10 C 56/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; územní celek , IČO sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného , obec o zaplacení 1 632 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 1 632 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 6. 5. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobci na náhradě nákladů řízení zaplatit 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že je zřizovatelem Městské policie [obec]. Dne 1. 2. 2021 ve 11.10 hod strážníci Městské policie [obec] zjistili, že žalovaný ležel v silně podnapilém stavu vedle cyklostezky na ul. [ulice] ve [obec], kdy teplota vzduchu se pohybovala pod bodem mrazu. Dechovou zkouškou provedenou přístrojem DRAGER byl u žalovaného zjištěn obsah alkoholu 3,57‰. Žalovaný tak pod vlivem alkoholu bezprostředně ohrožoval veřejný pořádek a svůj život. Žalovaný byl tedy převezen k vyšetření do [anonymizována dvě slova] a.s. Vzhledem k tomu, že i lékař [anonymizována dvě slova] a.s. konstatoval, že žalovaný není ohrožen na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu, byl dne [datum] dopraven do protialkoholní záchytné stanice provozované [právnická osoba], se sídlem [adresa], neboť byly splněny podmínky stanovené v § 89b z.č. 373/2011 Sb. Náklady na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice představují náhradu za použití silničního motorového vozidla a spotřebované pohonné hmoty, kdy při určení výše náhrady žalobce analogicky postupoval dle ustanovení § 151 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, upravující náhradu cestovních výdajů a vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Doprava žalovaného do protialkoholní záchytné stanice byla uskutečněna osobním vozidlem Toyota RAV4 [registrační značka], kdy při průměrné spotřebě 5,68l /100 km, pohonné hmoty benzín, a ujetí 142 km na trase [obec] – [obec] a zpět, byla náhrada za použití silničního motorového vozidla a spotřebované pohonné hmoty vyčíslena na částku 846 Kč. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 z. č. 65/2017 Sb. žalovanému také vznikla povinnost uhradit žalobci náklady na odborné lékařské vyšetření ve výši 786 Kč, které žalobce uhradil Vsetínské nemocnici a.s. Celkové náklady ve výši 1 632 Kč byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou dne 5. 5. 2021. Žalovaný však do dnešního dne ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že je zřizovatelem Městské policie [obec]. Dne [datum] ve [číslo] hod strážníci Městské policie [obec] zjistili, že žalovaný ležel v silně podnapilém stavu vedle cyklostezky na ul. [ulice] ve [obec], kdy teplota vzduchu se pohybovala pod bodem mrazu. Dechovou zkouškou provedenou přístrojem DRAGER byl u žalovaného zjištěn obsah alkoholu 3,57‰. Žalovaný tak pod vlivem alkoholu bezprostředně ohrožoval veřejný pořádek a svůj život. Žalovaný byl tedy převezen k vyšetření do [anonymizováno] nemocnice a.s. Vzhledem k tomu, že i lékař [anonymizována dvě slova] a.s. konstatoval, že žalovaný není ohrožen na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu, byl dne [datum] dopraven do protialkoholní záchytné stanice provozované [právnická osoba], se sídlem [adresa], neboť byly splněny podmínky stanovené v § 89b z.č. 373/2011 Sb. Náklady na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice představují náhradu za použití silničního motorového vozidla a spotřebované pohonné hmoty, kdy při určení výše náhrady žalobce analogicky postupoval dle ustanovení § 151 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, upravující náhradu cestovních výdajů a vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Doprava žalovaného do protialkoholní záchytné stanice byla uskutečněna osobním vozidlem Toyota RAV4 [registrační značka], kdy při průměrné spotřebě 5,68l /100 km, pohonné hmoty benzín, a ujetí 142 km na trase [obec] – [obec] a zpět, byla náhrada za použití silničního motorového vozidla a spotřebované pohonné hmoty vyčíslena na částku 846 Kč. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 z. č. 65/2017 Sb. žalovanému také vznikla povinnost uhradit žalobci náklady na odborné lékařské vyšetření ve výši 786 Kč, které žalobce uhradil [anonymizována dvě slova] a.s. Celkové náklady ve výši 1 632 Kč byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou dne 5. 5. 2021. Žalovaný však do dnešního dne ničeho nezaplatil.

6. Podle ustanovení § 89b odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, pak podle ustanovení § 89e odst.1 hradí osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, mimo jiné náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Z ustanovení § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 65/2017 Sb.), ve spojení s ustanovením § 20 dost.1 téhož zákona, dále vyplývá, že strážník městské policie je oprávněn v rámci své působnosti a za podmínek stanovených jinými právními předpisy vyzvat osobu u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, nebo že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky.

7. Nárok žalobce tedy vyplývá z ustanovení § 89e odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

8. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dvěma paušály po 100 Kč s odkazem na ustanovení § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů.