11 C 327/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci žalobce: Jméno žalobce proti žalovaným: Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A Jméno žalované B, narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o zaplacení 47 762 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 47 762 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 434,27 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 109 Kč od 1. 3. 2025 do 31. 3. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 109 Kč od 1. 4. 2025 do 3. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 326 Kč od 4. 6. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 109 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 109 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 109 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 109 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 2 611 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 9. 2025 domáhal po žalovaných zaplacení částky 47 762 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. V žalobě uvedl, je vlastníkem bytu č. hodnota v domě číslo popisné Anonymizováno, číslo orientační Anonymizováno, na adresa. Žalobce předmětný byt na základě nájemní smlouvy ve znění jejích dodatků pronajal žalované č. hodnota, která byt následně užívala se svým manželem (žalovaným č. hodnota), a to až do skončení nájmu ke dni 30. 6. 2025, kdy uplynula doba, pro kterou byl nájem sjednán. Žalovaní nehradili nájemné řádně a včas, když za měsíc únor 2025 nezaplatili žalobci část nájemného odpovídající částce 3 326 Kč a dále žalobci nezaplatili měsíční nájemné ve výši 11 109 Kč za měsíce březen až červen 2025. Žalobce se tak domáhá zaplacení žalované částky sestávající z částečného nedoplatku nájemného za únor 2025 a dále plného nájemného za následující 4 měsíce. Mimo to se žalobce dále domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to jednak z částky 11 109 Kč odpovídající výši jednoho nájemného vždy od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nebylo žalobci nájemné zaplaceno, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 11 109 Kč od 1. 3. 2025 do 31. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení z částky 5 109 Kč od 1. 4. 2025 do 3. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 326 Kč od 4. 6. 2025 do zaplacení, a rovněž i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 434,27 Kč.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. K projednání věci soud nařídil na den 19. 3. 2026 a 28. 4. 2026 jednání, ke kterému se žalovaní bez předchozí omluvy nedostavili. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti žalovaných.

4. Podáním ze dne 21. 4. 2026 žalobce doplnil žalobu o tvrzení, že v nájemní smlouvě byla platně sjednána tzv. inflační doložka, na základě které byla upravována výše nájemného a tato změna byla žalovaným zasílána v podobě nových evidenčních listů.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 20. 10. 2005 soud zjistil, že tohoto dne uzavřel žalobce coby pronajímatel a žalovaná č. hodnota coby nájemce tuto smlouvu, dle které žalobce přenechal nájemci do užívání bytovou jednotku popsanou výše v jeho vlastnictví. Tato bytová jednotka byla žalované č. hodnota přenechána do nájmu a tato se zavázala platit žalobci nájemné ve výši 2 775 Kč měsíčně a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Současně byla ve smlouvě sjednána i tzv. inflační doložka, dle níž mohla být výše nájemného upravena dle míry inflace. Nájem byl sjednán na dobu 2 let.

7. Z dodatků nájemní smlouvy č. hodnota až č. hodnota soud zjistil, že doba trvání nájmu byla prodlužována až do 30. 6. 2025. Konkrétně z dodatku č. hodnota ze dne 16. 9. 2013 pak soud zjistil, že tímto dodatkem ke smlouvě o nájmu přistoupil na straně nájemce i žalovaný č. hodnota.

8. Z vyúčtování služeb za rok 2022 soud zjistil, že žalovaným vznikla za toto období povinnost zaplatit nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 231 Kč.

9. Z vyúčtování služeb za rok 2023 soud zjistil, že žalovaným vznikla za toto období povinnost zaplatit nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 048,90 Kč.

10. Ze zápisu o předání a převzetí bytu při skončení nájmu soud zjistil, že bytová jednotka byla žalovanými předána zpět žalobci dne 1. 7. 2025.

11. Z evidenčních listů úhrad spojených s užíváním bytu soud zjistil, že od 1. 1. 2023 činil měsíční předpis nájemného a služeb 9 550 Kč, od 1. 7. 2023 činil měsíční předpis nájemného a služeb 10 023 Kč, od 1. 7. 2024 činil měsíční předpis nájemného a služeb 11 109 Kč.

12. Z oznámení o započtení dle § 1982 a násl. občanského zákoníku ze dne 24. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce žalovaným oznámil, že při vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2024 vznikl přeplatek ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu v celkové výši 6 063 Kč, který byl započten na pohledávku na nájemném a zálohách na služby.

13. Z evidenční karty dlužníka soud zjistil celkový dluh na jistině za při nedoplatku nájemného za měsíc únor 2025 činí 3 326 Kč a dále za měsíce březen až červen 2025 celkem 47 762 Kč.

14. Z výzev ze dne 20. 9. 2023, ze dne 17. 9. 2024 a ze dne 14. 10. 2024 soud zjistil, že těmito výzvami žalobce vyzýval žalované k zaplacení dluhů za nedoplatky za vyúčtování služeb za roky 2022 a 2023 a rovněž na zaplacení nájemného červen až srpen 2024.

15. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky existoval v době od 20. 10. 2005 do 30. 6. 2025 nájemní vztah na základě kterého žalobce poskytl žalovaným do užívání bytovou jednotku ve svém vlastnictví a žalovaní se zavázali platit žalobci měsíčně nájemné, jehož výše byla stanovena na základě evidenčních listů, a dále zálohy za služby související s užíváním bytu. V posledním roce trvání nájmu pak byli žalovaní povinni platit žalobci 11 109 Kč měsíčně.

16. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor o zaplacení nájemného podle § 2246 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.).

17. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

19. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

20. Podle § 2249 odst. 1 o. z. neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.

21. V nyní projednávané věci vznikl mezi žalobcem a žalovanými právní vztah, kdy žalobce přenechal na základě nájemní smlouvy do užívání bytovou jednotku žalovaným, tito se zavázali žalobci platit nájemné. Tuto povinnost žalovaní v období od března do června 2025 řádně neplnili, rovněž tuto povinnost nesplnili co do částky 3 326 Kč v únoru 2025. Při soudním jednání bylo jednak prokázáno, že nájemní vztah platně vznikl na základě písemné smlouvy a rovněž bylo prokázáno, že bytová jednotka byla předána zpět žalobci v červenci 2025. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

22. Soud tedy uložil žalovaným zaplatit žalobci na dlužném nájemném celkem částku 47 762 Kč za dlužné nájemné za 4 měsíce a část měsíce února 2025. Žalovaní byli po celou dobu řízení nečinní, k nařízeným jednáním se nedostavili a k věci se nijak nevyjádřili. Bylo přitom na nich, aby v případě, že již žalobci svůj dluh uhradili zcela či alespoň částečně, takovou skutečnost tvrdili a zejména pak prokázali. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaní skutečně žalobci dluží shora uvedenou částku, a žalobě jako důvodné vyhověl.

23. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, proto soud rozhodl o náhradě účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady ve výši 2 611 Kč představují náhradu nákladů účastníka, který v řízení nebyl zastoupen podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za sedm úkonů á 100 Kč spočívající v zaslání celkem 3 výzev k plnění, podání žaloby, podání ze dne 21. 4. 2026 a dvou účastí na soudním jednání. Dále žalobci přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 911 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.