10 C 58/2022
č. j. 10 C 58/2022-92
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Plný text
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozený dne datum sídlem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti 1. žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované 2. ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o stanovení povinnosti žalovaných strpět věcné břemeno a zdržet se rušení výkonu věcného břemene <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným 1. a 2. zdržet se rušení výkonu věcného břemene cesty z titulu Trhové smlouvy ze dne 2.11.1930 ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jejichž vlastnicí je žalobkyně k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], a to počínaje právní mocí tohoto rozsudku, zdržet se zásahů do výkonu práva žalobkyně a umožnit žalobkyni výkon práva věcného břemene cesty z titulu Trhové smlouvy ze dne 2.11.1930 a jsou tak povinni umožnit žalobkyni výkon práva věcného břemene cesty věcné břemeno ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] přes pozemky p.č. st. 62 a p. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], a toto věcné břemeno strpět a respektovat, a to počínaje právní mocí tohoto rozsudku, a obnovit původní stav, a to odstranit stromy, keře a oplocení z pozemků p.č. st. 62 a p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], a tím umožnit žalobkyni nerušený výkon věcného břemene cesty z titulu Trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna žalovaným na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalovaných zaplatit 38 203,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovaným strpět věcné břemeno a zdržet se rušení výkonu věcného břemene, včetně odstranění překážek, které žalobkyni ve výkonu práva z věcného břemene brání. V žalobě uvedla, že je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] – orná půda, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní 1. a 2. jsou v režimu společného jmění manželů spoluvlastníky pozemku p.č. st. 62 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované], objekt k bydlení a pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] je zřejmé, že ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jejichž vlastnicí je [celé jméno žalobkyně], vázne věcné břemeno cesty s povinností k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] jejichž spoluvlastníky v režimu společného jmění manželů jsou žalovaní 1. a 2. Věcné břemeno cesty bylo zřízeno na základě listiny: [příjmení] kniha – knihovní vložky [číslo] dle trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 – číslo deníku [číslo], VZ [číslo] a VZ [číslo]. Z předmětné Trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 z jejího článku IX. zřetelně vyplývá zřízení služebnosti – věcného břemene cesty, když je zde výslovně stanoveno zřízení bezúplatné služebnosti cesty, stezky a honění dobytka, a to na šířku půl čtvrta metru. Dle jazykového výkladu českého jazyka v době uzavření trhové smlouvy půl čtvrta metru, znamená 3 a půl metru (jde o tvar složený). Služebnost – věcné břemeno cesty zakládá právo oprávněným pozemkům, tedy panujícím nemovitostem p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jezdit přes služebné pozemky p.č. st. 62 a p. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], jakýmikoli vozidly a právo po nich chodit a dopravovat se po nich lidskou silou. Žalovaní právní stav, který je zapsán v evidenci katastru nemovitostí, a je tedy platným stavem, nerespektují – znemožňují žalobkyni jako vlastnici pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] výkon práv vyplývajících z věcného břemene z titulu Trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930. Na služebné pozemky žalovaní umístili stromy a kolnu a také tyto pozemky oplotili a uzamkli s tím, že žalobkyni nebyl předán klíč k zámku. Žalobkyně tak nemůže vykonávat svoje práva z věcného břemene a navíc je výrazně omezena na výkonu svého vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec]. Žalovaní tak zcela jednostranně omezili a zamezili výkon věcného břemene, k čemuž nebyli oprávnění, a to ani dle zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku, ani dle zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku v platném znění. Žalovaní 1. a 2. tak jednají v rozporu s právními předpisy i s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, když aktivně brání žalobkyni ve výkonu práv věcného břemene. Žalobkyně se snažila s žalovanými věc vyřešit mimosoudní cestou. Dne 29. 6. 2021 zaslala žalovaným předžalobní upomínku, na kterou žalovaní reagovali uskutečněním dvou společných schůzek, a to dne 19. 7. a dne 27. 7. 2021, avšak ke shodě mezi stranami nedošlo, o čemž svědčí korespondence mezi žalobkyní a žalovanými (jejich právními zástupci), a to z přípisu žalovaných adresovaného žalobkyni ze dne 7. 1. 2022 a z přípisu žalobkyně adresovaného žalovaným ze dne 26. 1. 2022.
