15 C 103/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 52 902 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 6 668 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 3 873 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 936 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 6 668 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 6 668 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení,</b> <b>b) částku 15 220 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem 8 565 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 4 283 Kč,</b> <b>-) s úrokem 20 % ročně z částky 15 220 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 15 220 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších částek 17 874 Kč (výrok I. písm. a)) a 13 140 Kč (výrok I. písm. b)), jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 52 902 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o půjčce ze dne 7. 6. 2018 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 47 874 Kč (zápůjčka 25 000 Kč, souhrnný poplatek 22 250 Kč, doplňkové služby 624 Kč) v 78 týdenních splátkách po 614 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 5. 12. 2019. Žalovaný uhradil celkovou částku 23 800 Kč (7 444,54 Kč na jistinu, 15 887,46 Kč na poplatek a doplňkové služby). Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 3. 2022. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 1. 11. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 17 555,46 Kč, poplatku ve výši 6 986,54 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 11 015,44 Kč (jedná se o 21,27 % úrok z jistiny 17 555,46 Kč od 6. 12. 2019 do data postoupení 1. 11. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 178,86 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 555,46 Kč od 6. 12. 2019 do data postoupení 1. 11. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 17 555,46 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 555,46 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 13. 11. 2018 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 46 686 Kč (půjčka 21 000 Kč, souhrnný poplatek 16 800 Kč, doplňkové služby 540 Kč) v 60 týdenních splátkách po 639 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 7. 1. 2020. Žalovaný uhradil celkovou částku 9 980 Kč (0 Kč na jistinu, 5 780 Kč na poplatek a na doplňkové služby, 4 200 Kč na úrok). Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 3. 2022. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 1. 11. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 21 000 Kč, poplatku ve výši 7 360 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 14 928,22 Kč (jedná se o 24,87 % úrok z jistiny 21 000 Kč od 8. 1. 2020 do data postoupení 1. 11. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 002,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 21 000 Kč od 8. 1. 2020 do data postoupení 1. 11. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 24,87 % ročně z částky 21 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.

4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 22 874 tvořený úrokem ve výši 21,27 % ročně ve výši 4 250 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 13 000 Kč a dále poplatkem za životní pojištění 624 Kč a za asistenční služby 0 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 47 874 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 614 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 21 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 17 340 tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně (požadováno je 24,87 % ročně) ve výši 4 200 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 8 400 Kč a dále poplatkem za životní pojištění 540 Kč a za asistenční služby 0 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 38 340 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 639 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne 7. 6. 2018 činí ke dni postoupení 31 824 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 13. 11. 2018 pak 35 100 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 66 934 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne 24. 11. 2022 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 10. 3. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 94 618,10 Kč nejpozději k 25. 3. 2023.

10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A) 91,5 % (na 78 týdnů) a u smlouvy B) dokonce 80 % (na 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20 % z půjčené částky.

21. U smlouvy A týkající se půjčky 25 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 23 332 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20 % ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (25 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 6 668 Kč (25 000 Kč + 5 000 Kč – 23 332 Kč zaplacených žalovaným). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 17 874 Kč (22 874 – 5 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (22 874 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 91,5 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 5 000 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 15 887,46 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 10 887,46 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 17 555,46 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 6 668 Kč (17 555,46 – 10 887,46).

22. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 4 250 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 21,27 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 21,27 % p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 6 668 Kč, ode dne 6. 12. 2019, do data postoupení pohledávky, tj. dne 1. 11. 2022 v kapitalizované výši. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 21,27 % požadované žalobkyní. Soud tak přiznal úrok v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí za předmětné období celkem 3 873 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 6 668 Kč za období od 6. 12. 2019 do 1. 11. 2022 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 1 936 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 6 668 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku.

23. U smlouvy B týkající se půjčky 21 000 Kč byla celkem uhrazena částka 9 980 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20 % ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 4 200 Kč (21 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 15 220 Kč (21 000 Kč + 4 200 Kč – 9 980 Kč zaplacených žalovaným). Částka 4 200 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 13 140 Kč (17 340 – 4 200), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (17 340 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 4 200 Kč a žalovaný na něj již uhradil částku 9 980 Kč, uhradil tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 5 780 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 21 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 15 220 Kč (21 000 – 5 780).

24. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 4 200 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 24,87 % p. a. z dlužné jistiny, která nově činí 15 220 Kč, ode dne 8. 1. 2020, do data postoupení pohledávky, tj. dne 1. 11. 2022 v kapitalizované výši. Soud nicméně uvádí, že s odkazem na shora uvedené považuje za hraniční a tedy ještě tolerovaný úrok ve výši maximálně 20 % ročně. Z uvedeného důvodu přiznal běžící úrok pouze v uvedené výši a nikoliv ve výši 24,87 % požadované žalobkyní. Soud tak přiznal úrok v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí za předmětné období celkem 8 565 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 10 % (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 15 220 Kč za období od 8. 1. 2020 do 1. 11. 2022 v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 4 283 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z nově stanovené jistiny ve výši 15 220 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku.

25. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně v případě smlouvy A domáhala zaplacení dalších 17 874 Kč (24 542 – 6 668), kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, jakož i úroků a úroků z prodlení nad rozsah uvedený ve výroku I. písm. a), a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. V případě smlouvy B pak soud žalobu ze stejných důvodů zamítl co do částky 13 140 Kč (28 360 – 15 220).

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 52 902 Kč, uspěla ovšem pouze v částce 21 888 Kč (6 668 + 15 220), naopak v částce 31 014 Kč zaznamenala neúspěch. Žalobkyně tak byla úspěšná v 41 %, žalovaný v 59 %. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 %. Nicméně žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady mu tak ve spojitosti s tímto řízením nevznikly. Z uvedeného důvodu rozhodl soud ve věci nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.