10 C 91/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno celé jméno žalovaného sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení 400 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 6. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobce je povinen České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit částku 1 969 Kč.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že uzavřel dne 22. 7. 2020 jako budoucí kupující, s žalovaným a jeho manželkou [jméno] [příjmení] jako budoucími prodávajícími, smlouvu o budoucí smlouvě. Dle bodu 7/ smlouvy o budoucí smlouvě se žalovaný zavázal zajistit a provést na svůj náklad kompletní demolici budovy, která je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno], [katastrální uzemí] (nyní budova [adresa], rodinný dům, která je součástí pozemku p. č. st. [číslo], to vše obec a katastrální území Litomyšl, která je ve vlastnictví žalobce) a odvézt z pozemků veškerou stavení suť nejpozději do 28. 2. 2021. Pro případ nesplnění této povinnosti žalovaného byla mezi žalobcem a žalovaným v bodě 10/ smlouvy o budoucí smlouvě ujednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč. Důvodem sjednané smluvní pokuty byla skutečnost, že žalovaný a jeho manželka měli prodat žalobci pozemky, na kterých byl postaven starý rodinný dům ve stavu vyžadujícím demolici. Žalobce měl zájem o koupi pozemků od žalovaného a jeho manželky za účelem výstavby nového rodinného domu, tedy bez předmětného starého domu. Náklady na demolici žalobce i žalovaný zohlednili v kupní ceně, která měla činit zcela nadprůměrných 2 400 000 Kč za 294m2, tedy 8.163 Kč za 1m2, ačkoliv běžná cena za stavební parcely byla v té době cca 1 500 Kč za 1m2 Náklady na demolici byly odhadovány na cca 400 000 - 500 000 Kč Kupní smlouva včetně smlouvy o úschově mezi žalobcem a žalovaným (a jeho manželkou) byla uzavřena dne 21. 9. 2020. Žalobce kupní cenu ve výši 2 400 000 Kč řádně a včas zaplatil, a následně došlo ke změně vlastníka předmětných nemovitých věcí v katastru nemovitostí. Žalobce proto započal s přípravou podkladů k výstavbě nového domu, zejména s architektonickým návrhem. Žalobce následně žalovanému podepsal plnou moc k jednání za žalobce před stavebním úřadem za účelem demolice. Žalobce se žalovaného opakovaně dotazoval, zda bude od žalobce vyžadovat ve věci zařízení demolice budovy jakoukoliv další součinnost. Žalovaný žalobci sděloval, že to není potřeba, a že vše zařídí. Žalovaný ve stanovené lhůtě, tj. do 28. 2. 2021 ani přes opakované urgence ze strany žalobce demolici předmětné budovy a odvoz stavební suti z pozemku nezajistil. Po řadu měsíců se věc snažil řešit žalobce s žalovaným napřímo osobně a telefonicky, a věřil, že žalovaný svůj popsaný závazek splní, byť s případným menším prodlením. Jelikož prodlení začalo trvat už několik měsíců, žalobci nezbylo než řešit s žalovaným záležitost formálněji. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 11. 8. 021 byl žalovaný vyzván k dodatečnému splnění povinnosti zajistit demolici budovy a zajištění odvozu veškeré stavební suti z pozemků. K dodatečnému splnění povinnosti byla žalovanému stanovena lhůta nejpozději do 31. 8. 2021. Současně tímto dopisem žalobce uplatnil vůči žalovanému právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 400 000 Kč. Žalovaný, kterému byl dopis právního zástupce žalobce adresován, si však dopis nepřevzal a tento se dne 3. 9. 2021 vrátil na adresu sídla právního zástupce žalobce jako nevyzvednutý. