Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

14 C 260/2018

č. j. 14 C 260/2018-154

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-04 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSY:2022:14.C.260.2018.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně o vypořádání zaniklého společného jmění manželů <b>I. Závazek vůči [jméno] [příjmení] ve výši 456 595 Kč se přikazuje oběma účastníkům ke společné úhradě rovným dílem.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 83 567 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. České republice se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobou ze dne 14. 9. 2018 se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 8. 8. 2017, č. j. 4 C 9/2017 – 25, který nabyl právní moci dne 1. 9. 2017. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání následující závazky. Jednak společný závazek vůči [jméno] [příjmení], matce žalobkyně, který vznikl tím, že paní [příjmení] uhradila jejich společný závazek, který měli vůči [právnická osoba] Výše závazku činila 456 595 Kč. Dále společný závazek vůči [právnická osoba] vyplývající ze spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2007, o kterém bylo rozhodováno zdejším soudem pod sp. zn. 106 C 155/2009. Dále se jedná o společný závazek vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z titulu dlužného nájmu, což bylo zdejším soudem řešeno ve věci pod sp. zn. 4 C 221/2014. Celkový dluh činil 30 200 Kč co do jistiny, s příslušenstvím dluh představoval 75 000 Kč. Nakonec učinila žalobkyně předmětem vypořádání společný závazek vůči [právnická osoba] Ve vyjádření ze dne 31. 8. 2020 žalobkyně upřesnila, že závazek vůči panu [příjmení] [jméno] [příjmení] z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 28. 8. 2017, č.j. 2 T 142/2017 – 123 činil 85 800 Kč.

2. Žalovaný k věci uvedl, že to, co žalobkyně v žalobě uvedla, není pravda, žalobkyně se jej snaží neustále poškodit u jeho zaměstnavatelů, přitom by měla mít zájem na tom, aby plnil podmínky insolvence. Žalobkyně nemá zájem řešit společné vlastnictví, přivlastnila si prakticky všechny věci získané za trvání manželství, jakož i věci žalovaného získané před vznikem manželství. Podáním ze dne 26. 6. 2019 a 18. 3. 2020 požádal žalovaný o ustanovení obhájce, nicméně pro nesplnění podmínek, zejména neposkytnutí součinnosti, byla jeho žádost usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 8. 2019, č. j. 14 C 260/2018 - 36 a usnesením ze dne 3. 7. 2020, č.j. 14 C 260/2018–60, zamítnuta.

3. Zdejší soud vydal ve věci dne 23. 9. 2020 rozsudek pod č. j. 14 C 260/2018 - 85, který však byl k odvolání žalovaného usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích ze dne 31. 3. 2022, č.j. 18 Co 19/2022 – 134 zrušen a věc tak byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud současně uložil okresnímu soudu povinnost zjistit stav závazků účastníků ke dni vydání svého příštího rozhodnutí a současně uvedl, že by zásadně měly být dluhy mezi manželi vypořádány rovným dílem a jakákoliv výjimka z tohoto pravidla musí být řádně odůvodněna.

4. Žalovaný v podání ze dne 22. 6. 2022 setrval na svých dřívějších vyjádřeních, přičemž dále uvedl, že samotné jednání považuje s ohledem na probíhající insolvenční řízení za nadbytečné a nic neřešící. Veškeré dluhy přihlášené do insolvence a vzniklé v době manželství by měly být rozděleny na polovinu a takto přisouzeny oběma účastníkům. Žalobkyně se měla na rozvodu zásadním způsobem obohatit, neboť si vše ponechala, zatímco on odešel pouze s igelitovou taškou oblečení.

5. Při jednání zdejšího soudu dne 23. 6. 2022 žalobkyně sdělila, že v mezidobí došlo k uhrazení závazku vůči [anonymizována dvě slova], a to výlučně žalobkyní. Stejně tak tomu bylo ve vztahu k závazku vůči [jméno] [příjmení]. Závazek vůči [anonymizována dvě slova], byl zcela uhrazen již před vydáním shora uvedeného rozhodnutí zdejšího soudu, následně zrušeného odvolacím soudem. Předmětem vypořádání tak z dlužných závazků zůstal pouze závazek vůči [jméno] [příjmení], matce žalobkyně, a to v nezměněné výši 456 595 Kč. Žalobkyně ve shodě s rozhodnutím odvolacího soudu navrhla rozdělit závazky účastníků na polovinu. Výše vypořádacího podílu by pak měla být stanovena ve výši poloviny plateb uhrazených žalobkyní od právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství účastníků řízení.

6. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 4 C 9/2017 soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 8. 8. 2017, č. j. 4 C 9/2017-25. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 9. 2017.

7. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 106 C 155/2009 soud zjistil, že platebním rozkazem ze dne 29. 6. 2009, č. j. 106 C 155/2009 - 8 bylo žalobkyni i žalovanému uloženo, aby společně a nerozdílně uhradili pohledávku [právnická osoba] ve výši 37 436,34 Kč s příslušenstvím.

8. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 4 C 221/2014 soud zjistil, že usnesením ze dne 15. 1. 2015, č. j. 4 C 221/2014-35 byl schválen smír mezi účastníky řízení a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to tak, že žalobkyně se spolu se žalovaným zavázali společně a nerozdílně uhradit [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 30 200 Kč nejpozději do 20. 3. 2015 a dále zaplatit příslušenství z této pohledávky spolu s náklady řízení ve výši 10 900 Kč, vše nejpozději do 20. 5. 2015, pod ztrátou výhody splátek.

9. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 0 Nc 3007/2017 soud zjistil, že žalobkyně byla pro řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 0 Nc 3007/2017-22 osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a k ochraně jejích zájmů jí byl ustanoven zástupce [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Ve spise se mj. nachází též rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 4. 2016, č.j. 12 C 270/2015-47, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 6. 2017, č. j. 23 Co 86/2017- 128, na jejichž základě bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků řízení vyklidit jednotku ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Dále je ve spise obsažen trestní příkaz zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2017, sp. zn. 2 T 142/2017-84, kterým byli oba účastníci řízení uznáni vinnými z protiprávního užívání bytu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Obviněným bylo uloženo vydat [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bezdůvodné obohacení ve výši 85 800 Kč. Se zbytkem svého nároku byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odkázán na řízení občanskoprávní. Tento příkaz nabyl právní moci dne 24. 5. 2017.

10. Z usnesení [název soudu], [pobočka] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] má soud za prokázané, že byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho řešení formou oddlužení.

11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaný si spolu se žalobkyní jako spoludlužnicí sjednal dne 11. 6. 2007 úvěr u [právnická osoba], a to ve výši 72 000 Kč. Úvěr měl být splacen ve 48 měsíčních splátkách, s úrokem ve výši 8,9% ročně 12. Ze sdělení Exekutorského úřadu Kroměříž v exekuční věci sp. zn. 122 EX 365/15 ze dne 27. 1. 2016 soud zjistil, že soudní exekutor vyzval žalobkyni ke sdělení, zda a jakým způsobem bude vymáhanou pohledávku schopna hradit. Jednalo se přitom o pohledávku vůči oprávněnému [příjmení] [jméno] [příjmení] a výše této exekuce činila 74 945 Kč.

13. Ze sdělení Policie ČR ze dne 13. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný odmítl policejnímu orgánu sdělit svou současnou adresu a uvedl, že bude komunikovat výlučně prostřednictvím datové schránky.

14. Z 2. upomínky o zaplacení ze dne 17. 5. 2017 soud zjistil, že celková dlužná částka vůči [právnická osoba] činila ke dni upomínky 10 674 Kč. V upomínce se rovněž uvádí, že dne 13. 4. 2016 byl žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí upomínky byl i přehled neuhrazených splátek, u nichž se žalobkyně dostala do prodlení. Připojena pak byla i samotná smlouva o úvěru, z níž soud zjistil, že úvěr činil uvedených 20 000 Kč, sjednán byl na dobu 20 měsíců po dvaceti splátkách ve výši 2 198 Kč Celkem tak měla žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] uhradit částku 43 960 Kč.

15. Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] žádala [anonymizováno] [příjmení] o vystavení potvrzení o tom, že částka 456 595 Kč utržená za prodej nemovitosti v k. ú. [obec], [adresa] byla z advokátní úschovy vyplacena na úhradu dluhu vůči zástavnímu věřiteli. Zástavní právo k předmětné nemovitosti bylo zřízeno smlouvou č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně]. Nemovitost byla prodána manželům [příjmení] na základě kupní smlouvy uzavřené s vlastníkem nemovitosti paní [jméno] [příjmení]. Součástí kupní smlouvy byl v čl. II. odst. 2 závazek vedlejšího účastníka, tj. advokátní kanceláře [příjmení], [právnická osoba], vyplatit z peněz složených do advokátní úschovy po prodeji nemovitosti, aktuální dluh dlužníků vůči zástavnímu věřiteli.

16. Z výpisu účtu ze dne 19. 8. 2016 má soud za prokázané, že z advokátní úschovy advokátní kanceláře [příjmení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizováno], byla vyplacena částka 456 595 Kč na účet č. [bankovní účet].

17. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 2. 4. 2019 soud zjistil, že v exekuční věci vedené pod sp. zn. 110 EX 52/12, která byla nařízena Okresním soudem ve Svitavách ve věci sp. zn. 5 EXE 30/2012, je vymáhána peněžitá hotovost ve výši 31 747,8 Kč s příslušenstvím. Jako povinná je v řízení uvedena osoba žalobkyně.

18. Z dohody o uznání a splacení dluhu ze dne 16. 4. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní jako dlužnicí soud zjistil, že na základě smlouvy [číslo] ze dne 11. 6. 2007 byl účastníkům řízení poskytnut úvěr ve výši 72 000 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu ve Svitavách č.j. 106 C 155/2009 – 8 ze dne 29. 6. 2009 bylo žalovanému i žalobkyni uloženo společně a nerozdílně uhradit Raiffeisenbank částku 37 463,34 Kč spolu s úrokem ve výši 29,40 % ročně z částky 37 463,34 Kč od 4. 10. 2008 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení ve výši 18 481,30 Kč. Tento platební rozkaz nabyl právní moci dne 9. 10. 2009. Jelikož dluh nebyl ani částečně uhrazen bylo ve věci zahájeno exekuční řízení vedené u Exekutorského úřadu v Teplicích sp. zn. 110 Ex 52/12. Do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu], pod sp. zn. [spisová značka] přihlásila [anonymizováno] pohledávku ve výši 52 273,15 Kč. V dohodě se uvádí, že na tuto pohledávku bylo z insolvenčního řízení doposud uhrazeno 9 643,17 Kč. Aktuální výše závazku činí 52 445,47 Kč (27 793,17 Kč tvoří jistina, náhrada nákladů řízení pak činí 18 481,30 Kč a náhrada nákladů oprávněného 6 171 Kč) Dlužník předmětný dluh uznal a zavázal se jej splatit ve formě 42 splátek po 1 250 Kč, resp. v případě poslední splátky po 1 195,47 Kč. Podpisem dohody se pak strany zavázaly, že bude zcela zastaveno exekuční řízení vedené pod sp. zn. 110 Ex 52/12.

19. Z exekučního příkazu exekutorského úřadu v Kroměříži č.j. 122 Ex 356/15 – 44 ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] pro pohledávku ve výši 30 200 Kč spolu s příslušenstvím soud zjistil, že bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinné, tedy žalobkyně.

20. Z přehledu plateb expresscash, náležející [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že žalobkyně na smlouvu [číslo] o celkové dlužné částce 43 960 Kč uhradila celou dlužnou částku, a to dne 11. 12. 2019, což doložila při jednání dne 3. 6. 2020 originálem tohoto přehledu. V kopii, která je součástí spisového materiálu, pak zbývá k úhradě částka 7 360 Kč, která však dle originálního dokladu, který byl předložen soudu, byla uhrazena platbami ze dne 11. 10. 2019, 8. 11. 2019 a právě platbou ze dne 11. 12. 2019.

21. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 8. 9. 2020 soud zjistil, že banka přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 57 273,15 Kč, se spolužadatelkou na smlouvě, tedy žalobkyní, byla uzavřena dne 16. 4. 2020 dohoda o uznání a splacení závazku. Žalobkyně splácí úvěr pravidelně dle dohody, a to na účet č. [bankovní účet]. Ze strany žalovaného však [anonymizováno] žádnou úhradu z insolvenčního řízení zatím neeviduje.

