10 C 38/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:město Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem nám. Jméno žalovaného . Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti: Jméno advokáta C ., sídlem Adresa advokáta C , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , vedlejšího účastníka na straně žalované, o zaplacení 25 410 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 25 410 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 30 021 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení 10 436,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že má uzavřenu s městem , adresa, smlouvu o nájmu hrobového místa na veřejném pohřebišti v , adresa, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jedná se o dvojhrob č. 598/599 o ploše 5 m2. Tato smlouva byla uzavřena dne 31. 8. 2020, a to na dobu určitou od 21. 12. 2019 do 21. 12. 2029. Na hrobovém místě měla žalobkyně zřízen náhrobek z broušeného kamene. Ze dne 30. 1. 2022 na den 31. 1. 2022 spadl na hřbitově strom. Bylo poškozeno 5 hrobů a mezi nimi i dvojhrob č. 598/599, který patří žalobkyni. Dne 1. 2. 2022 žalobkyně hlásila škodnou událost na , právnická osoba, panu , jméno FO, , který se vyjádřil tak, že celá záležitost bude postoupena pojišťovně k dořešení a že peněžní prostředky na opravu hrobu budou poskytnuty z tohoto pojištění, které Technické služby mají. Dne 9. 2. 2022 bylo žalobkyni prostřednictvím telefonické komunikace sděleno, že , právnická osoba, . odmítla pojistnou událost uhradit, a to z důvodu vyšší moci a náklady na opravu hrobu si tedy musí uhradit sama. Škoda činí – dle faktury č. , Anonymizováno, z kamenosochařství , jméno FO, 25 410 Kč. Vzhledem k uvedenému stanovisku se žalobkyně dne 16. 1. 2023 obrátila na starostu města s žádostí o úhradu částky 25 410 Kč a současně tuto žádost formulovala jako předžalobní upomínku k zaplacení náhrady škody. Obdržela odpověď od místostarosty města , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že město neodpovídá za škodu, pokud stromy nejevily žádné známky poškození a v rámci běžné údržby zeleně nebylo možno pádu stromů předejít. Žalobkyně je přesvědčena, že město , adresa, , jako vlastník stromů, si nepočínalo při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. K pádu stromů jednoznačně došlo, takže je zřejmé, že žalovaný zanedbal běžnou péči o stromy v areálu hřbitova, případně nezajistil přístrojová měření ke zjištění hniloby stromů. Porušení prevenční povinnosti žalovaného bylo shledáno v tom, že v areálu hřbitova se nacházelo množství starých vzrostlých stromů a rozhodně tedy nestačila jejich běžná údržba, protože evidentně nepostačovala k eliminaci rizika vzniku škod. , adresa, má povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. Jedná se o velmi frekventované místo hřbitova, kam chodí velké množství občanů, Jestliže město , adresa, vybírá finanční prostředky za nájem hrobových míst, musí také odpovídat za škody, které na náhrobcích mohou vzniknout.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasila. Potvrdil, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 31. 8. 2020 smlouvu o nájmu hrobového místa na veřejném pohřebišti na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, a předmětem nájmu je dvojhrob č. 598/599 o ploše 5 m2. Dne 30. 1. 2022 došlo na veřejném pohřebišti k pádu stromu, v důsledku čehož došlo k poškození 5 hrobů. Jedním z nich byl i dvojhrob č. 598/599, který má v nájmu žalobkyně. V citovaný den se na území celého města vyskytoval silný vítr o rychlosti 94 km/h. Beaufortova stupnice vítr o síle 89 – 102 km/h klasifikuje jako silnou vichřici. V obecné rovině lze říci, že vyšší moc je zvláštní právní skutečnost, spočívající v mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné události, která způsobí škodu (např. právě vichřice). Za škodu takto způsobenou ale nikdo obvykle neodpovídá, protože jde o okolnost zásadně vylučující odpovědnost. Z důvodu opatrnosti byl pád stromu dne 16. 2. 2022 oznámen pojišťovně UNIQA Pojišťovna, a.s., se kterou má žalovaný uzavřené pojištění majetku, lesů a odpovědnosti na základě smlouvy č. , hodnota, (OF - 0023/20). Dne 11. 8. 