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované urgence ze strany žalobce demolici a vyklizení pozemku nezajistil, žalobce se obrátil na Městský úřad Litomyšl a ověřil, zda ze strany žalovaného došlo k zajištění vydání povolení či souhlasu k odstranění budovy nebo alespoň byla podána žádost o tyto úkony. Žalobce tímto zjistil, že do 22. 9. 2021 žalovaný dle sdělení městského úřadu žádné kroky k zajištění příslušných povolení či souhlasů k odstranění budovy neučinil. V návaznosti na toto zjištění, žalobce žalovaného kontaktoval, a pro odstranění jakýchkoliv pochyb předal žalovanému dne 30. 9. 2021 znovu plnou moc s ověřeným podpisem za účelem zajištění vydání povolení či souhlasu k odstranění předmětné stavby a převzetí si nechal od žalovaného potvrdit. Následně byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobce ze dne 22. 10. 2021 znovu vyzván k dodatečnému splnění povinnosti dle bodu 7/ smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 22. 7. 2020. Současně byla žalobcem stanovena dodatečná lhůta ke splnění povinnosti spočívající v demolici předmětné budovy a odvozu veškeré stavební suti z dotčených pozemkům nejpozději do 30. 11. 2021, a dále byl žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty ve výši 400 000 Kč do 7 dnů ode dne doručení dopisu. Tento dopis byl žalovanému doručen dne 26. 10. 2021. Žalovaný na výzvu právního zástupce žalobce reagoval prostřednictvím e-mailu ze dne 6. 12. 2021, kterým bylo sděleno, že„ dne [číslo] bude podána oficiální žádost na stavební odbor povolení demolice stávající zbylé stavby na [ulice a číslo]“. Současně bylo sděleno, že lze předpokládat dokončení demolice nejdéle do konce února 2022. Je tedy zřejmé, že ačkoliv dle bodu 7/ smlouvy o budoucí smlouvě se žalovaný zavázal splnit povinnost nejpozději do 28. 2. 2021, teprve dne 8. 12. 2021 začal žalovaný věc řešit s očekávaným splněním do 28. 2. 2022, tedy s ročním prodlením. Žalobce prohlídkou svých nemovitých věcí ze dne 23. 2. 2022 zjistil, že k žádnému zásadnímu postupu ve věci demolice budovy a odvozu suti stále nedošlo, a to i přesto, že ze strany žalovaného bylo opakovaně avizováno, že již na věci pracuje, a to e-mailem ze dne 5. 1. 2022, e-mailem ze dne 19. 1. 2022, e-mailem ze dne 7. 2. 2022, e-mailem ze dne 14. 2. 2022 a e-mailem ze dne 28. 2. 2022. Vzhledem k uvedenému neustálému ubezpečování ze strany žalovaného, že demolici předmětné stavby zajistí sám, nenechal žalobce demolici zajistit externím subjektem na náklady žalovaného. Prodlením žalovaného s provedením demolice předmětné budovy na pozemku žalobce a odvezením stavební suti, které v současné době činí více téměř 1 rok a 3 měsíce, vznikají žalobci značné škody, zejména z důvodu, že v důsledku prodlení žalovaného nemohl žalobce provést sondy pro svůj vlastní projekt k výstavbě nového rodinného domu na svém pozemku, tudíž nemohl dopracovat svůj projekt pro stavební povolení, ani žádat o stavební povolení nové. Současně byl žalobce povinen po celou dobu trvání prodlení žalovaného s demolicí stavby platit nájemné, čímž musel vynaložit zbytečně nejméně o 12 splátek měsíčního nájemného více z důvodu zdržení stavby rodinného domu. Nemluvě samozřejmě o extrémně zdražujících se stavebních materiálech, které celou stavbu nového rodinného domu prodraží o několik milionů korun českých. To vše bude představovat další nárok žalobce vůči žalovanému, který bude uplatněn samostatnou žalobou. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 28. 3. 2022 byl žalovaný znovu vyzván ke splnění povinnosti dle bodu 7/ smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 22. 7. 2020. Současně byl žalovaný znovu vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 400 000 Kč ve smyslu bodu 10/ smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 22. 