2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Ve svém písemném vyjádření uvedli, že, že jsou vlastníky nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec] od roku 1979 a v době nabytí vlastnického práva byli přesvědčeni, že žádné věcné břemeno, ani jiné omezení nebylo na jejich nemovitostech zapsáno. O možné existenci věcného břemene se žalovaní dozvěděli až v roce 2010, kdy jim bylo doručeno Oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí od katastrálního úřadu. Žalovaní zjistili, že věcné břemeno se nevykonává nejméně od roku 1971, kdy byl vyhotoven geometrický plán, a byla zakreslena hranice podle stávajícího pevného plotu. Pozemek p. [číslo] je tedy od roku 1971 oplocen v nezměněné podobě, pouze byl původní plaňkový plot nahrazen pletivovým. V plotě nebyla žádná brána ani branka, která by umožňovala průjezd. Nemovitost, která je ve vlastnictví žalobkyně, historicky užíval pradědeček žalovaných. Když ho žalovaní navštěvovali, nikdy nevstupovali na parcelu p. [číslo] přes parcelu p. [číslo]. Žalobkyně nikdy toto věcné břemeno neužívala a podle dohody ze dne 2 4. 4. 2022 byla pro přístup využívána účelová komunikace přes pozemek p. [číslo] ve vlastnictví paní [příjmení], nyní ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalovaní rovněž nesouhlasí s výkladem, že půl čtvrta metru odpovídá 3,5 m, žalovaný [číslo] se byl ptát na katastrálním úřadu i na geodezii a ani jeden z úřadníků nedokázal takto označenou výměru jednoznačně vysvětlit. Žalobkyně má navíc na svůj pozemek p. [číslo] přístup jak po účelové komunikaci na sousedním pozemku, tak přes svoje pozemky tzv. přes stodolu. Žalovaní po zjištění zápisu věcného břemene neumožnili a neumožní přístup přes svoje pozemky. Žalovaní namítli promlčení věcného břemene s odkazem na ustanovení § 631 obč. zák., podle kterého bylo-li právo zapsán do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 632 obč. zák. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, není-li vykonáváno po dobu deseti let. Podle § 633 odst. 1 obč. zák. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Ustanovení § 633 obč. zák. má vůči ustanovení § 632 obč. zák. speciální povahu. Bylo tedy na žalobkyni, aby svoje právo uplatnila ve stanovené tříleté subjektivní lhůtě. Jak shora uvedeno, žalovaná nikdy toto právo nevykonávala.
3. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] vzal soud za prokázané, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] – orná půda o výměře 3371 m2, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, přičemž pro tyto parcely je v části B1, uvedeno věcné břemeno cesty s povinností k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] s odkazem na trhovou smlouvu ze dne 2. 11. 1930, dle pozemkové knihy – knihovní vložky [číslo] číslo deníku [číslo]. Jako nabývací titul jsou uvedeny dohoda o vypořádání SJM ze dne 19. 1. 2010 a dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 1. 4. 2010.
4. Z notářského zápisu ze dne 19. 9. 1997, Nz 147/97, čj. N 154/97 vzal soud za prokázané, že prodávající [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] jako prodávající a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] (manželé) jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, kterou prodávající prodala kupujícím mimo jiné i pozemkovou parcelu p. [číslo] [územní celek], k. ú. [obec] u [obec]. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne 31. 3. 1983, R I 150/83 O právu věcného břemene cesty vůči pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] se v této kupní smlouvě nehovoří.
5. Z trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 z jejího článku IX. Vzal soud za prokázané, že kupitelé dle této trhové smlouvy zřídili prodatelům i jejich právním nástupcům v držbě pozemku p. [číslo] role ve [obec] bezúplatnou služebnost cesty, stezky a honění dobytka, a to na šířku půl čtvrta metru. Trhová smlouva byla uzavřena mezi prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení] a kupujícími [jméno] a [jméno] [příjmení]. Předmětem prodeje byla pozemková parcela p. [číslo] role [územní celek], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec].
6. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec] u [obec] vzal soud za prokázané, že žalovaní jsou vedeni coby vlastníci (SJM) pozemků parc. č. St. 62 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba označená jako [obec], [adresa], rod. dům, parc. [číslo] ostatní plocha a p. [číslo] zahrada. Ve výpise je uvedeno i věcné břemeno cesty s oprávněním pro p. [číslo] – orná půda, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, s povinností k k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo].
7. Z oznámení o opravě chyby ze dne 1. 4. 2010, sp. zn. OR [číslo] 2010 [číslo], vzal soud za prokázané, že [stát. instituce], [stát. instituce] v reakci na podání žalobkyně ze dne 24. 3. 2010 učinil opravu údajů katastru nemovitost, a to, že na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Študlov u Vítějevsi bude nadále evidováno věcné břemeno cesty, zapsané podle zápisu v pozemkové knize – knihovních vložkách [číslo] dle trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 č.d. [číslo] s povinností k pozemkům parcele katastru nemovitostí [číslo] stavební parcele katastru nemovitostí [číslo] oprávněním pro pozemky parcelu katastru nemovitostí [číslo] parcelu ve zjednodušené evidenci s typem skupina [číslo]. Dále na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Študlov u Vítějevsi, oddílu B bude nadále evidováno věcné břemene cesty, zapsané podle zápisu v pozemkové knize – knihovních vložkách [číslo] dle trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 č.d. [číslo] s oprávněním pro pozemek parcelu katastru nemovitostí [číslo] s povinností k pozemkům parcele katastru nemovitostí [číslo] stavební parcele katastru nemovitostí [číslo]. Dále na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [anonymizováno] B bude nadále evidováno věcné břemene cesty, zapsané podle zápisu v pozemkové knize – knihovních vložkách [číslo] dle trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 č.d. [číslo] s oprávněním pro pozemek parcelu ve zjednodušené evidenci s typem skupina [číslo] s povinností k pozemkům parcele katastru nemovitostí [číslo] stavební parcele katastru nemovitostí [číslo]. V odůvodnění této opravy katastrální úřad uvedl, že v roce 2005, v rámci vedení a obnovy katastrálního operátu, byl zápis předmětného věcného břemene zřejmým omylem ze strany katastrálního úřadu zrušen. Žalobkyni byla dle doručenek katastrálního úřadu tato oprava doručena dne 19. 4. 2010, žalovaným dne [datum] [celé jméno žalovaného] a dne 23. 4. 2010 [celé jméno žalované]. Dle poučení katastrálního úřadu, sdělí-li do 30 dnů od doručení, že s neprovedenou opravou chyby nesouhlasí, zahájí katastrální úřad ve věci správní řízení a vydá rozhodnutí. Oprava je adresována žalobkyni [celé jméno žalobkyně].
8. Z notářského zápisu ze dne 4. 1. 1972 N 1073/71 a NZ [číslo] vzal soud za prokázané, že, tímto zápisem byla uzavřena kupní smlouva, kterou prodávající [jméno] [příjmení] prodal kujícím [jméno] a [jméno] [příjmení] díl„ a“ o výměře 193 m2, který byl vydělen z pozemkové parcely p. [číslo] sloučen do pozemkové parcely pp.č. kat [číslo] – zahrady. V této kupní smlouvě se o služebnosti cesty nehovoří.
9. Pokud jde o fyzický stav pozemku, přes který služebnost cesty vede v průběhu času a to zda a kdy byla cesta užívána či naopak užívána nebyla, vycházel soud z výpovědí účastníků svědků a z vlastního jednání na místě samém. Při tomto jednání na místě samém soud zjistil, že pozemek, na kterém vede tato služebnost je oplocen jak ze strany pozemku p. [číslo] tak ze strany opačné, tedy ze strany komunikace (mezi komunikací hranicí pozemku žalovaných je ještě pozemková parcela p. [číslo]). Kromě oplocení brání vstupu na pozemek žalovaných ze strany pozemku p. [číslo] ještě dřevěná kůlna, která je„ přilepená na oplocení, které odděluje parcelu p. [číslo] (ve spoluvlastnictví žalovaných). Na pozemku žalovaných poblíž kůlny a vedle jejich domu jsou pak stromy. Stav oplocení vizuelně odpovídá tomu, že zde toto stojí již několik desítek let, dle odhadu soudu minimálně 20 – 30 let a celkový stav parcely v místě po které má vést tato služebnost odpovídá tomu, že tato cesta nebyla využívána minimálně po uvedenou dobu (vizte prosím fotografie na č.l. 38 a 39 spisu., pořízené předsedou senátu při jednání na místě samém).
10. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ve své účastnické výpovědi uvedl, že oni (žalovaní) bydlí v domě od roku 1980 a pozemek je od té doby v podobném stavu jako nyní, jen bylo vše samozřejmě daleko mladší a pozemek byl i užší. Žalovaný pozemek zná i doby před rokem 1980, protože tam jezdili pomáhat o žních. Podle žalovaného tedy jestli jeho pradědeček tuto služebnost zřídil, tak ji někdo mohl využívat tak do roku 1947, kdy tento zemřel. V plotu mezi pozemkem žalovaných a pozemkem, který nyní patří paní [celé jméno žalobkyně] byla v minulosti pouze malá branka, kudy mohl člověk projít a ne něčím jezdit. Co si pamatuje, tak žádný z vlastníků nemovitostí, které jsou nyní ve vlastnictví žalobkyně, tuto cestu neužíval. Bydlel tam bratr dědečka žalovaného, který cestu neužíval.
11. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že o věcném břemeni cesty věděli již od paní [příjmení], která jim nemovitosti prodala. [příjmení] [příjmení] nemovitosti neužívala a takto nepotřebovala řešit. Žalobkyně s manželem na tom byli zpočátku podobně, a to do roku 2000, kdy se jim podařilo dát nemovitost do stavu schopného užívání. V té době chtěli po žalovaných, aby jim umožnili užívání cesty. Žalovaní to odmítali, ale řešilo se i to, že by žalovaní odkoupili část pozemku p od paní [příjmení] (p. [číslo]) a na tom pozemku by se zřídila cesta, po které by měla i žalobkyně přístup ke svým pozemkům. Žalobkyně si myslela, že to takto půjde. Mezi tím se s manželem rozvedla a na základě dohody o vypořádání s bývalým manželem se stala výlučnou vlastnicí nemovitostí. Když chtěla doklad o vlastnictví, obrátila se na katastrální úřad, ale ve výpise z listu vlastnictví služebnost cesty nebyla zaznamenána. Požadovala po katastrálním úřadu nápravu a ten vydal oznámení o opravě chyby. I nadále doufala, že dojde k dohodě a vlastně jí bylo jedno, kudy se ke svým nemovitostem dostane. Věc se bohužel nevyřešila a tak oslovila právní zástupkyni, která jí sepsala výzvu ke zpřístupnění cesty. Žalobkyně potvrdila, že od té doby co nemovitosti s manželem koupili, je fyzická podoba jejich pozemku přes který vede věcné břemeno cesty stejná. Ke svým pozemkům se ale jinak dostat nemůže. V současné době se ke svým pozemkům dostává přes pozemek sestry paní [příjmení] (p. [číslo] vizte fotografii na č.l. 40), ale musí požití této cesty předem sestře avizovat.
12. Bývalý starosta [obec] [příjmení] [příjmení] jako svědek uvedl, že, ve funkci starosty působil v letech 2014 – 2022, je ale [anonymizováno] rodákem, narodil se v roce 1953. Pokud jde o otázku věcného břemene přes pozemek [anonymizováno], tak v té úřední rovině jako starosta v minulosti řešil otázku přístupu k pozemkům par. [číslo]. Tehdy se zjistilo, že je zapsáno věcné břemeno cesty přes pozemek [anonymizováno] a z toho důvodu jako obec, přestali řešit otázku přístupu k těmto pozemkům. Pokud jde o to, jak si pamatuje přístupnost mezi pozemky [číslo] a [číslo], případně 62, tak si vzpomíná, že jako dítě chodíval ke [anonymizováno], tzn. k těm, co obývali dům [anonymizováno], v té době pro mléko a chodil po pozemku [číslo] to při hranici s pozemkem [číslo] a [číslo] a když se dostal k pozemku [číslo], pak přešel k bráně, kterou měli zřízenou při straně, kde je pozemek [číslo]. Ta brána tam byla zřízena proto, aby tam měl ten druhý z bratrů [anonymizováno] přístup. [příjmení] pak užíval cestu při hranici s pozemkem [číslo]. Na hranici s cestou dnes silnicí původně žádná brána nebyla, bylo to otevřené. [jméno], kde popisoval existenci brány mezi pozemky [číslo] a [číslo], je v současné době taková kůlna. Ta tam ale v té době nebyla. Byla zřízena později, bylo to někdy před rokem 1989. Není ale schopen říct, kdy přesně to bylo, jestli v těch 80. letech nebo v 70. letech. Vzpomíná si, že tam chodil jako dítě, tedy do nějakých deseti jedenácti let určitě. Nějaká obecná povědomost o existenci nějaké konkrétní služebnosti, neví, jestli byla. Spíše to bylo tak, že se to tak, jak to reálně popsal, užívalo a bylo to vlastně zvykem v celé vesnici. Byl systém nějakých uliček, lidé chodili, kudy mohli, tehdy se neřešili nějaké ploty, brány a podobně.
