10 C 263/2019

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti 1. žalovaným: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované a žalovaného 2. ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení , obecným zmocněncem, bytem adresa 3. ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalovaného 4. ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalované , zastoupená opatrovníkem - advokátem jméno příjmení , sídlem adresa o vypořádání spoluvlastnictví <b>I. Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcelního čísla st. 470 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba označená jako [obec], [adresa], rod. dům a pozemku [parcelní číslo] zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy, se zamítá.</b> <b>II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1 – 3 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Opatrovníku 4. žalované, advokátovi [jméno] [příjmení], se přiznává náhrada hotových výdajů a odměna za zastupování v částce 29 040 Kč.</b> <b>IV. Žalované 4 se přiznává právo na náhradu nákladů řízení v částce 29 040 Kč, kterou má žalobkyně povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parcelního čísla st. 470 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba označená jako [obec], [adresa], rod. dům a pozemku [parcelní číslo] zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalobkyně jedné ideální dvanáctiny, stejně jako i žalovaní 1 a 3, spoluvlastnický podíl 2. žalované činí jednu ideální čtvrtinu a spoluvlastnický podíl 4. žalované činí jednu ideální polovinu. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl v dražbě na základě příklepu soudního exekutora. Žalobkyně vyzvala žalované k vypořádání spoluvlastnictví, avšak ti na její výzvu adekvátně nereagovali. Žalobkyně tedy navrhla zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že nemovitosti připadnou do spoluvlastnictví žalovaných s tím, že se podíl každého z nich zvýší o poměrnou část výše podílu žalobkyně podle svého vlastního podílu. Žalobkyně žádala celkem o vypořádací podíl ve výši 100 000 Kč, což by odpovídalo ceně nemovitostí 1 200 000 Kč, když žalobkyně je přesvědčena, že skutečná cena nemovitostí převyšuje tuto částku. Pokud nebudou žalovaní schopni vypořádací podíl zaplatit, navrhla žalobkyně vypořádání zrušeného spoluvlastnictví prodejem v dražbě. Tento způsob vypořádání pak s ohledem na stanoviska všech žalovaných žalobkyně také navrhla.

2. Prvý žalovaný v zásadě souhlasil s tím, že by došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a s tím, že by došlo k tomu, že se do budoucna namísto podílu ve výši [číslo] stane spoluvlastníkem s podílem [číslo] a vyplatí žalobkyni vypořádací podíl 9 090 Kč. S větším navýšením svého podílu však nesouhlasil, neměl by peníze na vypořádací podíl žalobkyni. Nesouhlasil rovněž se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, pokud by k vypořádání mělo dojít prodejem v dražbě a to s ohledem na 4. žalovanou [celé jméno žalované], která jako jediná ze spoluvlastníků nemovitost užívá, je velmi stará, nemocná a prodej by pro ni znamenal nepřiměřenou zátěž.

3. Druhá žalovaná s žalobou v zásadě nesouhlasila. Nenamítala sice výslovně nic proti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uvedla však, že nemá zájem o navýšení svého spoluvlastnického podílu, nemovitosti neužívá a k ničemu by jí to nebylo, navíc nemá finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu. Na druhou stranu by soud měl přihlédnout k tomu, že se tento spor týká také čtvrté žalované, paní [celé jméno žalované], které bude v únoru příštího roku 92 let. Z hlediska lidského s ní proto ani nebylo jednáno o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Druhá žalovaná se nehodlá vystavit případným výčitkám paní [celé jméno žalované], že souhlasila s prodejem předmětných nemovitých věcí, a že souhlasila s tím, aby jí byla prodána střecha nad její hlavou. Vzhledem k tomu, že druhá žalovaná nezná stanovisko prvého žalovaného a třetí žalované, se kterými nekomunikuje a také nezná stanovisko čtvrté žalované, které ze shora uvedených důvodů nehodlá zjišťovat, vyjádří se k tomu poté, co soud zjistí jejich stanoviska, pokud ovšem soud nedospěje k názoru, že je nutné žalobu zamítnout z důvodů zvláštního zřetele hodných, právě ve vztahu k paní [celé jméno žalované], a to jak s přihlédnutím k jejímu věku, tak i k tomu, že v předmětných nemovitých věcech žije celý život a těžko by se přizpůsobila žít někde jinde a ve zcela jiných podmínkách, než žije dosud. Lze se také domnívat, že žalobkyně vydražila spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] k předmětným nemovitým věcem zřejmě ze spekulativních důvodů. Jak jinak si vysvětlit, že kupuje pouze [číslo] k nemovitým věcem v obci [obec], které nejsou v příliš dobrém stavu, navíc v záplavové oblasti, kde je asi cca tři metry od obvodové zdi koryto řeky [obec]. Druhá žalovaná následně z uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby.