2022 žalovaný obdržel oznámení k likvidaci škodní události, ve kterém pojistitel předmětný nárok odkládá bez náhrady pojistného plnění, a to vzhledem k tomu, že nedošlo k porušení právní povinnosti. Žalovaný trvá na tom, že u spadeného stromu probíhala pravidelná kontrola i údržba a strom byl ošetřován pravidelnými ořezy tak, aby se eliminovalo samovolné padání jeho větví. Strom byl napaden houbou spálenkou skořepnatou (dřevomorem kořenovým), která je velice špatně detekovatelná. Tato houba tvoří slité, kovově až modravě černé plodnice, které vypadají jako spálené dřevo. Tyto plodnice však nemusí houba nasadit a tudíž se může zcela nepozorovaně organismem šířit. V případě spadené lípy, byl strom zcela vitální a nebyly tyto příznaky patrny u paty kmene ani nikde na kmeni. Přítomnost této houby byla prokázána až v momentě, kdy strom ležel na zemi a žalovanému se naskytl pohled do útrob (dutiny) kmene, kde plodnice byly nalezeny. K ohledání pat kmenů dochází v průběhu celého roku, na hřbitově jsou paty kmenů dřevin ohledávány odborným pracovníkem odboru životního prostředí , právnická osoba, , adresa, min. 2x do roka, vždy na jaře a na podzim. V případě, že je zjištěna přítomnost hub, je automaticky ve spolupráci s , právnická osoba, požádáno o kácení předmětného jedince. Před spadením předmětného stromu nic nenasvědčovalo tomu, že by houba měla být přítomna. Se společností , právnická osoba, žalovaný uzavřel dne 3. 10 .2008 smlouvu o správě veřejného pohřebiště a příkazní smlouvu o obstarání správy zeleně, údržbě a úklidu veřejných prostranství. Mezi pojmové znaky (předpoklady) odpovědnosti za škodu patří dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, porušení právní povinnosti (konkrétně porušení dobrých mravů, zákona, smlouvy), vznik škody, příčinná souvislost a zavinění – výslovně se nevyžaduje pouze v případech stanovených zákonem. Zavinění pak musí v případě porušení dobrých mravů prokázat poškozený, a to ve formě úmyslu, v případě porušení zákona se shodně se stávající právní úpravou zavinění presumuje ve formě nedbalosti, kdežto v případě porušení smlouvy se zavinění vůbec nevyžaduje. Zásadně platí, že škůdce odpovídá za škodu jen v tom rozsahu, v jakém ji způsobil zaviněným porušením povinnosti. V rozsahu, v jakém se na vzniku škody podílely jiné okolnosti, a v rozsahu, v jakém byla škoda způsobena zaviněním poškozeného, není dána odpovědnost škůdce. Kromě odpovědnosti za porušení zákonné nebo smluvní právní povinnosti ukládá zákon každému také obecnou povinnost počínat si tak, aby svým jednáním či opomenutím nezpůsobil škodu. Tato prevenční povinnost podle § 2900 občanského zákoníku nastupuje tam, kde sice nedošlo jednáním, případně opomenutím, k porušení povinnosti stanovené právním předpisem, kde ovšem jde o situace, kdy škůdce svým jednáním, případně opomenutím přispěl ke vzniku škody tím, že nedodržel náležitou obezřetnost, kterou po něm lze rozumně požadovat. Nejde však o absolutní odpovědnost za každé jednání nebo opomenutí, byť by ve svém důsledku ke vzniku škody přispělo. Ustanovení § 2900 občanského zákoníku nezakládá objektivní odpovědnost za vzniklou škodu, nýbrž vztahuje odpovědnost na případy, kdy s ohledem na obecnou lidskou zkušenost je možné rozumně předvídat, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, že ke vzniku škody může dojít. Každý je proto povinen zachovávat takový stupeň bedlivosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní místní situaci (znalosti místních poměrů) rozumně požadovat a který, objektivně posuzováno, je způsobilý zabránit vzniku škody. V případě pádu stromu je nutné zkoumat příčinu takového pádu. Pokud strom spadne (výlučně) vlivem povětrnostních podmínek, je nutné posuzovat odpovědnost vlastníka v kontextu výše uvedené obecné prevenční povinnosti (§ 2900 – 2902 občanského zákoníku). Pokud strom či jeho větve spadnou samy, bez vnějších vlivů, je nutné odpovědnost vlastníka stromu posoudit podle ustanovení § 2937 občanského zákoníku. Vlastník stromu má v rámci generální prevence povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na právech třetích osob. Nejedná se o absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví. Vlastník stromu je ovšem povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm požadovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 2508/2012 ze dne 04.12.2013). Pokud strom spadne sám, bez vnějších vlivů, pak podle ustanovení § 2937 občanského zákoníku odpovídá za škodu vlastník stromu, resp. vlastník pozemku, na kterém strom roste. Pokud však vlastník prokáže, že nezanedbal náležitý dohled, tj. že vykonával své vlastnické právo řádně, pak se povinnosti k náhradě škody zprostí. Jak je již uvedeno výše, k pádu předmětné lípy došlo v den, kdy na území města byl zaznamenán silný vítr a vlivem něj došlo k více podobným událostem. Důvodem pádu lípy byla pak kombinace vyšší moci (vichřice) společně s vnitřním napadením stromu houbovou chorobou, která však nebyla detekovatelná z vnějšku ani při zachování nejvyšší možné míry opatrnosti. Žalovaný pečoval o strom s péčí řádného hospodáře a choval se tak, aby případné škodě předcházel. Strom byl pravidelně arboristicky ošetřován, nejevil žádné známky poškození a v rámci běžné údržby zeleně tak nebylo možné pádu stromu předejít. Žalovanému nelze v tomto případě přičítat objektivní odpovědnost za události, které nikterak nezavinil a které nemohl s ohledem na obecnou lidskou zkušenost rozumně předvídat.