22. Z e-mailové komunikace ze dne 5. – 8. 8. 2020 vedené na adrese právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně požádala o umožnění uzavřít dohody o uznání dluhu v celkové výši 109 200 Kč a možnosti hradit tuto částku formou pravidelných splátek ve výši 1 250 Kč měsíčně. Celková výše dluhu činila 87 200 Kč. Právní zástupce pana [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] se vyjádřil za svého klienta tak, že pan [příjmení] tuto dohodu akceptuje se splátkovým kalendářem 1 250 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce tuto nabídku akceptovala.

23. Z předložených dokladů o zaplacení vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně s ohledem na uzavřenou dohodu provedla následující platby: 24. 9. 2019 částku 1 100 Kč, 18. 10. 2019 částku 1 250 Kč, 16. 11. 2019 částku 1 250 Kč, 18. 12. 2019 částku 1 250 Kč, 23. 1. 2020 částku 1 250 Kč, 13. 2. 2020 částku 1 250 Kč, 17. 3. 2020 částku 1 250 Kč, 15. 4. 2020 částku 1 250 Kč, 15. 5. 2020 částku 1 250 Kč, 20. 6. 2020 částku 1 250 Kč, 13. 7. 2020 částku 1 250 Kč, 9. 9. 2020 v částce 1 250 Kč Celkem tak žalobkyně za dobu od září 2019 do srpna 2020 včetně částku 14 850 Kč.

24. Z předložených dokladů o zaplacení vůči [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně s ohledem na uzavřenou dohodu provedla následující platby: 23. 4. 2020 částku 1 250 Kč, 15. 5. 2020 částku 1 250 Kč, 20. 6. 2020 částku 1 250 Kč, 13. 7. 2020 částku 1 250 Kč, 9. 9. 2020 v částce 1 250 Kč Celkem tak žalobkyně za dobu od dubna 2020 do srpna 2020 včetně částku 6 250 Kč.

25. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne 29. 12. 2021 soud zjistil, že jmenovaná banka žalobkyni sdělila k její žádosti o předčasné splacení úvěru poskytnutého na základě Dohody o uznání a splacení závazku č. DUSZ ze dne 16. 4. 2020, že částka potřebná ke splacení činí, resp. ke dni 25. 1. 2022 bude činit celkem 25 257,22 Kč. Tuto částku měla žalobkyně uhradit do 24. 1. 2022 na účet č. [bankovní účet].

26. Z potvrzení [obec] spořitelny soud zjistil, že dne 2. 1. 2022 došlo k uhrazení částky 25 257,22 Kč na účet č. [bankovní účet].

27. Z kvitance vystavené dne 9. 2. 2021 [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný potvrzuje žalobkyni, že od ní obdržel platbu ve výši 32 700 Kč, čímž byl splacen celkový dluh 109 200 Kč, který žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] v minulosti měla.

28. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

29. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 8. 8. 2017, č.j. 4 C 9/2017-25, který nabyl právní moci dne 1. 9. 2017. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 10. 2017, č.j. 0 Nc 3007/2017-22 byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a zároveň jí byl k ochraně jejích zájmů ustanoven advokát [anonymizováno] [příjmení] [příjmení].

30. Smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky řízení a [právnická osoba], byl účastníkům řízení poskytnut úvěr ve výši 72 000 Kč. Platebním rozkazem ze dne 29. 6. 2009, č. j. 106 C 155/2009-8 bylo žalobkyni i žalovanému uloženo, aby společně a nerozdílně uhradili pohledávku [právnická osoba] ve výši 37 436,34 Kč s příslušenstvím. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 8. 9. 2020 soud zjistil, že banka přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 57 273,15 Kč. Dne 16. 4. 2020 uzavřela [právnická osoba] se žalobkyní dohoda o uznání a splacení závazku ve výši 1 250 Kč měsíčně. Podpisem dohody bylo zastaveno exekuční řízení vedené pod sp. zn. 110 Ex 52/12 v němž byla vymáhána pohledávka ve výši 31 747,80 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně splácí úvěr pravidelně dle dohody, a to na účet č. [bankovní účet]. Ze strany žalovaného však [anonymizováno] žádnou úhradu z insolvenčního řízení zatím neeviduje. Dle předložených dokladů uhradila žalobkyně za období od dubna 2020 do srpna 2020 včetně částku 6 250 Kč. Dle sdělení [anonymizováno] ze dne 29. 12. 2021 činila dlužná částka pro předčasné splacení ke dni 25. 1. 2022 celkem 25 257,22 Kč, což je částka, která byla dle potvrzení [obec] spořitelny uhrazena dne 2. 1. 2022.

31. Z 2. upomínky o zaplacení ze dne 17. 5. 2017 ke smlouvě [číslo] byla zjištěna celková dlužná částka vůči [právnická osoba], která činila ke dni upomínky 10 674 Kč. Z upomínky dále vyplývá, že dne 13. 4. 2016 byl žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí upomínky byl i přehled neuhrazených splátek. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že úvěr činil uvedených 20 000 Kč, sjednán byl na dobu 20 měsíců po dvaceti splátkách ve výši 2 198 Kč Celkem měla žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] uhradit částku 43 960 Kč. Ke dni 27. 8. 2017 byl vůči [anonymizována dvě slova] evidován dluh ve výši 24 060 Kč. Z přehledu plateb expresscash, tedy [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zcela uhradila, a to dne 11. 12. 2019, což doložila při jednání dne 3. 6. 2020 originálem tohoto přehledu.

32. Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] žádala [anonymizováno] [příjmení] o vystavení potvrzení o tom, že částka 456 595 Kč utržená za prodej nemovitosti v k. ú. [obec], [adresa] byla z advokátní úschovy vyplacena na úhradu dluhu vůči zástavnímu věřiteli. Zástavní právo k předmětné nemovitosti bylo zřízeno smlouvou č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně]. Nemovitost byla prodána manželům [příjmení] na základě kupní smlouvy uzavřené s vlastníkem nemovitosti paní [jméno] [příjmení]. Součástí kupní smlouvy byl v čl. II. odst. 2 závazek vedlejšího účastníka, tj. advokátní kanceláře [příjmení], [právnická osoba], vyplatit z peněz složených do advokátní úschovy po prodeji nemovitosti, aktuální dluh dlužníků vůči zástavnímu věřiteli. Skutečnost, že částka 456 595 Kč byla vyplacena, pak vyplývá z předloženého výpisu účtu, kdy tato částka byla vyplacena na účet č. [bankovní účet].

33. Pokud jde o závazek vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 1. 2015, č.j. 4 C 221/2014-35 byl schválen smír mezi účastníky řízení a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to tak, že žalobkyně se spolu se žalovaným zavázali společně a nerozdílně uhradit [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 30 200 Kč nejpozději do 20. 3. 2015 a dále zaplatit příslušenství z této pohledávky spolu s náklady řízení ve výši 10 900 Kč, vše nejpozději do 20. 5. 2015, pod ztrátou výhody splátek. Následně ze sdělení Exekutorského úřadu Kroměříž v exekuční věci sp. zn. 122 EX 365/15 ze dne 27. 1. 2016 zjištěno, že soudní exekutor vyzval žalobkyni ke sdělení, zda a jakým způsobem bude vymáhanou pohledávku schopna hradit. Pohledávka v tu dobu činila 74 945 Kč. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 4. 2016, č. j. 12 C 270/2015-47, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích ze dne 27. 6. 2017, č.j. 23 Co 86/2017- 128, byli účastníci řízení povinni vyklidit jednotku ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec], což neučinili, jak vyplývá z následného trestního příkazu zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2017, č. j. 2 T 142/2017-84, kterým bylo obviněným (tedy současné žalobkyni i žalovanému) mj. uloženo vydat [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bezdůvodné obohacení ve výši 85 800 Kč. Žalobkyně uzavřela s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dohodu o splátkách viz předložená elektronická komunikace, splátky činily 1 250 Kč. Z předloženého přehledu plateb bylo zjištěno, že žalobkyně za dobu od září 2019 do srpna 2020 uhradila částku 14 850 Kč. Následně uhradila ještě částku 32 700 Kč a uhrazena byla i zbývající část dluhu, neboť dle kvitance [jméno] [příjmení] ze dne 9. 2. 2021 již žalobkyně uhradila dluh v plné výši 109 200 Kč.

34. Usnesením [název soudu], [pobočka] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho řešení formou oddlužení. Toto insolvenční řízení doposud trvá.