7. 2020, která byla ujednána jako sankce pro případ prodlení se splněním povinnosti demolice předmětné budovy a odvozu stavební suti. Žalobce žalovanému v dopise ze dne 28. 3. 2022 navrhl řešení smluvní pokuty uplatněné vůči žalovanému tak, že by žalovaný a jeho manželka namísto platby převedli do vlastnictví žalobce pozemek p. [číslo] obec a [katastrální uzemí], o výměře [výměra], který se nachází za nemovitými věcmi žalobce a který nebyl součástí původního prodeje nemovitých věcí. Dopis s tímto návrhem adresovaný žalovanému se vrátil na adresu sídla právního zástupce žalobce jako nevyzvednutý. Dopis právního zástupce žalobce adresovaný [jméno] [příjmení] byl doručen dne 30. 3. 2022 E-mailem žalovaného ze dne 30. 3. 2022 adresovaného právnímu zástupci žalobce bylo sděleno, že dne 23. 3. 2022 bylo vydáno rozhodnutí Městského úřadu Litomyšl, odbor výstavby a územního plánování, o odstranění stavby, čj. [číslo] 2022, které dne 31. 3. 2022 (žalobce má k dispozici pouze první stranu příslušného rozhodnutí). Žalovaný v e-mailu přislíbil odstranění stavby ve lhůtě do 3 týdnů, což se však do dnešního dne nestalo. Současně je zřejmé, že přestože se žalovaný zavázal zajistit odstranění stavby ve lhůtě do 28. 2. 2021, žalovaní jsou s plněním své povinnosti ve značném prodlení. V dopise žalovaného ze dne 11. 4. 2022 adresovanému přímo žalobci se žalovaný a jeho manželka k návrhu žalobce z dopisu ze dne 28. 3. 2022 nijak nevyjádřili. Do dnešního dne však nedošlo ke splnění povinnosti žalovaného zajistit demolici budovy a odstranění stavební suti vzniklé po této demolici tak, aby žalobce mohl zahájit výstavby vlastního rodinného domu. Žalobce požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné smluvní pokuty počínaje dnem 6. 11. 2021, neboť výzva k zaplacení smluvní pokuty byla žalovanému prokazatelně doručena nejpozději dne 26. 10. 2021 a žalobce žalovanému stanovil přiměřenou lhůtu k zaplacení 7 dnů ode dne doručení dopisu, tj. do 5. 11. 2021. Od 6. 11. 2021 je tak žalovaný bezesporu v prodlení se zaplacením požadované smluvní pokuty.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že se zavázal k provedení demolice tavby domu [adresa] na parcele č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] v bodě 7 smlouvy o budoucí smlouvě. Namítal však, že odstranění stavby je možné pouze po povolení příslušného stavebního úřadu. O toto musí žádat vlastník stavby. Žalobce se ve smlouvě zavázal, že potřebné povolení stavebního úřadu dodá žalovanému do 30. 11. 2022. Toto povolení však nedodal a ani o ně stavební úřad nepožádal. Teprve 30. 9. 2021 podepsal žalobce žalovanému plnou moc pro jednání se stavebním úřadem. Dle stanoviska stavebního úřadu jednal žalovaný ještě s Krajskou hygienickou stanicí ve Svitavách, kde mu bylo řečena, že je potřeba vypracovat projektovou dokumentaci demolice a zajistit stanovisko MÚ v Litomyšli, obor životního prostředí. KHS následně vydala stanovisko dne 21. 1. 2022, č. j. KHSPA 01261/2022/HP-Sy. Žádost o vydání rozhodnutí o odstranění stavby byla podána po shromáždění potřebných podkladů. Dne 23. 2. 2022 vydal MěÚ Litomyšl rozhodnutí [číslo] 2022. Po právní moci rozhodnutí byla demolice provedena a stavebnímu úřadu bylo skončení demolice oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2022. Není tedy pravdou, že demolice nebyla ke dni podání žaloby provedena. Žalovaný tedy nemohl demolici provést ve stanoveném termínu z důvodů na straně žalobce, který nedodal povolení správního úřadu k provedení demolice, ačkoliv se k tomu ve smlouvě zavázal.

