10 C 278/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 195 220,30 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 44 253 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 3. 9. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobce po žalovaném požadoval zaplacení dalších 150 967,30 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 3. 9. 2021 do zaplacení a dále s 12,5% úrokem ročně z částky 138 253 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že dne 2. 3. 2016 uzavřel s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce peněz, na základě které mu žalobce poskytl částku ve výši 38 253 Kč Smluvní strany si sjednaly roční úrok ve výši 12,5% ročně do zaplacení. Žalobce žalovanému zápůjčku řádně poskytl, žalovaný půjčku načerpal a od července 2016 do února 2021 vrátil žalobci v nepravidelných splátkách celkem částku ve výši 38 200 Kč. Úroky ve výši 12,5% ročně z částky 138 253 Kč od data 2. 3. 2016 do 2. 9. 2021 činí celkem částku 95 167,30 Kč Celkem tedy 233 420,30 Kč. Doposud bylo žalovaným uhrazeno celkem 38 200 Kč, proto celková výše dluhu k datu 2. 9. 2021 činí celkem částku 195 220,30 Kč.

2. Na výzvu soudu žalobce doplnil své skutkové tvrzení tak, že s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce ústně, a to osobně. Bylo to jejich jednání, kdy jednali oni dva spolu. Zápůjčka byla předjednána prostřednictvím [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jedná se o strýce pana žalovaného. Pokud jde o splatnost zápůjčky, bylo sjednáno, že zápůjčka bude splatná ve splátkách po 2 800 Kč měsíčně s tím, že každá splátka bude splatná do 15. dne v měsíci. Žalovaný měl takto začít splácet zápůjčku v měsíci červenci 2016. To se také stalo. 15. 7. 2016 žalobce eviduje první splátku. Úrok byl sjednán tak, že bude plynout z poskytnuté částky 138 253 Kč, žalobce v okamžiku, kdy začal věc řešit soudně, úrok zkapitalizoval ke dni 2. 9. 2021 a odečetl od vypočteného úroku částku 38 200 Kč, kterou žalovaný zaplatil. Žalovaný následně zaplatil splátku 2 800 Kč, 17. 8. 2016, 16. 9. 2016, 17. 10. 2016, 14. 11. 2016, 15. 12. 2016, 12. 4. 2017, 15. 5. 2017, 15. 6. 2017. Následně platil žalovaný splátky ve výši 1 000 Kč v následujících [anonymizováno]: 18. 2. 2020, 16. 3. 2020, 15. 4. 2020, 14. 5. 2020, 10. 6. 2020, 15. 7. 2020, 12. 8. 2020, 15. 9. 2020, 12. 10. 2020, 7. 11. 2020, 9. 12. 2020, 14. 1. 2021 a 15. 2. 2021, další splátky již žalovaný neučinil. Všechny splátky činil na účet žalobce. Konkrétní parametry zápůjčky si účastníci sjednali mezi sebou sami. Myšlenka této zápůjčky vzešla od svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] s tím, že by žalobce mohl žalovanému půjčit částku na zaplacení jeho dluhů. Žalobce si na zápůjčku žalovaného vzal úvěr. Sjednaný úrok odpovídá úroku, který platí žalobce u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uváděl, že s žalobcem žádnou smlouvu o zápůjčce v žalobě popisovaných parametrů neuzavřel. Žalobce a žalovaný měli v minulosti zápůjčku sjednanou, ta však byla poskytnuta jiného data v jiné výši a je již zcela uhrazena. Žádných dalších neuhrazených dluhů vůči žalobci si žalovaný není vědom. K doplnění skutkových tvrzení žalobce uvedl, že mezi účastníky v minulosti došlo k několika zápůjčkám v celkové výši několika málo desítek tisíc korun a všechny byly zaplaceny. Ty splátky, o kterých hovoří žalobce, byly právě splátkami těch jiných zápůjček, o kterých hovoří žalovaný. Žalobcovo tvrzené ujednání o zápůjčce je neurčité a z tohoto důvodu také neplatné. Žalobce měl plnit dluhy za žalovaného, současně ale měl plnit na dluhy třetích osob (rodičů žalovaného). Není tak určitá především výše zápůjčky, neboť by nebylo zřejmé komu a v jaké výši měl zapůjčitel hradit. Nebyl by tak patrný způsob poskytnutí zápůjčky. Zápůjčka představuje reálný kontrakt, přičemž ke vzniku smlouvy nestačí pouze dohoda, ale vyžaduje se rovněž reálné přenechání peněžních prostředků. Žalovanému ani dle tvrzení žalobcem navrženého svědka nebyla zápůjčka reálně poskytnuta, neboť došlo k plnění ve prospěch blíže neurčených třetích osob. Takové platební místo by pak nebylo ujednáno mezi zapůjčitelem a vydlužitelem. Úhradu dluhů tak není možno považovat za poskytnutí zápůjčky, neboť platební místa nebyla (ani hypoteticky) mezi stranami ujednána. Nebyla-li zápůjčka poskytnuta, nemohlo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce. Konečně žalovaný uvedl, že tvrdí-li žalobce, že mu žalovaný dluží splátky zápůjčky za leden 2017 – březen 2017, a dále pak červenec 2017 – červenec 2018, tj. 16 splátek po 2 800 Kč činících celkem 44 800 Kč + příslušenství, pak minimálně tyto splátky by byly promlčeny i v případě, kdy by se tvrzení žalobce o poskytnuté zápůjčce, její výši, úroku, výši splátek i jejich splatnosti zakládalo na pravdě. Jakékoli případné nároky žalobce vůči žalovanému, splatné více než 3 roky přede dnem podání žaloby, by v tuto dobu již byly promlčeny. Vzhledem ke skutečnosti, že přinejmenším nelze mít za prokázané ujednání o splátkách, jsou bez ohledu na další jakékoli nároky z plnění žalobce, učiněného 2. 3. 2016, ke dni podání žaloby promlčena. I však pro případ, kdy by soud pojal tvrzení žalobce za prokázaná, došlo již ke dni podání žaloby k promlčení minimálně 20 splátek s příslušenstvím (duben 2016 – červenec 2016, leden 2017 – březen 2017 a červenec 2017 – červenec 2018).

4. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

6. Podle § 609 věty prvé o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

7. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o. z. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

8. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

9. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí doba trvá tři roky.

10. Podle § 623 věty prvé o. z. při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti.

11. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že někdy v roce 2016, resp. i dříve navázal vztah se sestrou žalovaného, nejprve spolu jenom chodili a pak s ní začal bydlet v [anonymizována dvě slova], v domě, kde bydleli její rodiče, kde bydlel žalovaný i jeho mladší bratr, jeho další sestra a ještě dvě malé děti. Současně ve vedlejším domku bydleli ještě prarodiče žalovaného. Vzhledem k tomu, že měl žalovaný dluhy a neměl možnost si již půjčit, sešli se jednou ještě s [jméno] [celé jméno žalovaného] a bavili se o tom, jak situaci dluhu žalovaného vyřešit. Bylo navrženo řešení, že by si mohl půjčit žalobce, protože žádné úvěry ještě neměl a na tom se také dohodli. Žalobce pak přímo s žalovaným řešil další konkrétní věci této půjčky, měl úvěr, předjednán a byli dohodnuti, že žalovaný všechno, co mu žalobce poskytnul, vrátí, včetně úroku požadovaných bankou. Žádný konkrétní počet splátek si neurčili, mělo se to v zásadě odvíjet od smlouvy o úvěru od počtu splátek, výše úroků a podobně tak, jak byla v úvěrové smlouvě. Byl ujednán den, kdy půjde uzavřít smlouvu, tak šli do banky, žalobce smlouvu uzavřel a úvěr dostal. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] mu současně předal iniciály věřitelů a částky, které se mají zaplatit, a žalobce ještě téhož dne podle těchto iniciál zaplatil částky, které tam byly uvedeny. S žalovaným byli dohodnuti, že žalovaný bude dluh splácet vždy k 15. dni v měsíci v částce 2 800 Kč měsíčně. Mělo být takhle zaplaceno těch 138 253 Kč. Žalobce zaplatil za žalovaného dluhy 2. 3. 2016, žalovaný měl začít splácet v dubnu 2016, ale reálně začal splácet až v červenci. Přesný počet splátek nestanovili. Pan Pavel [celé jméno žalovaného] žalobci tehdy napsal na papír, že žalovaný potřebuje částku 20 000 Kč, aby mohl zrušit účet u [jméno] [anonymizováno]. Žalobce neví, proč tomu tak bylo, ani tomu nerozuměl. Nicméně tuto částku žalovanému předal a on ji zřejmě vložil na svůj účet. Podle žalobce se jednalo o dluhy žalovaného, z toho důvodu, že za ním přišel žalovaný, že chce půjčit a také u těch bankovních spojení, na která měl zaplatit, bylo vždy jako variabilní symbol uvedeno rodné číslo žalovaného. Žalobce to ani neřešil, jestli to jsou vlastně dluhy žalovaného nebo dluhy jeho rodičů. Žalovaný pak od července do konce roku platil. Pak měl výpadek, takže ho žalobce urgoval, to ještě chodil s jeho sestrou. Pak chvíli zase platil, ale pak zase přestal. Žalobce ho dále urgoval osobně, protože začal pracovat v pivovaře v [obec] jako žalobce. [příjmení] ale buď nereagoval, nebo se různě vymlouval a žalobce pak zjistil, že si žalovaný ještě půjčil 40 000 Kč od mámy žalobce a že se kvůli němu zadlužila i sestra žalobce, která s ním tehdy chodila a ještě chodí. Žalovaný nabízel splátky po 1 000 Kč, s čímž žalobce z počátku nesouhlasil, ale když viděl, že se jinak ničeho nedočká, tak s tím souhlasil a on nějaký čas po 1 000 Kč splácel. Následně ale také přestal. Pokud by měl vysvětlit, to, že se domluvili na úroku 12,5 % p. a., přitom úroková sazba dle smlouvy byla 10,9 % p. a. a tzv. RPSN 11,75 % tak se skutečně dohodli na 12,5 %, aby to pokrylo všechny náklady úvěru, ta dohoda byla skutečně taková.

12. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] ve své svědecké výpovědi uvedl, že žalobce kdysi chodil s jeho neteří, dokonce s ní chvíli bydlel ve společné domácnosti. Žalovaný je svědkův synovec. Ten vztah mezi žalobcem a neteří nějak nevydržel, ale byl v době, kdy řešili finanční problémy žalovaného a jeho otce, resp. jeho otce a žalovaného, protože šlo o to, že rodiče žalovaného nadělali určité dluhy a tyto bylo potřeba řešit. Svědek jim v tom pomáhal, jednal s různými věřiteli, exekutory, vymahači a podobně. Celkem za dluhy otce žalovaného případně jeho samotného zaplatil nějakých 600 000 Kč. V rámci toho ale od otce žalovaného zakoupil nějaké pozemky. Nakonec zbývalo k zaplacení asi 150 000 Kč. Nebylo to jednomu věřiteli, bylo jich něco kolem šesti, svědek měl jejich seznam. Žalovanému a jeho otci však již nikdo nebyl ochoten na zaplacení těchto dluhů půjčit. Ani on už nebyl ochoten toto dále platit. Někdy koncem zimy 2016 někdo přišel s myšlenkou, že by si žalobce mohl vzít půjčku, zaplatit dluhy žalovaného, resp. jeho otce a žalovaný by žalobci částku, kterou použil na zaplacení dluhů, splácel. Svědek už neví, kdo přesně s tím přišel, jestli to byl on sám nebo jestli to nabídl žalobce. Bylo skutečně ujednáno mezi žalobcem i žalovaným, ale byl u toho i svědek, a zřejmě i bratr, že si žalobce vezme půjčku, zaplatí dluhy za žalovaného, ten mu částku, kterou na zaplacení použil, a to včetně úroků, bude splácet. Měl mu platit v pravidelných měsíčních splátkách. Kdy se mělo začít splácet, v případě k jakému dni a v jaké přesné výši, byl sjednán úrok, to neví, ale úrok měl pokrýt úroky, které musí platit sám žalobce. Podle této dohody se to také odehrálo, žalobce si zápůjčku vzal, svědek mu dal kontakty na jednotlivé věřitele a těm on odeslal částky, které mu řekli. Mezi těmito věřiteli byl i on sám, neboť už nehodlal dluhy bratra sponzorovat. Pro svědka to mohlo být několik tisíc. Ví, že žalovaný žalobci ze začátku splácel, pak ale splácet přestal nebo pak platil nějakou menší částku. Bylo to dohodnuto na úhradu dluhu [jméno] [celé jméno žalovaného] a jeho ženy. Nic konkrétního o tom, že by žalobce žalovanému ještě půjčoval nějaké jiné peníze, třeba nějaké nižší zápůjčky, neví, ale tehdy žalovanému půjčovali tak nějak všichni, takže těžko říct. Ty dluhy, které žalobce ze zápůjčky, kterou si bral od banky, platil, byly dluhy [anonymizováno], tzn. [jméno] [celé jméno žalovaného] a jeho manželky [jméno]. Byly to různé nebankovní úvěry, dlužné exekuce a ty vznikly z důvodu, že si bratr s manželkou pořizovali různé věci, o kterých se zřejmě domnívali, že je potřebují, ale neměli na ně peníze. Ta čísla účtů těch věřitelů by svědek zřejmě ještě někde našel. Žalovaný podle jeho názoru dlužníkem z těchto úvěrů či zápůjček nebyl. Ale vzal si to tak nějak za své, že to společně se svým otcem vyřídí. Vím, že také něco platil. Nechtěl, aby jeho rodiče přišli o majetek a tím pádem ani on, aby nepřišel o střechu nad hlavou a podobně. Svědek žalovanému nic nepůjčil a nepůjčil ani jeho rodičům, platil ale za ně dluhy v celkové výši něco okolo 600 000 Kč. Je pravdou, že si za to od bratra odkoupil pole v hodnotě zhruba 200 000 Kč, je tam minus asi okolo 400 000 Kč. Svědek to za dluh v zásadě ani nepovažuje.

13. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru s jistinou úvěru 150 000 Kč, kterou měl žalobce splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 788,49 Kč, když splátka sestávala ze splátky jistiny a úroku ve výši 2 650,49 Kč a úhradě pojištění ve výši 228 Kč dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 295 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,9 % p.a. a RPSN ve výši 11,75% ročně. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 2. 3. 2016 také vyplývá, že toho dne mu byl úvěr ve výši 150 000 Kč bezhotovostně poskytnut.

14. Z výpisu z účtu žalobce z téhož dne vyplynulo, že žalobce po obdržení úvěru (150 000 Kč učinil následující jednorázové příkazy k zaplacení: částka 2 209 Kč na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol], částka 26 000 Kč na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol], částka 1 189 Kč, na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol], a částky 9 658 Kč a 89 197 Kč na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

15. Žalobce předložil také list papíru s částkami, čísly bankovních účtů a variabilními symboly, podle kterého měl žalobce učinit dle dohody mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [celé jméno žalovaného] platby. Byly to stejné částky, účty a variabilní symboly, o kterých hovoří soud v odstavci 14. odůvodnění a dále platba označená číslem účtu [bankovní účet], [variabilní symbol] a částkou 10 000 Kč.

16. Z bankovní informace a z výpisů z účtu žalobce vzal soud za prokázané, že žalovaný na účet žalobce zaplatil následující platby: vždy 2 800 Kč ve dnech 15. 7. 2016, 17. 8. 2016, 16. 9. 2016, 17. 10. 2016, 14. 11. 2016, 15. 12. 2016, 12. 4. 2017, 15. 5. 2017, 15. 6. 2017, následně splátky ve výši 1 000 Kč v datech 18. 2. 2020, 16. 3. 2020, 15. 4. 2020, 14. 5. 2020, 10. 6. 2020, 15. 7. 2020, 12. 8. 2020, 15. 9. 2020, 12. 10. 2020, 7. 11. 2020, 9. 12. 2020, 14. 1. 2021 a 15. 2. 2021.

17. Z výpovědi žalobce, svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] a z výpisu z účtu žalobce o platbách které učinil po poskytnutí úvěru a rovněž z výpisů z účtu žalobce a z bankovní informace vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným bylo ujednáno, že žalobce z úvěru, který si vezme, zaplatí za žalovaného částky dle seznamu, který později dostal od svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] a jejichž součet činil 138 253 Kč a žalovaný mu bude takto poskytnuté částky splácet ve splátkách po 2 800 Kč splatných vždy ke každému 15 dni v měsíci počínaje měsícem dubnem 2016. Dohodu mezi žalobcem a žalovaným o tomto obsahu má soud za prokázánou z výpovědi žalobce a svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], které korespondují se smlouvou o úvěru, s tím, že dle přiloženého seznamu žalobce skutečně platil a z toho, že žalovaný skutečně od července 2016 platil splátky 2 800 Kč měsíčně s tím, že žalovaný byl v prodlení se splátkami za měsíce duben, květen a červen 2016. Pokud žalobce obdržel částku úvěru 2. 3. 2016 a téhož dne zadával jednorázové příkazy k platbám, nelze počátek splátek v červenci 2016 hodnotit jinak než jako prodlení žalovaného.

18. Z výpovědi žalobce i svědka [celé jméno žalovaného] je také zřejmé, že žalobce a žalovaný měli snahu se dohodnout i na dalším obsahu smlouvy či dohody, kterou uzavřeli. Je logické, že pokud si na zápůjčku žalovanému musel žalobce vzít úvěr a platit úroky, případně další náklady úvěry, byl namístě i požadavek na zaplacení úroku ze zápůjčky v zásadě odpovídající celkovým nákladům úvěru. Úrok dle smlouvy o úvěru však byl sjednán ve výši 10,9 % p.a. a tzv. RPSN ve výši 11,7 %. Žalobcem tvrzený úrok ve výši 12,5% ročně tak žalobce prokazuje toliko svojí účastnickou výpovědí, která se smlouvou o úvěru příliš nekoresponduje. Dle soudu tak žalobce uzavření konkrétní dohody o sjednaném úroku v konkrétní výši neprokázal a nelze jej tedy přiznat.

19. Žalobce tvrdí, že dle dohody se žalovaným zaplatil 138 253 Kč. Tato částka také skutečně odpovídá součtu částek dle písemného podkladu od svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], z výpisu z účtu žalobce však vyplývá, že žalobce takto zaplatil částku o 10 000 Kč nižší, tedy pouze částku 128 253 Kč. Poskytnutí zbylé částky 10 000 Kč pak žalobce neprokázal. Soud tedy vycházel z prokázaného faktu, že žalobce takto žalovanému poskytl pouze částku 128 253 Kč. Jedině zaplacení částky v této výši se tak dle názoru soudu žalobce může domáhat. Dle názoru soudu tak byla tato částka poskytnuta z titulu smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Pojem poskytnutí soud nevykládá toliko tak, že by žalovaný musel od žalobce tuto částku obdržet hotovostně nebo i bezhotovostně. Skutečnost, že částka byla poskytnuta převedením na účty nenáležející žalovanému, neznamená, že by zápůjčka nebyla poskytnuta, naopak byla poskytnuta na platební místa těchto účtů. Žalobci tak vznikl nárok na vrácení částky 128 253 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 38 200 Kč.

20. Je současně zřejmé, že mezi účastníky bylo dohodnuto vrácení zápůjčky ve splátkách po 2 800 Kč splatných vždy ke každému 15 dni v měsíci počínaje měsícem dubnem 2016, Žalovaný vznesl námitku promlčení celého dluhu, případně jednotlivých splátek. Žaloba byla žalobcem podána dne 15. 9. 2021. Splátky splatné 15. 4. 2016, 15. 5. 2016, 15. 6. 2016, 15. 1, 2017, 15. 2. 2017, 15. 3. 2017, 15. 7. 2017 až 15. 8. 2018, vždy ve výši 2 800 Kč jsou promlčeny a žalovaný se tohoto promlčení úspěšně dovolal. Tyto dlužné splátky tedy nelze přiznat. Žalovaný tak žalobci dluží z titulu uvedené zápůjčky toliko 44 253 Kč, které mu lze přiznat.

21. K námitce žalobce, že námitka promlčení ze strany žalovaného je v rozporu s dobrými mravy soud nepřihlížel, respektive ji nevyhodnotil jako námitku v rozporu s dobrými mravy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce platil dluhy žalovaného. To tvrdí jenom žalobce ve své účastnické výpovědi, která je však v této části v rozporu s výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dle názoru soudu žalobce alespoň tušil, že jde o spíše o dluhy rodičů žalovaného a námitku promlčení tak dle názoru soudu nelze hodnotit jako v rozporu s dobrými mravy.

22. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 44 253 Kč z titulu nevrácené zápůjčky a co do zbytku žalobu s ohledem na shora uvedené skutkové i právní hodnocení (nepřiznaný úrok, promlčené splátky) zamítl.

23. Současně soud žalobci přiznal úrok z prodlení z přiznané částky s ohledem na zjevné prodlení žalovaného s odkazem na ustanovení § 1970 o. z.

24. Žalovaný měl ve věci částečný úspěch a podle poměru jeho úspěchu a neúspěchu ve věci by mu svědčilo právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. soud však přisvědčil argumentaci žalobce v tom směru, že se snažil žalobci a jeho rodině pomoct a nyní na to doplácí. V tomto směru musí soud dát žalobci za pravdu a v této skutečnosti soud spatřuje důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení částečně úspěšnému žalobci s odkazem na ustanovení § 150 o.s.ř.