3. Vedlejší účastník na straně žalované s žalobou rovněž nesouhlasil a zcela se ztotožnil se stanoviskem strany žalované.

4. Podle § 2937 odst. 1 obč. zák. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci.

5. Jak to vyplývá ze shora uvedeného ustanovení, za předpokladu, že škodu způsobila věc sama (strom tím, že spadl), odpovídá za škodu vlastník věci, odpovědnosti se však zprostí tehdy, pokud prokáže, že náležitý dohled nad věcí nezanedbal. Jak bude níže uvedeno, soud se zabýval tím, zda škodu způsobila věc sama a vyhodnotil, že ano, proto na spor nepoužil ustanovení o odpovědnosti za škodu nesplněním preventivní povinnosti podle § 2900 obč. zák. soud tedy zkoumal příčinu pádu stromu a to, zda žalovaný jako jeho vlastník nezanedbal náležitý dohled.

6. Mezi procesními stranami nebylo sporné, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 31. 8. 2020 smlouvu o nájmu hrobového místa na veřejném pohřebišti na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, a předmětem nájmu je dvojhrob č. 598/599 o ploše 5 m2. to navíc bylo prokázáno smlouvou o pronájmu hrobového místa ze dne31. 8. 2020. Rovněž nebylo sporné, že dne 30. 1. 2022 (respektive ze dne 30. 1. 2022 na den 31. 1. 2022) došlo na veřejném pohřebišti k pádu stromu, v důsledku čehož došlo k poškození 5 hrobů včetně dvojhrobu č. 598/599, který má v nájmu žalobkyně. I z předložených fotografií je zřejmé, že došlo k pádu stromu a poškození hrobu, zejména náhrobku ve vlastnictví žalobkyně.

7. Z faktury č. , Anonymizováno, vzal soud za prokázané, že Kamenosochařství , jméno FO, vyfakturovalo žalobkyni za opravu hrobu po pádu stromu na hřbitově v , adresa, cenu díla ve výši 25 410 Kč. Jako datum uskutečnění zdanitelného plnění je uveden den 24. 2. 2022, datum splatnosti 6. 3. 2022. Z potvrzení o platbě (č.l. 55) vzal soud za prokázané, že žalobkyně uvedenému kamenosochařství zaplatila dne 24. 2. 2022 částku 25 410 Kč. Dle názoru soudu tak lze mít za prokázané, že žalobkyni pádem stromu na hrob v jejím nájmu a náhrobek v jejím vlastnictví vznikla škoda v této výši.

8. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 8. 11. 2023 vzal soud za prokázané, že uvedený ústav zaslal požadované klimatologické údaje ve dnech 30.a 31. 1. 2022 v lokalitě , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a jelikož v této lokalitě neprovádí meteorologická měření a pozorování a nemají záznamové zařízení pro měření větru, uvádí údaje z klimatologické stanice , adresa, (GPS: 49°48'57''N, 016°41'49''E). Dne 30. 1. 2022 stanice , adresa, zaznamenala sněhovou přeháňku v čase 02:00-05:20 SEČ, průměrnou denní teplotu vzduchu 3,2 °C, denní minimální teplotu vzduchu 2,6 °C, přízemní minimální teplotu vzduchu 1,7 °C, průměrnou relativní vlhkost vzduchu 63%, výšku nově napadlého sněhu 0 cm, výšku celkové sněhové pokrývky 0 cm, denní úhrn srážek 0 mm. Maximální rychlost větru byla naměřena dne 30. 1. 2022 na stanici , adresa, ,4 m.s-1/ 77,0 km.h-1 západního směru v 08:23 SEČ, vítr o této rychlosti odpovídá dle Beaufortovy anemometrické stupnice označení „Vichřice“. Dne 31. 1. 2022 stanice , adresa, zaznamenala sněhovou přeháňku v čase 15:00-19:30 SEČ, průměrnou denní teplotu vzduchu 0,7 °C, denní minimální teplotu vzduchu -1,0 °C, přízemní minimální teplotu vzduchu 0,1 °C, průměrnou relativní vlhkost vzduchu 76%, výšku nově napadlého sněhu 3 cm, výšku celkové sněhové pokrývky 0 cm, denní úhrn srážek 1,3 mm. Maximální rychlost větru byla naměřena dne 31. 1. 2022 na stanici , adresa, ,9 m.s-1/ 46,4 km.h-1 západoseverozápadního směru v 00:39 SEČ, vítr o této rychlosti odpovídá dle Beaufortovy anemometrické stupnice označení „Silný vítr“. Mimo jiné kraje i pro Pardubický kraj (, adresa, , , adresa, , , adresa, ) byla v platnosti výstraha na jev Velmi silný vítr (vysoký stupeň nebezpečí) s platností od neděle 30. 1. 2022 00:00 SEČ do pondělí 31. 1. 2022 00:00 SEČ. , adresa, očekávali nárazy západního až severozápadního větru 70 až 110 km/h. Byla očekávána poškození stromů a lesních porostů, škody na majetku a některých budovách. Možné přerušení elektrického vedení. Ztížená chůze, nebezpečí úrazů a ohrožení životů uvolněnými předměty, zlomenými větvemi nebo vyvracenými stromy. Komplikace v dopravě z důvodu silných poryvů větru a popadaných stromů, neprůjezdnost komunikací, možnost převrácení prázdného nákladního automobilu. Doporučuje se sledovat vývoj situace na internetu ČHMÚ www.chmi.cz a ve sdělovacích prostředcích, sledovat dopravní zpravodajství. Zajistit okna, dveře, odstranit nebo upevnit volně uložené předměty, zabezpečit skleníky apod. Omezit pohyb venku i jízdy autem. Nezdržovat se a neparkovat zejména v okolí starších budov, v blízkosti větších stromů a vysokých stožárů. Nechodit do lesa a nepřibližovat se k spadlým drátům elektrického vedení.