3. Podle § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

4. Ze smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 22. 7. 2020 vzal soud za prokázané, že uvedeného dne byla mezi žalovaným a jeho manželkou [jméno] [příjmení] jako budoucími prodávajícími a žalobcem jako budoucím kupujícím byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, v níž se žalovaný a jeho manželka zavázali s žalobcem uzavřít kupní smlouvu, podle níž žalovanému převedou do jeho vlastnictví pozemek p. č. st. 123, katastrální území Litomyšl, jejíž součástí je stavba [anonymizováno] [adresa], rodinný dům a část parcely p č. 133 – zahrada, která bude oddělena geometrickým plánem, to vše obec a katastrální území Litomyšl, které jsou zapsány na [list vlastnictví] za kupní cenu 2 400 000 Kč s tím, že část kupní ceny 300 000 Kč bude zaplacena jako záloha. Smlouva o smlouvě budoucí mimo jiné obsahuje čl. 7, který zní:„ Budoucí prodávající [celé jméno žalovaného] se dále zavazuje zajistit a provést na svůj náklad kompletní demolici budovy, která je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] k. ú. [obec], a odvést z pozemků veškerou stavební suť, a to nejpozději do 28. Února 2021. Povolení k demolici stavby opatří a dodá budoucí kupující budoucímu prodávajícímu do 30. Listopadu 2020. Budoucí kupující udělí budoucímu prodávajícímu [celé jméno žalovaného] plnou moc pro jednání k získání demoličního výměru.“ Smlouva rovněž obsahuje čl. 10, jehož prvá věta (pro projednávanou věc podstatná) zní:„ V případě, že budoucí prodávající [celé jméno žalovaného] neprovede demolici dle bodu 7/ této smlouvy, je povinen zaplatit budoucímu kupujícímu smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč“ 5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ze dne 17. 5. 2022, kupní smlouvy ze dne 21. 9. 2020, geometrického plánu [číslo] – [číslo] a dalších listinných důkazů vzal soud za prokázané, že k základnímu splnění závazku budoucích prodávajících došlo, byla uzavřena kupní smlouva a žalobci vzniklo vlastnické právo k pozemku p. č. st. [anonymizováno], [katastrální uzemí], jejíž součástí je stavba [anonymizováno] [adresa], rodinný dům a parcely [parcelní číslo] – zahrada a p. [číslo] zahrada, to vše obec a katastrální území Litomyšl. Tato skutečnost ostatně mezi procesními stranami nebyla sporná. Sporné rovněž nebylo tvrzení žalobkyně, že k 28. 2. 2021 nebyla demolice dle smlouvy o smlouvě budoucí provedena.

6. Samotný text článku 7/ smlouvy o smlouvě budoucí skutečně žalovaného jako jednoho z budoucích prodávajících zavazoval k provedení na svůj náklad kompletní demolice budovy, která je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno], k. ú. [obec] a odvést z pozemků veškerou stavební suť, a to nejpozději do 28. února 2021, a to v prvé větě zmiňovaného článku. Tento článek však obsahu další dvě věty. Druhá věta naopak ukládá budoucímu kupujícímu, tedy žalovanému opatřit a dodat budoucímu prodávajícímu do 30. listopadu 2020 povolení k demolici stavby. Dle třetí věci článku 7/ budoucí kupující, tedy žalovaný udělí budoucímu prodávajícímu [celé jméno žalovaného] plnou moc pro jednání k získání demoličního výměru. Článek 10/ smlouvy o smlouvě budoucí v prvé větě zakotvuje samotnou smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč v případě nesplnění povinnosti dle bodu 7/. Jako podstatné se soudu jeví posoudit, zda sjednaná povinnost provést demolici v konkrétním termínu je stanovena dostatečně určitě a srozumitelně a zda tuto povinnost žalovaný nesplnil sám o sobě nebo zda zejména věty 2 a 3 bodu 7/ smlouvy o smlouvě budoucí vázaly splnění povinnosti žalované na splnění povinnosti žalobce zajistit demoliční výměr, ať již jím samotným nebo prostřednictvím plné moci udělené žalobcem žalovanému, a zda žalobce takovou vzájemnou povinnost splnil.