35. Pokud jde o hmotněprávní posouzení, dospěl soud k následujícím závěrům, kdy soud vycházel především ze znění § 709 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

36. Dle § 709 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

37. Dle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

38. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 39. § 742 o. z. odst. 1 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

40. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícím závěrům.

41. Předně skutečnost, že vůči žalovanému probíhá insolvenční řízení nebrání projednání a rozhodnutí ve věci vypořádání zaniklého společného jmění manželů a nelze tak v žádném směru hovořit o tom, že by docházelo ke zdvojování soudního řízení jak tvrdí žalovaný, neboť podstata obou řízení je odlišná.

42. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů pouze pasiva vzniklá za trvání manželství, konkrétně se jednalo o čtyři závazky vzniklé ve vztahu k paní [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se v řízení domáhala toho, aby tyto závazky byly rozděleny tak, že závazek vůči paní [jméno] [příjmení] bude povinna uhradit ona sama, zbývající závazky pak navrhla přikázat žalovanému. Manželství zaniklo dne 1. 9. 2017.

43. S ohledem na zrušující usnesení odvolacího soudu pak žalobkyně, která v mezidobí všechny závazky (s výjimkou závazku vůči své matce [jméno] [příjmení]) uhradila, pozměnila svůj návrh tak, že ve shodě předmětným usnesením navrhla rozdělení závazku rovným dílem. Ostatně takovéto rozdělení závazků navrhoval ve svém podání ze dne 22. 6. 2022 i žalovaný, který navzdory některým svým obecným vyjádřením předmětem vypořádání společného jmění nic konkrétního neučinil. Soud se tak zabýval pouze pasivy, které předmětem vypořádání učinila žalobkyně.

44. Pokud jde o závazek vůči [jméno] [příjmení], mělo se původně jednat o závazek účastníků řízení vůči Stavební spořitelně [obec] spořitelny a závazek měl činit 456 595 Kč. Žalobkyně prokázala, že tato částka byla paní [jméno] [příjmení] vyplacena z advokátní úschovy zástavnímu věřiteli, tj. Stavební spořitelně poté, co na základě kupní smlouvy prodala nemovitost v k. ú. [adresa]. Zástavní právo k předmětné nemovitosti bylo zřízeno smlouvou č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně]. Dluh účastníků řízení tak vůči Stavební spořitelně zanikl a naopak vznikl vůči paní [příjmení], matce žalobkyně, neboť z ničeho v průběhu řízení nevyplývá, že by poskytnuté prostředky neměli účastníci řízení vrátit. Jak vyplývá z výpisu účtu advokátní kanceláře [příjmení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] , došlo k uhrazení dlužné částky dne 19. 8. 2016, tedy ještě za trvání manželství účastníků. Dluh vůči paní [jméno] [příjmení] ve výši 456 595 Kč tak nadále trvá.

45. Pokud jde o dluh vůči panu [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud s ohledem na trestní příkaz zdejšího soudu č. j. 2 T 142/2017-84, který nabyl právní moci 24. 5. 2017 za prokázané, že v době rozvodu manželství činil 85 800 Kč. Z e-mailové komunikace ze srpna 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dohodu o splátkovém kalendáři a na tuto dohodu pravidelně hradí sjednanou částku, tj. 1 250 Kč měsíčně, kdy jen za období od září 2019 do srpna 2020 uhradila 14 850 Kč. Z kvitance vystavené [jméno] [příjmení] dne 9. 2. 2021 uhradila žalobkyně celý dluh, jehož výše po rozvodu manželství činila 85 800 Kč. Z předložené kvitance je zřejmé, že dluh zanikl jeho uhrazením výlučně ze strany žalobkyně.