9. Pokud jde o „zdravotní stav“ stromu, který byl zjištěn po jeho pádu, již reakce žalovaného na předžalobní výzvu obsahuje informaci, že „u obou spadlých stromů…došlo k napadení kořenového systému houbovými organismy, dřevomorem kořenovým (Ustulina deusta). Tatáž informace se objevuje v přípise pracovníka ochrany přírody a krajiny, odboru životního prostředí žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 8. 2022. Právě tento , tituly před jménem, , jméno FO, ve své svědecké výpovědi rovněž uvedl, že po vyvrácení předmětného stromu v jeho dutině objevil plodnice dřevomoru kořenového. Bylo tedy pravděpodobné, že napadení touto dřevokaznou houbou bylo minimálně jednou z příčin pádu, respektive vyvrácení stromu. Pokud by to tak bylo, šlo by právě o případ náhrady škody způsobené věcí samotnou.

10. Z průvodního dopisu JD/2022 žalovaného soud zjistil, že v tomto dopise je sdělováno, že první znalecký posudek na stromy na hřbitově na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, byl vypracován v roce 1993 u soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Další posouzení provedl v roce 2008 , jméno FO, , tituly za jménem, Poté došlo k ošetření stromů v letech 2011 – 2013, v roce 2015 byly stromy posuzovány , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, odborníkem z Mendelovy university v Brně. Na základě zpracovaných údajů byl vygenerován mapový podklad, který vytypoval problematické stromy, přičemž předmětný strom nebyl zařazen do této kategorie. Obhlídka stromů je prováděna v průběhu celého roku zkušeným zahradníkem panem , Anonymizováno, , panem , Anonymizováno, , , právnická osoba, , vedoucím provozu technických služeb a odborným referentem odboru životního prostředí žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Na stromech jsou prováděny průběžné běžné ořezy. V roce 2018 byly stromy posuzovány odborníkem , tituly před jménem, Štěpánem Kreieglerem a na jeho základě byly na jednotlivých stromech provedeny vybrané zásahy.

11. Z objednávky a jednotlivých faktur týkajících se jednotlivých prací vzal soud za prokázané, že v červnu 2018 byly objednány a provedeny práce – kontrola vazeb u stromů na hřbitově na, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Další práce – ořezy a kácení stromů proběhy v listopadu 2018.

12. Předmětný strom byl , tituly před jménem, , jméno FO, hodnocen tak, že jde o strom stáří asi 280 let, zdravotní stav dobrý, nutný ořez odumřelých větví. Strom byl minulosti hodnocen jako dlouhodobě perspektivní, byť jde o tzv. senescentní strom se zřetelně sníženou vitalitou, zhoršenou stabilitou s výrazně zhoršeným zdravotním stavem (listiny na č. l. 23, 24).

13. Svědek , právnická osoba, , zaměstnanec – vedoucí provozu Technických služeb města , adresa, vypověděl, že kontrolu stromů (nejen) na hřbitově v , adresa, on sám prováděl asi tak 2 x za týden, předmětný strom byl vlastně přímo na cestě, takže si ho všímal v podstatě vždy a strom nejevil známky poškození. Pokud jde o ten předmětný strom, tak tam se ta běžná kontrola musela vykonávat naposledy nejpozději v listopadu toho roku před pádem stromu. Je to tak, že do října jsme tam tzv. dnes a denně. To je z důvodu svátku dušiček a všech svatých, kdy lidé hřbitov hojně navštěvují. Krom těchto jím prováděných kontrol se konaly i kontroly odborně dendrologické, a to v roce 2010 , jméno FO, , v roce 2015 , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2018 , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Svědek předpokládá, že tito kontrolovali i předmětný strom a předpokládá, že by si tito znalci všimli, pokud by strom nebyl v pořádku. Jinak dále konali tyto prohlídky zahradník pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . Oni nemohli vidět napadení dřevomorem kořenovým, pokud se toto napadení neobjevilo na kmeni stromu.

14. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovník žalovaného na odboru životního prostředí – ochrana přírody, uvedl, že předmětem jeho činnosti je i posuzování zdravotního stavu stromů ve městě, tedy i na hřbitově. Postup je takový, že stromy prohlíží nejprve vizuálně. Pokud se mu na stromě něco nezdá, druhá fáze je, že se použijí nějaké jiné měřící metody a pak kombinací těchto dvou metod je možno učinit přesnější závěr, pokud jde o zdraví stromu. Pokud jde o jeho vzdělání, tak vystudoval obor aplikovaná ekologie pro veřejný prostor, má zkoušku i z dendrologie. Zhruba od března do října až listopadu každého roku se snaží takto všechny stromy zejména tedy ty starší obejít a prohlédnout, alespoň jedenkrát za čtrnáct dnů. V zimě jsou pak ty intervaly pochopitelně delší. V té zimě navíc nějaké změny na stromech jsou méně patrné než v tom období jaro až podzim. Pokud jde o předmětný strom, tento pochopitelně prohlížel i v minulosti a jednalo se o jeden z nejvitálnějších stromů na hřbitově. Neprojevovalo se na něm nic, co by napovídalo nějaké nemoci, například dřívější opadávání listů, to že se objevují proschlé větve nebo že by byla nějaké změna v hustotě listoví, strom prohlížel několikrát a nevybavuje si žádný defekt na patě stromu ani jiný. Nedokáže ale říci, kdy strom prohlížel naposledy. Mělo by platit to, co popisoval obecně, pokud jde o četnost. Když se to tedy stalo, byl se na strom podívat, dělal fotografie. Došlo k vyvrácení toho stromu a bylo vidět, že je v něm dutina. To samo o sobě ještě není důvodem k pokácení stromu, nicméně tam objevil právě tu houbu dřevomor kořenový. On se projevuje tak, že jsou tam plodnice, které vypadají jako buď spálené dřevo nebo asfalt, na fotografiích je to i vidět. Ten dřevomor buď ty plodnice nasadí, nebo nenasadí, tady bylo vidět, že je nasadil, ale až v té dutině. Pokud strom stál, nebylo to vůbec patrné.

