10 C 306/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 16 766 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 4 399 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 229,04 Kč a s 7,25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 399 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 399 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, a dále 4 399 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 258,33 Kč a s 7,25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 399 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 399 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 3 984 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 881,86 Kč a s 7,25% úrokem z prodlení ročně z částky 3 984 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 984 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí a dalších 3 984 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 911,25 Kč a s 7,25% úrokem z prodlení ročně z částky 3 984 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 984 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 8 383 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 110,90 Kč z částky 8 383 Kč za dobu od 2. 4. 2006 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 383 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 3 984 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 3. 2006. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Poslední splátka byla ze strany žalované zaplacena dne 14. 1. 2006. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaná na dluh zaplatila celkem 1 601 Kč. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 5 037,86 Kč z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 3 345,14 Kč a příslušenství, které tvoří kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 110,90 Kč a běžící úrok z prodlení jak je uvedeno shora.

2. Žalobkyně se podanou žalobou dále domáhala po žalované zaplacení částky 8 383 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 169,58 Kč z částky 8 383 Kč za dobu od 5. 3. 2006 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 383 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem Olbrachtova 2006/9, Praha 4 a žalovanou dne xanon-81x. Na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 3 984 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 2. 2006. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Poslední splátka byla ze strany žalované zaplacena dne 14. 1. 2006. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaná na dluh zaplatila celkem 1 601 Kč. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 5 037,86 Kč z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 3 345,14 Kč a příslušenství, které tvoří kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 169,90 Kč a běžící úrok z prodlení jak je uvedeno shora.

3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 25. 2. 2005 soud zjistil, že dne 25. 2. 2005 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 3 984 Kč, to vše v 52 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 192 Kč.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 3. 2005 soud zjistil, že dne 29. 3. 2005 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 3 984 Kč, to vše v 52 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 192 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 12. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, byly obě pohledávky ze shora uvedené smlouvy o půjčce včetně příslušenství s účinností k datu 5. 1. 2021 postoupeny žalobkyni, což vzal soud za prokázané z této smlouvy o půjčce.

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které bylo dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 1. 2. 2021 odesláno žalované, právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalované skutečnost, že došlo k postoupení žalovaných pohledávek, a vyzval ji, aby ode dne doručení oznámení plnil na svůj dluh již pouze výhradně ve prospěch žalobkyně.

9. Žalovaná na každý dluh plnila celkem 1 601 Kč. Toto tvrzení uvedla v žalobě žalobkyně a žalovaná je nijak nerozporovala, proto z něj soud vycházel.

10. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, posoudil soud věc po právní stránce jako spor ze smlouvy o půjčce uzavřené dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť posuzovaná smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti citovaného předpisu. Smlouva současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

13. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 citovaného ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

14. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o půjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky včetně příslušenství. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. závazkový právní vztah.

16. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 657 obč. zák. v souvislosti s uzavřenými smlouvami o půjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč u obou půjček a ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. rovněž na zaplacení smluvního úroku k každé smlouvy. Smlouvy úrok nestanoví, stanoví však povinnost zaplatit souhrnný poplatek v obou případech ve výši 3 984 Kč. Tento poplatek sice dle obou smluv představuje jinak pojmenovanou platbu, v podstatě je však třeba jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde o plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí půjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť stejně jako sjednaný úrok, i souhrnný poplatek sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný souhrnný poplatek hodnotil jako úplatu za poskytnutí půjčky a posuzoval jeho výši. Dospěl přitom k závěru, že částku 3 984 Kč nelze považovat za přiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků 6 000 a době trvání půjčky 52 týdnů.

17. V tomto případě soud považuje za přiměřený úrok ještě ve výši 30 % p. a. z jistiny, což je u těchto půjček 1 800 Kč u každé z nich. Proto považuje soud sjednaný souhrnný poplatek za nepřiměřeně vysoký, a proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku ve výši 3 984 Kč se u obou půjček zjevně příčí dobrým mravům a je tudíž neplatné ve smyslu § 39 obč. zák.

18. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovanému dle smlouvy o půjčce vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu půjčky ve výši u každé z půjček 6 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh uhradila více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tj. více než 2 x 1 601 Kč. Soud proto vycházel z toho, že k žádným dalším úhradám nedošlo. Zmíněné úhrady žalované započetl vždy na jistinu pohledávky a dospěl k závěru, že žalovaná na každou z půjček dluží částku 4 399 Kč, a proto podané žalobě nevyhověl, pokud jde o částku 2 x 3 984 Kč a tuto zamítl včetně požadovaného příslušenství z těchto částek. Naopak žalobě vyhověl, pokud jde o částku 4 399 Kč u každé z půjček a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z této částky plynoucí, ať již ve zkapitalizované podobě v částkách 5 258,33 Kč a 5 229,04 Kč a dále v podobě běžící od data po postoupení pohledávek.

19. Žalobě bylo částečně vyhověno a částečně byla zamítnuta, úspěch ve věci měla tedy žalobkyně, byl to však úspěch nepatrný. Proto soud žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 1. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění).

21. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.