4. Třetí žalovaná v zásadě souhlasila s tím, že by došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a s tím, že by došlo k tomu, že se do budoucna namísto podílu ve výši [číslo] stane spoluvlastníkem s podílem [číslo] a vyplatí žalobkyni vypořádací podíl 9 090 Kč. S větším navýšením svého podílu však nesouhlasila, neměla by peníze na vypořádací podíl žalobkyni. Nesouhlasila rovněž se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, pokud by k vypořádání mělo dojít prodejem v dražbě a to s ohledem na 4. žalovanou [celé jméno žalované], která jako jediná ze spoluvlastníků nemovitost užívá, je velmi stará, nemocná a prodej by pro ni znamenal nepřiměřenou zátěž.

5. Čtvrtá žalovaná s žalobou rovněž nesouhlasila. Nemá zájem o navýšení svého spoluvlastnického podílu a ostatně ani nemá prostředky na to, aby platila žalobkyni jakýkoli vypořádací podíl. Současně nesouhlasí s prodejem nemovitosti, protože je spoluvlastnicí 1 ideální poloviny, nemovitost užívá dlouhá léta, je tam zvyklá a i v případě, že by došlo k prodeji a ona dostala nějaké peníze, nebyla by schopná zrealizovat nějakou změnu svého bydlení. I kdyby to někdo udělal za ní, zřejmě by nebyla schopná se v novém bydlení adaptovat. Je zcela odkázána na svoji vnučku [jméno] [příjmení], která s ní v domě bydlí. Snahu žalobkyně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vnímá tak, že jí chce žalobkyně z domu dostat, a její postup, kdy vydražila spoluvlastnický podíl, považuje za spekulativní. V projednávané věci jde přesně o to, co upravuje ustanovení § 1140 odst. 2 o. z., podle kterého se oddělení ze spoluvlastnictví nemůže žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Má za to, že ona je právě tímto spoluvlastníkem, k jehož újmě se to žádá. Navíc podle jejího názoru nemůže požívat právní ochranu jednání žalobkyně, která se stala spoluvlastnicí spoluvlastnického podílu na nemovitostech nikoli proto, aby vykonávala spoluvlastnická práva, ale proto, aby spoluvlastníky donutila k vyplacení vypořádacího podílu a pokud se jí to nepodaří, aby docílila prodeje nemovitosti jako celku. Za situace, kdy dům užívá 93 letá čtvrtá žalovaná, která je nemocná a nebude si moci zajistit jiné bydlení, je nutno takový postup považovat za výslovně nemravný. Proto navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

6. Ke stanoviskům žalovaných, zejména ke stanovisku čtvrté žalované podala vyjádření i žalobkyně. Podle jejího názoru nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby, když podle dostupné judikatury Nejvyššího soudu musí být nepříznivé důvody dány povahou věci a nikoli osobními důvody na straně spoluvlastníka, např. v jeho zdravotním nebo jiném stavu. Navíc není splněna podmínka přechodnosti takového stavu. Z dosavadního dokazování bylo zjištěno pouze to, že žalovaná 4 je vysokého věku. To však vyplynulo pouze z výslechu svědkyně [příjmení], která je vnučkou žalované 4, předchozí vlastnicí podílu žalobkyně, a která svým nezodpovědným jednáním způsobila tento stav. Navíc je zřejmé, že tato svědkyně v předmětné nemovitosti bydlí a je sama na této nemovitosti závislá uspokojováním životní potřeby své a svého partnera. Rovněž tak zjevně konzumuje spolu se žalovanou 4 příspěvek na její péči. Žalobkyně na tyto okolnosti poukazuje proto, že v tomto kontextu by měl soud její výpověď hodnotit, neboť je především v zájmu svědkyně, aby mohla v nemovitosti nadále bezplatně bydlet a užívat finančního příspěvku své babičky. Vypořádáním by totiž i ona musela řešit svou bytovou potřebu, když své vlastnické právo již dávno pozbyla. Postoj ostatních spoluvlastníků žalobkyně považuje za pokrytecký, když žádný z nich sice s vypořádáním nesouhlasí a poukazuje na potřeby žalované 4, avšak nikdo z nich není ochoten„ přispět“ na vyplacení žalobkyně za tak nízkou částku v kontextu k hodnotě nemovitosti. Rovněž tak argument, že by opuštění nemovitosti žalovanou 4 bylo fatální, považuje žalobkyně za silně spekulativní. Je zřejmé, že žalovaná 4 by mohla žít v důstojnějších podmínkách pečovatelského domu, na pokrytí těchto nákladů by jistě výtěžek z prodeje postačil na mnoho let.

7. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] vzal soud za prokázané, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parcelního čísla st. 470 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba označená jako [obec], [adresa], rod. dům a pozemku [parcelní číslo] zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalobkyně jedné ideální dvanáctiny, stejně jako i žalovaní 1 a 3, spoluvlastnický podíl 2. žalované činí jednu ideální čtvrtinu a spoluvlastnický podíl 4. žalované činí jednu ideální polovinu.

12. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl v dražbě na základě příklepu soudního exekutora, což vyplynulo z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2019, č.j. 111 EX 3840/08 – 56. Podle tohoto usnesení byl vydražen spoluvlastnický podíl povinné [jméno] [příjmení] na předmětných nemovitostech za nejvyšší podání 56 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 3. 2019. To vzal soud za prokázané z uvedeného usnesení soudního exekutora.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že je vnučka 4. žalované a i ostatní žalovaní jsou moji příbuzní. Bydlí s babičkou na adrese [obec a číslo], babička je zcela odkázána na její pomoc. Sama si doma nic neudělá. Sama se nevykoupe, neuvaří si ani uvařené jídlo si neohřeje v mikrovlnné troubě. Většinou jen sedí a hledí. Někdy povídá. Projevuje se u ní velká zapomětlivost, nevzpomene si, co snídala v ten den a podobně. Někdy má problém i poznávat svoje příbuzné. Svědkyni si ale pamatuje. Babička není schopna zvládnout nějaký přechod do jiného bydlení. Je velice fixována na dům a také na ni. Babička chodí, je schopna se svědkyní jít k obchodu, což je asi sto metrů, ale sama není schopna si nakoupit. Je také se svědkyní schopna jít na krátkou procházku. Opory chůze ve smyslu francouzských holí a podobně nepoužívá, ale když tak se do svědkyně zavěsí. Pokud jde o vztah k domu, vždycky když někde něco zařizují, kde musí být přítomna nebo když jde se svědkyní k obchodu, tak potom chce jít okamžitě domů. Na ten domov je fixovaná velmi silně. Svědkyně si myslí, že by změnu bydlení nezvládla. Svědkyně v domě žije se svým přítelem, který se jmenuje [jméno] [příjmení]. Babička kdysi dávno asi před sedmnácti lety dokonce navrhovala, že by svůj spoluvlastnický podíl mému příteli svědkyně darovala. To se ale tehdy neuskutečnilo a pak to nějak utichlo. Dům má tři místnosti, kuchyň, jeden pokoj má babička a jeden pokoj má svědkyně. Inkaso platí společně. V domě s babičkou bydlí nějakých 15 – 17 let. Dříve měli byt ve [obec], ale babička u nich stejně bývala dost často, hlavně přes zimu a bylo potřeba o dům pečovat, tak byt pustili a šli za babičkou do [obec]. Na otázku, jestli neuvažovala o tom, že by šla babička do pečovatelského domu, tak ano, ale má špatnou zkušenost s léčebnou dlouhodobě nemocných v [obec], kde babička byla v minulosti asi dvacet dnů a velmi se zhoršila. Spoluvlastnický podíl žalobkyně byl původně svědkyně. Svědkyně neví, jestli má nějaké exekuce, ale má nějaký dluh na zdravotním pojištění. Má vyřízený příspěvek na péči, pokud jde o babičku. Na domě dělali nějaké investice – záchod, kanalizaci, topení, voda.

14. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktického lékaře pro dospělé, se sídlem v [obec] vyplynulo, že [celé jméno žalované] je křehký senior (93 let). Od roku 2018 u ní dochází k postupnému zhoršení paměti, zapomíná, rodina ji nemůže nechat samotnou doma, protože má úzkostné stavy. Někdy nepoznává ani členy rodiny v důsledku [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova], je neorientovaná časem a místem. Ve většině činností je odkázána na pomoc rodiny. Není schopna si sama hledat jiné bydlení.

15. Ze zprávy [nemocnice] Pardubického kraje, [příjmení] nemocnice soud zjistil, že čtvrtá žalovaná navštěvuje kardiologickou ambulanci, kde se léčí s kardiologickými obtížemi, naposledy byla vyšetřena v lednu 2021.

16. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně i žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí a to žalobkyně jedné ideální dvanáctiny, stejně jako i žalovaní 1 a 3, spoluvlastnický podíl 2. žalované činí jednu ideální čtvrtinu a spoluvlastnický podíl 4. žalované činí jednu ideální polovinu. 4. žalovaná jako jediná ze spoluvlastníků předmětné nemovitosti užívá. Je současně zřejmé, že mezi spoluvlastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, z tohoto důvodu se jeví jako logická žaloba o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 1143 o. z.

17. Mezi účastníky nebylo sporné, že nemovitosti nelze reálně rozdělit ve smyslu § 1144 odst. 1 a 2 o. z. současně je zřejmé, že žádný ze stávajících spoluvlastníků nechce nemovitosti vlastnit jako výlučný vlastník respektive nestojí o takový spoluvlastnický podíl, aby mohlo dojít k přikázání nemovitostí více spoluvlastníkům, tak jak to má na mysli ustanovení § 1147 o. z. Mělo-li by tedy dojít ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nezbylo by soudu než ve smyslu § 1147 věta druhá o. z. nařídit dražbu předmětných nemovitostí, jak to ostatně navrhuje žalobkyně.

18. Všichni žalovaní a zejména 4. žalovaná však navrhuje zamítnutí žaloby z důvodu, že žalobkyně požaduje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu a k újmě jen některého ze spoluvlastníků, a to 4. žalované. Je rovněž namítáno, že žalobkyně navrhuje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v rozporu s dobrými mravy a její postup tak nemůže požívat soudní ochrany.

19. Ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] a ze zprávy ošetřujícího lékaře 4. žalované [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázané, že čtvrtá žalovaná, která je podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí s velikostí podílu jedné ideální poloviny a její jedou uživatelkou (ze spoluvlastníků) je osobou ve věku téměř 94 let, trpí buď senilní, nebo [anonymizována dvě slova] (zapomíná, je neorientovaná, nepoznává členy rodiny s výjimkou vnučky, která s ní žije), je na předmětnou nemovitost velmi citově vázána, přemístění do jiného bydlení by zřejmě psychicky nezvládla. V této souvislosti soud uvěřil i výpovědi svědkyně [příjmení], neboť tato koresponduje s lékařskou zprávou [anonymizována dvě slova] a ostatně i s vyjádřeními ostatních žalovaných, kteří jsou všichni vzájemně příbuzní. Popis zdravotních a jiných problémů čtvrté žalobkyně ze strany svědkyně je navíc i odpovídající velmi vysokému věku čtvrté žalované a jejímu zdravotnímu stavu, jak je popisován ošetřujícím lékařem. Na této skutečnosti nemění nic ani to, že svědkyně se čtvrtou žalovanou v nemovitosti žije, je tedy na jejím spoluvlastnictví nemovitosti závislá a je v důsledku péče o čtvrtou žalovanou poživatelkou příspěvku na péči. Soud tedy skutkově skutečně uzavírá, že čtvrtá žalovaná by vzhledem k velmi vysokému věku a zdravotním problémům a fixovanosti na předmětnou nemovitost, změnu bydlení v důsledku dražby předmětných nemovitostí nezvládla.

