10 C 31/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 59 482 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 19 238 Kč s 15% úrokem ročně od 30. 1. 2019 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 30. 1. 2019 do zaplacení a dále 10 000 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 18 744 Kč s 15% úrokem ročně od 30. 1. 2019 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 30. 1. 2019 do zaplacení, vždy z částky 3 657,96 Kč a dalších 11 500 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 583 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], došlo dne 29. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také předpis splátek, který tvoří její přílohu č.

1. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dne 29. 1. 2019 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 3 851 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 18 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 693 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7 200 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 72 744 Kč, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 5 196 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 29 1. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 30. 1. 2019, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradil dne 31. 7. 2019 částku ve výši 600 Kč, avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na jistině úvěru 21 748,37 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 147,59 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 759,35 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 928,31 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 9 398,38 Kč Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 29. 1. 2019, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 21 748,37 Kč od 30. 1. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 15 % ročně je sjednána v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 21 748,37 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1 147,59 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 21 748,37 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 147,59 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 759,35 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,31 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 398,38 Kč, smluvní pokuty ve výši 21 500,00 Kč, úroku vyčísleného od 30. 1. 2019 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 5 981,04 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 3 811,17 Kč, úroků z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 21 748,37 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky ve výši 22 895,96 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 21 748,37 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 147,59 Kč, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 11. 11. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel. V roce 2017 nemohl žádnou smlouvu podepsat, protože od roku 2015 má exekuce, všude je veden jako dlužník a nikdo mu peníze nepůjčí.

3. Jednání ve věci se žalovaný nezúčastnil, svoji nepřítomnost neomluvil. Soud tedy věc projednal bez přítomnosti žalovaného u jednání s odkazem na ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř.

4. Ze smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], došlo dne 29. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. K argumentu, že žalovaný smlouvu neuzavřel, soud odkazuje na skutečnost, že při uzavření smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena z [číslo obč. průkazu] (číslo uvedeno ve smlouvě a navíc odpovídá číslu občanského průkazu žalovaného, jejíž fotokopii žalobkyně předložila soudu). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také předpis splátek, který tvoří její přílohu č.

1. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dne 29. 1. 2019 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 3 851 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 18 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 693 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7 200 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 72 744 Kč, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 5 196 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 29 1. 2019. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 15 % ročně je sjednána v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. Pro případ nezaplacení jakékoliv splátky byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, s níž je dlužník v prodlení.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno podáním ze dne 24. 7. 2020.

6. Z přehledu splátek žalované soud zjistil, že žalovaný na dluh nepravidelnými splátkami od 30. 11. 2017 do 31. 7. 2019 zaplatil celkem 34 762 Kč. Žalovaný ve svém vyjádření netvrdil, že tento dluh zaplatil více než je tato částka.

7. Na základě shora uvedené smlouvy o úvěru žalovanému jistě vznikla povinnost zaplatit (vrátit) právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou částku 40 000 Kč v rámci uvedeného splátkového režimu a to s odkazem na ustanovení § 2395 a násl. o. z. Citované ustanovení pak věřiteli zakládá právo na zaplacení a žalovanému tedy povinnost zaplatit sjednané úroky. Tímto pojmem je ve smlouvě označena jen částka 3 851 Kč, kterou měl žalovaný zaplatit rovněž ve splátkovém režimu. Na zaplacení této částky rovněž právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok. Spolu se zaplacením jistiny úvěru a jmenovitého úroku smlouva žalovanému ukládá zaplatit ještě úplatu za poskytnutí úvěru 18 000 Kč a náklady na vyhodnocení úvěrového případu. U obou částek, pokud jde o jejich označení je zřejmé, že jde o jakousi platbu navíc nad jistinu, a že tedy plní úlohu sjednaného úroku, byť jsou označeny jinými označeními. Spolu s pojmenovaným úrokem tak měl žalovaný zaplatit nad jistinu z titulu úroků částku celkem 25 544 Kč. Pokud jde o úrok, má soud za to, že tento nemůže být sjednán v jakékoliv výši, ale že je nutno posuzovat, zda byl sjednán v přiměřené výši. Nepřiměřeně vysoký úrok by pak bylo jistě nutno posoudit jako právní jednání příčící se dobrým mravům a tedy podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné. Hranice přiměřeného úroku se dle názoru pohybuje někde u 30 % ročně, což je v projednávané věci u jistiny 40 000 Kč, při trvání úvěru 14 měsíců je pak hranicí přiměřeného úvěru částka 14 000 Kč. Nad tuto částku soud považuje sjednaný úrok (lhostejno jak nazvaný) za nepřiměřený a ujednání smlouvy považuje soud v této části jak shora uvedeno za neplatné. Právnímu předchůdci žalobkyně a následně i žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 14 000 Kč a naopak na úrok ve výši 11 544 Kč nevznikl (25 544 – 14 000 = 11 544).

8. Závazek žalovaného obsahuje povinnost zaplatit náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Podle názoru soudu tyto náklady za hotovostní inkaso samotný úvěr nepřiměřeně prodražují, a to za situace, kdy je zde možnost bezhotovostních plateb, která je oproti takto vysokému příspěvku v podstatě beznákladová. Mělo-li být hotovostní inkaso splátek krokem ve prospěch zákazníků, pak není možné, aby samotný úvěr takto prodražovalo. Dle názoru soudu je ujednání o zaplacení těchto nákladů za hotovostní inkaso v takové výši zcela nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z., nemůže požívat soudní ochrany. Ujednání o hotovostním inkasu splátek tedy soud považuje za neplatné i s ohledem na ustanovení § 280 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. Dle názoru soudu tak žalovanému nevznikla povinnost tento poplatek zaplatit.

9. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jistinu úvěru 40 000 Kč a úrok ve výši 14 000 Kč. Zaplatil celkem 34 762 a zbývá mu zaplatit z titulu jistiny úvěru částku 19 238 Kč, proto mu soud uložil tuto částku zaplatit, včetně sjednaného úroku ve výši 15 % ročně a úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z.

10. Naopak, pokud jde o částku 18 744 Kč (nepřiznaný úrok + inkasní poplatek) soud žalobu jako nedůvodnou včetně požadovaného příslušenství této částky zamítl.

11. Žalovaný se bezpochyby ocitl v prodlení a podle smlouvy i § 2048 o. z. mu vznikla povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu. I v případě smluvní pokuty se soud zabýval otázkou platnosti ujednání o smluvní pokutě s hlediska její přiměřenosti. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (jak byla sjednána) a vyčísluje ji částkou 21 500 Kč. Již z porovnání jistiny úvěru a požadované pokuty je zřejmé, že tato pokuta přesahuje polovinu jistiny úvěru. Dle názoru soudu je nepřiměřená již z tohoto hlediska. Žalovaný na dluh však zaplatil částku 34 762 Kč a dluh na jistině je 19 238 Kč. Je tedy zřejmé, že nepřiměřená je požadovaná smluvní pokuta nejen v části převyšující polovinu původní jistiny úvěru, ale i v daleko větší míře. Dle názoru soudu je smluvní pokuta přiměřená maximálně v částce 10 000 Kč (vzhledem k dlužné jistině 19 238 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 10 000 Kč jako smluvní pokutu a co do částky 11 500 Kč tuto jako neplatnou s odkazem na ustanovení § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. zamítl.

12. Pokud jde o posouzení úspěchu a neúspěchu ve věci, tak žalovaný byl ve věci mírně úspěšný, avšak soud nezjistil, že by mu náklady řízení vznikly. Proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 2 334 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.b) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.b) sazebníku, tedy do výše 2 917 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 583 Kč.