10 C 270/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 88 678,78 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 88 678,78 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z částky 681,50 Kč od 30. 4. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 5. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 6. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 3. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 4. 2019 do zaplacení, z částky 10 999,66 Kč od 30. 12. 2018 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 10 800 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 18 733,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalobce je společností zabývající se mj. pronájmem motorových vozidel. Žalovaná je společností, jejímž předmětem podnikání je: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Dne 10. 11. 2016 uzavřeli žalobce a žalovaný rámcovou smlouvu o nájmu motorových vozidel, jíž byly stanoveny všeobecné podmínky, kterým byl podřízen jednotlivý smluvní vztah mezi žalobcem (co by pronajímatelem) a žalovaným (coby nájemcem) týkající se dlouhodobého pronájmu motorových vozidel, včetně poskytování souvisejících služeb, a to smluvní vztah založený individuální nájemní smlouvou. Součástí rámcové smlouvy o nájmu motorových vozidel byly všeobecné obchodní podmínky pro operativní leasing a správu vozového parku. V návaznosti na rámcovou smlouvu žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o nájmu motorových vozidel, a to na základě objednávky žalovaného ze dne 22. 11. 2016, kterou žalobkyně akceptovala a žalované předala osobní vozidlo. Žalovaná až do prosince 2018 řádně hradila nájemné dle rámcové smlouvy a dle nájemní smlouvy. K dnešnímu dni však žalovanou nebyly uhrazeny faktury č. 18034741 ze dne 15. 12. 2018 splatná dne 29. 1.2 2018, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc leden 2019, faktura č. 19001173 ze dne 15. 1. 2019 splatná dne 29. 1. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc únor 2019, faktura č. 19004277 ze dne 15. 2. 2019 splatná dne 1. 3. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc březen 2019, faktura č. 19007502 ze dne 15. 3. 2019 splatná dne 29. 3. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc duben 2019, faktura č. 19010641 ze dne 15. 4. 2019 splatná dne 29. 4. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc květen 2019, faktura č. 19010642 ze dne 15. 4. 2019 splatná dne 29. 4. 2019, kterou byla žalované vyúčtována pokuta a administrativní poplatek ze její vyřízení, faktura č. 19013805 ze dne 15. 5. 2019 splatná dne 29. 5. 2019, kterou bylo žalovanému vyúčtováno nájemné za měsíc červen 2019, faktura č. 19017016 ze dne 15. 6. 2019 splatná dne 29. 6. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc červenec 2019, faktura č. 19020485 ze dne 15. 7. 2019 splatná dne 29. 7. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc srpen 2019. K úhradě dlužné částky byl žalovaná žalobkyní opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 19. 8. 2019, kterou byla dlužná částka žalobkyní opětovně specifikována a žalované byla stanovena dodatečná lhůta pro zaplacení dlužné částky, a to do sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná na upomínku nijak nereagovala. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuhradila žalobkyni žalovanou částku ani v dodatečně stanovené lhůtě, má žalobkyně vůči žalované nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení, který byl mezi smluvními stranami sjednán v čl. 4 odst. 4.8. všeobecných obchodních podmínek pro operativní leasing a právu vozového parku, které tvořily nedílnou součást rámcové smlouvy, a to ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení v případě prodlení s úhradou nájemného a ostatních plateb. Žalobkyně požaduje z důvodu prodlení žalované s úhradou žalované částky od žalované úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Ve smyslu citovaného ustanovení, tak žalobkyně navrhuje, aby mu byl dále přiznán nárok na částku 10 800 Kč za náklady spojené s uplatněním žalované pohledávky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je společností zabývající se mj. pronájmem motorových vozidel.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že žalovaná je společností, jejímž předmětem podnikání je: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.

