10 C 325/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 1 o zaplacení 120 606,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 70 380 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 50 226,75 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 92 433,35 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a 26,16% úrokem ročně z částky 79 265,55 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 1 207 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 29. 5. 2022 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. , hodnota, .Jak plyne z článku 1.

1. části B) Smlouvy, posuzoval právní předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobce si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 31. 5. 2022 peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 4 810 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy mu tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 20. 11. 2022 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 93 831,35 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 21. 11. 2022 má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 26,16 % ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 79 265,55 Kč až do jejího zaplacení. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 92 433,35 Kč (odpovídající v souladu s ujednáním v čl.

6. části B) Smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 1. 12. 2022 pak žalobce uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 92 433,35 Kč (odpovídající v souladu s ujednáním v čl.

6. části B) Smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 7. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 9 620 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 16. 8. 2022. Ke dni postoupení 28. 7. 2023 činila výše pohledávky za žalovaným částku 136 439,80 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 79 265,55 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 13 167,80 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč a dále z dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 136 439,56 Kč je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobce s prodlením žalovaného, které však žalobce vůči žalovanému v této žalobě neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky na žalobce ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobce tedy požaduje zaplacení dlužné nové jistiny sestávající se z - dlužné jistiny ve výši 79 265,55 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 13 167,80 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 28 173,40 Kč (vyčíslené ke dni 10. 9. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně), úroků ve výši 26,16% ročně z dlužné jistiny ve výši 79 265,55 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 92 433,35 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalobkyně na výzvu soudu dále doplnila, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem poskytl požadované informace a předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje. Povinností žalovaného, jak plyne z § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru i z čl. článku 1.

1. části B) smlouvy, bylo uvést pravdivé a úplné informace. Žalovaný předložil výplatnice za měsíc duben 2022, potvrzení o příjmu ze dne 27.5.2022 a výpis z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 05/2022) a Pracovní smlouvu ze dne 6.2.2020. Příjem žalovaného byl současně ověřován u zaměstnavatele žalovaného. Z informací a dokladů od žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 36 972 Kč. Z potvrzení o příjmu, hodnocení klienta a výplatní pásky je rovněž patrné, že byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem 9 574 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 250 Kč stanovené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a k němu vydaným nařízením vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Nashromážděné informace o finanční situaci žalovaného, zaznamenané v dokumentu hodnocení klienta ze 29.5.2022, a předložené doklady žalovaného byly ze strany právního předchůdce žalobce zanalyzovány a verifikovány, mj. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR), a posouzeny. Bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíčně cca 26 398 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru, přičemž vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení a v úvěrových registrech není veden jako dlužník se špatnou platební morálkou. Na základě takto provedeného odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na jednání se nedostavil, přestože mu bylo předvolání včas doručeno a svoji nepřítomnost neomluvil. Soud tedy věc projednal a rozhodl o ní s odkazem na ustanovení § 101 odst. 2 a 3 bez přítomnosti žalovaného při jednání.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, respektive ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a z její přílohy č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 29. 5. 2022 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. , hodnota, . V článku 1.

1. části B) Smlouvy, popisuje právní předchůdce žalobkyně, jak posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobce si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 4 810 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy by vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru, pokud by se žalovaný dostal do prodlení se splácením. Podle článku 6. části B) Smlouvy mohl rovněž věřitel úvěr zesplatnit, pokud by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní.

5. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 31. 5. 2022 peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. To vzal soud za prokázané z dokladu o vyplacení úvěru.

6. Z oznámení o zesplatnění úvěru vzal soud za prokázané, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 20. 11. 2022 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků za pojištění a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 9 620 Kč, což vyplývá z transakční historie.

7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 7. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. To vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek a ze seznamu postoupených pohledávek.

8. Současně je zřejmé, že pokud by šlo platně uzavřenou smlouvy vyplývaly by z ní i žalobou uplatněné nároky, tedy dlužná jistina ve výši 79 265,55 Kč, dlužný úrok za poskytnutý úvěr přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 13 167,80 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 28 173,40 Kč (vyčíslené ke dni 10. 9. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně), úrok ve výši 26,16 % ročně z dlužné jistiny ve výši 79 265,55 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 92 433,35 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení.