7. Zatímco druhá věta zmiňovaného článku 7/ v zásadě jednoznačně ukládá žalobci opatřit a dodat povolení k demolici stavby budoucímu prodávajícímu, třetí věta žalobci umožňuje udělit k jednání o tomto povolení plnou moc žalovanému jako budoucímu prodávajícímu. Z textu„ udělí“ je opět zřejmé, že by mělo jít o starost budoucího prodávajícího, tedy žalobce. Ten však tvrdí, že se žalovaný ústně zavázal, že vše klem demolice zařídí, tedy i demoliční výměr a žalobce takto také druhou a třetí větu článku 7/ chápal. Navíc k doplnění čl. 7 smlouvy o tyto dvě věty došlo až na poslední chvíli, kdy smlouva byla o tyto dvě věty doplněna v rámci e-mailové korespondence a následně podepsána v sídle žalobce, aniž mohl, kvůli nedostatku časového prostoru znění smlouvy doplněné o tyto dvě věty konzultovat se svým právním zástupcem. Jako cizinec neovládá český jazyk do té míry, aby mohl plně pochopit takto doplněný význam čl. 7 smlouvy o smlouvě budoucí. Dle tvrzení žalovaného však žalobce měl k přečtení smlouvy a seznámení se s ní i s novým zněním článku 7/ dostatek času, neboť smlouva byla skutečně podepsána v sídle žalobce, nejprve ji bylo ale potřeba u žalobce vytisknout (její text měl žalobci k dispozici v e-mailu) a navíc se čekalo na převedení zálohy na zaplacení kupní ceny, než se toto potvrdí v internetovém bankovnictví.

8. Zejména ze vzájemné e-mailové korespondence mezi žalovaným a jeho manželkou, žalobce i oběma právními zástupci, která proběhla mezi 17. 7. 2020 a 22. 7. 2020 vzal soud za prokázané, že původní návrh smlouvy o smlouvě budoucí otázku demolice a kdo ji provede vůbec neřešil. Požadavek na do doplnění smlouvy o závazek žalovaného k provedení demolice se objevuje až v korespondenci mezi žalobcem a jeho zástupcem ze dne 21. 7. 2020, kdy jako nejzazší termín demolice uváděno datum 31. 10. 2020. Tato verze smlouvy o opravě je dne 22. 7. 2020 zasílána zástupcem žalobce zástupci žalovaného, to v 7.25 hodin. Následně e-mailem ze dne 22. 7. 2020 ve 14.04 hodin zástupce žalovaného odesílá zástupci žalobce„ novou verzi, kterou předjednali účastníci“, jde přitom o verzi, ve které bod 7/ smlouvy o smlouvě budoucí již obsahuje všechny tři věty, tak jak byla smlouva mezi budoucím kupujícím a budoucími prodávajícími následně uzavřena.

9. Z uvedené e-mailové korespondence je zřejmé jak kontraktační proces smlouvy o smlouvě budoucí probíhal, pokud jde o článek 7/ upravující povinnost provést demolici a článek 10/ upravující povinnost zaplatit smluvní pokutu. Smlouva byla budoucími prodávajícími a budoucím kupujícím uzavřena v podobně, kdy obsahovala celý článek 7/ o třech větách tedy nejen závazek žalovaného demolici provést na svoje náklady do 28. února 2021, ale i závazek žalobce opatřit a dodat povolení k demolici. Za této situace nemůže nic změnit tvrzení žalobce, že ho po celou dobu žalovaný ujišťoval, že demolici zařídí a že k tomu nic nepotřebuje, když navíc toto zůstalo pouze předmětem jeho tvrzení, neboť toto tvrzení prokazuje toliko svojí účastnickou výpovědí. Svědek [příjmení], který připravoval žalobci projekt stavby domu a žalovanému projekt demolice přesný obsah smlouvy nezná, že ví, že ji měl provést žalované, což ze smlouvy evidentní. Přesněji se tento svědek k otázce druhé a třetí věty článku 7/ vyjádřit nemohl. Navíc i případné ústní ujišťování žalovaným, že k demolici od žalobce nic nepotřebuje, vedle písemného závazku nemůže obstát ve smyslu změny písemně uzavřené smlouvy.