5. Z rámcové smlouvy o nájmu motorových vozidel soud zjistil, že dne 10. 11. 2016 uzavřely žalobkyně a žalovaná rámcovou smlouvu o nájmu motorových vozidel, jíž byly stanoveny všeobecné podmínky, kterým byl podřízen jednotlivý smluvní vztah mezi žalobkyní (co by pronajímatelem) a žalovanou (coby nájemcem) týkající se dlouhodobého pronájmu motorových vozidel, včetně poskytování souvisejících služeb, a to smluvní vztah založený individuální nájemní smlouvou. Součástí rámcové smlouvy o nájmu motorových vozidel byly všeobecné obchodní podmínky pro operativní leasing a správu vozového parku. Rámcová smlouva především předpokládá uzavření nájemní smlouvy či nájemních smluv ohledně jednotlivých vozidel, která bude rovněž upravovat nájemné. V příloze č. 1 rámcové smlouvy si procesní strany sjednali splatnost daňových dokladů, a to 14 dní od jejich vystavení.

6. Z objednávky žalované ze dne 22. 11. 2016 soud zjistil, že v návaznosti na rámcovou smlouvu žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o nájmu motorového vozidla Fiat Duc.23MJ…, a to na základě objednávky žalované ze dne 22. 11. 2016, kterou žalobkyně akceptovala a žalované předala osobní vozidlo, což je zřejmé z předávacího protokolu ze dne 13. 12. 2016. Nájemné bylo stanoveno na částku 9 090,63 Kč bez DPH.

7. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovanou nebyly uhrazeny faktury č. 18034741 ze dne 15. 12. 2018 splatná dne 29. 1.2 2018, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc leden 2019, faktura č. 19001173 ze dne 15. 1. 2019 splatná dne 29. 1. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc únor 2019, faktura č. 19004277 ze dne 15. 2. 2019 splatná dne 1. 3. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc březen 2019, faktura č. 19007502 ze dne 15. 3. 2019 splatná dne 29. 3. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc duben 2019, faktura č. 19010641 ze dne 15. 4. 2019 splatná dne 29. 4. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc květen 2019, faktura č. 19010642 ze dne 15. 4. 2019 splatná dne 29. 4. 2019, kterou byla žalované vyúčtována pokuta a administrativní poplatek ze její vyřízení, faktura č. 19013805 ze dne 15. 5. 2019 splatná dne 29. 5. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc červen 2019, faktura č. 19017016 ze dne 15. 6. 2019 splatná dne 29. 6. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc červenec 2019, faktura č. 19020485 ze dne 15. 7. 2019 splatná dne 29. 7. 2019, kterou bylo žalované vyúčtováno nájemné za měsíc srpen 2019. Žalobkyně tyto faktury rovněž předložila. Žalovaná se však vůči tomuto tvrzení nijak nevymezila, neuváděla, že by nájemné vyúčtované těmito fakturami byť částečně uhradila. Soud tedy vycházel z tohoto tvrzení žalobkyně a uložil žalované dlužnou částku jako dlužné nájemné a přeúčtovanou pokutu ve výši 500 Kč za přestupek včetně administrativního poplatku ve výši 150 Kč zaplatit.

8. Pokud jde o právní hodnocení tohoto nároku, jde o dlužné nájemné s odkazem na ustanovení § 2321 a násl. o. z.. Soud žalobkyni s ohledem na prodlení žalované přiznala úrok z prodlení sjednaný ve všeobecných obchodních podmínkách, a to s odkazem na ustanovení § 1970 o. z.

9. Žalobkyni rovněž s odkazem na ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přísluší tzv. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč v dané věci jde o jednotlivé pohledávky dlužného nájemného. U celkem 9 pohledávek jde o 10 800 Kč.

10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, ty spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 548 Kč, ve dvou a půl úkonech právní služby advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění pozdějších předpisů po 4 660 Kč, ve třech paušálech podle § 13/3 citované vyhlášky po 300 Kč a ve 21% DPH, celkem v částce 18 733,50 Kč.

11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.