10 C 266/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejší účastnice: Jméno účastnice , IČO IČO účastnice sídlem Adresa účastnice o náhradu škody z ublížení na zdraví

I. Změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 283 022 Kč s příslušenstvím se připouští.

II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 417 766 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 134 744 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení a s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 283 022 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dalších 4 200 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 15. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně společně a nerozdílně zaplatit 82 230 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně zaplatit 39 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek ve výši 20 889 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 11. 2022 domáhala náhrady škody v souvislosti s dopravní nehodou, k níž došlo dne 2. 12. 2019 v 10:35 hodin v obci , adresa, – , adresa, . Řidič , jméno FO, , který řídil vozidlo žalované značky , jméno FO, Dokker, RZ , SPZ, , neponechal dostatečnou vzdálenost od před ním jedoucího vozidla , jméno FO, , RZ , SPZ, , řízeného žalobkyní a do tohoto vozidla zezadu narazil. Za přestupek byl řidič , jméno FO, postižen příkazem , právnická osoba, v , adresa, ze dne 14. 10. 2020, č. j. MUMT , č. účtu, , který nabyl právní moci dne 5. 11. 2020. Žalovaná odpovídá za tímto vzniklou škodu jako provozovatel vozidla podle § 2927 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně řídila vozidlo, jehož vlastníkem byl zaměstnavatel žalobkyně , jméno FO, , u kterého byla žalobkyně zaměstnána od 1. 7. 2019 jako pečovatelka. Žalobkyně při nehodě utrpěla zranění – distorzi krční páteře, byla převezena do nemocnice ve , adresa, , kde byla hospitalizována do 4. 12. 2019. Byla jí vystavena pracovní neschopnost. Měla bolesti a přidaly se i psychické potíže. Žalobkyně již před tím jednou utrpěla zranění krční páteře při dopravní nehodě, k níž došlo dne 18. 2. 2013 v katastru obce , adresa, na hlavní silnici č. I/43. Náhrada škody, která tehdy žalobkyni vznikla, byla řešena v řízení pod sp. zn. , spisová značka, u zdejšího soudu. Žalovaná patrně nahlásila škodu pojišťovně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s.), která věc vede jako pojistnou událost č. , hodnota, . Pojišťovna poskytla žalobkyni náhradu a) bolestného ve výši 10 238 Kč a za poplatek za výpis ze zdravotnické dokumentace ve výši 400 Kč a b) ušlý výdělek ve výši 17 987 Kč, přičemž v přípise pojišťovny ze dne 21. 1. 2022 bylo uvedeno, že se jedná o náhradu ušlého výdělku za období od 2. 12. 2019 do 2. 2. 2020 (do kdy měla dle pojišťovny trvat pracovní neschopnost). Poplatek za pobyt v lázních 4 200 Kč nebyl uhrazen. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje ušlý výdělek za dobu pracovní neschopnosti za dobu od 2. 12. 2019 do 30. 6. 2020, kdy skončil její pracovní poměr u společnosti , jméno FO, uplynutím doby a nebyl s ohledem na trvající pracovní neschopnost žalobkyně zaměstnavatelem prodloužen. Žalobkyně požaduje ušlý výdělek 34 744 Kč, když její průměrný denní výdělek činil 930,43 Kč, takže za uvedenou dobu (152 pracovních dnů) by si žalobkyně vydělala 141 430 Kč. Dávky v nemoci činily 88 699 Kč. Ušlý výdělek tak činil 52 731 Kč a po odečtení vyplacených 17 987 Kč zbývá doplatit 34 744 Kč. Náhradu majetkové újmy žalobkyně požaduje ve výši 100 000 Kč, kdy s ohledem na složitost celé záležitosti se žalobkyni nepodařilo získat znalecký posudek a částka tedy byla zatím určena odhadem. Obtíže žalobkyně spočívaly v tom, že se její bolesti po propuštění z nemocnice nelepšily a přidaly se psychické potíže. Žalobkyni byl schválen pobyt v rehabilitačním ústavu, ale i po návratu z tohoto ústavu přetrvávaly bolesti omezující v pohybu i ve spánku. Byly dny, kdy nedokázala přes bolest zvednout pravou ruku, otočit se. Při dalších vyšetřeních vše ukazuje na krční páteř. Do toho zjištěna RA a začíná další léčba. Žalobkyně je následně psychicky vyčerpaná a zhroucená, jsou jí předepisována antidepresiva. Ani po léčebném pobytu v , adresa, v listopadu a prosinci 2021 se bolesti nelepší. Nejhorší jsou noční bolesti. Není schopna zvednout pravou horní končetinu, nemůže se pořádně umýt, učesat ani nakoupit (je pravák). S oblékáním jí pomáhá mladší syn, starší ji vozí po doktorech. Magnetická rezonance ukazuje natržené rameno, zánět a podstupuje artroskopii pravé horní končetiny atd. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu za pobyt v Rehabilitačním ústavu v , adresa, ve výši 4 200 Kč, kde byla žalobkyně hospitalizována v době od 5. 5. 2020 do 2. 6. 2020. Pracovní neschopnost v souvislosti s tímto úrazem trvala do 21. 8. 2020, a to dle potvrzení ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, . Stav po úrazu vyvolal u žalobkyně deprese, pro které se žalobkyně léčí v , podezřelý výraz, ambulanci , tituly před jménem, , jméno FO, v Boskovicích. Předžalobní výzva byla žalované zaslána do datové schránky dne 16. 11. 2022, náhrada však nebyla poskytnuta.