15. Na návrh procesních stran ustanovil soud , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , znalcem z oboru ochrana přírody, odvětví hodnocení stavu stromů, jejich poškození, péče o stromy event. zemědělství, ovocnářství a zahradnictví, odvětví dendrologie, zahradní architektura a okrasné zahradnictví a bylo mu uloženo posoudit zdravotní stav stromu č. , hodnota, – lípa malolistá/velkolistá označená na pohřebišti v , adresa, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) v době jeho pádu ze dne 30. 1. 2022 na den 31. 1. 2022 a příčinu selhání (pádu/zlomení) tohoto stromu i vzhledem k meteorologickým podmínkám toho dne.. Pokud příčina selhání spočívá ve zdravotním stavu stromu posoudit, zda dosavadní péče o zdravotní stav tohoto stromu před jeho selháním byla dostačující z hlediska odborného i z hlediska předcházení případným škodám, zda opatření, která v tomto směru byla činěna a jsou popsána v soudním spise byla dostatečná.

16. Soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku č. , č. účtu, uvedl, že se jednalo o senescentní strom o předpokládaném stáří 150 – 200 let. Z fotografií založených ve spise je zřejmé, že strom byl v předcházejících letech ošetřován v korunovém prostoru prostřednictvím zejména zdravotního řezu a odlehčení vrcholové části koruny technologií obvodové redukce. V koruně byla pravděpodobně instalována bezpečností dynamická vazba. Z poslední fotografie stojícího stromu ze dne 14. 1. 2021 lze konstatovat, že strom nevykazuje významnější symptomy poškození koruny (suché větve, chřadnutí koruny, zlomy, degenerativní změny vitalita stromu se zdá dostatečná. U poslední známé fotografie v olistěném stavu (2017) je zřejmá vcelku běžná denzita a charakter olistění Rozsah přítomných handicapů na kmenu a v oblasti hlavního rozvětvení odkazuje na zhoršený zdravotní stav stromu, který byl mezi lety 2015 – 2022 pravděpodobně obdobný. Na dřevině byly přítomné četnější staré a větší řezné rány s kapsovitými dutinami, či dutinami prostupujícími až do vnitřních částí stromu. Lze dovodit rozvoj vnitřních hnilob nosných prvků a oblasti nasazení kosterního větvení. Kmen byl na svém povrchu zjevně hrbolatý, lokálně svalcovitý a boulovitý. U daného druhu dřeviny jsou v obdobném věku takové projevy časté a nemusí znamenat nedostatečnou stabilitu jedince. Korunu stromu tvořila před pádem objemná sekundární koruna nasazená zhruba 6 – 7 m nad terénem. Přítomnost plodnic dřevních patogenů v rozvětvení, na povrchu (obvodu) kmene u jeho báze (kořenových náběhů) nelze s ohledem na dobu pořízení a charakter fotografií (vzdálené záběry, záběry nezachycující v potřebném detailu patu kmene stromu a oblast kořenových náběhů) objektivně posoudit, a to ani před ani po pádu stromu. Schází zejména potřebná úroveň kvalifikovaně odborného nezávislého ohledání báze stromu bezprostředně po jeho pádu.

17. Z fotodokumentace je jednoznačné, že selhání stromu jeho vylomením v bázi došlo v důsledku dlouhodobého a těžkého poškození bazální části kmene a jeho kosterních kotevních kořenů takzvanou bílou hnilobou dřeva. Pod vylomenou částí kmene a zbytky kořenového talíře jsou přítomné zřetelné symptomy poškození patogenní dřevní houbou spálenkou skořepatou, syn. dřevomorem kořenovým. Přítomné jsou charakteristické černé plodnice, připomínající tekoucí asfalt či strusku, místy též charakteristicky bublinaté. Zjevný je postup hniloby do centrální průběžné dutiny kmene. Napadené dřevo má bílou či okrovou barvu, je lehké a křehké, lasturnatě se láme. V konečných fázích rozkladu je infikované dřevo měkké a zcela bez pevnosti. Plodnice patogena jsou obecně pozorovatelné celoročně a jsou zpravidla na samé bázi kmene v oblasti kořenových náběhů, kde mohou být snadno zakryty travou či mechem. Při běžných kontrolách stromů tak nemusí vizuálně zaznamenány. K jejich vývoji na povrchu kmene také nemusí dojít, mohou být skryté v dutinách či pod povrchem. Uvedený patogen je častým původcem provozních havárií stromů jinak zdánlivě zdravých a náleží v tomto směru mezi nejzávažnější patogeny. I dlouhodobě infikované stromy jsou často klamavě plnohodnotně olistěny a nevykazují až do okamžiku selhání ani jiné příznaky chřadnutí. Patogen infikuje dřevinu často v místech mechanického poškození kořenů. Na stanovištích typu hřbitova lze jeho výskyt předjímat s vyšší mírou pravděpodobnosti, neboť zde logicky nelze zabránit výkopové činnosti v blízkosti stromů a jejich kořenové zóně, což dlouhodobě vede k jejich dlouhodobému a opakovanému poškozování, které velmi často ústí v závažné poškození dřevními patogeny a potažmo ohrožení provozní bezpečnosti. Tomu by měl být logicky uzpůsoben i management a frekvence a evidence kontrol těchto ploch zeleně, respektive takto ohrožených stromů při správě zeleně.

