10 C 246/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 4 000 Kč do 31. 7. 2026.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 18 850 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 22 850 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 229 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne 13. 12. 2023 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 13. 12. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 550 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 12. 1. 2024. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu na vydání EPR na svůj dluh uhradil 14 200 Kč. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 19. 1. 2024, 26. 1. 2024, 2. 2. 2024, 11. 2. 2024 a 26. 2. 2024). Celková výše dluhu žalovaného činí 22 850 Kč (jistina + poplatek 22 850 Kč). Nárok dále sestává ze smluvní pokuty dle čl. 2.3 smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 20 000 Kč od 13. 11. 2024 (den po splatnosti zápůjčky) do 5. 12 2025 (datum vyhotovení žaloby), což po zaokrouhlení činí 13 840 Kč, žalobkyně však požaduje smluví pokutu pouze ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 6. 2. 2025, žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření ze dne 27. 12. 2025 uváděl, že měl od žalobkyně celkem , hodnota, půjček. Systémem, že jakmile jednu splatil, musel si vzít další. Na těch předchozích půjčkách splatil vždy i úroky, v tomto případě zaplatil 16 000 kč po 4 000 Kč a k zaplacení jistiny mu tak chybí 4 000 Kč. Při jednání dne 29. 5. 2026 uvedl, že zaplatil 16 000 Kč ve čtyřech splátkách po 4 000 Kč měsíčně, resp. dvě splátky zaplatil ze svého účtu, jednu splátku za něj zaplatila manželka a jedna splátka šla z účtu dcery , jméno FO, . Bylo to celé tak, že byl ve finanční tísni, měl celou řadu úvěrů, byly to společnosti , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a možná ještě nějaká další. Měl a vlastně stále má hypotéku od , právnická osoba, , tam platí 12 000 Kč měsíčně. Měl sice slušný příjem ve Vertexu, ale časem došlo k tomu, že byli jen na 60 %, protože tam byly odbytové potíže. On si vždycky od žalobkyně bral těch 20 000 Kč, ale musel to v krátkém termínu splatit, samozřejmě že i s úroky. Oni mu takto půjčili celkem 457 000 Kč. Pokud jde o úvěruschopnost, tak už si moc nevzpomíná, jak to prověřovali, ale myslí si, že jim stačil příjem. Jeho výdaje nezkoumali. Kromě uvedených úvěrů a půjček také často sází na výsledky sportovních zápasů, někdy je v plusu, jindy zase v mínusu, to je různé. To ale žalobkyni nezajímalo. Jeho možnostem a schopnostem by odpovídalo, že částku, kterou dluží na jistině úvěru, zaplatí jednorázově do 31. 7. 2026, má totiž stále nějaké závazky a tu hypotéku.

3. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svoji nepřítomnost omluvila a navrhla, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Proto soud rozhodl o věci bez přítomnosti žalující strany s odkazem na ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.

4. Ze smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 13. 2. 2023 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému 20 000 Kč, které mu byly zaslány na účet č. , č. účtu, dne 13. 12. 2023. To vzal soud za prokázané z výpisu z účtu žalobkyně i žalovaného. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 550 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 12. 1. 2024. Procesní strany rovněž sjednaly v případě prodlení nárok na účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy), a to v článku čl. 2.3 smlouvy a nárok na smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky – jistiny.

5. Z jednotlivých upomínek vzal soud za prokázané, že žalovaný byl k zaplacení vyzýván písemnými výzvami ze dne 19. 1. 2024, 26. 1. 2024, 2. 2. 2024, 11. 2. 2024 a 26. 2. 2025 (předžalobní výzva).

6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh zaplatil 14 200 Kč, žalovaný však tvrdil a také prokázal, že na dluh zaplatil celkem 16 000 Kč. Jednalo se o platby z 24. 6. 2024, 25. 7. 2024, 16. 8. 2024 a 17. 9. 2024. Toto tvrzení žalovaného bylo prokázáno z výpisů z účtu č. , č. účtu, (, jméno FO, ), č. , hodnota, (účet žalovaného – platby ze dne 16. 8. 2024 a 17. 9. 2024) a č. , č. účtu, (, jméno FO, ).

7. Žalobkyně tvrdila pouze zcela obecně, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy si od žalovaného vyžádala informace o rodinných, příjmových a výdajových poměrech. Je však zřejmé, že toto (navíc zcela obecné) tvrzení nebylo nijak doloženo, ani blíže strukturováno v rámci skutkových tvrzení a je nutno na ně pohlížet s pochybnostmi i za situace, že by tu nebyly důkazy předložené žalovaným nebo vyžádané soudem z vlastní iniciativy. Soud z výpisu z účtu žalovaného zjistil, že tento sice měl poměrně slušný příjem okolo 40 000 Kč od zaměstnavatele , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , současně však z tohoto výpisu vyplynulo, že žalovaný měl celou řadu úvěrů u společností , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a navíc často sází i vyšší tisíce nebo dokonce desetitisíce na výsledky sportovních utkání s různým finančním výsledkem (někdy je zřejmé, že žalovaný nějaké peníze tímto způsobem získal). Běžné výdaje (náklady souvisící s bydlením, případně strava, ošacení apod.) z výpisu nejsou zřejmé. Jinými slovy dle názoru soudu byl zde důvod pochybovat o schopnosti žalovaného úvěr splácet, protože žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

10. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru-zápůjčce, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně jako věřitel neprověřila úvěruschopnost žalovaného, takže tu byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

11. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když bylo namístě uvažovat pouze o uložení povinnosti žalovanému zaplatit toliko nezaplacenou část jistiny. Žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný na dluh zaplatil 16 000 Kč, žalobkyni tedy náleží pouze nezaplacená jistina ve výši 4 000 Kč, a soud proto žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žádné jiné plnění citované ustanovení žalobkyni nepřiznává, a proto soud žalobu co do zbytku zamítl. Současně soud vyšel z možností a schopností žalovaného a uložil mu povinnost částku 4 000 Kč zaplatit v jím požadované lhůtě splatnosti do 31. 7. 2026.

12. Žalovaný měl ve věci částečný úspěch, soud však nezjistil, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, respektive žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval, a proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.

13. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 914 Kč zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [položka 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků]. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, tedy do výše 1 143 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 229 Kč.