2. Na výzvu žalované (prostřednictvím soudu) do řízení na stranu žalovanou vstoupila jako vedlejší účastnice , Jméno účastnice, , IČO , IČO účastnice, , sídlem , Adresa účastnice, , která se k věci vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobkyně měla krční páteř poraněnou již při dopravní nehodě ze dne 18. 2. 2013, což žalobkyně nezpochybňuje. Rovněž již v této době se žalovaná léčila v , podezřelý výraz, ambulanci. Vedlejší účastnice dále poukázala na skutečnost, že žalobkyni vyplatila bolestné ve výši 10 638 Kč a ušlý výdělek ve výši 17 987 Kč za období do 2. 2. 2020. Vedlejší účastnice poukázala na znalecký posudek soudního znalce z oboru zdravotnictví , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ze dne 1. 8. 2021, který v posudku poukazuje na neurologické vyšetření žalobkyně ze dne 16. 5. 2019 (před předmětnou dopravní nehodou), které prokazuje vertebrogenní algický syndrom krční páteře a rehabilitační léčbu pro onemocnění páteře. Dále poukázala na další onemocnění žalobkyně, kterými trpěla. Navíc dne 23. 4. 2020 utrpěla žalobkyně další úraz, když upadla ve vaně. , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel, že žalobkyně po 3. 2. 2020 léčila obecná onemocnění, která nebyla způsobena úrazem ze dne 2. 12. 2019, která s úrazem nesouvisí. Z těchto důvodů tedy žalobkyni nevznikl nárok na doplatek na ušlém výdělku za období pracovní neschopnosti do 30. 6. 2020 ani na náhradu za rehabilitační léčení. Žalobkyni nevznikl nárok na nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, neboť zdravotní a psychické potíže žalobkyně a její další osobní problémy existovaly již před dopravní nehodou a s touto nijak nesouvisí.

3. Žalovaná s žalobou rovněž nesouhlasila, když, pokud jde o argumentaci k žalobě, odkázala na stanovisko vedlejší účastnice. Pokud jde o uplatněný nárok na nemajetkovou újmu namítala, že z žaloby nevyplývá, jak žalobkyně k požadované částce došla. Nebyl předložen ani znalecký posudek.

4. Podáním ze dne 23. 7. 2024 žalobkyně rozšířila žalobu v položce uplatňované nemajetkové újmy v původní částce 100 000 Kč na částku 383 022 Kč. Rozšířila tedy žalobu o částku 283 022 Kč, a to na základě znaleckého posudku, který byl soudem v projednávané věci zadán a vypracován.

5. Vedlejší účastnice na rozšíření reagovala ve vyjádření ze dne 29. 8. 2022 tak, že tento nárok neuznává a vznáší námitku promlčení. V dalším podání (ze dne 7. 1. 2025) vedlejší účastnice v této souvislosti poukázala na skutečnost, že k úrazu došlo dne 2. 12. 2019 a nárok ve výši 283 022 Kč (rozšíření žaloby) byl uplatněn dne 23. 7. 2024.