10. Návrh žalobce, aby výklad článku 7/ smlouvy o smlouvě budoucí byl ve smyslu § 557 obč. zák. k tíži žalobce by v tomto případě musel znamenat, že bude na věty dvě a tři hledět jako by žalobci žádnou povinnost neukládaly. V takové podobě ale žalovaný ani jeho manželka smlouvu neuzavřeli, když k doplněnému článku 7/ ze strany žalobce v podobě prvé věty doplnili věty dva a tři. Jestliže tedy žalobce učinil návrh smlouvy s první větou článku 7/, byl to žalovaný a jeho manželka, kdo smlouvu v této podobě neakceptoval a naopak navrhli nové znění smlouvy s doplněným textem článku 7/ o věty dvě a tři tedy o uložení povinnosti žalobce opatřit a dodat demoliční výměr. K uzavření smlouvy by pak zřejmě vůbec nedošlo. Druhá a třetí věta navíc žádné zásadní pochybnosti v tom jak jsou vyjádřeny v textu nečiní, tuto pochybnost dovozuje pouze žalobce, kterého měl žalovaný ujišťovat o tom, že k demolici součinnost žalobce nepotřebuje.

11. Mezi účastníky současně nebylo sporné, že žalobce demoliční výměr od stavebního úřadu ani sám prostřednictvím žalovaného ve lhůtě do 30. listopadu 2020 neobstaral (odstranění stavby bylo povoleno MÚ Litomyšl až 23. 3. 2022 rozhodnutím o odstranění stavby, které nabylo právní moci až 1. 4. 2022, když o odstranění požádal žalovaný na základě plné moci od žalovaného ze dne 27. 9. 2021). Z pohledu nároku na zaplacení smluvní pokuty je pak dle názoru soudu nevýznamné, zda a z čí iniciativy ba demolice po 28. 2. 2021 povolena a zda a do jaké míry byla provedena. Dle názoru soudu povinnost žalovaného provést demolici byla vázána na splnění povinnosti žalobce opatřit a dodat povolení k demolici, který tuto povinnost nesplnil. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty tedy dle názoru soudu nevznikl, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. V řízení byly provedeny ještě další důkazy, které se týkaly například udělení plné moci po 28. 2. 2021 a rovněž toho, zda skutečně došlo ze strany žalovaného k pozdějšímu odstranění stavby. Tyto otázky jsou však dle názoru soudu pro posouzení nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty nedůležité, a proto se soud jejich hodnocením již nezabýval.

13. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by mu mělo příslušet právo na náhradu nákladů řízení. Soud však vnímá skutečnost, že kupní cena nemovitosti byla ovlivněna tím, že se žalovaný zavázal k provedení demolice. Pokud by se k tomu nezavázal, byla by cena zřejmě právě o částku odpovídající smluvní pokutě nižší a ujednání o smluvní pokutě za nesplnění povinnosti provést demolici zřejmě mělo tuto skutečnost nějak reflektovat. Proto soud v této skutečnosti spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které jinak úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů nepřiznává s odkazem na ustanovení § 150 o. s. ř.

14. Česká republika – Okresní soud ve Svitavách má náklady řízení spočívající v uplatněném svědečném svědku [příjmení] ve výši 1 969 Kč. Podle výsledku řízení tedy soud žalobci ukládá povinnost tyto náklady zaplatit státu. Soud poznamenává, že výslech tohoto svědka navrhl právě žalobce, přičemž tento výslech pro úspěch žalobce ve věci ničeho nepřinesl.