10 C 65/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobkyně:Česká republika – Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A , sídlem Adresa žalovaného A insolvenční správce úpadce Jméno žalovaného B ., IČO IČO žalovaného B sídlem Adresa žalovaného B o zaplacení 86 035 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 86 035 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu uspokojení zaměstnanců dlužníka, jehož je žalovaný insolvenčním správcem, přičemž insolvenční řízení na dlužníka , Jméno žalovaného B, ., IČO , IČO žalovaného B, , sídlem , adresa, je vedeno u Krajského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. KSBR , spisová značka, , respektive jejich mzdových nároků, když žalobkyně tyto mzdové nároky vyplatila a provedla rovněž příslušné srážky a odvody, to vše podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V rozsahu tohoto uspokojení došlo k zákonné cesi a žalovaná částka představuje v insolvenčním řízení pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 odst. 1 insolvenčního zákona, která se ve smyslu § 203 odst. 1 insolvenčního zákona uplatňuje vůči osobě s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě. Žalobkyně proti žalovanému takto uplatnila pohledávku ve výši 86 035 Kč dne 14.2.2023. Žalovaný dopisem ze dne 27. 3. 2023 sdělil, že pohledávku žalobkyně nemůže přezkoumávat pro chybějící personální dokumenty. Dále odkazuje na incidenční spor u Krajského soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , incidenční spisová značka, a na to, že podal trestní oznámení. Žalobkyně plnila mzdové nároky za následující zaměstnance v následující výši a za dále uvedené období. Jde o mzdový nárok , jméno FO, r. č. , RČ, za měsíce 4/2020 a 5/2020 po 14 600 kč za každý z uvedených měsíců, , jméno FO, , r. č. , RČ, , za měsíce 4/2020 a 5/2020 po 14 600 Kč a měsíc 6/2020 v částce 13 035 Kč a , jméno FO, , r.č. , RČ, za měsíc 3/2020 ve výši 14 600 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že u Okresního soudu ve Svitavách je pod sp. zn. 6 C 174/2023 veden spor, kde bývalí zaměstnanci dlužníka uplatňují proti žalovanému své nároky z pracovněprávních nároků za období od června 2020 do října 2020, které uplatnili v rámci insolvenčního řízení výše uvedeného dlužníka. Tito bývalí zaměstnanci dlužníka se obrátili na žalobkyni s žádostí o vyplacení dlužných částek za dlužníka. U těchto však žalobkyně důvodně dbala zvýšené opatrnosti a částky jim nevyplatila s ohledem na existující pochybnosti. Z žalovanému neznámého důvodu žalobkyně vyplatit pár osobám jejich požadavky, překvapivě i dokonce , tituly před jménem, , jméno FO, , který se jeví jako zásadní osoba, která způsobila většinu řešených problémů. Jak sama žalobkyně dokládá, žalovaný upozornil žalobkyni již dříve, aby bývalým zaměstnancům dlužníka nic žalobce nevyplácel, jinak nebude žalovaný ochoten tyto částky žalobci nahradit, pokud nebudou postaveny zcela na jisto. Žalobci byl znám obsah insolvenčního spisu dlužníka, ze které byly od počátku patrné zásadní spory mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a jediným společníkem a jednatelkou dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, . Částky žalovaný vyplácel v období 06/2021 a 07/2021, kdy insolvenční řízení bylo zahájeno již 4. 6. 2020, je tam obsažena řada listin o podezřelých jednáních a dokonce např. 22. 1. 2021 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a sám žalovaný už dne 30. 3. 2021 podal insolvenčnímu soudu zprávu pod listinou B-11, kde poukázal na mnohé podezřelé otázky. Do řízení vstoupilo též státní zastupitelství, viz. , právnická osoba, . Dne 7. 5. 2021 proběhla schůze věřitelů, ze které bylo také patrné, že podezřelé otázky přetrvávají, kdy po celou dobu insolvenčního řízení skupina okolo , tituly před jménem, , jméno FO, , který zjevně koordinoval své postupy s bývalými zaměstnanci, které reálně minimálně z většiny převzal do svých jiných subjektů, se snažila insolvenční řízení dlužníka ovládnout, což se mu nepodařilo. Přes to všechno žalobce na nic nedbal, a i při takto vyostřeném vývoji se rozhodl některým osobám částky vyplatit, a obzvlášť pak zarážející je, že bylo vyplaceno i , tituly před jménem, , jméno FO, . Posouzení oprávněnosti nároků žalobců a rovněž jednotlivých bývalých zaměstnanců dlužníka, kterým žalobce uplatněné nároky proplácel, brání skutečnost, že do dnešního dne nebylo postaveno na jisto, zda jednotliví zaměstnanci vůbec v předmětném období byli zaměstnanci dlužníka, tedy zda jim vznikl nárok na výplatu dlužných mzdových nároků ze strany dlužníka (a nikoli ze strany jiného subjektu) a v důsledku toho nebylo postaveno na jisto, zda žalobci (v tomto případě Úřadu práce ČR, na kterým v důsledku zákonné cese nárok na výplatu přešel) vůbec vznikl nárok na náhradu jím uhrazených mzdových nároků uvedených zaměstnanců dlužníka. Žalovaný má podezření na naplnění podmínek přechodu zaměstnanců dle ustanovení § 338 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, k jinému zaměstnavateli, patrně k , právnická osoba, , a to v období související s odvoláním , tituly před jménem, , jméno FO, z funkce prokuristy dlužníka dne 20. 3. 2020 a dále. Pro posouzení nároků jednotlivých zaměstnanců je totiž zcela zásadní postavit na jisto, pro koho a od kdy začali zaměstnanci dlužníka pracovat následně a kdo za ně začal uplatňovat odměnu vůči zákazníkům (nebylo by totiž představitelné, aby např. do 31. 5. 2020 byl zaměstnanec paralelně zaměstnancem jak dlužníka, tak , právnická osoba, , když např. do 31. 3. 2020 pracoval pro zákazníka za dlužníka, od 1. 4. 2020 již za , právnická osoba, , a zaměstnanec tvrdil, že pro dlužníka pracoval i v době od 1. 4. 2020). Pro dokreslení celé situace žalovaný uvádí, že samotný počátek sporu je nutno zařadit na počátek roku 2020, kdy jednatelka dlužníka, , tituly před jménem, , jméno FO, (dříve Vangela) měla pojmout podezření, že v pokladně dlužníka, se kterou disponuje , tituly před jménem, , jméno FO, , prokurista, chybí desítky až stovky milionů korun českých. Tyto nesrovnalosti , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl schopen nijak vysvětlit, což vedlo k jeho odvolání z funkce dne 20. 3. 