6. Žalovaná rovněž v návaznosti na rozšíření žaloby doplnila své původní vyjádření tak, že vznesený požadavek na náhradu na ztrátu na výdělku a náhrady nákladů rehabilitační péče nemá žalovaná za důvodné. Jak v posudku, který byl vypracován pro vedlejší účastnici při řešení pojistné události znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , tak též výslovně znalec v tomto řízení znalecký posudek podávající, , tituly před jménem, , jméno FO, , došli ke shodnému závěru, že pracovní neschopnost žalobkyně pro zvrtnutí krční páteře byla adekvátní v rozsahu a v době do 2. 2. 2020, další léčebná péče nebyla shledána v souvislosti s následky dopravní nehody, respektive poškození zdraví žalobkyně při této dopravní nehodě. Pokud je zde vznesen požadavek na náhrady za léčbu či ušlou mzdu za období po 2. 2. 2020, je dle názoru žalované zřejmé a znaleckým posudkem prokázané, že tyto ztráty na výdělku a vynaložené náklady nebyly v příčinné souvislosti s následky úrazu při dopravní nehodě dne 2. 12. 2019, a proto zde není dán ani nárok žalobkyně na jejich zaplacení. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy, nemá žalovaná za to, že by v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že by její vznik, respektive existence, byla v převážné míře důsledkem dopravní nehody. Vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobkyně před dopravní nehodou a dalším okolnostem nemá pak žalovaná ani za dostatečně jednoznačně prokázanou existenci příčinné souvislosti mezi zjištěným zdravotním stavem žalobkyně, a právě a výlučně dopravní nehodou, když zde ani další následky nelze jednoznačně a výlučně přičítat jediné příčině, ale komplexnímu zdravotnímu stavu žalobkyně, což i znalec ve svém posudku připouští. Žalovaná má též za to, že původní žalobou uplatněný nárok na nemajetkovou újmu je i v rozsahu, jak byl uplatněn, poměrně vágní a neurčitý, kdy z žaloby není bez dalšího zcela zřejmé, jaké nemajetkové újmy se žalobkyně domáhá, kdy je pak otázkou, zda vůbec takovéto podání mohlo mít za následek stavění promlčecí lhůty u údajného nároku na náhradu nemajetkové újmy, kdy právě jasná specifikace požadavku by byla nutná k jeho individualizaci a odlišení od jiných možných nároků, které by mohly být vzneseny. Proto žalovaná též namítá promlčení možného nároku na náhradu nemajetkové újmy, když ke konkretizaci požadavku došlo až v souvislosti se zadáním znaleckého posudku, tedy po uplynutí promlčecích lhůt. Nad důvody uvedené shora je dále třeba, aby se soud též vypořádal s podáním žalobkyně ze dne 23. 7. 2024, jímž žalobkyně rozšiřuje svoji žalobu o nový požadavek na zaplacení částky 283 022 Kč. Žalovaná se domnívá, že již samotná skutečnost, že je žaloba teprve v reakci na závěry znaleckého posouzení rozšiřována, potvrzuje, že tento požadavek nebyl obsahem původního návrhu, který byl co do žalobního požadavku vymezen v petitu žaloby tak, že je požadována suma 138 944 Kč. Na základě takovéhoto vymezení by nebylo možno žalobkyni přiznat jakékoliv vyšší plnění, jelikož by se jednalo o rozhodnutí nad rámec toho, co je žalobou žádáno a čím je soud ve svém rozhodování vázán. Jelikož takový požadavek nebyl jakkoliv do doby rozšíření žaloby uplatněn, má žalovaná za to, že ohledně tohoto nároku, pokud by byl vůbec důvodný, nepřestalo jeho promlčení plynout až do 23. 7. 2024. Již ze samotné dokumentace doložené k žalobě je zřejmé, že žalobkyně tvrdí své zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s úrazem, jakož i vznik invalidity a jiných následků, z nichž tuto svoji nemajetkovou újmu dovozuje, nejpozději ke květnu 2021 (invalidita od 10. 3. 2021), pokud byl nárok na zaplacení částky 283 022 Kč uplatněn až 23. 7. 2024, stalo se tak po více než 4 letech od úrazu a více než 3 letech od nejpozdější zprávy o zdravotním stavu žalobkyně, která byla k žalobě přiložena, tedy zde došlo k uplynutí promlčecí lhůty, a proto i promlčení možného nároku, pročež toto promlčení žalovaná namítá.

7. Vzhledem k tomu, že k rozšíření (změně) žaloby došlo na základě znaleckého posudku, který byl v řízení zadán a vypracován, připustil soud změnu žaloby s odkazem na ust. § 95 odst. 1 o. s. ř., když nebyl důvod k zamítnutí takového návrhu podle § 95 odst. 2 o. s. ř.