18. Primární příčinou selhání (pádu) stromu bylo jednoznačně závažné a rozsáhlé nevratné poškození jeho kořenového systému. K samotnému selhání (pádu) stromu mohlo za daného poškození dojít i bez přispění významných (silných či neobvyklých) povětrnostních vlivů. Vliv povětrnostních podmínek v lokalitě byl tedy v šetřeném čase sekundární a přidružený. Přirozený , rodné přijmení, či selhání stromu pouze uspíšil. Znalec dále poukázal na skutečnost, že jištěné meteorologické údaje byly zaznamenány v lokalitě vzdálené od místa pádu stromu asi 10 km. Povětrností podmínky tedy nemusely být stejné jako ve záznamové lokalitě. Zhoršený či až výrazně zhoršený zdravotní stav byl na dřevině jednoznačně zřejmý, zřejmý byl charakter primárního využívání plochy hřbitova a spojený vliv na dřeviny. Plodnice zjištěného dřevního patogena nebyly na znalci dostupné dokumentaci před jeho pádem na dřevině zaznamenány, což ale vzhledem k charakteru a neúplnosti fotodokumentace nemusí znamenat, že ve skutečnosti nebyly zaznamenatelné a pozorovatelné.

19. Pro objektivní posouzení zda dosavadní péče o zdravotní stav předmětného stromu před jeho selháním byla dostačující z hlediska odborného i z hlediska předcházení případných škodám a zda opatření, která byla v tomto směru činěna byla dostatečná, znalec konstatuje, že schází potřebná úroveň kvalifikovaně odborného nezávislého ohledání a dokumentace báze stromu bezprostředně po pádu a to především rozhodné oblasti obvodu paty kmene a kořenových náběhů, kde mohly být plodnice uvedeného patogena přítomny. Dokumentována je v daném ohledu pouze vylomená (odvrácená) spodní část kmene se zbytky kořenů, kde bylo včasné odhalení patogena i odbornou osobou nereálné. Pokud by byl výskyt patogena na bázi kmene v době jeho pádu nebo v období před ním potvrzen, pak by to výrazně měnilo situaci v celkovém hodnocení zdravotního stavu (byl by špatný-silně narušený až kritický) a rovněž celkové stability stromu, včetně souvisejících požadavků na odpovídající pěstební zajištění takového jedince. Takový strom by byl velmi pravděpodobně navržen k urgentnímu - neodkladnému skácení. Samotný zhoršený nebo výrazně zhoršený zdravotní stav stromu tak jej dokumentuje dostupná dokumentace ve spisu, je u senescentních stromů vcelku běžný a nemusí znamenat, že strom je neúměrně nebezpečný. Dotčený strom byl při uvedeném hodnocení zdravotního stavu zajištěn na odpovídající úrovni (znalec dále popisuje odborné zásahy od roku 2008 do roku 2018). Znalec uzavírá, že s ohledem na charakter plochy zeleně a způsob jejího využití, včetně vznikajících nevyhnutelných poškozujících zásahů do kořenového systému stromů je žádoucí zajišťovat jejich pravidelné odpovídající odborné kontroly a vést o nich přiměřenou evidenci. Dle odpovídajícího oborového dokumentu (podklady o zdroje posudku) by měly být v plochách zeleně prováděny pravidelné (koncepční, zajišťující celkovou aktuálnost a plynulosti péče) i nárazové kontroly. Maximální interval těchto kontrol zeleně i individuálních stromů by standardně neměl přesahovat 10 let. V ploše předmětné zeleně je žádoucí provádět tyto kontroly logicky častěji. Znalec nenalezl žádný dokument o stavu spravované zeleně na hřbitově, ke kterému se nejméně jednou ročně zavázal správce ve smlouvě mezi , právnická osoba, a žalovaným.

