10 C 355/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 832 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 9 832 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně od 22. 12. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalovaný dne 17. 9. 2018 řídil osobní automobil tovární značky Seat Alhambra, [registrační značka] po silnici

II. Třídy v katastru [územní celek] směrem od [územní celek] na [obec], kdy zastavil vozidlo, které nezabezpečil proti samovolnému rozjetí. Následně došlo k samovolnému rozjetí vozidla, které svojí přední částí narazilo do pravé zadní části osobního automobilu tovární značky VW Transporter, [registrační značka]. U žalovaného byla na místě nehody provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s pozitivním výsledkem (0,4g v čase 7:40 a 0,37 g v 7:48). Žalovaný s naměřenými hodnotami souhlasil a požití alkoholu před jízdou doznal, nepožadoval lékařské vyšetření. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla. V souladu s § 6 a 9 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplatila společnosti [právnická osoba] dne 13. 5. 2018 částku ve výši 9 832 Kč, představující náhradu nákladů vynaložených na opravu vozidla. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle § 2 písm. f) citovaného zákona se pro účely tohoto zákona pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Žalobkyně má proti žalovanému na základě citovaných ustanovení právo na náhradu toho, co za něj plnila, neboť žalovaný jednoznačně dopravní nehodu způsobil, a to pod vlivem alkoholu. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 30. 11. 2018, ve které žalovanou částku po žalovaném požadovala zaplatit do 21. 12. 2018. Žalovaný se nezaplacením žalované částky dostal dne 22. 12. 2018 do prodlení. Krom zaplacení žalované částky žalobkyně po žalovaném požaduje rovněž úrok z prodlení od uvedeného okamžiku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalující strana výslovně uvedla, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. S ohledem na skutečnost, že se v projednávané věci jedná o předmět sporu do 10 000 Kč, jde o řízení, kde proti vydanému rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné, uvádí soud v tomto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalovaný dne 17. 9. 2018 řídil osobní automobil tovární značky Seat Alhambra, [registrační značka] po silnici

II. Třídy v katastru [územní celek] směrem od [územní celek] na [obec], kdy zastavil vozidlo, které nezabezpečil proti samovolnému rozjetí. Následně došlo k samovolnému rozjetí vozidla, které svojí přední částí narazilo do pravé zadní části osobního automobilu tovární značky VW Transporter, [registrační značka], Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. U žalovaného byla na místě nehody provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s pozitivním výsledkem (0,4g v čase 7:40 a 0,37 g v 7:48). Žalovaný s naměřenými hodnotami souhlasil a požití alkoholu před jízdou doznal, nepožadoval lékařské vyšetření. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla. V souladu s § 6 a 9 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplatila společnosti [právnická osoba], která provedla opravu poškozeného vozidla, dne 13. 5. 2018 částku ve výši 9 832 Kč, představující náhradu nákladů vynaložených na opravu vozidla, dle faktury č. 501813539. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 30. 11. 2018, ve které žalovanou částku po žalovaném požadovala zaplatit do 21. 12. 2018. Žalovaný se nezaplacením žalované částky dostal dne 22. 12. 2018 do prodlení. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle § 2 písm. f) citovaného zákona se pro účely tohoto zákona pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Žalobkyně má proti žalovanému na základě citovaných ustanovení právo na náhradu toho, co za něj plnila, neboť žalovaný jednoznačně dopravní nehodu způsobil, a byl pod vlivem alkoholu. Proto soud uložil žalovanému povinnost žalobkyni žalovanou částku zaplatit. Vzhledem k prodlení žalovaného (dlužnou částku nezaplatil ve stanovené lhůtě do 21. 12. 2018) od 22. 12. 2018, přiznal soud žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, a to s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 a 142 a odst. 1 o. s. ř., neboť to byla žalobkyně, kdo měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvořil zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady svého zastoupení které sestávaly z mimosmluvní odměny advokáta za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhlášky, ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky a z náhrady za 21% DPH z uvedených položek. Náklady celkem činí 1 489 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.