2020. Nyní žalovaný po , tituly před jménem, , jméno FO, a po dalších s ním propojených osobách vymáhá více než 200 000 000 Kč v mnoha různých řízeních, zejména u Okresního soudu v Plzni. Dlužník byl společností působící jako agentura práce zaměstnávající přes 1000 zaměstnanců a poskytujících tyto pracovní síly řadě zákazníků, zejména pro manuální činnosti ve výrobě a montáži. Jelikož , tituly před jménem, , jméno FO, u dlužníka vykonával funkci personálního ředitele a přes své koordinátory řídil de facto všechny zaměstnance dlužníka, tedy okolo 1000 osob, z dostupných informací vyplývá, že patrně , tituly před jménem, , jméno FO, okamžitě tyto zaměstnance u zákazníků převedl pod své jiné společnosti, zejména , právnická osoba, či jiné, a začal si za ně i práci u zákazníků fakturovat. Zaměstnanci byli ubytování v mnoha různých bytech, ubytovnách apod., i zde , tituly před jménem, , jméno FO, postupně zajistil změnu na jiné jeho subjekty. Žalovaný má za to, že tímto převzetím zakázek včetně zaměstnanců a jejich ubytování muselo dojít i k přechodu pracovních poměrů od 3/2020– 4/2020. Žalovaný opakovaně vyzýval , tituly před jménem, , jméno FO, i další osoby k vydání personalistiky dlužníka (= pracovněprávních listin apod.), ale , tituly před jménem, , jméno FO, tvrdí, že vše vydal , tituly před jménem, , jméno FO, , což ale nijak neprokázal, naopak z dostupných podkladů o tom žalovaný pochybuje. Žalovaný dne 27. 3. 2023 zaslal žalobci sdělení, ve kterém shrnul tehdy aktuální stav insolvenčního řízení a získávání personální agendy dlužníka, tento dopis již byl přílohou podané žaloby. Žalovaný uvedeným dopisem tedy žalobce informoval o aktuální situaci a veškerých problémech týkajících se vyplácení mzdových nároků. Současně žalovaný žalobce informoval o tom, že inspektorát práce na základě podnětu žalovaného šetří možnost přechodu zaměstnanců dlužníka k jinému subjektu ve smyslu ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce, tj. šetření, zda v období 3/2020 - 4/2020 došlo k převzetí činnosti dlužníka jiným subjektem, zejména společností , právnická osoba, . Uvedeným sdělením byl tedy žalobce upozorněn na to, že se žalovaný za daných okolností nemůže k uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou s ohledem na chybějící personalistiku relevantně vyjádřit. Současně zde bylo zdůrazněno, že žalovaný opakovaně upozorňoval žalobce na to, že dokud se uvedené sporné otázky nevyřeší, žalovaný žalobce nedoporučuje jakékoliv nároky osob v tomto vztahu uspokojovat. Žalovaný ve věci chybějící úplné personalistiky dlužníka již podal dne 5. 5. 2021 trestní oznámení, kdy věc řeší Policie ČR , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , shodně jako jiné trestní věci týkající se dlužníka a okruhu osob z okolí , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný tedy vyčkává, zda se policejnímu orgánu podaří zajistit úplnou personalistiku dlužníka, nikoliv jen její fragmenty, které poskytl , tituly před jménem, , jméno FO, (bývalý prokurista dlužníka), a objasnit některé další podstatné skutečnosti. Žalovaný současně vůči uplatněnému nároku vznáší námitku promlčení. Ze žalobcem doložených podkladů je zřejmé, že vymáhaná částka představuje mzdové nároky zaměstnanců za období 3/2020 až 6/2020, tyto byly ale vyplaceny až dne 16. 6. 2021. Žalovaný má za to, že promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu mzdových nároků a provedení příslušných srážek a odvodů dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, počíná běžet již ode dne splatnosti jednotlivých mzdových nároků. Dle ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, platí, že „mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.“ Počítáno tedy dle nejzazšího termínu pro výplatu mzdy, pak nárok na výplatu mzdových nároků za období 03/2020 vznikl nejpozději 30. 4. 2020, nárok na výplatu mzdových nároků za období 4/2020 vznikl nejpozději 31. 5. 2020, nárok na výplatu mzdových nároků za období 5/2020 vznikl nejpozději 30. 6. 2020. Dle ustanovení § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, promlčecí lhůta trvá 3 roky, tj. k promlčení jednotlivých mzdových nároků došlo nejpozději dne 30. 6. 2023. Pokud jde o speciální povahu této žaloby ve smyslu ustanovení § 203 odst. 4 insolvenčního zákona, lze upozornit na to, že i pokud by byl žalobce úspěšný, civilní soud není oprávněn stanovit k zaplacení lhůtu, tuto musí stanovit insolvenční soud dle ustanovení § 203 odst. 5 insolvenčního zákona dle možností majetkové podstaty. Jelikož subjekty z okolí , tituly před jménem, , jméno FO, podaly vylučovací žalobu na celý obsah majetkové podstaty, dalo by se říct, že v majetkové podstatě by v případě jejich úspěchu nemusel zůstat žádný majetek, tedy ani pohledávka žalobce možná nebude vůbec uhrazena. Žalobce by měl případně zvážit spíše to, zda pohledávky bývalých zaměstnanců dlužníka byly oprávněné, a zda by neměl spíše žádat vrácení jim vyplacených částek. Je vhodné upozornit i na to, že dlužník byl pojištěn u pojišťovny Generali, kde se obdobně jako u žalobce bývalí zaměstnanci pokoušeli uplatnit své nároky. Generali však s ohledem na popsané pochybnosti odmítla plnit, dokud se tato situaci nevyjasní, což se nestalo doposud. Není tedy zřejmé, proč žalobce zaujal jiný postoj a něco vyplácel, na své vlastní riziko. Není pak ani tedy zřejmé, proč žalobce vyplatil pár osobám některé částky, ale další stovky osob uspokojit odmítl. To by patrně měl žalobce vysvětlit, protože pokud sám žalobce měl pochybnosti o existenci těchto nároků, nedává logiku, že u některých osob udělal výjimku, obzvlášť pak u , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný nechápe, proč např. zrovna on měl privilegovaný přístup u žalobce, a stovky jiných osob nikoliv. Patrně mohlo dojít k personálnímu selhání příslušného pracovníka žalobce, který jinak ve zbytku zaujal opatrný přístup. Žalovanému ani není známo, zda sám žalobce inicioval přezkoumání otázky, zda nedošlo k přechodu zaměstnanců dle ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce, kdy toto by musel prošetřit zejména příslušný Inspektorát práce, nicméně tento by byl jistě v blízké součinnosti s žalobcem jakožto Úřadem práce. Určitě nelze tuto otázku ignorovat.