20. Při své výpovědi soudní znalec plně odkázal na písemný znalecký posudek. Pokud soud posudek stručně shrnuje, že příčina pádu stromu spočívala v napadení kořenového systému tzv. dřevomorem kořenovým, tak je to jistě tak a stejně tak správně soud pochopil závěr v tom, že pokud by na bázi stromu byly viditelné plodnice tohoto patogenu, bylo jistě na vlastníku stromu, aby jeho stav vyhodnotil tak, že je nutno jej skácet, resp. tento krok nemusí být vždy zcela nutný, existují i jiné způsoby zásahu, záleží vždy na konkrétní situaci, nicméně to, že by závěr byl, aby byl strom skácen, je velmi pravděpodobné. Na druhou stranu, pokud tam tyto plodnice viditelné nebyly, nebyl by důvod k takovému postupu. Z materiálu, které jsou založeny ve spise, i které předložila žalovaná strana, nebylo zřejmé, zda tam tyto plodnice byly patrné, a znalec zdůraznil, že má na mysli zejména jakýsi odborný náhled na věc. Bezprostředně po pádu stromu mělo dojít k vyhodnocení toho, zda plodnice tohoto patogenu byly na bázi stromu patrné, a to ideálně nějakou nestrannou osobou, která by byla odborně kompetentní a nebyla vázána ani na jednu stranu tohoto sporu. Ty fotografie, které byly pořízeny a jsou ve spise, neumožňují tuto otázku vyhodnotit, rozhodně ne objektivně. Báze stromu, kde se právě mohou vyskytovat uvedené plodnice, je v místě, kde „končí“ kmen a začíná kořenový systém. Na uvedených fotografiích č. , hodnota, a 9 (č.l.47) jsou plodnice tohoto dřevomoru vidět, ale zevnitř kořenového systému, což nemohl zvenčí nikdo vidět. Podle těch fotografií byl strom tímto patogenem napaden již delší dobu, možná i desítky let a podle znalce byl již v terminálním stádiu. Plodnice se nacházejí na bázi kmene a pokud se tam nacházejí, tak jsou v takovém místě, že při běžné chůzi kolem a pohledu při této chůzi, nejsou viditelné, a to ani když tam objektivně jsou. Je nutno se k té bázi stromu sehnout, případně odhrnout trávu. Například pokud by tam byl trávník o výšce 10 cm, tak už to zkrátka bez odhrnutí vidět nebude. Velmi pravděpodobně to tak je. Vždy záleží na konkrétní situaci. Pokud jde o provádění kontrol takovýchto stromů, tak jde vždy o to, o jak frekventované místo se jedná, jak je zatíženo výkopovými pracemi a podobně. Pokud se jedná o hřbitov, tak je zřejmé, že to je místo poměrně frekventované a navíc, že v zásadě všechny stromy jsou nějak dotčeny výkopovou činností, protože k té na hřbitovech dochází pravidelně a často. Ta kontrola by měla probíhat skutečně odborně a u takto vzrostlých stromů a starých stromů, které jsou navíc v evidenci v tom smyslu, že u nich už nějaké poškození bylo a prováděl se nějaký zásah, například redukce koruny (byť tam mohla mít i jiné příčiny) by se měla provádět tím způsobem, jakým jsem popsal, tzn. se zaměřením i na to, zda u těch bází stromů nejsou patrné plodnice takových patogenů. Ty kontroly by měly probíhat pravidelně. U méně frekventovaných a zatížených prostor zeleně se doporučuje třeba jednou za deset let, jedná se například o stromy kolem komunikací druhé a třetí třídy a například u komunikaci první třídy se doporučují kontroly jednou za čtyři až šest let. V případě hřbitova ty kontroly samozřejmě musí být častější. Ono se dá zjednodušeně říci, že na takovém hřbitově v zásadě ani žádný zdravý strom nenajdeme, protože tam k té pravidelné výkopové činnosti dochází ze své podstaty. Pokud jde o svědecké výpovědi pana , jméno FO, a , jméno FO, o tom, jak probíhaly kontroly stromů a zda jsou dostatečné, pro znalce je vždy důležité, aby z takové kontroly byl nějaký písemný výstup s popisem, jak kontrola probíhala, co se zjistilo, jak se na tato zjištění reagovalo. Když uváděl, že žalovaný měl po pádu stromu zajistit nějakou odbornou expertízu nějakého nezávislého znalce či odborníka, tak neví o tom, že nějaký předpis takový postup ukládal, ale podle jeho názoru je v zájmu vlastníka stromu, aby předcházel situacím, kdy například dojde k soudnímu jednání. Pokud by se jednoznačně zjistilo, zda ten patogen byl patrný již v této době, zřejmě by nemuselo k řízení dojít. Podle názoru znalce na té bázi toho stromu ty plodnice dřevomoru zřejmě vidět byly, z ničeho to ale nevyplývá a je možné, že tam také vidět nebyly. Je to zkrátka jen jeho dojem. Čekal by, že tam spíše budou, ale nemá pro to žádný podpůrný argument. Jsou známy případy, že vidět nebyly.

