11 C 315/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 397 635,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 397 635,47 Kč s úrokem 6,9 % ročně z částky 397 635,47 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení a se zákonný úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 397 635,47 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení a částku 43 012,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 22 633 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 6 127 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 22. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 397 635,47 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce a refinancování č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , naposledy sídlem , adresa, , a žalovaným dne 10. 4. 2017. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 457 500 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto byl úvěr dne 21. 6. 2018 zesplatněn. Dne 11. 12. 2018 podal žalovaný na svou osobu insolvenční návrh, dne 10. 5. 2019 v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, prohlášen úpadek žalovaného. Dne 28. 4. 2025 insolvenční soud rozhodl, že žalovaný splnil oddlužení, nebyl však osvobozen od placení dosud neuhrazených pohledávek. V rámci insolvenčního řízení uhradil žalovaný žalobkyni částku 27 052,24 Kč. V důsledku fúze společnost , právnická osoba, . ke dni 1. 1. 2022 zanikla a byla sloučena se žalobkyní. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 397 635,47 Kč a neuhrazené splátky smluvní pokuty ve výši 43 012,38 Kč, která představu je součet smluvních pokut za měsíce červen až září 2018. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 397 635,47 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 397 635,47 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení.

2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z veřejně dostupné části obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , vymazána dne 1. 1. 2022, naposledy sídlem , adresa, , soud zjistil, že tato zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností , Jméno žalobkyně, . IČO , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, .

7. Ze smlouvy o půjčce na refinancování č. , hodnota, uzavřené dne 10. 4. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby věřitele a žalovaným coby dlužníkem soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 457 500 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 6,9 % ročně a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 103 měsíčních splátkách po 5 899 Kč. Žalovaný se mimo jiné ve smlouvě zavázal zaplatit dle čl. 6.2 písm. (b) smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, v níž se ocitne v prodlení, a to v případě, prohlásí-li věřitel půjčku za okamžitě splatnou.

8. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu soud zjistil, že žalovanému byla na jeho bankovní účet právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta dne 19. 4. 2017 částka 457 500 Kč.

9. Z přehledu složek pohledávky po splatnosti soud zjistil, že žalovaný má vůči žalobkyni dluh v celkové výši 440 647,85 Kč z něho tvoří jistina 397 635,48 Kč a sankční poplatky 43 012,38 Kč.

10. Z rozkladu uhrazených splátek soud zjistil, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil v období od května 2017 do března 2018 celkem 59 905,11 Kč.

11. Z oznámení o zesplatnění a výzvy k úhradě závazku ze dne 22. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně touto výzvou půjčku zesplatnila z důvodu dlouhodobého nesplácení závazků sjednaných ve smlouvě o půjčce a žalovaného vyzvala k okamžitému splacení částky 434 204,09 Kč.

12. Z výzvy k úhradě služné částky ze dne 27. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 477 447,74 Kč včetně příslušenství z titulu předmětné smlouvy o půjčce.

13. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru nahlédnutím do interních i externích registrů a platební historií žalovaného.

14. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2019 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, A-, Anonymizováno, soud zjistil, že tímto usnesením byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení.

15. Z přihlášky pohledávky P4 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení přihlášila do insolvenčního řízení žalovaného.

16. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2024 č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že insolvenční soud vzal na vědomí oddlužení žalovaného, ale neosvobodil jej od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

17. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 10. 4. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 457 500 Kč. Žalovaný se zavázal, že tyto prostředky žalobkyni vrátí ve 103 měsíčních splátkách po 5 899 Kč spolu se sjednaným úrokem 6,9 %. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas byla smlouva zesplatněna ke dni 22. 6. 2018. V období od května 2019 do prosince 2024 byl žalovaný v úpadku a insolvenčním soudem mu bylo povoleno oddlužení, po skončení insolvenčního řízení nebyl žalovaný osvobozen od placení zbytku pohledávek. Fúzí byla právní předchůdkyně žalobkyně sloučena se stávající žalobkyní.

18. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve do 28. 5. 2022 (dále jen ZSÚ).

19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

25. Soud předně konstatuje, že v nyní projednávané věci bylo povinností žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Této povinnosti žalobkyně dostála v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZSÚ, když řádně zkoumala a posuzovala příjmovou i výdajovou stránku žalovaného, když především nahlédnutím do historie transakcí na bankovním účtu žalovaného zjistila, že žalovaný způsobilý poskytnutý úvěr splácet. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, která následně byla fúzí sloučena se žalobkyní, a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila, když žalovanému sjednanou částku ve výši 457 500 Kč poskytla. Bylo tedy na žalovaném, aby i on dostál svým smluvním povinnostem a hradil dohodnuté splátky úvěru. Žalovaný nevyvrátil, že by v průběhu trvání smlouvy žalobkyni řádně platil sjednané splátky nad rámce tvrzení žalobkyně. Soud tak má za prokázané, že v období od května 2017 do března 2018 žalovaný splatil celkem 59 905,11 Kč. Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že již žalobkyni svůj dluh uhradil zcela či alespoň částečně, takovou skutečnost tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný a na podanou žalobu nijak nereagoval. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný skutečně žalobkyni dluží shora uvedenou částku, a žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to včetně povinnosti zaplatit žalobkyni i úroky z úvěrové smlouvy, jejichž výše byla sjednána ve smlouvě o úvěru a je v souladu s § 122 odst. 4 ZSÚ. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Co se týče uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty, tak i zde soud konstatuje, že smluvní pokuta byla ve smlouvě o poskytnutí úvěru řádně sjednána a žalovaný má povinnost tuto žalobkyni zaplatit. Její výše byla sjednána na 0,1 % denně z částky, v níž se žalovaný ocitl v prodlení, což je zcela v souladu s § 122 odst. 3 ZSÚ. Tudíž i v této části soud považuje podanou žalobu za důvodnou. Soud pouze v této části pouze konstatuje, že uplatněnou smluvní pokutu ve výši 43 012,38 Kč nepovažuje za příslušenství uplatněného nároku na zaplacení jistiny ze smlouvy o úvěru, ale jako samostatný nárok, z něhož je žalobkyně povinna zaplatit soudní poplatek, z tohoto důvodu v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) a Položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni uložil k zaplacení i doplatek soudního poplatku, jak je uvedeno níže.

27. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto soud rozhodl o náhradě účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady ve výši 22 633 Kč představují náhradu nákladů účastníka, který v řízení nebyl zastoupen podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony á 300 Kč spočívající v zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 15 906 Kč a jeho doplatku ve výši 6 127 Kč.

28. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 15 906 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit jednak doplatek soudního poplatku ve výši 3 976 Kč a jednak i doplatek za uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty, který činí 2 151 Kč. Celkem byl tedy žalobkyni vyměřen k zaplacení doplatek ve výši 6 127 Kč (výrok III.).