3. Při jednání dne 2. 12. 2025 žalovaný potvrdil, že u všech tří zaměstnanců v rámci ins. řízení byl pracovní poměr doložen včetně doby, za kterou je žalována dlužná mzda, a včetně výplatnic. Je v situaci, kdy nemá žádné listiny, pokud jde o celou personalistiku, nemůžu je tedy ověřit, ale to že byly předloženy v ins. řízení může potvrdit a prohlásit za nesporné.

4. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 6C 174/2023 vzal soud za prokázané, že v uvedené věci podal právní zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, žalobu za 988 žalobců proti stejnému žalovanému jako v projednávané věci, jejímž předmětem byly neuspokojené pracovněprávní nároky žalobců ze strany úpadce. Usnesením ze dne 12. 8. 2024, č.j. , spisová značka, , bylo řízení zastaveno ohledně 983 žalobců z nedostatku podmínek řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 12. 2023. Ohledně zbylých pěti řízení pokračovalo. Usnesením ze dne 28. července 2025, č.j. , spisová značka, , bylo řízení zastaveno i pokud o zbylých pět žalobců, a to pro nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20. 8. 2025. Je tedy zřejmé, že soud věci uvedených žalobců věcně neprojednával a žádné závěry, pokud jde o nároky žalobců nečinil.