13. Bývalý manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] jako svědek uvedl, že o věcném břemeni cesty přes pozemek žalovaných se dozvěděl v době, kdy s manželkou uzavíral kupní smlouvu. Myslí si, že ta informace byla přímo v té kupní smlouvě. Pokud tato informace v kupní smlouvě není, musel mu to někdo z obce říct. Mohl to být i manžel prodávající. Svědek s manželkou žalované oslovovali, aby jim umožnili průchod, ale nebyla s nimi řeč. Říkali, že kolem oken se jezdit nebude. Navrhoval tedy panu [celé jméno žalovaného], ať jim domluví, aby mohli jezdit po sousedním pozemku, ale to nedopadlo. Nemovitosti s manželkou užíval někdy od roku 2010. Ta jednání, kdy po [anonymizováno] chtěli, aby jim umožnili přístup přes pozemek, se odehrávaly někdy v době, kdy svědek s manželkou nemovitosti koupili, v pozdější době už ne. V době kdy nemovitosti koupili, měli [celé jméno žalovaného] už bránu směrem k silnici a kůlnu směrem k jejich pozemku. Ta kůlna již v té době byla starší. Odhadnout její stáří neumí.
14. Svědkyně [jméno] [příjmení], vzdálená příbuzná žalovaných, která prodávala nemovitosti žalobkyni a jejímu manželovi ve své svědecké výpovědi uvedla, že nemovitosti, které žalobkyni a jejímu tehdejšímu manželovi prodala, původně patřily strýci jejího tatínka. Svědkyně tam od dětství chodila na návštěvu, pomáhat s hospodářstvím a podobně. Po strýcově smrti nemovitost neužívali, chodil tam jen otec svědkyně, když to bylo potřeba. Po jeho úmrtí připadly nemovitosti svědkyni a ona je prodala [anonymizováno]. Pokud si svědkyně pamatuje, tak žádná cesta z pozemku p. [číslo] přes pozemek [anonymizováno] se nepoužívala minimálně od roku 1970, kdy jí byly čtyři roky. Nepamatuje se ani na to, že by se o služebnosti hovořilo v jejím příbuzenstvu. Mezi pozemky [číslo] a [číslo] byl plot, kůlna byla na jiném místě než ta stávající a byla podle ní na pozemku, který pak patřil [anonymizováno].
15. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně uvedla, že je v podstatě sousedkou žalovaných. Ve [obec] žije od roku 1970, bydlí stále na stejné adrese. Pamatuje se, že v době kdy se do [obec] přistěhovala, byla cesta dle projednávané služebnosti normálně průchodná. Kůlna tam v té době nestála, byla tam jiná kůlna, byla přilepená na dům. Nebyla tam ani brána směrem k silnici. Takto to bylo v 70. letech. Následně si [celé jméno žalovaného] přistavěli druhé patro, postavili si kůlnu a směrem k silnici bránu. Jako pracovnice obecního úřadu byla svědkem rozhovoru vedoucího stavební komise pana [jméno] a pana [celé jméno žalovaného], kdy pan [jméno] panu [celé jméno žalovaného] říkal, že si tam tu kůlnu neměl přistavět a že si ji postavil načerno a že mu bude uloženo, aby ji zboural. Svědkyně neuměla přesněji tento rozhovor časově zařadit. Jednání mezi nimi ale mělo proběhnout v neděli dopoledne, kdy byly úřední hodiny. O věcném břemeni cesty se tehdy v obci vědělo.
