10 C 288/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 264 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 3 237 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 878,12 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 237 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 3 237 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 3 237 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 3 237 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 3 237 Kč od 1.7.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částku 6 366 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 609,57 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 366 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 6 366 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 6 366 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 6 366 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 6 366 Kč od 1.7.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 1 113 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 410,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 113 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 1 113 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 1 113 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 1 113 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 1 113 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částku 2 548 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 204,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 548 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 2 548 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 2 548 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 2 548 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 2 548 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 078,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 289,03 Kč z částky 4 350 Kč za dobu od 22. 2. 2006 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 350 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným dne 8. 7. 2005. Na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 650 Kč v hotovosti v 31 týdenních splátkách po 150 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 2. 2006. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Žalovaný na dluh zaplatil pouze 300 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 300 Kč. Po tomto postoupení již žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 2 806,45 Kč z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 1 543,55 Kč a příslušenství, které tvoří kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 289,03 Kč a běžící úrok z prodlení jak je uvedeno shora.

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném rovněž zaplacení částky 8 914 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 813,75 Kč z částky 8 914 Kč za dobu od 5. 3. 2006 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 914 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 4 648 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 2. 2006. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Žalovaný na dluh zaplatil celkem 2 734 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Po tomto postoupení již žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 5 356,97 Kč z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 3 557,03 Kč a příslušenství, které tvoří kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 813,75 Kč a běžící úrok z prodlení jak je uvedeno shora.

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 8. 7. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 650 Kč, to vše ve 31 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 150 Kč.

6. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 25. 2. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 4 648 Kč, to vše v 52 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 224 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z přílohy č. 1 k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávky ze shora uvedených smluv o půjčce včetně příslušenství byly s účinností k datu 5. 1. 2021 postoupeny žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, které bylo dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 1. 2. 2021 odesláno žalované, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalovanému skutečnost, že došlo k postoupení žalovaných pohledávek, a vyzval ho, aby ode dne doručení oznámení plnila na svůj dluh již pouze výhradně ve prospěch žalobkyně.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 12. 11. 2021 odeslána žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 255,28 Kč vzniklé z titulu předmětných smluv o půjčce ve lhůtě do 26. 11. 2021 a upozornila jej na skutečnost, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

10. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, posoudil soud věc po právní stránce jako spor ze smlouvy o půjčce uzavřené dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť posuzovaná smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti citovaného předpisu. Smlouva současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

13. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 citovaného ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

14. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o půjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. stala věřitelem žalobou uplatněných pohledávek včetně příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě smluv o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. závazkový právní vztah. Zatímco právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z těchto závazků splnil, když žalované poskytl peněžní prostředky v ujednané výši, žalovaný porušil sjednané smluvní podmínky, neboť půjčky nesplácel řádně a včas.

16. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 657 obč. zák. v souvislosti s uzavřenými smlouvami o půjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 3 000 Kč a 7 000 Kč a ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. rovněž na zaplacení smluvního úroku. Smlouvy sice přímo úrok nestanoví, stanoví však povinnost zaplatit souhrnný poplatek ve výši 1 650 Kč a 4 648 Kč. Tento poplatek sice dle smluv představuje jinak pojmenovanou platbu, v podstatě je však třeba jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde o plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí půjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i souhrnný poplatek sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný souhrnný poplatek u obou smluv hodnotil jako úplatu za poskytnutí půjčky a posuzoval jeho výši. Dospěl přitom k závěru, že částku 1 650 Kč i 4 648 Kč nelze považovat za přiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a době půjčky, a že právnímu předchůdci žalobkyně proto na základě předmětné smlouvy vznikl sice nárok i na úhradu úroků, či poplatku, ale pouze do výše, která je jednotlivým půjčkám přiměřená.

17. Soud považuje za přiměřený úrok ještě ve výši 30 % p. a. z jistiny, což je u prvé půjčky 537 Kč a u druhé půjčky 2 100 Kč. Nad tyto částky považuje soud sjednaný souhrnný poplatek za nepřiměřeně vysoký, tedy dle názoru soudu nepřiměřeně vysoký poplatek činí 1 113 Kč a 2 548 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku ve výši 1 113 Kč a 2 548 Kč se zjevně příčí dobrým mravům a je neplatné ve smyslu § 39 obč. zák.

18. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovanému dle smluv o půjčce vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistiny půjček ve výši 3 000 Kč a 7 000 Kč, úrok či poplatek ve výši 537 Kč a 2 100 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tj. více než 300 Kč a 2 734 Kč. Soud proto vycházel z toho, že k žádným dalším úhradám nedošlo. Zmíněné úhrady žalované započetl na shora uvedený (přiznaný) souhrnný poplatek a na jistinu pohledávky a dospěl k závěru, že žalované aktuálně zbývá k úhradě částka 3 237 Kč a 6 366 Kč, a tomto rozsahu proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uvedené částky žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení plynoucího z této částky. Nárok na jeho úhradu se opírá o § 517 odst. 2 obč. zák., výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalované s úhradou jejího dluhu nastalo.

19. Ve zbývající části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 1 113 Kč a 2 548 Kč a souvisejícího příslušenství, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 13 264 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 9 603 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 3 661 Kč byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 72 % ku 28 % ve prospěch žalobkyně, která proto má podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení – 44 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč po 300 Kč a z odst. 5 citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

21. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu ve věci samé po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 452 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 44 %, tj. částka 1 078,88 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 1. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění).

23. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.