8. Podle § 2927 odst. 1 obč. zák. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

9. Podle § 2932 obč. zák. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná.li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

10. Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

11. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyžadující plněné bolesti a další nemajetkové újmy, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společného uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

12. Podle § 2960 škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil…13. Podle § 2962 odst. 1 náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

14. Z příkazu , právnická osoba, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 14. 10. 2020, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 5. 11. 2020, vzal soud za prokázané, že tímto příkazem byl , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, 11. 7. 1998, bytem , adresa, , uznán vinným z přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemkových komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil nedbalostním jednáním tím, že porušil ustanovení § 19 odst. 1 téhož zákona tím, že dne 2. 12. 2019 v 10:36 hodin v obci , adresa, – , adresa, na tříramenné křižovatce sil. II/368 a sil. III/36823 řídil vozidlo tovární značky , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (vlastník , Jméno žalované, .) ve směru jízdy od , Anonymizováno, na centrum obce , adresa, a neponechal dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za vozidlem tovární značky , jméno FO, , RZ , SPZ, (vlastník , jméno FO, ) jedoucím před ním, které řídila , Jméno žalobkyně, a do vozidla narazil zezadu. Při dopravní nehodě došlo k lehkému zranění řidičky , jméno FO, . Totéž vyplývá z detailu dopravní nehody ze dne 2. 12. 2019. Z tohoto detailu také vyplynulo, že vozidlo tovární značky , jméno FO, Dokker, RZ , SPZ, (vlastník , Jméno žalované, .) mělo pojištění odpovědnosti náhrady škody způsobené provozem vozidla u Kooperativy pojišťovny, a. s., , adresa, .

15. Z lékařských zpráv (například propouštěcí zprávy ze dne 4. 12. 2019) vzal soud za prokázané, že žalobkyně při shora uvedené nehodě utrpěla distorsi krční páteře, kontuze hlavy, poúrazový syndrom, povrchní poranění krku. Hospitalizována byla na chirurgickém oddělení , právnická osoba, od 2. 12. 2019 do 4. 12. 2019. Stejné zranění a hospitalizaci popisuje i posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ze dne 1. 8. 2021 a samozřejmě i znalecký posudek zadaný soudem a vypracovaný soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Z potvrzení ošetřujícího lékaře žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 28. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že tento lékař vedlejší účastnici potvrdil, že byla ode dne 2. 12. 2019 do 21. 8. 2020 v pracovní neschopnosti, a to výlučně s léčbou zranění, které utrpěla při dopravní nehodě 2. 12. 2019. Délka trvání pracovní neschopnosti žalobkyně je prokázána rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti (č. l. 59 – přílohová obálka), soud zde vychází z toho, že tento ošetřující lékař také pracovní neschopnost vystavil, tedy ví, proč (z jakého důvodu) tak učinil a dle názoru soudu je nutno z tohoto potvrzení primárně vycházet. K trvání pracovní neschopnosti po 2. 2. 2020 se vyjadřovali jak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , tak i soudem ustanovený , tituly před jménem, , jméno FO, , nicméně rozhodnutí o pracovní neschopnosti žalobkyně nevydával žádný z nich, soud tedy vyjádření těchto znalců chápe jako jejich stanovisko k trvání pracovní neschopnosti žalobkyně, jaká doba trvání pracovní neschopnosti by vzhledem ke zranění žalobkyně byla obvyklá.

17. Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ve svém posudku vypracovávaném pro vedlejší účastnici uváděl, že pracovní neschopnost žalobkyně pro zvrtnutí krční páteře byla adekvátní v rozsahu a v době do 2. 2. 2020, další léčebná péče nebyla shledána v souvislosti s následky dopravní nehody, respektive poškození zdraví žalobkyně při této dopravní nehodě. Dle jeho názoru se u žalobkyně po 3. 2. 2020 léčila obecná onemocnění, která nebyla způsobena úrazem ze dne 2. 12. 2019, která s úrazem nesouvisí.

18. Soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku, který byl zadán soudem v této věci, uvedl, že pracovní neschopnost žalobkyně pro zjištěné zvrtnutí krční páteře je adekvátní po dobu od 2. 12. 2019 do 2. 2. 2020, současně však uvedl, že trvání pracovní neschopnosti po datu 2. 2. 2020 bylo zřejmě podmíněno těžkou dekompenzací psychického stavu zraněné, tedy z psychiatrické indikace, nikoli fyzickým stavem po zvrtnutí krční páteře. Znalec rovně uvedl, že nenašel v dokumentaci žádné záznamy o trvání pracovní neschopnosti, a to ani ve výpisu ze zdravotní karty praktického lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem19. Na základě návrhu žalobkyně soud vyžádal zprávu její lékařky – , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, , která ve dřívější zprávě ze dne 10. 3. 2021 uváděla, že žalobkyně nadále pokračuje v léčbě psychických obtíží, kdy z , podezřelý výraz, hlediska došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Uvedená lékařka sdělila, že žalobkyně je v ambulantním léčení od října 2013 s původní diagnózou porucha přizpůsobení – depresivní syndrom v reakci na nezaviněnou autonehodu. Ke zhoršení jejího stavu došlo po 2. autonehodě v prosinci 2019. Tehdy byla ambulantní léčba s nedostatečným efektem, proto v listopadu 2021 absolvovala lázeňskou léčbu s pozitivním efektem, poté se stav ustálil z pohledu psychiatrické choroby.

20. Na základě této zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ustanovený soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vypracoval doplněk 1 znaleckého posudku, kde po doplněných lékařských zprávách znalec uzavřel, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v období po návratu z léčebného pobytu v , jméno FO, , adresa, , tedy po 2. 12. 2021. Psychické onemocnění žalobkyně je chronické, dlouhodobé s kolísavou intenzitou a konkrétní datum ustálení zdravotního stavu je obtížné určit, protože stabilizace jistě nenastala v jednom konkrétním okamžiku. Pokud však soud toto žádá, tak za okamžik stabilizace zdravotního stavu žalobkyně je možno označit datum lékařské zprávy z , podezřelý výraz, ordinace , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 1. 2022.

21. Po tomto doplnění znaleckého posudku, které se samozřejmě netýká jen otázky trvání pracovní neschopnosti žalobkyně po 2. 2. 2020, je tedy zřejmé, že i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, připouští pracovní neschopnost z , podezřelý výraz, důvodu jako následek úrazu žalobkyně ze dne 2. 12. 2019, což koresponduje s potvrzením ošetřujícího lékaře žalobkyně a se samotným výkazem pracovní neschopnosti. V potvrzení ošetřující lékař uvádí, že žalobkyně byla ode dne 2. 12. 2019 do 21. 8. 2020 v pracovní neschopnosti, a to výlučně s léčbou zranění, které utrpěla při dopravní nehodě dne 2. 12. 2019. Ošetřující lékař tedy důvod pracovní neschopnosti neomezuje na úraz podvrtnutí krční páteře, ale hovoří o zranění, které utrpěla při dopravní nehodě. Dle názoru soudu tak pracovní neschopnost žalobkyně po celou dobu, tedy až do 21. 8. 2020, a nárok žalobkyně na náhradu ušlého výdělku i po 2. 2. 2020 jsou důvodný.

22. Žalobkyně požaduje ušlý výdělek 34 744 Kč, když její průměrný denní výdělek činil 930,43 Kč, takže za uvedenou dobu (152 pracovních dnů) by si žalobkyně vydělala 141 430 Kč. Dávky v nemoci činily 88 699 Kč. Ušlý výdělek tak činil 52 731 Kč a po odečtení vyplacených 17 987 Kč zbývá doplatit 34 744 Kč. Údaje o denním průměrném výdělku pak korespondují se zprávou pojišťovny ze dne 21. 1. 2022, z níž vyplývá, že náhrada ušlého výdělku byla přiznána a vyplacena za období od 2. 12. 2029 do 2. 2. 2020 a zbytek přiznán a vyplacen nebyl z důvodu neuznání nároku za dobu od 3. 2. 2020 a nikoliv z důvodu nesouhlasu s vypočtenou částkou. To také koresponduje s procesním stanoviskem vedlejší účastnice a koneckonců i žalované. Proto soud uznal nárok žalobkyně v této části za důvodný, dle názoru soudu byla prokázána i příčinná souvislost, a proto soud uložil povinnost žalované požadovanou částku 34 744 Kč žalobkyni zaplatit.

23. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu za pobyt v Rehabilitačním ústavu v , adresa, ve výši 4 200 Kč, kde byla žalobkyně hospitalizována v době od 5. 5. 2020 do 2. 6. 2020. Žalobkyně pobyt v tomto ústavu v uvedeném období prokázala daňovým dokladem ze dne 6. 5. 2020 a skutečnost, že žalobkyně za tento pobyt zaplatila 4 200 Kč, byla prokázána předloženou stvrzenkou. Skutečnost, že vedlejší účastnice tuto částku žalobkyni neuhradila, pak vyplývá již ze samotného procesního stanoviska vedlejší účastnice i žalované, a navíc i z oznámení o poskytnutí zálohy ze dne 13. 1. 2021, ze kterého vyplývá, že pojišťovna odmítá tento poplatek zaplatit, neboť z faktury není zřejmé, za co byl poplatek účtován, ani výlučná souvislost pobytu v rehabilitačním ústavu se zraněním z dopravní nehody. Soud zde souhlasí s tím, že z této faktury ani z lékařských zpráv neplyne výlučná souvislost pobytu v rehabilitačním ústavu se zraněním z dopravní nehody, zato je zřejmé, že částka 4 200 Kč je fakturována za pobyt žalobkyně v uvedeném období. Příčinnou souvislost s uvedenou nehodou lze vyvodit snad jen částečně z časové souvislosti mezi nehodou a s tímto léčebným pobytem.

24. Tuto příčinnou souvislost neshledal ani soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku, připisoval ji mimo jiné i následkům předchozí dopravní nehody a chronickým problémům žalobkyně, které vyplývají z lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně. Nebylo tedy prokázáno, že výdaj za tento lázeňský pobyt byl žalobkyní vynaložen jako škoda vzniklá v souvislosti s uvedenou dopraní nehodou. V této části tedy soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

25. Podstatnou část nároku činila uplatněná nemajetková újma. Žalobkyně následky úrazu popisuje pouze popisem svých obtíží v příloze žaloby, na kterou v žalobě odkazuje: „Obtíže žalobkyně spočívaly v tom, že se její bolesti po propuštění z nemocnice nelepšily a přidaly se psychické potíže. Žalobkyni byl schválen pobyt v rehabilitačním ústavu, ale i po návratu z tohoto ústavu přetrvávaly bolesti omezující v pohybu i ve spánku. Byly dny, kdy nedokázala přes bolest zvednout pravou ruku, otočit se. Při dalších vyšetřeních vše ukazuje na krční páteř. Do toho zjištěna RA a začíná další léčba. Žalobkyně je následně psychicky vyčerpaná a zhroucená, jsou jí předepisována antidepresiva. Ani po léčebném pobytu v , adresa, v listopadu a prosinci 2021 se bolesti nelepší. Nejhorší jsou noční bolesti. Není schopna zvednout pravou horní končetinu, nemůže se pořádně umýt, učesat ani nakoupit (je pravák). S oblékáním jí pomáhá mladší syn, starší ji vozí po doktorech. Magnetická rezonance ukazuje natržené rameno, zánět a podstupuje artroskopii pravé horní končetiny atd.“ – volná parafráze ze strany soudu. Žalobkyně nemajetkovou újmu uplatnila při podání žaloby pouze odhadem, a to částkou 100 000 Kč.

26. K návrhu žalobkyně ustanovil soud znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, a stanovení nemateriální újmy na zdraví a uložil mu mimo jiné znalecký úkol stanovit nemateriální újmu na zdraví jako následek zranění, které žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě dne 2. 12. 2019 (distorze krční páteře), a tak jak žalobkyně subjektivně popisuje následky ve svém vyjádření, které je přílohou žaloby (č. l. 10) a při své účastnické výpovědi u jednání.

27. Znalec ve svém posudku č. 9/24 stanovil bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro úraz žalobkyně ze dne 2. 12. 2019 podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví částkou 383 022 Kč. Znalecký posudek obsahuje také tabulku s výpočtem tohoto ztížení společenského uplatnění. K výpočtu ohodnocení ztíženého obohacení neměl žádný z účastníků, ani vedlejší účastnice, žádné námitky.

28. Námitky směřovaly k promlčení nároku (u žalované k celému nároku a u vedlejší účastnice k nároku vyplývajícího z rozšíření žaloby). Soud již v odůvodnění nároku na ušlý výdělek odkazoval na doplnění znaleckého posudku, v němž znalec uzavřel, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v období po návratu z léčebného pobytu v , jméno FO, , adresa, , tedy po 2. 12. 2021. Psychické onemocnění žalobkyně je chronické, dlouhodobé s kolísavou intenzitou a konkrétní datum ustálení zdravotního stavu je obtížné určit, protože stabilizace jistě nenastala v jednom konkrétním okamžiku. Pokud však soud toto žádá, tak za okamžik stabilizace zdravotního stavu žalobkyně je možno označit datum lékařské zprávy z , podezřelý výraz, ordinace , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 1. 2022.