16. Z trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] je zřejmé, že ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jejichž vlastnicí je [celé jméno žalobkyně], byla zřízena služebnost - věcné břemeno cesty s povinností k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] jejichž spoluvlastníky v režimu společného jmění manželů jsou žalovaní 1. a 2. Věcné břemeno cesty bylo zřízeno trhovou smlouvou ze dne [datum] – číslo deníku [číslo], VZ [číslo] a VZ [číslo]. Z předmětné Trhové smlouvy ze dne [datum] z jejího článku IX. vyplývá zřízení služebnosti – věcného břemene cesty, když je zde výslovně stanoveno zřízení bezúplatné služebnosti cesty, stezky a honění dobytka, a to na šířku půl čtvrta metru. Z jednotlivých výpisů je a zejména z oznámení katastrálního úřadu o opravě chyby ze dne [datum], sp. zn. OR [číslo] 2010 [číslo] vzal soud za prokázané, že v katastru nemovitostí respektive před tím v pozemkové knize a v evidenci nemovitostí byla tato služebnost zapsána s výjimkou let 2005 až 2010, byť zřejmě nebyla uvedena ve všech výpisech z listu vlastnictví (to je ale dle názoru soudu okolnost nepodstatná). Věcné břemeno či služebnost tedy platně vznikla a existovala. Současně je evidentní, že po určitou dobu byla cesta zřejmě i využívána (jinak si nelze vysvětlit její zřízení).
17. Současně je ale zřejmé, nebo snad i nesporné, že aktuálně a dále zpětně po dobu několika desítek let nebylo toto věcné břemeno využíváno. Výpovědi účastníků řízení a svědků se různí v popisu toho do kdy byla tato cesty využívána. Nejdéle však zřejmě mohlo být toto věcné břemeno využíváno někdy do konce 70. let, respektive do těchto let zařazuje užívání této cesty svědkyně [příjmení]. Svědek [příjmení] užívání cesty zařazuje do doby svého dětství, což by znamenalo asi do poloviny 60. let 20. století. Svědkyně [příjmení] si naopak vůbec nepamatuje, že by se cesta využívala od doby, kdy byla schopna toto vnímat, tedy od věku nějakých 4 let, což by znamenalo rok 1968 [celé jméno žalovaného] vypověděl, že v nemovitosti bydlí od roku 1980. Lze tedy důvodně předpokládat, že současná úprava pozemku [číslo] St. 62 zde byla již koncem 80 let. Je tedy zřejmé, že žalovaní aktivně brání užívání tohoto věcného břemene (výstavbou plotu, kůlny a brány) již od této doby, přičemž od roku 1997 takto brání v jejím užívání přímo žalobkyni. Žalobkyně se svým manželem dvakrát vyzvala žalované ke splnění povinnosti z věcného břemene, a to přípisem ze dne 12. 4. 2000 a přípisem ze dne 14. 6. 2000. Po těchto výzvách žalobkyně s manželem žádnou žalobu k uplatnění svého práva nepodala. Výzva sepsaná žalobkyní k plnění povinností vyplývajících z věcného břemene je datována dnem 29. 6. 2021, žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně dále reaguje přípisem datovaným dnem 26. 1. 2022. Žalobu v této věci pak žalobkyně podává až dnem 4. 4. 2022, tedy téměř 25 let po té, co se žalobkyně stala jedním ze spoluvlastníků pozemku, v jehož prospěch bylo věcné břemeno zřízeno a po stejnou dobu žalovaní žalobkyni v užívání tohoto věcného břemene aktivně brání.
18. Žalobci vznesli námitku promlčení tohoto práva vyplývajícího z věcného břemene s odkazem na ustanovení § 631 obč. zák., podle kterého bylo-li právo zapsán do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 632 obč. zák. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, není-li vykonáváno po dobu deseti let. Podle § 633 odst. 1 obč. zák. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Ustanovení § 633 obč. zák. má vůči ustanovení § 632 obč. zák. speciální povahu. Je tedy nutno přisvědčit žalovaným, že bylo na žalobkyni, aby svoje právo uplatnila ve stanovené tříleté subjektivní lhůtě, podle této speciální úpravy. Věcné břemeno by však bylo promlčeno i v desetileté promlčecí lhůtě podle § 632 obč. zák., neboť nebylo vykonáváno minimálně od roku 1997, kdy žalobkyně se svým manželem pozemek, z jehož vlastnictví právo služebnosti plyne vlastnila (výlučné vlastnictví žalobkyně je pak od roku 2010).
19. Žalobkyně rovněž předložila mapu s vyznačenou částí hranice pozemků [číslo] a [číslo] s tím, že v minulosti i žalovaní souhlasili s řešením, že se v uvedeném místě zřídí plot a brána a žalobkyně bude mít k pozemkové parcele [číslo] přístup touto bránou. Tato mapa v specifikace plotu brány obsahuje i podpisy žalovaných a žalobkyně v tomto spatřovala uznání dluhu žalovaných podle § 639 obč. zák., podle kterého by se promlčecí doba prodlužovala na deset led od uznání. Žalobkyně předložila i čestné prohlášení [jméno] [příjmení], který dne 27. 1. 2023 písemně prohlásil, že se zúčastnil v létě roku 2013 jednání mezi [jméno] a [celé jméno žalovaného], které se týkalo cesty (věcného břemene), kdy manželé [celé jméno žalovaného] slíbili, že odkoupí kus pozemku od tehdejších sousedů [anonymizováno], aby se mohlo zrušit věcné břemeno přes jejich pozemek. Uvedená mapa s plánem plotu a brány mezi parcelami p. [číslo] neobsahuje žádné uznání závazku z věcného břemene, pouze hrubý plán výstavby plotu směřující mimo jiné k přístupu žalobkyně na její pozemek [číslo] O uznání nesvědčí ani prohlášení [jméno] [příjmení]. K uznání, které by prodlužovalo promlčecí dobu. Tedy dle názoru soudu nedošlo.
20. Podle § 609 věty prvé obč. zák. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věty prvé obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzhledem k tomu, že žalovaní promlčení práva z věcného břemene namítli, soud dospěl k závěru, že žalovaní z věcného břemene plnit nemusí a žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Z důvodu zamítnutí žaloby pro promlčení nároku žalobkyně se soud již dále nezabýval například otázkou, zda žalobkyně má jiný přístup ke svým pozemkům než realizací práva z věcného břemene. Soud zde poznamenává, že přístup přes pozemek p. [číslo] má žalobkyně umožněn na základě ústní dohody s paní [příjmení], jde o přitom o dohodu na jejímž základě má žalobkyně přístup pouze ad hoc, pokud to předem avizuje. Pro rozhodnutí ve věci je to ale vzhledem k promlčení nároku žalobkyně nepodstatné. Rovněž není právně významné, zda žalovaní o služebnosti – věcném břemeni věděli po celou dobu trvání svého vlastnického práva či nikoliv. Námitka promlčení z jejich strany není podmíněna dobrou vírou o tom, že by o služebnosti nevěděli. Jinými slovy, i pokud od počátku o tomto věcném břemeni věděli, nebrání jim to promlčení namítnout a nemá to následek spočívající v tom, že by soud k námitce promlčení nepřihlížel.
22. Žalovaní měli ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jim přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívaly v osmi úkonech právní služby zástupce (advokáta) žalovaných při zastupování dvou účastníků, když žalobkyně se domáhala uložení třech povinností, které nelze vyjádřit v penězích. U každé z povinností tak tarifní hodna činí 10 000 Kč. Vhledem k tomu, že jde o spojení, které není předepsáno zákonem, má se za tarifní hodnotu součet jednotlivých tarifních hodnot. Pro určení výše odměny za úkon tak soud vychází z tarifní hodnoty 30 000 Kč a odměna za úkon při zastupování dvou účastníků podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, podle § 7 advokátního tarifu činí 3 600 Kč. Při osmi úkonech to je 28 800 Kč Náklady pak spočívaly v osmi paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, v cestovném ve výši 373 Kč a ve 21% DPH. Celkem tak náklady činí 38 203,33 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.