulici ulice v obec hovořila s mužem, který chce spáchat sebevraždu. Při příjezdu policie stál na chodníku mladík a hádal se s celníky. Hlídka policie zjistila, že se jedná o osobu žalovaného. Vzhledem k jednání žalovaného byl žalovaný zajištěn na základě § 26/1a zk. o policii a následně převezen k lékařskému vyšetření na stanici RZS obec. S žalovaným byla provedena dechová zkouška s výsledkem 0,53 promile alkoholu v dechu. Následně byl vyšetřen lékařem, který uvedl, že opilého agresivního pacienta si žádné oddělení anonymizováno ambulance nepřevezme a i přes námitky policie, zajistil telefonicky přijetí žalovaného na PZS obec, když ho tam hlídka OOP obec dopraví. Hlídka po konzultaci s OS zahájila eskortu z místa do PZS obec. Na PZS provedl personál orientační dechovou zkoušku, kdy žalovaný nadýchal číslo promile alkoholu v dechu. Poté žalovaného vyslechl lékař, který ho odmítl převzít do péče RZS. Hlídka proto žalovaného propustila ze zajištění na anonymizováno.

5. Převoz žalovaného do PZS dne 21. 8. 2018 si vyžádal jízdu služebního vozidla policie na trase obec – obec, kdy služební vozidlo najelo 162 km. Vyčíslení náhrad za použití předmětného vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu ve smyslu ust. § 1 a ust. § 4 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2018 Sb. o změně sazby náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, přičemž vyčíslená částka činí 900 Kč.

6. Z výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 26. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 1 115 Kč nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

7. Podle § 16 odst. 8 a § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. ve znění účinném od 29. 11. 2014 do 30. 5. 2017 vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření, resp. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkohol, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky náklady nese osoba, která k vyšetření vyzvala. Soud nepřehlédl, že od 1. 7. 2017 došlo k novelizaci zákona č. 379/2005 Sb., a to zákonem č. 65/2017 Sb. Dle ust. § 62 odst. 2/ posledně citovaného zákona dopravu do protialkoholní záchytné stanice a ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici podle zákona č. 379/2005 Sb. ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti zákona č. 65/2017 Sb., se uhradí podle zákona č. 379/2005 Sb.

8. Jelikož u žalovaného byla vyšetřením a provedením dechové zkoušky dne 21. 8. 2018 prokázána přítomnost alkoholu u žalovaného, má žalobkyně zcela nepochybně nárok na úhradu nákladů na dopravu žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice obec, které žalobkyně požadovala ve výši 900 Kč a za vyšetření žalovaného před převozem na PZS částku ve výši 215 Kč. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že částku 1 115 Kč, popř. její část, již zaplatil a kdy. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě shora uvedené dlužné částky.

9. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením shora přiznané částky, proto jej stíhá ve smyslu § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění novel povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně v této věci představují 2 paušální náhrady po 300 Kč ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. za podaný návrh a výzvu k plnění, tj. částku 600 Kč. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku uložil povinnost žalovanému žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč uhradit.

11. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je osvobozena (ze zákona) od placení soudních poplatků a byla ve věci úspěšná, přechází poplatková povinnost na ve sporu neúspěšného žalovaného s odkazem na ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Výše poplatku vyplývá z položky 1,1.,a) sazebníku soudních poplatků (1 000 Kč). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.