5. Z usnesení policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality - 2. oddělení, , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , soud zjistil, že bylo odložena trestní věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěra podle § 206/1,5a trestního zákoníku, kterého se měl dopustit , jméno FO, , nar. , datum, v , Anonymizováno, , trvale bytem , adresa, , st. příslušnost SVK tím, že v období od 1. 1. 2019 do 20. 3. 2020 jako prokurista společnosti , Jméno žalovaného B, . IČ , IČO žalovaného B, se sídlem , adresa, (dále jen AWC) vybral postupnými výběry na blíže nezjištěných pobočkách ČSOB, a.s. v Brně a okolí z bankovního účtu spol. AWC č. , č. účtu, vedeného u ČSOB, a.s. celkovou částku ve výši 213 601 910 Kč, za účelem úhrady výplat, ubytování a další provozní výdaje společnosti AWC, přitom vybrané finanční částky nijak nevyúčtoval spol. AWC, potřebné výdaje nehradil a finance použil pro svoji blíže nezjištěno potřebu. Uvedeným jednáním měl způsobit spol. , Jméno žalovaného B, . IČ , IČO žalovaného B, se sídlem , adresa, přímou škodu ve výši 213 601 910 Kč, dále si měl z majetku společnosti ponechat movitý majetek, zejména motorová vozidla v blíže nezjištěné hodnotě, čímž měla být spol. AWC způsobena další blíže nezjištěná škoda, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

6. Mzdové nároky , jméno FO, r. č. , RČ, za měsíce 4/2020 a 5/2020 po 14 600 Kč za každý z uvedených měsíců, , jméno FO, , r. č. , RČ, , za měsíce 4/2020 a 5/2020 po 14 600 Kč a měsíc 6/2020 v částce 13 035 Kč a , jméno FO, , r.č. , RČ, za měsíc 3/2020 ve výši 14 600 Kč, jsou prokazovány již tím, že bylo prohlášeno za nesporné, že jejich pracovní poměr včetně výplatních pásků (lístků) byl insolvenčnímu správci bývalého zaměstnavatele těchto zaměstnanců předložen. Pro prokázání tohoto nároku není nutné, aby tytéž důkazy měl i správce přímo od úpadce. Postačuje, pokud mu byly předloženy uvedenými zaměstnanci či úřadem práce. Tento nárok je prokazován i přehledem dlužných mzdových nároků ze dne 17. 1. 2023.

7. Žalobkyně prokázala své tvrzení, že vyplatila tyto mzdové nároky jednotlivým zaměstnancům dne 16. 6. 2021 přehledem platebních poukazů a výpisem z účtu č. , č. účtu, . Skutečnost, že žalobkyně uplatnila vůči žalovanému pohledávku za majetkovou podstatou byla prokázána z vyrozumění o tomto uplatnění ze dne 14. 2. 2023, navíc tato skutečnost mezi procesními stranami nebyla sporná. Současně je zřejmé, že pokud žalobkyně plnila za úpadce, respektive žalovaného až dne 16. 1. 2021 a žaloba byla podána 6. 3. 2024, byla žaloba podána před uplynutím promlčecí lhůty. Nárok žalobkyně dle názoru soudu tedy není promlčen a lze ho před uplatněnou námitku promlčení přiznat. Současně je zřejmé a nesporné, že žalovaný nárok žalobkyně neuspokojil.

8. Nárok žalobkyně pak vyplývá ze zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V rozsahu tohoto uspokojení uvedených zaměstnanců došlo k zákonné cesi a žalovaná částka představuje v insolvenčním řízení pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 odst. 1 insolvenčního zákona, která se ve smyslu § 203 odst. 1 insolvenčního zákona uplatňuje vůči osobě s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě tedy insolvenčnímu správci – žalovanému. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, aniž by stanovil lhůtu k plnění, tuto musí stanovit insolvenční soud dle ustanovení § 203 odst. 5 insolvenčního zákona dle možností majetkové podstaty.

9. Pokud jde o náklady řízení, soud nezjistil, že by úspěšné žalobkyni náklady řízení vznikly, ta se práva na jejich náhradu navíc vzdala. Proto soud, byť se na projednávanou věc vztahuje ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Obě procesní strany jsou osvobozeny od soudních poplatků, proto nebylo namístě rozhodovat o povinnosti zaplatit soudní poplatek.