29. Jak žalovaná, tak vedlejší účastnice vznesly proti tomuto nároku námitky promlčení. Žalovaná namítala, že původní žalobou uplatněný nárok na nemajetkovou újmu je i v rozsahu, jak byl uplatněn, poměrně vágní a neurčitý, kdy z žaloby není bez dalšího zcela zřejmé, jaké nemajetkové újmy se žalobkyně domáhá, kdy je pak otázkou, zda vůbec takovéto podání mohlo mít za následek stavění promlčecí lhůty u údajného nároku na náhradu nemajetkové újmy, kdy právě jasná specifikace požadavku by byla nutná k jeho individualizaci a odlišení od jiných možných nároků, které by mohly být vzneseny. Proto žalovaná též namítá promlčení možného nároku na náhradu nemajetkové újmy, když ke konkretizaci požadavku došlo až v souvislosti se zadáním znaleckého posudku, tedy po uplynutí promlčecích lhůt. S tímto závěrem soud nesouhlasí. Žalobkyně sice v podané žalobě nevyložila, jakými úvahami byla vedena při uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění ve výši 100 000 Kč, žalobkyně však svými slovy popsala zranění a jeho následky tak, jak je sama vnímá. Dle názoru soudu tak došlo k dostatečné specifikaci, a tedy i ke stavení promlčecí lhůty. Pokud jde o tuto část nárok a vlastně i pokud jde o část nároku, o který byla žaloba rozšířena. Žaloba na náhradu nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění byla podána dne 29. 11. 2022. Výše tohoto nároku je závislá na znaleckém posudku a z tohoto úhlu pohledu není dle názoru soudu nezbytně nutné, aby před vypracováním znaleckého posudku byla ve správné výši vyčíslena celá částka ztížení společenského uplatnění. Již z tohoto důvodu dle názoru soudu nedošlo k promlčení nároku žalobkyně v promlčecí době podle § 629 odst. obč. zák.

30. Žalovaná nad důvody uvedené shora uvedla, že dále je třeba, aby se soud též vypořádal s podáním žalobkyně ze dne 23. 7. 2024, jímž žalobkyně rozšiřuje svoji žalobu o nový požadavek na zaplacení částky 283 022 Kč. Žalovaná se domnívá, že již samotná skutečnost, že je žaloba teprve v reakci na závěry znaleckého posouzení rozšiřována, potvrzuje, že tento požadavek nebyl obsahem původního návrhu, který byl co do žalobního požadavku vymezen v petitu žaloby tak, že je požadována suma 138 944 Kč. Na základě takovéhoto vymezení by nebylo možno žalobkyni přiznat jakékoliv vyšší plnění, jelikož by se jednalo o rozhodnutí nad rámec toho, co je žalobou žádáno a čím je soud ve svém rozhodování vázán. Jelikož takový požadavek nebyl jakkoliv do doby rozšíření žaloby uplatněn, má žalovaná za to, že ohledně tohoto nároku, pokud by byl vůbec důvodný, nepřestalo jeho promlčení plynout až do 23. 7. 2024. Již ze samotné dokumentace doložené k žalobě je zřejmé, že žalobkyně tvrdí své zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s úrazem, jakož i vznik invalidity a jiných následků, z nichž tuto svoji nemajetkovou újmu dovozuje, nejpozději ke květnu 2021 (invalidita od 10. 3. 2021), pokud byl nárok na zaplacení částky 283 022 Kč uplatněn až 23. 7. 2024, stalo se tak po více než 4 letech od úrazu a více než 3 letech od nejpozdější zprávy o zdravotním stavu žalobkyně, která byla k žalobě přiložena, tedy zde došlo k uplynutí promlčecí lhůty, a proto i promlčení možného nároku, pročež toto promlčení žalovaná namítá.