46. Ohledně dluhu vůči [právnická osoba] soud uzavřel, že pochází ze spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2007, který byl účastníkům poskytnut ve výši 72 000 Kč. Jelikož tento úvěr nebyl uhrazen řádně a včas, byl ve věci vydán platební rozkaz ze dne 29. 6. 2009, č. j. 106 C 155/2009-8, kterým bylo žalobkyni i žalovanému uloženo, aby společně a nerozdílně uhradili pohledávku [právnická osoba] ve výši 37 436,34 Kč s příslušenstvím. V následném exekučním řízení sp. zn. 110 Ex 52/12 byla vymáhána pohledávka ve výši 31 747,80 Kč s příslušenstvím. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 8. 9. 2020 soud zjistil, že banka přihlásila do insolvenčního řízení proti žalovanému pohledávku ve výši 57 273,15 Kč. Dne 16. 4. 2020 uzavřela [právnická osoba] se žalobkyní dohoda o uznání a splacení závazku ve výši 57 273,15 Kč, a to ve splátkách po 1 250 Kč měsíčně. Podpisem dohody bylo zastaveno exekuční řízení vedené pod sp. zn. 110 Ex 52/12. Žalobkyně splácí úvěr pravidelně dle dohody, a to na účet č. [bankovní účet]. Ze strany žalovaného však [anonymizováno] žádnou úhradu z insolvenčního řízení zatím neeviduje. Dle závěru soudu lze vycházet ze skutečnosti, že ke dni rozvodu činil závazek účastníků řízení vůči [anonymizováno] 57 273,15 Kč. Dle předložených dokladů uhradila žalobkyně za období od dubna 2020 do srpna 2020 včetně částku 6 250 Kč. Dle sdělení [anonymizováno] pak ke dni 25. 1. 2022 činila dlužná částka 25 257,22 Kč, kterou však žalobkyně dne 2. 1. 2022 zcela uhradila. Tento dluh tedy zcela zanikl tím, že byl uhrazen výlučně ze strany žalobkyně.

47. Pokud jde o poslední závazek vůči [anonymizována dvě slova], má soud za prokázané, že tento byl žalobkyní zcela uhrazen dle předložených dokladů o zaplacení. Ke dni 27. 8. 2017, tedy k době těsně předcházející den právní moci rozhodnutí o rozvodu účastníků řízení, byl přitom vůči [anonymizována dvě slova] evidován dluh ve výši 24 060 Kč. Tento dluh tedy zcela zanikl tím, že byl uhrazen výlučně ze strany žalobkyně.

48. S ohledem na shora uvedené zůstal ke dni rozhodování soudu nesplaceným pouze závazek vůči [jméno] [příjmení] ve výši 456 595 Kč. Ostatní závazky zanikly jejich uhrazením výlučně ze strany žalobkyně. Soud proto s ohledem na ustálenou judikaturu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 753/2020), shora uvedené zrušující rozhodnutí odvolacího soudu, a konečně i s ohledem na návrhy obou účastníků, rozhodl výrokem I., o povinnosti účastníků uhradit tento závazek rovným dílem. Každý z účastníků je tak povinen reálně uhradit závazek vůči paní [jméno] [příjmení] ve výši 228 297,50 Kč.

49. Ostatní závazky jak shora uvedeno zanikly uhrazením ze strany žalobkyně, které tak vznikl nárok na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Žalobkyně po právní moci rozhodnutí o rozvodu, tedy po 1. 9. 2017 uhradila dluh vůči [anonymizována dvě slova] ve výši 24 060 Kč, vůči [anonymizováno] uhradila částku 57 273,15 Kč a vůči [jméno] [příjmení] částku 85 800 Kč. Žalobkyni tak vůči žalovanému vznikl nárok na vypořádací podíl ve výši poloviny tohoto, co sama na společné závazky plnila po zániku manželství, tedy ve výši 12 030 Kč ve vztahu k [anonymizována dvě slova], ve výši 28 636, 575 Kč ve vztahu k [anonymizováno] a ve výši 42 900 Kč ve vztahu k [jméno] [příjmení]. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 83 567 Kč (12 030 + 28 636,575 + 42 900). Na základě této skutečnosti proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

50. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, zohlednil soud skutečnost, že oba účastníci řízení byli osvobozeni od placení soudních poplatků, přičemž žalobkyni byl nadto k ochraně jejích zájmů usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 0 Nc 3007/2017-22 ustanoven zástupce [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Dle § 140 odst. 2 o. s. ř. pak náklady na takto ustanoveného zástupce hradí stát. S ohledem na tyto skutečnosti tak soud výrokem III. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S touto skutečností úzce souvisí i výrok IV., kdy státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. nevzniká vůči žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť jak shora uvedeno, oba účastníci byli osvobozeni od soudních poplatků.

51. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.