9. Žalobkyně v žalobě jen velice stručně popisuje, jak původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného a odkazuje na úvěrovou smlouvu. Ta v části B) č. , hodnota, uvádí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klienta, který předložil originály platných osobních dokladů, dokladů o příjmu a další doklady požadované poskytovatelem nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti a klient potvrdil, takto poskytnuté doklady a informace jsou pravdivé a úplné. Poskytovatel je oprávněn provést ověření těchto informací a dokladů. Ze smlouvy však nevyplývá, které konkrétní doklady týkající se příjmů a výdajů žalovaného tento poskytl, co obsahovaly a jak konkrétně poskytovatel tyto vyhodnotil. Žalobkyně pak dále svá tvrzení v tomto směru doplnila svým podáním ze dne 27. 3. 2024 a lze jí jistě i přisvědčit, že pokud žalovaný předložil výplatnice za měsíc duben 2022, potvrzení o příjmu ze dne 27.5.2022 a výpis z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 05/2022) a pracovní smlouvu ze dne 6.2.2020, je i správný závěr právního předchůdce žalobkyně že průměrný měsíční příjem žalovaného činil 36 972 Kč, přičemž. byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou. Původní věřitel tedy dle názoru soudu správně prověřil a zhodnotil úvěruschopnost žalovaného z pohledu jeho příjmů i stability těchto příjmů na dobu do budoucna. Pokud však jde o výdaje žalovaného žalobkyně předložila toliko tzv. hodnocení klienta, z něhož plyne, že žalovaná neměl partnera ani děti, jeho náklady na bydlení jsou 5 324 Kč, aniž by bylo uvedeno (natož prokázáno) o jaký typ nákladů se jedná (nájemné, inkaso, atd.), u ostatních nákladů včetně dopravy je uvedena „0“ a dále je uvedena částka životního minima 4 250 Kč. Takový způsob prověření výdajů považuje soud za zcela nedostatečný. Povinností původního věřitele bylo prověřit skutečné výdaje žalovaného, a nikoliv vycházet jen z tzv. životního minima. Již vyčíslené náklady na bydlení bez bližšího vymezení se soudu jeví jako nepřiměřeně nízké a tedy nepravděpodobné. Je navíc zcela absurdní, že by žalovaný neměl ostatní náklady včetně nákladů na dopravu, když například z pracovní smlouvy je zřejmé, že místo výkonu práce žalovaného bylo ACHP , adresa, , středisko , Anonymizováno, , přitom místo bydliště žalovaného bylo v , adresa, .

10. Dle názoru soudu tedy žalobkyně nevyhodnotila úvěru schopnost žalovaného náležitě dostatečně a správně, respektive to neprokázala a neprokázala tak ani to že původní věřitelka splnila povinnost důkladně posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, kterou jí ukládalo ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vzhledem k tomu, že poskytl žalovanému úvěr v rozporu s tímto ustanovením, je nutno považovat tuto úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 věty třetí je žalovaný povinen jako spotřebitel zaplatit žalobkyni pouze jistinu úvěru. Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 80 000 Kč jako jistina úvěru. Na tuto jistinu žalovaný dle skutkových tvrzení žalobkyně a dle transakční historie zaplatil 9 620 Kč. Je tedy povinen zaplatit pouze poskytnutou a nevrácenou část jistiny ve výši 70 380 Kč. Jiné plnění žalobkyni citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nepřiznává. Proto soud co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. S ohledem na citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak dle žádosti žalovaného tomuto soud uložil povinnost dlužnou částku zaplatit ve lhůtě tří dnů, jelikož žalovaný netvrdil nic o tom, kdy by dlužnou částku mohl podle svých schopností a majetkových poměrů zaplatit.

12. Žalovaný byl ve věci částečně úspěšný (plynoucí příslušenství představovalo částku okolo 60 000 Kč) a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. mu přísluší právo na poměrnou náhradu nákladů řízení podle jeho úspěchu ve věci. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly. Proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

13. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 4 825 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.c) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.c) sazebníku. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 207 Kč.