31. Ani s touto argumentací soud nesouhlasí. Jednak jak shora uvedeno má soud za to, že uplatněním nároku na ztížení společenského uplatnění došlo ke stavení promlčecí lhůty i za situace, že nebyla uplatněna celá částka ztížení společenského uplatnění ve výši 383 022 Kč. Nad to je ale nutno přihlížet k ustanovení § 620 odst. 1 obč. zák., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Pro posouzení, kdy žalobkyně měla vědomost o škodě, je nutno vycházet z okamžiku, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně po úraze způsobeném nehodou včetně psychických a , podezřelý výraz, následků tohoto úrazu. Jak shora uvedeno soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k závěru, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v období po návratu z léčebného pobytu v , jméno FO, , adresa, , tedy po 2. 12. 2021. Psychické onemocnění žalobkyně je chronické, dlouhodobé s kolísavou intenzitou a konkrétní datum ustálení zdravotního stavu je obtížné určit, protože stabilizace jistě nenastala v jednom konkrétním okamžiku. Pokud však soud toto žádá, tak za okamžik stabilizace zdravotního stavu žalobkyně je možno označit datum lékařské zprávy z , podezřelý výraz, ordinace , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 1. 2022. Dle názoru soudu tak k počátku běhu promlčecí doby došlo až tímto „okamžikem“, tedy po 2. 12. 2021, chceme-li tak dnem 12. 1. 2022. K rozšíření žalobního nároku dle výroku I. tohoto rozsudku došlo dne 23. 7. 2024. K promlčení nároku tak dle názoru soudu nedošlo. Proto soud uložil povinnost žalované nahradit žalobkyni i tuto nemajetkovou újmu v celkové výši 383 022 Kč (poté, co připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření pro částku 283 022 Kč).

32. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 417 766 Kč s ohledem na prodlení žalované s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 134 744 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení a s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 283 022 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení s odkazem na ustanovení § 1970 obč. zák.

33. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch (částka 417 766 Kč s příslušenstvím) a částečný neúspěch (částka 4 200 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 15. 11. 2022 do zaplacení). Je současně evidentní, že neúspěch žalobkyně se týkal jen poměrně nepatrné části uplatněného nároku, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů v plné výši, a to s odkazem na ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně ve vyčíslení nákladů řízení vycházela z jistě obecně správného názoru, že základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení není částka požadovaná žalobou, nýbrž částka přisouzená a dle názoru soudu nesprávně uplatňoval odměnu z merita věci 417 766 Kč i pro úkony učiněné v době, kdy bylo žalobou požadováno 138 944 Kč (z toho přiznáno pouze 134 744 Kč). Soud obecně z názoru, že pro určení výše odměny podle § 7 advokátního tarifu je nutno vycházet z částky přisouzené, a nikoliv požadované, vycházel, nepřehlížel však, že úkony právní služby až do 19. 12. 2023 byly činěny ve stavu žaloby, kdy bylo požadováno 138 944 Kč (z toho přiznáno pouze 134 744 Kč). Tyto úkony podle § 7 advokátního tarifu byly ve výši 6 500 Kč (z merita 134 744 Kč), přičemž šlo o čtyři plné a jeden poloviční úkon (ve shodě s podáním žalobkyně ze dne 5. 2. 2026, kterým byly náklady řízení vyčísleny). Další úkon bylo rozšíření (změna) žaloby o částku 283 022 Kč a tato částka byla také základem pro výpočet hodnoty tohoto úkonu. Zde tedy soud žalobkyni přiznává úkon ve výši 9 460 Kč, další čtyři úkony jsou již určeny z přiznané částky 417 766 Kč, hodnota úkonu činí 9 980 Kč, jde o čtyři úkony právní služby rovněž ve shodě s podáním ze dne 5. 2. 2026. Ke každému úkonu v počtu 10 pak soud žalobkyni přiznává režijní paušál podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, když u prvních šesti úkonů byla jeho výše dle platné úpravy 300 Kč a u posledních čtyřech 450 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 82 230 Kč (zástupce žalobkyně není plátcem DPH). Soud proto uložil neúspěšné žalované a současně i vedlejší účastníci zaplatit tuto náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně.

34. České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách vznikly v tomto řízení náklady spočívající v přiznaném a vyplaceném znalečném znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za vypracovaný znalecký posudek ve výši 30 000 Kč a za jeho dodatek ve výši 9 000 Kč. Podle výsledku řízení (neúspěch žalované) uložil soud povinnost tyto náklady nahradit podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

35. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků ze zákona [§ 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích], proto poplatková povinnost přešla na neúspěšnou žalovanou a vedlejší účastnici podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Výše poplatku je vypočtena z merita věci dle přiznaného nároku podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků.