11 C 118/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 436,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 4 436,70 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 436,70 Kč od 16. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 26. 5. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 436,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 18. 12. 2023 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 436,70 Kč do 15. 12. 2024. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nesplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z poskytnuté jistiny ve výši 7 000 Kč a poplatku ve výši 4 436,70 Kč. Mimo žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 11 436,70 Kč od 16. 12. 2024 do zaplacení.

2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.

3. Usnesením ze dne 9. 6. 2026, č. j. 11 C 118/2026-9 soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila a tyto podklady soudu předložila.

4. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala.

5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 22. 6. 2026, ve kterém uvedl, že k zapůjčení finančních prostředků postačí mít pravidelný příjem. Od smlouvy odstoupil do 14 dní, ale nebylo mu vyhověno. Peníze se zavázal vrátit.

6. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

7. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno uzavřené dne 15. 12. 2023 mezi společností právnická osoba. coby úvěrujícím a žalovaným coby klientem, soud zjistil, že na základě předmětné smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč s tím, že žalovaný poskytnuté finanční prostředky splatí ve 12 měsíčních splátkách po 991 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 436,70 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně.

9. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 20. 10. 2025 společností právnická osoba. soud zjistil, že dne 15. 12. 2023 byla z bankovního účtu společnosti právnická osoba. na bankovní účet žalovaného zaslána částka v celkové výši 7 000 Kč.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu vedeného u právnická osoba. za měsíc prosinec 2023 soud zjistil, že dne 18. 12. 2023 byla na tento bankovní účet z bankovního účtu žalobkyně připsána částka 7 000 Kč.

11. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 14. 6. 2023 a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 soud zjistil, že na základě rámcové smlouvy si žalobkyně a společnost právnická osoba. sjednaly, že mezi sebou budou uzavírat dílčí smlouvy, na základě kterých bude na žalobkyni postupováno portfolio pohledávek za klienty společnost právnická osoba. tato se stalo i na základě výše uvedené dílčí smlouvy, kdy z přiloženého seznamu soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.

12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba. tímto oznámila žalovanému, že jeho pohledávka byla postoupena žalobkyni.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení dluhu ve výši 19 859,13 Kč. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 10. 2025.

14. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 15. 12. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že poskytnuté finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatí spolu s poplatkem ve výši 4 436,70 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 991 Kč. Žalovaný ve sjednané lhůtě úvěr nesplatil. Dne 2. 10. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

15. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).

16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.

23. Soud předně konstatuje, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována k podání žaloby, neboť smlouvou o postoupení pohledávek na ni byla předmětná pohledávka za žalovaným řádně postoupena. Dále soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 15. 12. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, která se řídí režimem daným zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle § 86 odst. 1 ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však právní předchůdkyně žalobkyně nedostála. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně pouze obecně uvedla, že vycházela z lustrací ve veřejně dostupných databázích. Takový postup se jeví být nedostatečný, neboť žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Nadto soudu tyto listiny ani nepředložila, a to ani přesto, že k tomuto byla výslovně vyzvána. Žalobkyně na tuto výzvu vůbec nereagovala. Z toho soud usuzuje, že žádnými listinami žalobkyně nedisponuje. Na základě tohoto pak lze uzavřít, že žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit majetkové poměry žalovaného. Tudíž nebyla naplněna podmínka, že nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

24. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 15. 12. 2023 je dle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na smluvní či zákonné úroky z prodlení a bez nároku na smluvní pokuty a další poplatky, tj. na částku 7 000 Kč, která byla žalovanému prokazatelně poskytnuta. Pokud žalovaný svůj dluh žalobkyni z části nebo zcela splatil, bylo na něm, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdil, ale rovněž prokázal. Žalovaný však žádnou takovou skutečnost netvrdil, když soudu pouze sdělil, že se pokusil od smlouvy odstoupit. Ani tuto skutečnost však soudu nijak neprokázal, nicméně s ohledem na závěry soudu ohledně nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy lze konstatovat, že důsledky jsou obdobné.

25. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Ve zbývající části, tj. co do částky 4 436,70 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 436,70 Kč od 16. 12. 2024 do zaplacení, soud žalobu výrokem II. zamítl.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch obou účastníků (při započtení k žalované částce i uplatněné nároky na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí) byl přibližně stejný. Proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z jeho účastníků (výrok III.).

28. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce. Nedoplatek soudního poplatku je třeba zaplatit na účet Okresního osudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710 pod variabilním symbolem: 1111011826. V případě, že doplatek soudního poplatku či náklady řízení uložené k zaplacení na účet Okresního osudu ve Svitavách nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, bude přistoupeno k vymáhání prostřednictvím příslušného celního úřadu.