20. Je jistě možno přisvědčit žalobkyni, že nevhodnost doby žádosti o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vztahovat k předmětu vypořádání a nikoliv k osobě spoluvlastníků. Ustanovení § 140 odst. 2 věta druhá o. z. hovoří rovněž o tom, že zrušení spoluvlastnictví nelze žádat jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Zde je již nasměrování k některému ze spoluvlastníků již zřejmé přímo z dikce zákona, byť lze jistě přisvědčit žalobkyni, že by se mělo jednat o stav u čtvrté žalované, který je v obecné rovině přechodný. Tak by tomu mohlo být u spoluvlastníka, který není tak vysokého věku jako 4. žalovaná. Zdravotní problémy čtvrté žalované a její psychický stav je jistě trvalého stavu, vzhledem k jejímu věku se to však v zásadě rovná situaci, kdy jde o stav přechodný. Důvod k zamítnutí žaloby vzhledem k tomu, že zrušení a vypořádání je žádáno jen k újmě 4. žalované je tak dle názoru soudu dán.

21. Ustanovení § 1140 odst. 1 o. z. říká, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Tato právní úprava je projeven nejen práva žádat o oddělení ze spoluvlastnictví nebo jeho zrušení, ale také výrazem toho, že spoluvlastnictví je právním institutem sice možným, nikoliv však privilegovaným. Přesto žalobkyně vydražila spoluvlastnický podíl [číslo] nemovitostí náležející povinné [jméno] [příjmení] a stává se tak spoluvlastníkem nemovitostí, kde dalším spoluvlastníkem je 92 letá žena, se spoluvlastnickým podílem jedné ideální poloviny, u které lze zdravotní a jiné problémy předvídat, aby během 7 měsíců od právní moci usnesení o příklepu žádala své oddělení ze spoluvlastnictví, respektive zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Takový postup, kdy žalobkyně spoluvlastnický podíl zjevně nabyla jen proto, aby se následně domáhala jeho zpeněžení na úkor ostatních spoluvlastníků, je dle názoru možno považovat za zneužití práva, které podle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany.

22. Z obou důvodů tedy byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

23. Žalovaní měli ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jim přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Soud však nezjistil, že by žalovaným 1 až 3 náklady řízení vznikly. Proto ve vztahu mezi nimi a neúspěšnou žalobkyní soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

24. Úspěch ve věci měl rovněž čtvrtá žalovaná, které náklady řízení rovněž nevznikly. 4. žalovaná byla v řízení zastoupena opatrovníkem – advokátem a podle § 149 odst. 2 o.s.ř. je tak neúspěšná žalobkyně povinna zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Jde o odměnu za 4 plné úkony právní služby advokáta a jeden úkon poloviční (oproti vyúčtování opatrovníka 4. žalované nepovažuje soud 5. úkon – účast na jednání za plnohodnotný, neboť při jednání došlo v zásadě pouze k vyhlášení rozhodnutí. Opatrovník sice přednesl závěrečnou řeč, ve které však jen zopakoval argumenty přednesení při jednání dne [datum]) podle § 7 a § 12a odst. 1 a 2 advokátního tarifu, kdy za tarifní hodnotu soud považoval hodnotu nemovitostí uvedenou v žalobě (1 200 000 Kč) vzhledem k tomu, že je navrhováno vypořádání prodejem v dražbě. Hodnota jednoho úkonu tak vzhledem k omezení dle tehdy ještě platného § 12a odst. 2 advokátního tarifu činí 5 000 Kč Celkem tedy odměna činí 22 500 Kč. Pokud jde o hotové údaje, jde o 5 paušálů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu p 300 Kč a o 21 % DPH.