21. Ze shora uvedených důkazů, a to zejména ze znaleckého posudku soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a z jeho výslechu vzal soud za prokázané, že strom ve vlastnictví žalovaného spadl a poškodil dvojhrob, přičemž ta na jeho obnovu vynaložila žalovanou částku. , adresa, pádu stromu – lípy malolisté spočívala v jeho napadení dřevokaznou houbou, jejíž název respektive jedno ze synonym je dřevomor kořenový. Strom byl tímto patogenem zasažen v kořenovém systému a rozsáhle, dlouhodobě (znalec dokonce připouští několik desetiletí) a toto napadení dřevokaznou houbou bylo hlavní a zřejmě jedinou příčinou jeho pádu (případné spolupůsobení silného větru či vichřice bylo druhotné a přidružené, strom by spadl při jiné nejbližší příležitosti). Dle názoru soudu tedy jde o škodu způsobenou věcí (věc způsobila škodu sama od sebe) a za tuto škodu objektivně dle ustanovení § 2937 odst. 1 a 2 obč. zák. odpovídá vlastník stromu (i celého pohřebiště), a to žalovaný, který měl nad věcí dohled. Je tedy jeho povinností tuto škodu nahradit, pokud neprokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

22. V řízení bylo prokázáno (listiny předložené žalovaným, výslech svědků , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ), že nad stromem, jakož i ostatními stromy na pohřebišti dohled vykonával. Pravidelné prohlídky prováděli pracovníci technických služeb, včetně zahradníka s 20 letou praxí, v minulosti byl prováděn i výslovně odborný dohled dendrology (, tituly před jménem, , jméno FO, v roce 1993, , jméno FO, v roce 2008, v roce 2015 byly stromy posuzovány , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, – soudním znalcem, v roce 2018 byly stromy posuzovány odborníkem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), kdy prohlídky prováděl i zaměstnanec žalovaného na odboru životního prostředí – ochrana přírody , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a dle jeho znalecké výpovědi předmětný strom vyžadoval zvláštní péči, a to vzhledem ke svému zjištěnému zdravotnímu stavu, kdy u něj bylo v minulosti zasahováno, pokud jde o úpravu jeho koruny, jeho stáří (150 – 200 let), jeho umístění na hřbitově, kde z podstaty dochází k výkopovým pracím a poškozování kořenových systémů stromů s pravděpodobností napadení dřevokaznými houbami, a to kontrolu na tzv. bázi kmene, zda na ní nejsou patrné plodnice dřevomoru kořenového. Svědek , jméno FO, uváděl, že tuto kontrolu pravidelně dělal, a to i době relativně blízké před pádem stromu, a že na bázi kmene plodnice dřevomoru vidět nebyly. Soudní znalec vyslovil názor, že plodnice na bázi kmene v době před pádem pravděpodobně byly vidět, byť to nemůže tvrdit na sto procent a nemá pro to žádný podklad, jde jen o jeho odborný odhad vzhledem ke stavu stromu, který byl později zjištěn. Jeho názor mohla změnit pouze určitá objektivizace takového zjištění v době bezprostředně po pádu stromu, provedením fotodokumentace a odborného posouzení ze strany na účastnících nezávislého odborníka. Takové posouzení neproběhlo. Znalec tedy jednoznačný závěr neučinil, když neměl pro něj na jisto postaveno, zda na bázi kmene byly patrné plodnice dřevomoru. Pokud by tam byly, byl by jeho závěr takový, že žalovaný náležitý dohled zanedbal, pokud by tam nebyly, byl by jeho závěr opačný.

23. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že náležitý dohled nezanedbal a v řízení nebylo najisto postaveno, zda tomu tak bylo či nikoliv. Dle názoru soudu je výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, jako zaměstnance žalovaného nedostačující, vzhledem k tomu, že je v rozporu se závěrem znalce. Znalec navíc vyslovil odborný názor, že měla být bezprostředně po pádu stromu provedena odborná expertiza za účelem zjištění, zda na bázi stromu byly viditelné plodnice dřevomoru kořenového, a to pokud možno nezávislým odborníkem. Je otázkou, komu je možno absenci tohoto postupu dát k tíži. Čistě teoreticky mohla žalobkyni takovou expertizu zajistit, jak argumentuje žalovaný. Současně je však zřejmé, že žalovaný disponuje odborným aparátem ochrany životního prostředí a dle názoru soudu právě žalovaný mohl snáze vstoupit v jednání s nezávislým odborníkem a o expertizu požádat. Za této situace soud dospěl k závěru, že by nebylo spravedlivé toto požadovat po žalobkyni a neměla by to být žalobkyně, kdo ponese následek absence tohoto odborného zkoumání v podobě neúspěchu v řízení. Proto soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že by nezanedbal náležitý dohled a uložil mu dlužnou částku jako vzniklou škodu žalobkyni nahradit.

24. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, když i splnila povinnost zaslat žalovanému předžalobní výzvu podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Náklady žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 271 Kč, v zaplacené záloze na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč a v odměně právní zastoupení za 7 plných a jeden poloviční úkon právní služby po 2 140 Kč podle § 7 advokátního tarifu, v osmi paušálech z toho v v šesti po 300 Kč a dvěma po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tak náklady žalobkyně činily 30 021 Kč a soud uložil žalovanému i vedlejšímu účastníku na jeho straně tyto náklady řízení žalobkyni nahradit.

25. České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, vznikly náklady řízení v souvislosti s přiznaným a vyplaceným znalečným soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, v celkové výši 20 436,40 Kč (15 608 Kč za písemně zpracovaný a podaný znalecký posudek a 4 828,40 za podání znaleckého posudku ústně u jednání). Tyto náklady pak byly částečně kryty zálohou zaplacenou žalobkyní ve výši 10 000 Kč. Z části ve výši 10 436,40 Kč tyto náklady státu nejsou kryty zálohou. Proto soud uložil s ohledem na jeho neúspěch ve věci nahradit tuto část nákladů řízení státu žalovanému (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).